Tříkrálová sbírka 2023 v Opavě

Už zanedlouho se ulicemi rozezní zpěv koledníků Tříkrálové sbírky, kterou pořádá Charita. Tato největší dobročinná sbírka u nás pomáhá svými financemi lidem v nouzi. Také opavská Charita vyšle do ulic desítky koledníků. Podrobnosti řekne koordinátorka sbírky Marie Hanušová a přidá informaci, kde budou finanční dary využity.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Začátek Tříkrálové sbírky je za dveřmi. Nebo spíš za nimi brzy budou stát koledníci Kašpar, Melichar a Baltazar. Ovšem to je otázka, protože skupinek koledníků není na Opavsku dostatek. Jsou tedy některá místa, kam nebudou moci z kapacitních důvodů dorazit?

Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Bohužel, taková místa se najdou. Většinou se tento problém netýká obcí, tady se našlo dost dobrovolníků ochotných pomoci. Ovšem koledníci chybí zejména v Opavě. Budeme rádi, pokud se zájemci ještě přihlásí. Nemusí se bát, že už je pozdě. Sbírka trvá až do 15. ledna.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Charita je nezisková organizace, která působí v rámci celé republiky. Nicméně, na projekty pro Opavsko vybírají koledníci zde. Pokud by lidé chtěli přispět na tyto konkrétní projekty v regionu, jak to mají udělat?

Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Samozřejmě, nejlepší je přispět do pokladničky. Jednak do té, se kterou budou chodit koledníci. A a pak budeme mít na některých místech také statické pokladničky, stejně jako v minulých letech. Bude možné přispět také bezhotovostně. Nejlépe tak, aby lidé použili variabilní symbol Charity Opava. Číslo účtu je  66008822/0800 a variabilní symbol 777988012.

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Máte nějakou konkrétní sumu, kolik peněz potřebujete vybrat, abyste mohli své projekty realizovat?

Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „My bychom se rádi přiblížili té částce, kterou jsme vybrali vloni, což bylo 2,1 mil. Kč. Letos bychom rádi realizovali projekty, které podpoří naše terénní služby. A také bychom chtěli zrekonstruovat prostory, kde působí naši nevidomí maséři.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Během koronaviru byla založena také virtuální sbírka a na Opavsku mohli lidé peníze vhodit také do pokladniček v obchodech, kostelích či lékárnách. Budou tyto způsoby fungovat i nyní?

Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Přesný výčet míst, kde budou stát statické pokladničky, zveřejníme na našem webu. Určitě budou v některých prodejnách, lékárnách nebo na střediscích Charity Opava. Lidé budou moci přispět také bezhotovostně přímo na náš účet. Tedy účet je celostátní, jen stačí přidat náš variabilní symbol.“

Kateřina Geryková, redaktorka, TV POLAR: Vloni poprvé mohli dárci využít tzv. Tříkrálovou pohotovost. Bude fungovat i letos? A jak?

Marie Hanušová, koordinátorka Tříkrálové sbírky, Charita Opava: „Chtěli jsme vyhovět lidem, ke kterým se koledníci nedostanou, a kteří by rádi u sebe tříkrálovou návštěvu přivítali. Takže jsme vymysleli Tříkrálovou pohotovost. Za zájemci koledníci přijdou až 15. ledna, tedy na konci sbírky. Takže lidé už budou vědět, zda k nim v rámci koledování Tři králové přišli. Tedy  pokud ne, mohou si koledování objednat . A tříkráloví koledníci k nim v neděli 15. ledna 2023 přijdou.“

---

Studenti natáčí film o zapomenutém K. Schinzelovi

Studenti Slezské univerzity natáčí dokumentární film o životě Karla Schinzela. Jen málokdo si toto jméno spojí s vývojem třívrstvé barevné fotografie. A opravdu jen málokdo ví, že za tímto převratným vynálezem, který patentovala firma Kodak, stojí muž, který žil v Opavě. Hraný dokument připomene život tohoto nedoceněného vynálezce.

Jako filmové téma své magisterské práce si student Slezské univerzity, oboru Multimediální techniky Maksym Tkachenko, vybral život vědce, který zdokonalil systém vyvolávání barevné fotografie. O Karlu Schinzelovi, který prožil část svého života v Opavě, se toho totiž příliš mnoho neví. Dochovala se jen jediná jeho fotografie.

Maksym Tkachenko, režisér, student Slezské univerzity: V jeho životě je strašně moc mezer. Leckdy absolutně nevíme co, Karel Schinzel dělal, kudy vedly jeho životní cesty.“

A tak život účetního, později chemika a vědce zastírá spousta domněnek a dohadů, které se snaží filmaři v hraném dokumentu alespoň trochu poodhalit.

Maksym Tkachenko, režisér, student Slezské univerzity: „Používáme kouř, používáme abstraktní věci. Chceme tak dosáhnout toho, aby byl příběh zahalený trochu tajemnem. Jakože to může být pravda, ale také nemusí.“

Karel Schinzel zasvětil svůj život vědecké práci. Americká firma KODAK od něj odkoupila na 27 patentů, včetně toho nejvýznamnějšího na barvotvorné vyvolávání fotografií s postupným spektrálním osvětlováním. Ačkoliv šlo o průlomovou inovaci, nedostal za ni její autor adekvátně zaplaceno. Zřejmě také proto, že neměl dost silné lokty. Ani jeho osobní život nebyl příliš šťastný. Navíc také oslepl.

Adam Krybus, představiel K. Schinzela, student Slezské univerzity: „Přemýšlel jsem o tom, jak jej ztvárnit vzhledem k tomu, že neměl šťastný život. Tak jsem se rozhodl pro smutnější ponuřejší polohu. Ale nechávám to z velké části na panu režisérovi.“

Hereckých rolí se ujali amatéři, převážně studenti. Jak se dělá film se učili na place nejen oni, ale také zvukaři, maskérky i produkční.

Matouš Kotěra, produkce, student, Slezská univerzita: „Při natáčení je vždycky potřeba trochu improvizace, protože protože ne vždy vše funguje jak má.“

Kostýmy potřebné pro hranou část filmu, stejně tak i rekvizity, si zapůjčili studenti z oblastních divadel. Maskérka vytvořila dobový make-up i účesy.

Kamila Růžičková, maskérka: „Tehdy se nosily ulízané účesy, takže hodně pomády a gelu. A učesat do požadovaného tvaru.“

Pro ateliérové natáčení poskytla zázemí Slezská univerzita. Ale některé scény byly pořízeny v Rakousku.

Markéta Plevová, asistentka režie, studentka Ostravské univerzity: Vyrazili jsme do Vídně. A do Badenu, což je 40 min od Vídně, kde Schinzel dlouhou dobu žil. Natáčeli jsme také na vídeňském hřbitově, abychom se podívali, kde byl pochován.“

Ve filmu budou zachyceny také výpovědi historiků a odborníků na fotografii. Společně se budou snažit najít odpověď na otázku, proč člověk, který se zasloužil o zásadního průlom ve ve vývoji barevné fotografie, zůstal téměř zapomenutý.

Studenti ještě shánějí peníze na postprodukci filmu. Pokud chcete projekt podpořit, můžete tak udělat přes platformu Startovač.                        Více informací najdete zde:

Premiéra hraného dokumentu Karel Schinzel: Člověk, který obarvil svět se chystá na duben.

---

Kořeny Joy Adamsonové

Výstava, která shrnuje život Joy Adamsonové, pomalu končí. Ale ještě během prvních lednových dnů ji můžete v opavském Obecním domě navštívit a dozvědět se mnoho zajímavostí o této opavské rodačce, slavné spisovatelce a ochránkyni přírody. Nyní máte také ojedinělou příležitost vidět reprodukce portrétů afrických kmenů, které Adamsonová během svého pobytu v Keni malovala.

Joy Adamsonová se narodila v roce 1910 v Opavě jako Friederike Victoria Gessner. Žila zde do svých 12 let a pak se po rozvodu rodičů přestěhovala k babičce do Vídně. Výstava s názvem Kořeny Joy Adamsonové se zaměřuje především na rodinné zázemí a vztahy, které významně určily její budoucí směřování.

Ivana Maloušková, spoluautorka výstavy, Opavská kulturní organizace (OKO): „Je to jedna z mála výstav, která se zaměřuje hlavně na její kořeny, rodinu. Na to, z čeho vycházela její láska k přírodě a snaha o její ochranu.“

Slavnou se Joy Adamsonová stala až po přesídlení do africké Keni, to bylo v roce 1937.

Ivana Maloušková, spoluautorka výstavy, Opavská kulturní organizace (OKO) „Důležité etapy jsou spjaty také s jejími manželi, protože každý z nich jí něco přinesl.“

První manžel baron Viktor von Klarwill ji ponoukl k vystěhování na africký kontinent, Botanik Petter Bally, ji převedl k malování. S britským strážcem zvěře Georgem Adamsonem žila nejdéle. Ten jí věnoval inspiraci – lvíče, pozdější námět slavné knihy Příběh lvice Elsy. Společně se pak stali průkopníky navracení divokých zvířat do volné přírody.

Adamsonová byla rovněž významnou malířkou. Vytvořila 700 botanických kreseb, které dokumentují africkou flóru. A dodnes jsou publikovány v botanických atlasech.

Ivana Maloušková, spoluautorka výstavy, Opavská kulturní organizace (OKO): „V této části výstavy jsme vyměnili kresby africké flóry za reprodukce afrických kmenů, které jsou také ze štětce Joy Adamsonové.“

Originály obrazů příslušníků keňských, mnohdy již zaniklých kmenů, jsou součástí stálé expozice Keňského národního muzea v Nairobi a vystaveny jsou také v sídle prezidenta.

V Opavě si je můžete v Obecním domě prohlédnout ještě do 8. ledna, stejně, jako celou výstavu o Joy Adamsonové.

---