Slezská nemocnice ošetřuje ukrajinské uprchlíky

Na šest desítek ukrajinských pacientů vyhledalo během března ošetření ve Slezské nemocnici. S dorozumíváním pomáhají jejich krajané, kteří tady dlouhodobě pracují. Nemocnice zřídila také nonstop linku, na kterou se mohou uprchlíci obrátit o radu. Komunikovat mohou v mateřském jazyce.

Lékař Vasyl Rishko je jedním z 16 ukrajinských zaměstnanců ve Slezské nemocnici. Půl roku pracuje na zdejším interním oddělení. Díky výborné češtině teď také překládá uprchlíkům, kteří potřebují řešit své zdravotní problémy. Třeba s tlakem, se srdcem či cukrovkou.

Vasyl Rishko, lékař, interní odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Teď pomáháme i kolegům, kteří jsou na příjmové ambulanci. Když je potřeba něco přeložit.“

Protože na dětském oddělení žádný ukrajinský lékař či zdravotník nepracuje, musí si tady vystačit sami. S rodiči ošetřovaných dětí se dorozumívají hned několika jazyky.

Alina, matka hospitalizované dívky: „Mluvíme trochu česky, trochu ukrajinsky a rusky. Občas sem přijde tlumočník.“

Své místo zde ale mají také překladače a slovníky.

Lucie Kopečková Bortlíková, lékařka, Slezská nemocnice v Opavě: „Já jsem si vytiskla česko-ukrajinský slovník, kde mám základní lékařské fráze, které se mi hodí.

Právě na dětské oddělení mířila většina z 58 pacientů, které během uplynulých dvou týdnů ve Slezské nemocnici ošetřili.

Dalibor Hudec, primář, dětské odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Nejčastějším důvodem hospitalizací jsou průjmová onemocnění a zvracení. Pak horečky a nemoci dýchacích cest.“

Kromě dětského oddělení registrovali pacienty z řad ukrajinských uprchlíků také na interně, gynekologii a chirurgii. Jedna ukrajinská žena se tady musela podrobit operaci.

Milan Lerch, zástupce primáře, chirurgické odd., Slezská nemocnice v Opavě: „Pacientka, která byla došetřena ještě v Kyjevě pro nádor tlustého střeva. Tam již nestihla operaci. Takže přijela k nám a my jsme tuto pacientku odoperovali.“

Slezská nemocnice má na svých webových stránkách pro Ukrajince návod, jak postupovat v případě, že potřebují ošetřit.

Karel Siebert, ředitel, Slezská nemocnice v Opavě: „My jsme zřídili konkrétní telefonní linku, která je v provozu 24 hodin denně. Tuto linku řídí ukrajinský zdravotník, který doporučuje pacientům přímý kontakt na konkrétní oddělení.“

Orientaci v areálu nemocnice umožnují cedule přeložené do ukrajinštiny. Přeloženy tady mají také potřebné dokumenty, které s ošetřením či hospitalizací souvisejí.

---

Odemykání 1. třídy v ZŠ Komárov

Odemykání 1. třídy – to je projekt, který každoročně učitelé ze Základní školy v Komárově připravují pro předškoláky. Během několika setkání v průběhu roku se děti mohou hravou formou seznámit s prostředím školy a také s paní učitelkou, která je bude učit. Na opavských školách se zápisy do 1. třídy uskuteční 7. a 8. dubna.

Protože se základní škola v Komárově už několik měsíců rekonstruuje, přišly děti z mateřských školek na akci Odemykáme první třídu do tělocvičny. Učitelka Eva Machurová, která bude od září prvňáčky učit, si pro ně připravila dvě hodiny plné zábavy a také tvoření.

Eva Machurová, učitelka, ZŠ Komárov: „Cílem je, aby se děti seznámily s prostředím školy. Aby pro ně nebylo cizí, až tady1. září nastoupí. A také je důležité, že se seznámím s dětmi, které budu od září učit, a ony se seznámí se mnou.“

Předškoláci z mateřské školy v Komárově, Podvihově a Nových Sedlicích se už vlastně s paní učitelkou znají. Společně se totiž setkali už dříve. Tentokrát je čekalo povídání o jaru. Na úvod si všichni společně zacvičili. A pak si zopakovali, jak se jmenují mláďata, která během jarních měsíců přicházejí na svět.

Návštěvy ve škole mají předškoláci rádi. Doprovázejí je sem jejich učitelky z mateřské školy a pomáhají jim se pomalu připravit na velkou změnu, která na ně po prázdninách čeká.

Eva Murová, vedoucí učitelka, MŠ Komárov: „Seznámí se s učitelkou, která je bude vyučovat v prní třídě, což je důležité pro to, aby děti byly klidné, spontánní. A aby se těšily do školy.“

Děti se pobavily také u hraní nebo spíš bouchání plastovými trubkami. Díky barevným notám daly dohromady písničku.

předškolák: „Mně se líbilo nejvíc malování a zpívání.“

Nakonec je čekala nejdůležitější věc: do květináčku s hlínou zasadit semínka řeřichy.

Eva Machurová, učitelka, ZŠ Komárov a Podvihov: „Já si teď vezmu ty květináčky k sobě, budu je zalévat,. Doufám, že semínka nezaschnou. A děti, které k nám přijdou k nám do školy zápisu, pak dostanou jako dárek vzrostlou řeřichu.“

Zápisy dětí do 1. tříd se v opavských základních školách se budou konat 7. a 8. dubna v odpoledních hodinách. Na rozdíl od předešlých dvou let, kdy kvůli koronaviru rodiče odevzdávali jen formální žádost, tentokrát budou moci dorazit i se svými dětmi.

---

Výstava Svědkové lidskosti v konkatedrále

Výstava Svědkové lidskosti připomene osudy tří opavských kněží, kteří v době II. světové války zahynuli pro svou víru v koncentračních táborech. Jména Aloise Ševely, Johanna Nepomuka Smolika a Anselma Lea Polaka se připojí k putovní výstavě. Ta upozorňuje na osudy křesťanů, kteří se postavili proti nacismu.

Opavská konkatedrála Nanebevzetí panny Marie se proměnila ve výstavní prostor. Připomíná osudy křesťanů, kteří se v letech 1938 – 1945 postavili ze svého přesvědčení proti nacismu, a zaplatili za to životem. Základem je desítka příběhů osobností zpracovaných pro výstavu s názvem Svědkové lidskosti. Ta putuje již delší čas po republice. Nově zde přibyla jména tří kněží z Opavska: Aloise Ševely, Johanna Nepomuka Smolika a Anselma Lea Polaka.

Jan Larisch, spoluautor výstavy: „Ti lidé, kteří obhájili své lidství v křesťanských kořenech, jsou nám světlem, že se o tyto věci musí bojovat. To chce každá doba. Takové světlo do svých životů nutně potřebujeme. “

Alois Šebela byl nejprve vikářem v Kateřinkách. Později, roku 1928, byl jmenován farářem v Jaktaři. A ve své funkci byl velmi aktivní.

Jan Larisch, spoluautor výstavy: „Na Opavsku pomáhal vybudovat katolický spolkový život. Nebál se vstupovat ani do společenských a hospodářských organizací.“

Zároveň neskrýval svou nenávist k nacismu a proto byl zatčen a poslán do Osvětimi.

Z Dolních Životic na Opavsku pocházel Anselm Leo Polak. Svou kněžskou službu vykonával víc jak dvě desetiletí ve Slovinsku. Po napadnutí Jugoslávie Německem musel ze své farnosti odejít.

Jan Larisch, spoluautor výstavy: „Zakotvil v Chorvatsku, kde šel navštívit své kamarády kněze, kteří byli zatčeni Ustašovci. Přitom je také zatčen a skončí v koncentračním táboře Jasenovac.“

„Naším vůdcem je Ježíš Kristus“ - tato slova pronesl při bohoslužbě v Horních Lublicích Johan Nepomuk Smolik. Následně byl zatčen gestapem. A za nesouhlas s nacistickou ideologií nakonec zaplatil životem.

V letošním roce uplyne 80 let od úmrtí tří zmiňovaných kněží. Pokud se chcete dozvědět víc, přijďte na setkání s autorem monografií Janem Larishcem, a to 3. dubna do konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie v půl čtvrté odpoledne.

---