Opavský expres
- Zpravodajství z Opavy od reportérky K. Gerykové a kameramana M. Lyska
- Výstava Vůně zimní Opavy
- Retro ozdoby – hit letošních Vánoc
- Slezská tvorba vyrobí ročně 400 000 vánoční ozdob
Výstava s názvem Vůně zimní Opavy přiblíží staré časy našich předků. Ukáže atmosféru od adventu až do konce zimy, připomene zvyky a tradice pro tuto dobu typické a také sporty, kterým se Opavané v chladných měsících roku věnovali. Návštěva výstavy v Obecním domě může být příjemným zpestřením času mezi vánočními a novoročním svátky.
Výstavě Vůně zimní Opavy jsou věnovány prostory v expozici Cesta města v Obecním domě. Představuje zvyky, tradice i aktivity, kterým se lidé v I. polovině minulého století během zimního období věnovali. A součástí výstavy jsou, jak název napovídá, také vůně.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO Opava: „Vůně v lahvičkách mají evokovat vůni zimy, Vánoc ale i plesových zábav.“
Sváteční pečení vánočního cukroví připomíná aroma vanilky. Ozdobený stromek zase borovice. Parfémové esence růže, magnólie či jasmínu vířily vzduchem na bálech. Zima totiž dávala společenskému životu větší prostor. Oblíbené byly v tento čas také návštěvy kina či divadla. Obojí bylo na počátku minulého století významnou událostí.
Zasněžené ulice vybízely k zimním radovánkám a Opavský bruslařský spolek zval na třetí největší kluziště v Rakousko – Uhersku.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO Opava: „Bruslení bylo zábavou všech věkových kategorií. Scházely se při něm různé opavské společenské vrstvy. Kluziště disponovalo restaurací, šatnami a také prostorem, kde bruslícím vyhrávala kapela.“
Ozdobený stromek, dárky a slavnostně prostřený stůl patří neodmyslitelně ke Štědrému večeru. Opavané připravovali hrachovou polévku, sladkou omáčku z koření, sušených švestek a ořechů nebo nadívané buchtičky, kterým se říkalo papučky.
Zatímco kouzlo Štědrého večera zůstává i po sto letech téměř stejné, vánoční pohlednice a novoroční přání se začínají pomalu vytrácet.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO Opava: „Nahrazovaly osobní setkání tam, kde by cesta byla velice drahá. Největší boom byl na přelomu 19. a 20. století.“
Konec zimy patřil masopustu a šibřinkám. Vynášení slaměné Mařeny otevřelo další roční období - jaro.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO Opava: Jak měly děvuchy na Opavsku Mařenu, tak měli synci svého Mařáka, kterého nastrojili do staré košile a kalhot. Na hlavu u dali beranici nebo klobouk. Přivěsili mu metály, dali mu fajfku. Pak ho vyvezli za vesnici na pole a tam ho spálili. A to mělo evokovat konec zimy. Stejně jako Mařena.“
Výstava s názvem Vůně zimní Opavy je se zimou spojená nejen tematicky, ale také časově. Otevřená pro veřejnost zůstane do konce zimy, tedy do března.
---
Na 400 000 skleněných ozdob vyrobila opavská slezská tvorba pro letošní vánoční svátky nejen pro tuzemský, ale také pro zahraniční trh. Mnohem častěji, než dřív, si letos lidé ozdoby objednávali přes e-shop. A na odbyt šly především retro vzory ze 60. - 70 let.
Cesta vánoční ozdoby je dlouhá a křehká. Začínají ji foukačky, které nad kahanem dokáží ze skleněných tyčinek svým vlastním dechem vykouzlit tuto jemnou nádheru.
Ludmila Slivková, foukačka, Slezská tvorba: „Musím pořádně nahřívat a udržet to sklo v ohni. A pak vyfouknu krásně kulatou baňku.“
Zručnost zdejších pracovnic dokáže kouli vytvarovat naprosto přesně, přímo na konkrétní rozměr. Cesta čiré ozdoby pak směřuje do stříbřírny. Tady dostane nezaměnitelný lesk a pak také barvu.
Lenka Žigová, stříbřička baněk, Slezská tvorba: „Tady jsou dva koncentráty. První je směs pravého stříbra, druhý je činidlo. To stříkám do kuliček a ony se potom vystříbří v horké vodě.“
V malířské dílně pak přesné a trpělivé ruce vykreslí požadované vzory. Každý rok se musí zdejší malířky naučit na 500 nových. Někdy se starší, úspěšné motivy opět vrací. Možná je v tom také trocha nostalgie. V posledních letech si zákazníci žádají ozdoby, které se vyráběly v 60. a 70. letech. A nechybí ani bílá, stříbrná a červená klasika.
Lenka Baranová, malířka, Slezská tvorby: „Hodně lidí si oblíbilo od loňska retro vzory. Ty jsou poslední roky v oblibě.“
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: Udělali jsme retro edici. Kolekci, neustále doplňujeme. Také na základě přání našich zákazníků, kteří objevili kouli nebo špici po babičce a ptají se, zda jsme něco takového schopní vyrobit.
Populární jsou také barevné koule s vánočním přáním, věnováním či jménem, které lidé často kupují také jako vánoční dárek.
Na rozdíl od loňského roku jsou letos vánoční ozdoby o 10 – 15% dražší.
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Cenu musíme navýšit. Narůstají nám ceny ve vstupních materiálech. Narůstá i mzda, kterou musím našim pracovnicím vyplácet.“
Výroba skleněných ozdob je převážně dílem ruční práce. Asi 40 % výroby směřuje do zahraničí. Letos především do Rakouska a Německa.
Výrobní technologie se za 70. letou existenci Slezské tvorby příliš nezměnily. Zásadní proměnou ale prošel jejich prodej. Od loňského roku se zdvojnásobil počet on-line objednávek dodávaných zákazníkům poštou.
---
Skleněné vánoční ozdoby vyrábějí už sedm desetiletí zaměstnanci opavské Slezské tvorby. Vedoucí výroby Jaroslav Veverka prozradí, které vzory jdou nejvíce na odbyt a proč skleněné ozdoby nejsou tak křehké, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Vánoční sortiment vyrábíte celoročně. Kolik ozdob ročně vypustíte do světa?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „My to nepočítáme úplně přesně na kusy. Ale můžeme to určit podle použitého materiálu. Třeba tzv. věšáčků, které slouží k upevnění ozdoby, je to asi 400 000 kusů. Máme kolem 14 000 různých vzorů v nabídce. Když se nějaký dobře prodával, vracíme se k němu. Třeba i pět, deset let. Ale k tomu chtějí zákazníci, samozřejmě, zase něco nového."
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Velký podíl má při výrobě ruční práce. Vánoční ozdoby vyrábíte 70 let. Změnila se nějak zásadně technologie?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Jak říkáte, je to všechno ruční práce. Takže ten um a šikovnost pracovnic, to tam během těch desetiletí zůstalo. Nemáme tady žádný stroj. První musíme ze skleněné trubičky nachystat polotovar, vyfouknout ozdobu, nastříbřit ji, namočit do různých barev. Potom je na řadě malování. U některých složitějších výrobků vezme malířka ozdobu i 20x do ruky, než je úplně hotová."
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Které vzory jsou nejpopulárnější. A jsou některé, které se vrací?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Základ naší výroby tvoří skleněný koule v různých velikostech od 5 cm do 10 cm. A pak vyrábíme hodně foukané ozdoby do forem. To jsou různé figurky, jako pejsci, kočičky medvídci. Ty vzory se teď hodně vrací. Lidé vzpomínají, jaké byly ty Vánoce, když byli oni u babičky, a viděli u ní na stromečku takovéto figurky. Tak teď rádi k těmto figurkám vrací.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: „Zatímco dříve většina skleněných ozdob mířila do zahraničí, teď se tento trend mění. Řekněte, jaké pro to máte vysvětlení?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Kdysi ten zájem ze zahraničí byl hodně velký. Takže v podstatě jsme dělali celý rok pro vývoz a ještě jsme nestíhali. Jenže lidé se nás ptali: Proč si nemůžeme koupit české baňky u nás v obchodě? Uznali, že mají pravdu, proč bychom nedodávali naše výrobky i do Česka. A tak jsme začali nabízet také do obchodů zákazníkům v Čechách. Postupně jsme se je snažili vychovávat, aby si nekupovali čínské umělohmotné baňky. Vždyť máme krásné baňky. A lidé pochopili a začali se k nám vracet."
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Mnozí lidé se obávali skleněných ozdob, protože se jim zdály příliš křehké. Je to tak?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Samozřejmě, ty výrobky jsou ze skla. Řeknu to takto: když vám ozdoba spadne na koberec, měla by to vydržet. Když spadne na kamennou podlahu tak to potom záleží na tom, jak spadne. Protože větší část ozdob dodáváme přes e-shop, tak se snažíme, aby baňky byly ze silnějšího skla. Ať prostě více vydrží!“
---
Výstava s názvem Vůně zimní Opavy přiblíží staré časy našich předků. Ukáže atmosféru od adventu až do konce zimy, připomene zvyky a tradice pro tuto dobu typické a také sporty, kterým se Opavané v chladných měsících roku věnovali. Návštěva výstavy v Obecním domě může být příjemným zpestřením času mezi vánočními a novoročním svátky.
Výstavě Vůně zimní Opavy jsou věnovány prostory v expozici Cesta města v Obecním domě. Představuje zvyky, tradice i aktivity, kterým se lidé v I. polovině minulého století během zimního období věnovali. A součástí výstavy jsou, jak název napovídá, také vůně.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO Opava: „Vůně v lahvičkách mají evokovat vůni zimy, Vánoc ale i plesových zábav.“
Sváteční pečení vánočního cukroví připomíná aroma vanilky. Ozdobený stromek zase borovice. Parfémové esence růže, magnólie či jasmínu vířily vzduchem na bálech. Zima totiž dávala společenskému životu větší prostor. Oblíbené byly v tento čas také návštěvy kina či divadla. Obojí bylo na počátku minulého století významnou událostí.
Zasněžené ulice vybízely k zimním radovánkám a Opavský bruslařský spolek zval na třetí největší kluziště v Rakousko – Uhersku.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO Opava: „Bruslení bylo zábavou všech věkových kategorií. Scházely se při něm různé opavské společenské vrstvy. Kluziště disponovalo restaurací, šatnami a také prostorem, kde bruslícím vyhrávala kapela.“
Ozdobený stromek, dárky a slavnostně prostřený stůl patří neodmyslitelně ke Štědrému večeru. Opavané připravovali hrachovou polévku, sladkou omáčku z koření, sušených švestek a ořechů nebo nadívané buchtičky, kterým se říkalo papučky.
Zatímco kouzlo Štědrého večera zůstává i po sto letech téměř stejné, vánoční pohlednice a novoroční přání se začínají pomalu vytrácet.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO Opava: „Nahrazovaly osobní setkání tam, kde by cesta byla velice drahá. Největší boom byl na přelomu 19. a 20. století.“
Konec zimy patřil masopustu a šibřinkám. Vynášení slaměné Mařeny otevřelo další roční období - jaro.
Ivana Maloušková, historička a kurátorka, OKO Opava: Jak měly děvuchy na Opavsku Mařenu, tak měli synci svého Mařáka, kterého nastrojili do staré košile a kalhot. Na hlavu u dali beranici nebo klobouk. Přivěsili mu metály, dali mu fajfku. Pak ho vyvezli za vesnici na pole a tam ho spálili. A to mělo evokovat konec zimy. Stejně jako Mařena.“
Výstava s názvem Vůně zimní Opavy je se zimou spojená nejen tematicky, ale také časově. Otevřená pro veřejnost zůstane do konce zimy, tedy do března.
---
Na 400 000 skleněných ozdob vyrobila opavská slezská tvorba pro letošní vánoční svátky nejen pro tuzemský, ale také pro zahraniční trh. Mnohem častěji, než dřív, si letos lidé ozdoby objednávali přes e-shop. A na odbyt šly především retro vzory ze 60. - 70 let.
Cesta vánoční ozdoby je dlouhá a křehká. Začínají ji foukačky, které nad kahanem dokáží ze skleněných tyčinek svým vlastním dechem vykouzlit tuto jemnou nádheru.
Ludmila Slivková, foukačka, Slezská tvorba: „Musím pořádně nahřívat a udržet to sklo v ohni. A pak vyfouknu krásně kulatou baňku.“
Zručnost zdejších pracovnic dokáže kouli vytvarovat naprosto přesně, přímo na konkrétní rozměr. Cesta čiré ozdoby pak směřuje do stříbřírny. Tady dostane nezaměnitelný lesk a pak také barvu.
Lenka Žigová, stříbřička baněk, Slezská tvorba: „Tady jsou dva koncentráty. První je směs pravého stříbra, druhý je činidlo. To stříkám do kuliček a ony se potom vystříbří v horké vodě.“
V malířské dílně pak přesné a trpělivé ruce vykreslí požadované vzory. Každý rok se musí zdejší malířky naučit na 500 nových. Někdy se starší, úspěšné motivy opět vrací. Možná je v tom také trocha nostalgie. V posledních letech si zákazníci žádají ozdoby, které se vyráběly v 60. a 70. letech. A nechybí ani bílá, stříbrná a červená klasika.
Lenka Baranová, malířka, Slezská tvorby: „Hodně lidí si oblíbilo od loňska retro vzory. Ty jsou poslední roky v oblibě.“
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: Udělali jsme retro edici. Kolekci, neustále doplňujeme. Také na základě přání našich zákazníků, kteří objevili kouli nebo špici po babičce a ptají se, zda jsme něco takového schopní vyrobit.
Populární jsou také barevné koule s vánočním přáním, věnováním či jménem, které lidé často kupují také jako vánoční dárek.
Na rozdíl od loňského roku jsou letos vánoční ozdoby o 10 – 15% dražší.
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Cenu musíme navýšit. Narůstají nám ceny ve vstupních materiálech. Narůstá i mzda, kterou musím našim pracovnicím vyplácet.“
Výroba skleněných ozdob je převážně dílem ruční práce. Asi 40 % výroby směřuje do zahraničí. Letos především do Rakouska a Německa.
Výrobní technologie se za 70. letou existenci Slezské tvorby příliš nezměnily. Zásadní proměnou ale prošel jejich prodej. Od loňského roku se zdvojnásobil počet on-line objednávek dodávaných zákazníkům poštou.
---
Skleněné vánoční ozdoby vyrábějí už sedm desetiletí zaměstnanci opavské Slezské tvorby. Vedoucí výroby Jaroslav Veverka prozradí, které vzory jdou nejvíce na odbyt a proč skleněné ozdoby nejsou tak křehké, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Vánoční sortiment vyrábíte celoročně. Kolik ozdob ročně vypustíte do světa?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „My to nepočítáme úplně přesně na kusy. Ale můžeme to určit podle použitého materiálu. Třeba tzv. věšáčků, které slouží k upevnění ozdoby, je to asi 400 000 kusů. Máme kolem 14 000 různých vzorů v nabídce. Když se nějaký dobře prodával, vracíme se k němu. Třeba i pět, deset let. Ale k tomu chtějí zákazníci, samozřejmě, zase něco nového."
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Velký podíl má při výrobě ruční práce. Vánoční ozdoby vyrábíte 70 let. Změnila se nějak zásadně technologie?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Jak říkáte, je to všechno ruční práce. Takže ten um a šikovnost pracovnic, to tam během těch desetiletí zůstalo. Nemáme tady žádný stroj. První musíme ze skleněné trubičky nachystat polotovar, vyfouknout ozdobu, nastříbřit ji, namočit do různých barev. Potom je na řadě malování. U některých složitějších výrobků vezme malířka ozdobu i 20x do ruky, než je úplně hotová."
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Které vzory jsou nejpopulárnější. A jsou některé, které se vrací?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Základ naší výroby tvoří skleněný koule v různých velikostech od 5 cm do 10 cm. A pak vyrábíme hodně foukané ozdoby do forem. To jsou různé figurky, jako pejsci, kočičky medvídci. Ty vzory se teď hodně vrací. Lidé vzpomínají, jaké byly ty Vánoce, když byli oni u babičky, a viděli u ní na stromečku takovéto figurky. Tak teď rádi k těmto figurkám vrací.“
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: „Zatímco dříve většina skleněných ozdob mířila do zahraničí, teď se tento trend mění. Řekněte, jaké pro to máte vysvětlení?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Kdysi ten zájem ze zahraničí byl hodně velký. Takže v podstatě jsme dělali celý rok pro vývoz a ještě jsme nestíhali. Jenže lidé se nás ptali: Proč si nemůžeme koupit české baňky u nás v obchodě? Uznali, že mají pravdu, proč bychom nedodávali naše výrobky i do Česka. A tak jsme začali nabízet také do obchodů zákazníkům v Čechách. Postupně jsme se je snažili vychovávat, aby si nekupovali čínské umělohmotné baňky. Vždyť máme krásné baňky. A lidé pochopili a začali se k nám vracet."
Kateřina Geryková, redaktorka TV POLAR: Mnozí lidé se obávali skleněných ozdob, protože se jim zdály příliš křehké. Je to tak?
Jaroslav Veverka, vedoucí výroby, Slezská tvorba: „Samozřejmě, ty výrobky jsou ze skla. Řeknu to takto: když vám ozdoba spadne na koberec, měla by to vydržet. Když spadne na kamennou podlahu tak to potom záleží na tom, jak spadne. Protože větší část ozdob dodáváme přes e-shop, tak se snažíme, aby baňky byly ze silnějšího skla. Ať prostě více vydrží!“
---