Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od redaktorky Yvony Fajtové a kameramana Karla Soukopa
- Semafory už ladí, doprava v Opavě zrychlila
- Den stromů opět zaplnil sady Svobody
- Dolní Životice ožily historií šlechtického rodu Razumovských
Světelné křižovatky v Opavě teď fungují daleko lépe. Problémy nastaly výměnou semaforů na vybraných křižovatkách, které byly hodně zastaralé a hrozil tak blackout.
Opava má za sebou další krok k plynulejší dopravě. Po dlouhém ladění začaly světelné křižovatky fungovat tak, jak bylo původně zamýšleno. Modernizace se spustila už v roce 2021, protáhla se o více než rok a město kvůli tomu přišlo o část dotace. Systém řízení navíc provázely výpadky a kvůli krátkým zeleným se na křižovatkách tvořil kolony.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “V současné chvíli semafory fungují dobře, byly upraveny a nastaveny podle současné průjezdnosti, to znamená dnes už funguje celozelená. Samozřejmě po opravě mostu na Ratibořské ulici proběhne nové sčítání průjezdnosti aut a přenastaví se semafory na aktuální stav.”
Klíčové je právě zavedení takzvané celozelené, díky které projedou auta hlavním směrem bez zastavování na každé křižovatce.
Pokud tedy řidiči dodržují předepsanou rychlost. Plynulé vlny zelených světel pomáhají nejen řidičům, ale i záchranářům nebo autobusům a trolejbusům MHD, které tak mohou lépe dodržovat jízdní řády.
Martin Kuchař, ředitel MDPO: “Po těch počátečních problémech v tuto chvíli neevidujeme žádný nějaký extrémní problém, který by světelná křižovatka způsobovala. Jsme v pravidelném kontaktu jak s řidiči, tak s dispečinkem, ať už technických služeb, nebo s dispečinkem naším a nemáme žádné informace o tom, že by docházelo k nějakým extrémním zdržením. Samozřejmě ten současný stav je dosti ovlivněn /// výstavbou nového mostu na ulici Ratibořská. Nicméně to je stav pouze dočasný. Křižovatky jsou jak více průjezdné, tak i lépe navazující jedna na druhou.”
Po měsících komplikací tak začínají moderní technologie konečně přinášet výsledek v podobě plynulejší dopravy centrem Opavy.
---
Opava už po patnácté vzdala hold dřevinám. Tradiční Den stromů se uskutečnil v sadech Svobody a přilákal stovky návštěvníků. Stromy totiž nejsou jen součástí krajiny, ale hrají zásadní roli na kvalitu života. Ochlazují své okolí, zadržují vodu, tlumí hluk a poskytují útočiště řadě organismů.
Podzimně zbarvené stromy vytvořily dokonalou kulisu pro oslavu Dne stromů. V sadech Svobody mohli návštěvníci bádat, tvořit, ochutnávat i ptát se odborníků přímo z praxe. Nechyběly ani ukázky řemesel a tématické dílničky.
Michaela Býmová, referentka odboru rozvoje, Magistrát města Opavy: “Tady u nás se dneska sešlo 43 městských organizací, školek, škol a různých klubů, které tady vystavují svoje výrobky. Můžou si děti vyrobit v dílničkách nějaké výrobky. A nebo se můžou lidé dozvědět o tom, co ty organizace vůbec dělají. Dozvědět se něco o houbách, o ptácích a o stromech a o dřevinách v prstencích parků všeobecně.”
Oslava nabídla lesní pedagogiku, houbařskou i zahrádkářskou poradnu, stanoviště arboristů, včelařů, myslivců, škol a neziskových organizací. Děti si vyráběly krmítka, muchomůrky, lesní dekorace a k ochutnání byly mošty a zdravé dobroty.
Adéla Misařová: “Máme domácí sirupy, podařilo se nám vyhrát i regionální potravinu se sirupem jahoda máta, který tady prezentujeme, dáváme lidem ochutnat. Bude punč z aronie, bude teplý zázvor, teplý rakytník, hruška s jablíčkem, šípek a tak dále.”
Tomáš Bitomský, ZŠ Tomáše Garrigua Masaryka: “Máme tady čaj, ovocný, černý, jablečný mošt, bulky, prostě sladké třeba koláče a tak dále, máme tu perníky a jsou na příspěvky do útulku a vlastně tu máme i pekseso takové a vyrábí se to z dřeva, malujeme na obličej.”
Denis Urbanský, Slezské gymnázium: “Na našem stanovišti se lidé dozví, co je to mykorhiza, takže vztah mezi houbami a mezi vyššími rostlinami, jak tento vztah je důležitý v přírodě, protože houbám vlastně poskytují stromy produkty fotosyntézy a naopak houby poskytují stromům vodu a minerální látky, takže skutečně ty houby vytváří takovou síť v podzemí.”
Soňa Berková, Slezské gymnázium: “Tady ty pásky vlastně vytvářejí UV světlo. A když na to vyzařuje UV světlo, tak ono to svítí různými barvami. Třeba tady teďka je chlorophyll, který vyzařuje pod UV světlem červenou barvu.”
Mariana Andělová, žákyně ZŠ Šrámkova: “Máme perníčky a pracovní listy máme mikroskopy a budeme tady mít jako listy, že se děti můžou podívat i na listy, ať ví, co je i uvnitř právě listu a tak.”
Zuzana Dočkalová, vedoucí ochrany přírody a veřejné zeleně, Magistrát města Opavy: “Rozdáváme odměny dětem, máme tady různé úkoly, které musí splnit po celém parku a za 10 razítek pak tady si u nás můžou vyzvednout odměnu. Samozřejmě tady poskytujeme nějakou odbornou poradenskou činnost.”
Pavlína Nováková, dětské oddělení, Knihovna Petra Bezruče: “Nachystali jsme si pro děti jako tradičně ze starších knih výrobky, kdy si mohou vyrobit třeba tužku, vyrobit si strom a aby to bylo i trochu vědomostní, protože jsme knihovna, tak můžou si zahrát vlastně lesní trio, pexetrio.”
Jakub Netolický, Květ lotosu: “Tak máme tady vlastně všechno zdravé věci, co jsme si udělali bez masa. Teda čískejky máme s cukrem, ale jinak to je všechno i bez cukru. Vlastně hodně zeleniny a třeba v burgerech je místo masa čočka na bílkovinu.”
Petra Chroustová, MAS Opavsko: “My jsme se rozhodli, že si připomeneme jeden z našich nejstarších projektů, který se zabýval ovocem a ovocnářstvím v krajině na Opavsku. A máme tady zapůjčený malý lis a děláme tady ukázku moštování jablíček. Takže děti si to můžou vyzkoušet, můžou si je tady v takovém ručním drtiči podrtit a pěkně ručně vymačkat a ochutnat potom tu šťávu.”
anketa: návštěvníci akce: “Chodíme tady každým rokem a je to perfektní. A jinak si vyráběla takové krásné muchomůrky a sadili jsme žalud. Takže perfektní. Určitě přijdeme zas.”
“Jsme tady s dětmi, užíváme si to. Řekněte, co jste si vyrobili. Budky. Budky ptačí, že? Je to fajn atmosféra, hodně lidí, takže fajn, počasí vyšlo.”
“Je to úplně super. A už jste si něco vyrobili? Jo, všechno skoro. Ony jsou takové vyráběcí, takže je to moc hezké.”
“Jsme vlastně tady chviličku, ale za tu dobu jsme stihli vyrobit tady muchomůrky a dcera namalovala lísteček. A myslím si, že to je zatím moc pěkné a vydařené.”
Den stromů tak v Opavě není jen oslavou dřevin, ale také připomínkou významu přírody pro městský život. Spojuje vzdělávání s hravou formou a ukazuje, že i malé aktivity mohou vést k velké změně v přístupu k životnímu prostředí.
---
V Dolních Životicích se uskutečnila komentovaná procházka věnovaná historii šlechtického rodu Razumovských, který je s obcí neodmyslitelně spjat. Účastníci se vydali po stopách rodiny, která zde zanechala výraznou stopu především na přelomu 19. a 20. století.
Exkurze zavedla návštěvníky k oranžerii zámeckého parku i k samotnému zámku. Pokračovala alejí ke kapli sv. Salvátora, do kostela, rodinné hrobky i na hřbitov k příbuzným poslední majitelky panství, Jekatěriny Sayn-Wittgenstein, provdané Razumovské.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Zdejší zámek byla původně tvrz, při výzkumu v 90. letech se tam našla dokonce renesanční sgrafita. Razumovští to zde koupili na konci 19. století a měli to potom jako svoje hlavní sídlo, protože to bylo blízko Opavy, dokonce tady měli i svoje tenisové kurty a rodina vlastně tady žila až do roku 1946, kdy Razumovští odešli do Vídně. Tak toto je vzhled vlastně původní zámecké oranžerie. Dnešní stavba je už novodobou rekonstrukcí. Tu oranžerii také nechala vybudovat vlastně rodina Razumovských. Tady toto je potom velice známá fotografie z průčelí zámku, kde se panstvo tedy chystá někde na výlet. Vidíme tam právě jak hraběte Razumovského, tak například jeho dcery a další rodinné příslušníky.”
Komentovaná procházka zároveň doplnila aktuální výstavu ve Slezském zemském muzeu, která se rodině Razumovských věnuje a představuje řadu unikátních exponátů z jejího původního majetku.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Toto je i takové doplnění této výstavy a také filmu, který měl premiéru minulý rok.”
Poslední zastávka patřila zámecké sýpce – dnes expozici „Slezský Grunt“, která prezentuje tradiční zemědělské nástroje i předměty denní potřeby místních obyvatel.
Matěj Novák (Nez.), starosta Dolních Životic: “Nacházíme se u jedné z nejstarších budov, která je ve vlastnictví obce. Současná sýpka, která se původně, říkalo se ji šrotovník, nebo v historických pramenech pivovar. A původně se zde tedy vařilo pivo. Zatím s tím žádný investiční záměr není, ale právě touto expozici, která je, tak chceme občanům ukázat, jaké bohatství skrývá a jak je potřeba do toho investovat.”
Obec udržuje s potomky Razumovských stále kontakt.
Matěj Novák (Nez.), starosta Dolních Životic: “Navštěvujeme se. Naposledy jsem byl ve Vídni v září za nimi, kdy probíhala zádušní mše za zemřelého hraběte, takže určitě máme jim za co děkovat, protože tu obec hodně obnovili.”
anketa: účastníci komentované procházky: “Velmi jsem spokojená. Je to obsažné a co mě nejvíc zaujalo? Ten zámek zrekonstruovaný. Ten kostel je zvláštní a speciální taky to, že je tu tolik slohů pohromadě. To se málokdy vidí.”
“Dobrý to bylo, pěkné. Já tady mám předky, tak mě to zajímá. A kostel taky krásný na takovou malou vesničku, to je nádhera. Krásná výzdoba.”
“Mám to kousek od domu a nevím ani, že něco tady takového je. Hlavně ten kostel. Ten byl jako super. Pěkná výmalba, jako nečekala bych to tady, zrovna tady v tom regionu.”
Komentovaná procházka tak připomněla nejen stavební a kulturní dědictví jednoho z nejvýznamnějších aristokratických rodů regionu, ale také jejich osobní vazbu k místu, které si zvolili jako domov.
---
Světelné křižovatky v Opavě teď fungují daleko lépe. Problémy nastaly výměnou semaforů na vybraných křižovatkách, které byly hodně zastaralé a hrozil tak blackout.
Opava má za sebou další krok k plynulejší dopravě. Po dlouhém ladění začaly světelné křižovatky fungovat tak, jak bylo původně zamýšleno. Modernizace se spustila už v roce 2021, protáhla se o více než rok a město kvůli tomu přišlo o část dotace. Systém řízení navíc provázely výpadky a kvůli krátkým zeleným se na křižovatkách tvořil kolony.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “V současné chvíli semafory fungují dobře, byly upraveny a nastaveny podle současné průjezdnosti, to znamená dnes už funguje celozelená. Samozřejmě po opravě mostu na Ratibořské ulici proběhne nové sčítání průjezdnosti aut a přenastaví se semafory na aktuální stav.”
Klíčové je právě zavedení takzvané celozelené, díky které projedou auta hlavním směrem bez zastavování na každé křižovatce.
Pokud tedy řidiči dodržují předepsanou rychlost. Plynulé vlny zelených světel pomáhají nejen řidičům, ale i záchranářům nebo autobusům a trolejbusům MHD, které tak mohou lépe dodržovat jízdní řády.
Martin Kuchař, ředitel MDPO: “Po těch počátečních problémech v tuto chvíli neevidujeme žádný nějaký extrémní problém, který by světelná křižovatka způsobovala. Jsme v pravidelném kontaktu jak s řidiči, tak s dispečinkem, ať už technických služeb, nebo s dispečinkem naším a nemáme žádné informace o tom, že by docházelo k nějakým extrémním zdržením. Samozřejmě ten současný stav je dosti ovlivněn /// výstavbou nového mostu na ulici Ratibořská. Nicméně to je stav pouze dočasný. Křižovatky jsou jak více průjezdné, tak i lépe navazující jedna na druhou.”
Po měsících komplikací tak začínají moderní technologie konečně přinášet výsledek v podobě plynulejší dopravy centrem Opavy.
---
Opava už po patnácté vzdala hold dřevinám. Tradiční Den stromů se uskutečnil v sadech Svobody a přilákal stovky návštěvníků. Stromy totiž nejsou jen součástí krajiny, ale hrají zásadní roli na kvalitu života. Ochlazují své okolí, zadržují vodu, tlumí hluk a poskytují útočiště řadě organismů.
Podzimně zbarvené stromy vytvořily dokonalou kulisu pro oslavu Dne stromů. V sadech Svobody mohli návštěvníci bádat, tvořit, ochutnávat i ptát se odborníků přímo z praxe. Nechyběly ani ukázky řemesel a tématické dílničky.
Michaela Býmová, referentka odboru rozvoje, Magistrát města Opavy: “Tady u nás se dneska sešlo 43 městských organizací, školek, škol a různých klubů, které tady vystavují svoje výrobky. Můžou si děti vyrobit v dílničkách nějaké výrobky. A nebo se můžou lidé dozvědět o tom, co ty organizace vůbec dělají. Dozvědět se něco o houbách, o ptácích a o stromech a o dřevinách v prstencích parků všeobecně.”
Oslava nabídla lesní pedagogiku, houbařskou i zahrádkářskou poradnu, stanoviště arboristů, včelařů, myslivců, škol a neziskových organizací. Děti si vyráběly krmítka, muchomůrky, lesní dekorace a k ochutnání byly mošty a zdravé dobroty.
Adéla Misařová: “Máme domácí sirupy, podařilo se nám vyhrát i regionální potravinu se sirupem jahoda máta, který tady prezentujeme, dáváme lidem ochutnat. Bude punč z aronie, bude teplý zázvor, teplý rakytník, hruška s jablíčkem, šípek a tak dále.”
Tomáš Bitomský, ZŠ Tomáše Garrigua Masaryka: “Máme tady čaj, ovocný, černý, jablečný mošt, bulky, prostě sladké třeba koláče a tak dále, máme tu perníky a jsou na příspěvky do útulku a vlastně tu máme i pekseso takové a vyrábí se to z dřeva, malujeme na obličej.”
Denis Urbanský, Slezské gymnázium: “Na našem stanovišti se lidé dozví, co je to mykorhiza, takže vztah mezi houbami a mezi vyššími rostlinami, jak tento vztah je důležitý v přírodě, protože houbám vlastně poskytují stromy produkty fotosyntézy a naopak houby poskytují stromům vodu a minerální látky, takže skutečně ty houby vytváří takovou síť v podzemí.”
Soňa Berková, Slezské gymnázium: “Tady ty pásky vlastně vytvářejí UV světlo. A když na to vyzařuje UV světlo, tak ono to svítí různými barvami. Třeba tady teďka je chlorophyll, který vyzařuje pod UV světlem červenou barvu.”
Mariana Andělová, žákyně ZŠ Šrámkova: “Máme perníčky a pracovní listy máme mikroskopy a budeme tady mít jako listy, že se děti můžou podívat i na listy, ať ví, co je i uvnitř právě listu a tak.”
Zuzana Dočkalová, vedoucí ochrany přírody a veřejné zeleně, Magistrát města Opavy: “Rozdáváme odměny dětem, máme tady různé úkoly, které musí splnit po celém parku a za 10 razítek pak tady si u nás můžou vyzvednout odměnu. Samozřejmě tady poskytujeme nějakou odbornou poradenskou činnost.”
Pavlína Nováková, dětské oddělení, Knihovna Petra Bezruče: “Nachystali jsme si pro děti jako tradičně ze starších knih výrobky, kdy si mohou vyrobit třeba tužku, vyrobit si strom a aby to bylo i trochu vědomostní, protože jsme knihovna, tak můžou si zahrát vlastně lesní trio, pexetrio.”
Jakub Netolický, Květ lotosu: “Tak máme tady vlastně všechno zdravé věci, co jsme si udělali bez masa. Teda čískejky máme s cukrem, ale jinak to je všechno i bez cukru. Vlastně hodně zeleniny a třeba v burgerech je místo masa čočka na bílkovinu.”
Petra Chroustová, MAS Opavsko: “My jsme se rozhodli, že si připomeneme jeden z našich nejstarších projektů, který se zabýval ovocem a ovocnářstvím v krajině na Opavsku. A máme tady zapůjčený malý lis a děláme tady ukázku moštování jablíček. Takže děti si to můžou vyzkoušet, můžou si je tady v takovém ručním drtiči podrtit a pěkně ručně vymačkat a ochutnat potom tu šťávu.”
anketa: návštěvníci akce: “Chodíme tady každým rokem a je to perfektní. A jinak si vyráběla takové krásné muchomůrky a sadili jsme žalud. Takže perfektní. Určitě přijdeme zas.”
“Jsme tady s dětmi, užíváme si to. Řekněte, co jste si vyrobili. Budky. Budky ptačí, že? Je to fajn atmosféra, hodně lidí, takže fajn, počasí vyšlo.”
“Je to úplně super. A už jste si něco vyrobili? Jo, všechno skoro. Ony jsou takové vyráběcí, takže je to moc hezké.”
“Jsme vlastně tady chviličku, ale za tu dobu jsme stihli vyrobit tady muchomůrky a dcera namalovala lísteček. A myslím si, že to je zatím moc pěkné a vydařené.”
Den stromů tak v Opavě není jen oslavou dřevin, ale také připomínkou významu přírody pro městský život. Spojuje vzdělávání s hravou formou a ukazuje, že i malé aktivity mohou vést k velké změně v přístupu k životnímu prostředí.
---
V Dolních Životicích se uskutečnila komentovaná procházka věnovaná historii šlechtického rodu Razumovských, který je s obcí neodmyslitelně spjat. Účastníci se vydali po stopách rodiny, která zde zanechala výraznou stopu především na přelomu 19. a 20. století.
Exkurze zavedla návštěvníky k oranžerii zámeckého parku i k samotnému zámku. Pokračovala alejí ke kapli sv. Salvátora, do kostela, rodinné hrobky i na hřbitov k příbuzným poslední majitelky panství, Jekatěriny Sayn-Wittgenstein, provdané Razumovské.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Zdejší zámek byla původně tvrz, při výzkumu v 90. letech se tam našla dokonce renesanční sgrafita. Razumovští to zde koupili na konci 19. století a měli to potom jako svoje hlavní sídlo, protože to bylo blízko Opavy, dokonce tady měli i svoje tenisové kurty a rodina vlastně tady žila až do roku 1946, kdy Razumovští odešli do Vídně. Tak toto je vzhled vlastně původní zámecké oranžerie. Dnešní stavba je už novodobou rekonstrukcí. Tu oranžerii také nechala vybudovat vlastně rodina Razumovských. Tady toto je potom velice známá fotografie z průčelí zámku, kde se panstvo tedy chystá někde na výlet. Vidíme tam právě jak hraběte Razumovského, tak například jeho dcery a další rodinné příslušníky.”
Komentovaná procházka zároveň doplnila aktuální výstavu ve Slezském zemském muzeu, která se rodině Razumovských věnuje a představuje řadu unikátních exponátů z jejího původního majetku.
Ivana Maloušková, historička, OKO Opava: “Toto je i takové doplnění této výstavy a také filmu, který měl premiéru minulý rok.”
Poslední zastávka patřila zámecké sýpce – dnes expozici „Slezský Grunt“, která prezentuje tradiční zemědělské nástroje i předměty denní potřeby místních obyvatel.
Matěj Novák (Nez.), starosta Dolních Životic: “Nacházíme se u jedné z nejstarších budov, která je ve vlastnictví obce. Současná sýpka, která se původně, říkalo se ji šrotovník, nebo v historických pramenech pivovar. A původně se zde tedy vařilo pivo. Zatím s tím žádný investiční záměr není, ale právě touto expozici, která je, tak chceme občanům ukázat, jaké bohatství skrývá a jak je potřeba do toho investovat.”
Obec udržuje s potomky Razumovských stále kontakt.
Matěj Novák (Nez.), starosta Dolních Životic: “Navštěvujeme se. Naposledy jsem byl ve Vídni v září za nimi, kdy probíhala zádušní mše za zemřelého hraběte, takže určitě máme jim za co děkovat, protože tu obec hodně obnovili.”
anketa: účastníci komentované procházky: “Velmi jsem spokojená. Je to obsažné a co mě nejvíc zaujalo? Ten zámek zrekonstruovaný. Ten kostel je zvláštní a speciální taky to, že je tu tolik slohů pohromadě. To se málokdy vidí.”
“Dobrý to bylo, pěkné. Já tady mám předky, tak mě to zajímá. A kostel taky krásný na takovou malou vesničku, to je nádhera. Krásná výzdoba.”
“Mám to kousek od domu a nevím ani, že něco tady takového je. Hlavně ten kostel. Ten byl jako super. Pěkná výmalba, jako nečekala bych to tady, zrovna tady v tom regionu.”
Komentovaná procházka tak připomněla nejen stavební a kulturní dědictví jednoho z nejvýznamnějších aristokratických rodů regionu, ale také jejich osobní vazbu k místu, které si zvolili jako domov.
---