Rekonstrukce nádraží Opava západ

Nádražní budova v železniční stanici Opava-západ prochází rekonstrukcí. Cestující by kvůli tomu měli být zvlášť opatrní. Opravy tady budou dělníci provádět až do příštího podzimu.

Nádražní budova pochází z roku 1872. Zásadnější rekonstrukce se dočkala v 60. letech minulého století a necitlivými úpravami definitivně ztratila historický vzhled. V poslední době spíš chátrala. Na jaře začala rekonstrukce. Ačkoliv nejde o památkově chráněný objekt, některé původní prvky se sem vrátí.

Dušan Gavenda, tiskový mluvčí Správy železnic: „Vycházíme z historických fotografií. Na jejichž základě byl navržený historizující vzhled fasády. Obnoví se např. klenby nad okny, římsy nebo třeba zastřešení přístřešku.“

Dělníci se nejprve pustili do rekonstrukce levé části budovy. Tady má svou pobočku Česká pošta. Kvůli opravám musel být na čas její provoz přerušený, teď už jsou ale kanceláře zpět. Vyměněná už je také část oken.

 Matěj Piwowarski, stavbyvedoucí, Metrostav: „Okna jsou provedena z dřevěných euro profilů. Jsou tvořena obloukovým nadpražím. Aby se docílilo historického rázu budovy.

Uvnitř budovy nyní pracují dělníci na úpravě podlah. V prvním patře vystuží stropy ocelové nosníky, které nahradí dosluhující dřevěné trámy. Veškeré podlahy budou vylité betonem. Nutné je také zaizolovat zdivo, které nabíralo vlhkost, a to zejména v části budovy přiléhající k perónu. Výpravní budova už dostala novou střechu.

Matěj Piwowarski, stavbyvedoucí, Metrostav: „Byly lokálně provedeny úpravy krovu v jednom místě musela být  komplet střešní konstrukce rozebrána, vyměněna nosná konstrukce vazných trámů a následně znovu smontována.“

Kvůli stavebním pracím musí být cestující zvlášť obezřetní. Přístup nyní mají pouze na perón a do části vstupní haly, kde zůstala pokladna a čekárna.

Zatímco dříve byla rozsáhla budova s obrovskými sklepními prostory více méně prázdná, po dokončení rekonstrukce ji kromě České pošty zaplní také kanceláře, které budou nově sloužit policii. Přibudou tady také komerční prostory a zlepší se zázemí pro cestující.

Dušan Gavenda, tiskový mluvčí Správy železnic: „Ve výpravní budově najdou upravený vestibul, nový mobiliář, lavičky. Nové sociální zázemí, pokladnu dopravce, prodejní automaty a informace k železniční dopravě. Celá budova bude bezbariérově přístupná.“

Opravy nádražní budovy, které začaly v dubnu, budou stát Správu železnic 79 milionů korun. Hotovo bude příští rok v září. Společně s dokončením přestavby by pak mělo dojít také na úpravu prostoru před nádražím, který zafinancuje město. Počítá se s rekonstrukcí celé ulice, chodníků, veřejného osvětlení, městského mobiliáře či zeleně.

---

Jména padlých rudoarmějců už nejsou neznámá

Kousek nad obcí Suché Lazce je malý pomníček, kde jsou pohřbeni dva rudoarmějci, kteří byli zabiti v r. 1942 na útěku z pochodu smrti. Dlouho zde chyběla jejich jména. Až teď, se je díky místnímu kronikáři a amatérskému historikovi, podařilo vypátrat. Sergej Ivanovič Nikolajev a Nikolaj Gordejevič Suptelja tady teď mají také své fotografie.

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Už mnoho let tento památník připomíná padlé rudoarmějce v II.světové válce. Ale až teprve nyní mohla být jejich jména vyryta na náhrobní kámen, protože jste je vypátrali. Jak se to podařilo?

David Závěšický, kronikář obce Suché Lazce: „Bylo to především díky souhře náhod. Obecní úřad Suché Lazce připravoval k 75. výročí osvobození knihu, kde byl nastíněn ten příběh. Byl poskládaný z fragmentů historických záznamů, které se nám podařilo sesbírat. Ten příběh jsem dal ne webové stránky. Roman Janas, který se zabývá zjišťováním identit vojáků a utečenců, si jej tam přečetl a kontaktoval mne, zda bychom chtěli dohledat tyto lidi. Tak jsem říkal, že budeme rádi, když se mu to podaří. A jemu se to podařilo

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Přijde mi, že vypátrat téměř po 80 letech jména padlých cizinců je jako pátrání po jehle v kupce sena. Jaké zdroje jste používali?

David Závěšický, kronikář obce Suché Lazce: „Díky tomu, že v dnešní době je hodně těch historických archivů odkryto a na ruské straně existuje několik serverů, které se na to specializují. A tam jsou také karty vojáků a utečenců. A tak se podařilo dohledat i ty fotografie.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Ten příběh je odsouzeníhodný: dva váleční zajatci jsou zastřeleni na útěku a jejich těla pak pro výstrahu přibita na vrata stodoly. Našel jste další podrobnosti, které jste neznal a do příběhu vám chyběly?

David Závěšický, kronikář obce Suché Lazce: „Já se zajímám o historii Suchých Lazců asi 20 let a za tu dobu jsme nějaké fragmenty příběhů a událostí a také karet se záznamy sehnali. Já jsem to poskládal dohromady a doplnil jsem chybějící části. A mohl tak vzniknout ten příběh v ucelenější formě a širším kontextu.“

Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Vaše snažení má ještě bonus navíc: podařilo se vám kontaktovat příbuzné jednoho z vojáků Sergeje I. Nikolajeva. Jak reagovali?

David Závěšický, kronikář obce Suché Lazce: „Určitě měli velkou radost, že se podařilo najít jejich předka. A to díky panu Janasovi, který na tom usilovně pracoval a v červnu je kontaktoval na serverech, které jsou zaměřené na vyhledávání vojáků s otevřeními databázemi. Takže to byla úspěšná akce!

---

Magický klavír v proměnách času

Po roční přestávce vynucené koronavirovou pandemií se opět vrací nesoutěžní klavírní festival pro žáky základních uměleckých škol Magický klavír v proměnách času. Přihlásit se mohl každý, kdo měl chuť zahrát si před publikem. Za nástroj usedlo víc jak sto dětí. Nechyběla ani oblíbené koncertování v kostýmech.

Opavská základní umělecká škola připravuje festival Magický klavír v proměnách času každý podzim. Loňský ročník musel být kvůli vyhlášení nouzového stavu zrušený.

Lukáš Poledna, ředitel ZUŠ Opava: „Kvůli covidové situaci jsme museli loňský ročník zrušit a přesunout jej na letošní rok.“

Na 9. ročník nesoutěžního festivalu dorazilo do slezské metropole 115 mladých hudebníků z 20 škol, především z Moravy.

Ludmila Majnušová, organizátorka akce, ved. klavírního odd. ZUŠ Opava: „Přijíždí sem děti, které se účastní soutěží. A pak také obyčejné děti, které si rády zahrají. Vyzkouší si krásné prostředí a mají z toho radost.“

Festival pravidelně hostí koncertní aula opavské Církevní konzervatoře. Tentokrát si mohli hudebníci vyzkoušet nové koncertní křídlo, které je tady k dispozici od loňského roku. Jde o téměř tří metrový nástroj Petrof Mistral, který je určený pro koncertní sály a pro špičkové hraní.

Repertoár účinkujících byl velmi různorodý. Každý zahrál to, co je mu blízké – vedle starých mistrů zazněl třeba také jazz nebo současná moderní hudba. Stejně, jako v minulém ročníku, tak i letos si děti mohly připravit masku, se kterou zasedly ke klaviatuře.

František, Pacas, ZUŠ Karviná – Mizerov: „V předkladu Winter Rides znamená Zimní jízdy. To mi vybavilo lyžaře. V bundě mi bylo trochu teplo, musel jsem si sundat rukavice, ale jinak to bylo dobré.“

Nela Santariusová, ZUŠ B. Martinů, Havířov: „Hrála jsem skladbu Vločku a Nebeskou krajinu. Sama jsem je napsala.“

Účastníky koncertu inspirovala také Nora Lubbadová, 12 letá laureátka mnoha tuzemských i zahraničních ocenění.

Nora Lubbadová, klavíristka: „Já se moc těším na koncert. Zahraju skladby od Bacha, Beethowena, Turiniho, Chopina a Rachmaninova.

Součástí festivalu byly také tradiční worshopy. Zkušení pedagogové radili začínajícím klavíristům s nastudováním skladby.

Jana Vondráčková, pedagog, Fakulta umění, Ostravská univerzita: „Můžu nabídnout hodně informací, jednak obecně, jak interpretovat různé styly, jak pracovat s dynamikou, zvukem, penalizací. Můžeme nabídnout i osobitý přístup. S každým studentem pracujeme jinak. Snažíme se v tom krátkém čase odhadnout, co nejvíce potřebuje.“

Alžbeta Šupíková, ZUŠ Opava: „Myslím, že jsem dávala špatně důrazy a jinak jsem to cítila, než to asi mělo být. Nebylo to tolik jazzové.“

Ke konzultaci se mohli přihlásit nejen mladí hudebníci, ale také jejich pedagogové.

---