Jak už z našeho zpravodajství asi víte, v Ostravě budou mít váleční veteráni svůj památník. Jeho autorka Pavla Sceranková byla vybrána na základě výtvarně-architektonické soutěže a v pátek bylo dílo slavnostně představeno veřejnosti. Památník se nachází v parku Československých letců.
Park Čs. letců v centru Ostravy ozdobilo zajímavé umělecké dílo. Jde o památník válečných veteránů, který vytvořila sochařka Pavla Sceranková a vyhrála s ním výtvarně-architektonickou soutěž.
Pavla Sceranková, autorka památníku: „Chtěla jsem vytvořit takové místo paměti, do kterého může divák vstoupit a symbolicky v něm projít kus cesty společně s těmi, kteří nesou zkušenost války a jsou ochotni položit svůj život za hodnoty, které sdílí naše společenství.“
Na uměleckém řešení se podílel také spisovatel a básník Ondřej Buddeus. Památník tvoří tři kužely, se kterými se dá pohybovat v žulových drahách. V okruží jsou vepsána slova veteránů, která zachycují jejich osobní zkušenost.
Ondřej Buddeus, spisovatel: „Snažili jsme se, aby výběr výrazů, obratů a motivů byl věcný, důstojný, s naprostým respektem k bojovnicím a bojovníkům, jejich příběhům a zkušenostem, vojenským i osobním hodnotám a abychom se – slovy jednoho z veteránů – nedopustili žádného ‘hraní na city’.“
Na začátky myšlenky na vybudování tohoto památníku zavzpomínal Jaroslav Hrabec, který tehdy velel Krajskému vojenskému velitelství Ostrava.
Jaroslav Hrabec, zástupce velitele teritoriálního vojenského velitelství Tábor: "V roce 2013 byl poprvé veřejně komunikován návrh na výstavbu Památníku válečným veteránům, který by spojil tři etapy historie našeho veteránství, a poprvé by v rámci České republiky připomínal i vojáky Armády České republiky – naše novodobé veterány. Výsledná podoba památníku je nejen připomenutím vojáků, kteří v minulosti prošli válečnými konflikty, kteří jsou aktuálně příslušníky armádních misí, ale svojí nadčasovostí je i dílem, které bude vždy vyjadřovat respekt vojákům, kteří budou plnit své úkoly při nasazení v zahraniční.“
Podole autorky je památník nejpůsobivější po setmění, kdy se slova veteránů na kruzích rozsvítí a oddají dílu zvláštní atmosféru.
---
Moravskoslezský kraj, VŠB-TUO a společnost Cylinders Holding udělali další krok ke vzniku prvního českého „vodíkového údolí“, kde energetiku a dopravu založenou na fosilních palivech nahradí vodíkové technologie. Založili Vodíkový Klastr.
Veškeré aktivity vedoucí ke vzniku moravskoslezského Hydrogen Valley podnikají představitelé kraje, univerzit a soukromých společností zejména proto, aby emise z dopravy co nejméně zatěžovaly životní prostředí. Neméně významným důvodem je vznik nového průmyslového odvětví při rozvoji a zavádění čistých vodíkových technologií do života. I tak se region připravuje na „dobu bezuhelnou“.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Jde nám o zavedení zcela bezemisní dopravy, což naftová, benzinová a ani auta na plyn neumí. To je pro náš kraj, který se nemůže se zrovna chlubit svěžím ovzduším, primární. Vodíková mobilita je budoucnost. Nejen proto, že vodíkový pohon je čistý – z výfuku kape pouze voda, ale i samotná výroba tohoto paliva může být naprosto čistá. Zároveň vytvoříme nové, progresivní a inovativní průmyslové odvětví, kde najde práci spousta lidí a které pomůže kraji v budoucnu nahradit část neperspektivního uhelného průmyslu.“
V moravskoslezském Hydrogen Valley budou soustředěny veškeré činnosti celého řetězce – od výroby vodíku, skladování, distribuce až po plnění a koncového spotřebitele. Zakladateli Vodíkového Klastru, z. s. jsou Moravskoslezský kraj, který zastupuje veřejnou sféru, za akademiky VŠB-TUO a Cylinders Holding a.s. reprezentující byznysovou sféru. Členy pak dalších čtyřiadvacet subjektů, které podepsaly memoradum o spolupráci – například společnosti ČEPRO, BorsodChem, Hyundai, Tatra, město Ostrava, DPO, České dráhy a další.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Vodík je velkým tématem po celém světě, protože dokáže velmi účinně a bezemisně vyrábět elektrickou energii. Proto je ideální pro pohon automobilů nebo autobusů. Samotná výroba vodíku je však náročná, a hlavně, bez levné elektřiny, i velmi drahá. U nás však můžeme k výrobě využít i jiné suroviny, jako jsou typicky důlní a koksárenské plyny nebo uhelné kaly – tedy odpad, který se dnes většinou neefektivně spaluje a zatěžuje životní prostředí. K našemu kraji navíc těžký průmysl dlouhodobě patří a nejspíš ještě nějakou dobu patřit bude. Ale musíme udělat vše, aby zatěžoval životní prostředí co nejméně. Výroba vodíku se proto přímo nabízí. Úkolem klastru je koordinovat jednotlivé vodíkové projekty tak, abychom vytvořili souvislou vodíkovou ekonomiku jako nový, vysoce sofistikovaný sektor hospodářství a transformovali náš průmysl do nové moderní podoby. Na rozjezd ‚vodíkového údolí‘ v Moravskoslezském kraji jsou vyčleněny také peníze – miliarda korun přímo z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci a další pak v různých dalších operačních programech.“
Důležitým hráčem při rozvoji vodíkového ekosystému je akademická sféra, která garantuje výzkum a vývoj v oblasti využití nízkouhlíkových technologií.
Stanislav Mišák, ředitel CEET VŠB-TUO: „Společně efektivně nastavíme procesy, které povedou ke kompletní modernizaci energetiky od energetiky založené na fosilních palivech na energetiku, která je založena na obnovitelných zdrojích s vysokou prioritou užití vodíkových technologií a v maximální míře využívá lokální zdroje. Tímto pomůžeme regionu na jeho cestě k energetické soběstačnosti a surovinové nezávislosti. Rádi bychom společné výstupy aplikovali na národní energetickou koncepci a pomohli s novelizací Státní energetické koncepce ČR. Pro vědecké úkoly bude při VŠB-TUO k dispozici unikátní testovací polygon CEETe (Centrum energetických a environmentálních technologií – explorer).“
Strategickým cílem klastru je v horizontu 10 let v regionu vytvořit fungující ekonomický systém výrobně-distribučního řetězce, ve kterém vodík nebude chápán jen jako palivo nebo prostředek, ale jako obchodní komodita.
---
Následující zprávou potěšíme jistě všechny obyvatele Poruby, kteří mají rádi přírodu. Lokalita lesoparku Myslivna zůstane zachována pro rekreaci a plánované rozšiřování technologického parku se vydá jiným směrem. Zastavěno by mělo být pole podél Opavské ulice.
Ostrava má územní plán z roku 2014. Od té doby proběhly jen drobné změny pod čísly 1 a 2. Na posledním zasedání zastupitelé schvalovali změnu číslo 3. V platnost tak vstupuje řada změn na návrhy občanů, firem, městských obvodů i magistrátu. V průběhu prací na těchto změnách magistrát obdržel další žádosti a i o nich zastupitelstvo jednalo. Půjde o změny číslo 4. a jsou mezi nimi i dvě významná území.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy : "V průběhu minulého roku jsme se ve spolupráci s MAPPA a MSIC zabývali dostavbou stávajícího území technologického parku, kde se nám podařilo navrhnout intenzivnější zástavbu, zároveň jsme obdrželi žádost o změnu využití území podél ulice Opavská, které je dlouhodobě uvažováno jako alternativa pro rozvoj parku. S ohledem na tyto skutečnosti jsme iniciovali změnu územního plánu, jejímž cílem je redefinovat funkčních plochy v širším území pro zajištění rozvoje technologického parku a zároveň omezit možnost výstavby v přírodě blízké lokalitě Myslivny, což bylo i dlouhodobým cílem místních obyvatel.”
Lucie Baránková Vilamová, starostka Poruby: "Je to krok správným směrem a také si myslím, že město bude řešit rozvoj MSIC jiným směrem."
Zatímco lesopark Myslivna tedy bude dále sloužit lidem pro rekreaci, zkrátka nepřijde ani Moravskoslezské inovační centrum. Jeho rozvoj a další výstavba bude pouze pokračovat směrem podél Opavské ulice.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Znamená to pro nás jakousi redefinici funkčních ploch v tom území, ale dosažení obou těch cílů, které jsme měli."
Plochy podél Opavské tak mohou vytvořit důstojný vstup do města a nově by zde mohla vzniknout významná městská třída lemované moderní zástavbou. Změny číslo 3. budou v územním plánu zahrnuty na přelomu července a srpna.
---
Jak už z našeho zpravodajství asi víte, v Ostravě budou mít váleční veteráni svůj památník. Jeho autorka Pavla Sceranková byla vybrána na základě výtvarně-architektonické soutěže a v pátek bylo dílo slavnostně představeno veřejnosti. Památník se nachází v parku Československých letců.
Park Čs. letců v centru Ostravy ozdobilo zajímavé umělecké dílo. Jde o památník válečných veteránů, který vytvořila sochařka Pavla Sceranková a vyhrála s ním výtvarně-architektonickou soutěž.
Pavla Sceranková, autorka památníku: „Chtěla jsem vytvořit takové místo paměti, do kterého může divák vstoupit a symbolicky v něm projít kus cesty společně s těmi, kteří nesou zkušenost války a jsou ochotni položit svůj život za hodnoty, které sdílí naše společenství.“
Na uměleckém řešení se podílel také spisovatel a básník Ondřej Buddeus. Památník tvoří tři kužely, se kterými se dá pohybovat v žulových drahách. V okruží jsou vepsána slova veteránů, která zachycují jejich osobní zkušenost.
Ondřej Buddeus, spisovatel: „Snažili jsme se, aby výběr výrazů, obratů a motivů byl věcný, důstojný, s naprostým respektem k bojovnicím a bojovníkům, jejich příběhům a zkušenostem, vojenským i osobním hodnotám a abychom se – slovy jednoho z veteránů – nedopustili žádného ‘hraní na city’.“
Na začátky myšlenky na vybudování tohoto památníku zavzpomínal Jaroslav Hrabec, který tehdy velel Krajskému vojenskému velitelství Ostrava.
Jaroslav Hrabec, zástupce velitele teritoriálního vojenského velitelství Tábor: "V roce 2013 byl poprvé veřejně komunikován návrh na výstavbu Památníku válečným veteránům, který by spojil tři etapy historie našeho veteránství, a poprvé by v rámci České republiky připomínal i vojáky Armády České republiky – naše novodobé veterány. Výsledná podoba památníku je nejen připomenutím vojáků, kteří v minulosti prošli válečnými konflikty, kteří jsou aktuálně příslušníky armádních misí, ale svojí nadčasovostí je i dílem, které bude vždy vyjadřovat respekt vojákům, kteří budou plnit své úkoly při nasazení v zahraniční.“
Podole autorky je památník nejpůsobivější po setmění, kdy se slova veteránů na kruzích rozsvítí a oddají dílu zvláštní atmosféru.
---
Moravskoslezský kraj, VŠB-TUO a společnost Cylinders Holding udělali další krok ke vzniku prvního českého „vodíkového údolí“, kde energetiku a dopravu založenou na fosilních palivech nahradí vodíkové technologie. Založili Vodíkový Klastr.
Veškeré aktivity vedoucí ke vzniku moravskoslezského Hydrogen Valley podnikají představitelé kraje, univerzit a soukromých společností zejména proto, aby emise z dopravy co nejméně zatěžovaly životní prostředí. Neméně významným důvodem je vznik nového průmyslového odvětví při rozvoji a zavádění čistých vodíkových technologií do života. I tak se region připravuje na „dobu bezuhelnou“.
Ivo Vondrák (ANO), hejtman MS kraje: „Jde nám o zavedení zcela bezemisní dopravy, což naftová, benzinová a ani auta na plyn neumí. To je pro náš kraj, který se nemůže se zrovna chlubit svěžím ovzduším, primární. Vodíková mobilita je budoucnost. Nejen proto, že vodíkový pohon je čistý – z výfuku kape pouze voda, ale i samotná výroba tohoto paliva může být naprosto čistá. Zároveň vytvoříme nové, progresivní a inovativní průmyslové odvětví, kde najde práci spousta lidí a které pomůže kraji v budoucnu nahradit část neperspektivního uhelného průmyslu.“
V moravskoslezském Hydrogen Valley budou soustředěny veškeré činnosti celého řetězce – od výroby vodíku, skladování, distribuce až po plnění a koncového spotřebitele. Zakladateli Vodíkového Klastru, z. s. jsou Moravskoslezský kraj, který zastupuje veřejnou sféru, za akademiky VŠB-TUO a Cylinders Holding a.s. reprezentující byznysovou sféru. Členy pak dalších čtyřiadvacet subjektů, které podepsaly memoradum o spolupráci – například společnosti ČEPRO, BorsodChem, Hyundai, Tatra, město Ostrava, DPO, České dráhy a další.
Jakub Unucka (ODS), náměstek hejtmana MS kraje: „Vodík je velkým tématem po celém světě, protože dokáže velmi účinně a bezemisně vyrábět elektrickou energii. Proto je ideální pro pohon automobilů nebo autobusů. Samotná výroba vodíku je však náročná, a hlavně, bez levné elektřiny, i velmi drahá. U nás však můžeme k výrobě využít i jiné suroviny, jako jsou typicky důlní a koksárenské plyny nebo uhelné kaly – tedy odpad, který se dnes většinou neefektivně spaluje a zatěžuje životní prostředí. K našemu kraji navíc těžký průmysl dlouhodobě patří a nejspíš ještě nějakou dobu patřit bude. Ale musíme udělat vše, aby zatěžoval životní prostředí co nejméně. Výroba vodíku se proto přímo nabízí. Úkolem klastru je koordinovat jednotlivé vodíkové projekty tak, abychom vytvořili souvislou vodíkovou ekonomiku jako nový, vysoce sofistikovaný sektor hospodářství a transformovali náš průmysl do nové moderní podoby. Na rozjezd ‚vodíkového údolí‘ v Moravskoslezském kraji jsou vyčleněny také peníze – miliarda korun přímo z evropského Fondu pro spravedlivou transformaci a další pak v různých dalších operačních programech.“
Důležitým hráčem při rozvoji vodíkového ekosystému je akademická sféra, která garantuje výzkum a vývoj v oblasti využití nízkouhlíkových technologií.
Stanislav Mišák, ředitel CEET VŠB-TUO: „Společně efektivně nastavíme procesy, které povedou ke kompletní modernizaci energetiky od energetiky založené na fosilních palivech na energetiku, která je založena na obnovitelných zdrojích s vysokou prioritou užití vodíkových technologií a v maximální míře využívá lokální zdroje. Tímto pomůžeme regionu na jeho cestě k energetické soběstačnosti a surovinové nezávislosti. Rádi bychom společné výstupy aplikovali na národní energetickou koncepci a pomohli s novelizací Státní energetické koncepce ČR. Pro vědecké úkoly bude při VŠB-TUO k dispozici unikátní testovací polygon CEETe (Centrum energetických a environmentálních technologií – explorer).“
Strategickým cílem klastru je v horizontu 10 let v regionu vytvořit fungující ekonomický systém výrobně-distribučního řetězce, ve kterém vodík nebude chápán jen jako palivo nebo prostředek, ale jako obchodní komodita.
---
Následující zprávou potěšíme jistě všechny obyvatele Poruby, kteří mají rádi přírodu. Lokalita lesoparku Myslivna zůstane zachována pro rekreaci a plánované rozšiřování technologického parku se vydá jiným směrem. Zastavěno by mělo být pole podél Opavské ulice.
Ostrava má územní plán z roku 2014. Od té doby proběhly jen drobné změny pod čísly 1 a 2. Na posledním zasedání zastupitelé schvalovali změnu číslo 3. V platnost tak vstupuje řada změn na návrhy občanů, firem, městských obvodů i magistrátu. V průběhu prací na těchto změnách magistrát obdržel další žádosti a i o nich zastupitelstvo jednalo. Půjde o změny číslo 4. a jsou mezi nimi i dvě významná území.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy : "V průběhu minulého roku jsme se ve spolupráci s MAPPA a MSIC zabývali dostavbou stávajícího území technologického parku, kde se nám podařilo navrhnout intenzivnější zástavbu, zároveň jsme obdrželi žádost o změnu využití území podél ulice Opavská, které je dlouhodobě uvažováno jako alternativa pro rozvoj parku. S ohledem na tyto skutečnosti jsme iniciovali změnu územního plánu, jejímž cílem je redefinovat funkčních plochy v širším území pro zajištění rozvoje technologického parku a zároveň omezit možnost výstavby v přírodě blízké lokalitě Myslivny, což bylo i dlouhodobým cílem místních obyvatel.”
Lucie Baránková Vilamová, starostka Poruby: "Je to krok správným směrem a také si myslím, že město bude řešit rozvoj MSIC jiným směrem."
Zatímco lesopark Myslivna tedy bude dále sloužit lidem pro rekreaci, zkrátka nepřijde ani Moravskoslezské inovační centrum. Jeho rozvoj a další výstavba bude pouze pokračovat směrem podél Opavské ulice.
Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: "Znamená to pro nás jakousi redefinici funkčních ploch v tom území, ale dosažení obou těch cílů, které jsme měli."
Plochy podél Opavské tak mohou vytvořit důstojný vstup do města a nově by zde mohla vzniknout významná městská třída lemované moderní zástavbou. Změny číslo 3. budou v územním plánu zahrnuty na přelomu července a srpna.
---
