Senior taxi nově v městských částech Opavy

Od loňského září mohou starší či hendikepovaní občané Opavy využívat Senior taxi. Za zvýhodněnou cenu je automobil dopraví k lékaři či na úřad. Teď se tato služba rozšíří také do osmi městských částí.

Auto určené pro přepravu seniorů a hendikepovaných vyjelo poprvé do ulic Opavy vloni 1. září. Za rok provozu přepravilo po městě 1 700 cestujících.

Lada Dobrovolná, mluvčí, Magistrát Opava: „Senior taxi mohou využívat klienti nad 70 let a držitelé průkazu ZTP. A to k cestám k lékaři, na rehabilitaci, na úřad, do knihovny a podobně.“

Služba je určená těm, kteří mají problém zvládnout pohyb po městě sami. Řidič je vyzvedne u domu a dopraví kde je potřeba. Jednotlivé jízdy si musí klieti objednat předem telefonicky.

klientka Senior taxi Opava: „Službu využívám každý den, je to velká pomoc.“

Od letošního září mohou službu, kterou dotuje radnice, využít také obyvatelé osmi městských částí. Individuální přeprava jim v mnohém ulehčí život.

René Holuša (OMČO), starosta městské části Vlaštovičky: „Nemáme tady lékaře, nemáme tady obchod, nefungují tady služby.“

Miroslav Kořistka (OMČO), starosta městské části Vávrovice: „Nemá vždy každý senior možnost jet autobusem. Nebo vždy není k ruce rodinný příslušník, aby pomohl.“

„Zájemci o službu se musí nejprve zaregistrovat. Protože automobil provozuje dopravní podnik, je to nutné udělat v předprodeji jízdenek na městskou dopravu.

Zatímco jízda po Opavě přijde na 30 korun, cestující z městských částí zaplatí 50 Kč. Auto je k dispozici v pracovní dny od 6 do 16 hodin. Senior taxi mohou klienti využít 4x do měsíce.

SENIOR TAXI Opava,  tel. 602 533 915

* cena za 1 jízdu: 30,- Kč (Opava)

                                50,- Kč (MČ: Komárov, Milostovice, Malé Hoštice, Podvihov, Suché Lazce, Vlaštovičky, Vávrovice, Zlatníky)

* provoz služby: pracovní dny 6,00 – 16,00 hod.

* max. 4x za měsíc pro jednoho uživatele

---

Knihovnice zvou děti do knihovny

Knihovnice z opavské knihovny připravily pro děti hravé prázdninové dopoledne. V parku pro ně nachystaly nejrůznější úkoly. A také je pozvaly po prázdninách mezi regály s knihami.

Knihovnice tentokrát vyšly za dětmi ven, do nedalekého v parku. Na programu nebylo čtení, ale hraní. Posloužily k tomu vyřazené knihy, které museli soutěžící co nejrychleji namotat na provázek. Vyzkoušet si mohli také cestu bludištěm, lovení rybek či skákání panáka.

Romana Martiníková, knihovnice, Knihovna P. Bezruče, Opava: „Starší děti mohou hádat pohádky s rodiči, protože jsme zjistili, že je moc neznají.“

Kromě hraní se mohly děti, nebo spíš jejich rodiče, dozvědět něco o tom, jak knihovna funguje. A že vybrat knihu si mohou přijít jak školáci, tak děti, které ještě číst neumí. Samozřejmě v doprovodu rodičů. Právě na nich mnohdy záleží, jaký vztah ke čtení budou jejich ratolesti mít.

rodiče: „Určitě ke kníhám děti vedeme. Každodenně s nimi čteme.“

Během koronavirové krize ale zájem o knihy opadl. Čtvrtina z dvou tisícovek dětských čtenářů ubyla. Nyní se začínají pomalu vracet.

Marie Stanovská, ved. pobočky Kateřinky, Knihovna P. Bezruče, Opava: „Děti se i přes kovidovou dobu snažily číst a plnily soutěž Lovci perel.“

V září čeká malé čtenáře vyhodnocení soutěž a také beseda se spisovatelkou Ivanou Peroutkovou.

---

Tomáš Petreček o expedici na Muchu Chhish

Opavský horolezec Tomáš Petreček se vrátil z expedice na horu Muchu Chhish (7 453 m, Karákóram, Pákistán), kterou prozatím nikdo nezdolal. A zdá se, že i nadále zůstane milovníkům lezení zapovězená. Kvůli nepříznivému počasí se expedice zastavila pod vrcholem.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: K vrcholu jste to měli asi 850 metrů, ale kvůli nepříznivé sněhové situaci jste se vrátili zpět. Mrzí vás to?

Tomáš Petreček, horolezec: „To člověka prostě mrzí, když má za sebou nějakou dobu, kdy na výkon trénuje, kdy potřebuje zařídit všechny věci, které s tím souvisí. A teď tam člověk stojí, ví, že na to fyzicky má, ale díky sněhové nadílce, která dosahovala do půl stehen či až po pás, nemůže pokračovat dál,. Musí se otočit.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Jednoduchý pak ovšem nebyl ani sestup dolů. Jak dlouho trval?

Tomáš Petreček, horolezec: „My jsme nakonec sestupovali dolů tři dny. Bylo to mentálně náročnější, než ten výstup. Vybrali jsme si jinou, kratší cestu. Slaňovali jsme, museli jame slézat pozadu, často bez jištění, traverzovali jsme různé vodopády. A kolem nás sjížděly laviny, bylo to dost nebezpečné. Nakonec jsme byli rádi, když jsme se vrátili v pořádku dolů.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Na vrcholu Muchu Chhish ještě žádný horolezec nestál. Čím je podle vás ta hora nezdolná?

Tomáš Petreček, horolezec Jedna věc je, že hora leží v odlehlé krajině, druhá věc je pak ta, že výstup je tak dlouhý, že si na něj potřebuje člověk nechat hodně sil. Tak proto tam asi ještě nikdy nikdo nestál.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Těžko si to dokážeme představit: teplota okolo minus 20 stupňů, neprošlapaný sníh, kolmý svah a váš 24 kilogramů těžký batoh. Jak se to dá zvládnout?

Tomáš Petreček, horolezec: Člověk, když má rád hory, rád se v nich rád pohybuje a leze, dokáže toto všechno vytěsnit. V tu chvíli si to ale uvědomuje a je to nesmírně těžké zvládat složité situace bez velkých problémů. My jsme tam samozřejmě spoustu nástrah měli. Často máme s sebou talismany, kteří nám pomáhají.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Zůstane pro vás Muchu Chhish nedosažitelnou horou nebo ji zkusíte ještě jednou?

Tomáš Petreček, horolezec: „Příští rok určitě na Muchu Chhish nepojedu. To už mám v plánu expedici na Marou Holečkem na Macherbrum (7821m, Karákóram, Pákistán). Ale neříkám, že se tam už nikdy nevypravím.“

---

Pony express – poštu přepraví jezdci na koních

Pony Express otevřel svou poštovnu na opavském Dolním náměstí. Lidé odtud mohli odeslat pohlednice do nejrůznějších koutů světa. Zásilky rozváží kovbojové na koních, aby připomněli, jak se v 19. století doručovala pošta na americkém kontinentě.

Na Dolním náměstí vyrostla na čas malá poštovna. Ten, kdo zde předal k odeslání pohled, mohl počítat tím, že jej stejně jako v Americe v 19. století budou přepravovat jezdci na koních. Doručení garantují do všech koutů světa.

Ondřej Binar, pošťák, Československý Pony express: „Pohlednici orazíme, předáme koni. Koně to převezou přes svou trasu na různé pošty a rozešlou se do celého světa.“

V Opavě mohli lidé poštu kovbojům svěřit po 21. Nicméně v republice se Pony express jel poprvé už v r. 1988. Protože v té době bylo vše „americké“ nepřijatelné, je s podivem, že kovbojové s klobouky, v červených košilích a se žlutými šátky vládnoucím komunistům nevadili.

Miroslav Kozelský, předák moravské severní větve, Československý Pony express: „Oni většinou na štěstí nevěděli, o co jde. A nás si v podstatě nikdo nevšímal.“

A tak tradice přetrvala dodnes a každoročně s sebou přináší také do Opavy atmosféru westernu.

Brašny s poštou převzali jezdci na koních. Střídat se budou na trase po 20 km a zásilky zavezou do určitých míst, odkud je pak převezme Česká pošta a dopraví k adresátům.

David Hanák, jezdec, Československý Pony express: „Trasu se snažíme vybírat tak, ať jedeme co nejméně po silnici. Volíme zkratky, lesní či polní cesty.“

Pony express garantuje doručení zásilky za jakýchkoliv okolností. Pokud kurýr nebude moci použít koně, bude se muset vydat na trasu po svých.

---