Je hotovo. V Heřmanicích byla dokončena velká rekonstrukce a přístavba hasičské zbrojnice. Znamená to nejen větší komfort pro místní dobrovolný sbor, ale i dostatek místa pro vozidla a techniku.
Sbor dobrovolných hasičů Ostrava-Heřmanice je další jednotkou v Ostravě, která může využívat moderní zázemí zrekonstruované zbrojnice. Je navíc rozšířena o přístavbu a ta slouží jako garáž pro velká hasičská vozidla.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Podpora v té nové hasičárně spočívala v koordinaci a ve spolupráci s městským obvodem, kde město přispělo 25 milionů k dotaci a tím pomohlo i městskému obvodu a potažmo heřmanickým hasičům ke zvýšení kvality základny."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My jsme se zaměřili více na to, aby ta hasičárna, kromě funkcí jednotky, plnila i funkce komunitní a společenské. Protože právě dobrovolní hasiči jsou v posledních letech velmi aktivní nejenom v tom kulturním a společenském životě, ale tvoří i jakýsi komunitní tmelící prvek během těch nejrůznějších krizí."
Zvětšily se prostory pro každodenní práci sboru. Ve zbrojnici jsou nová sociální zařízení, dílna nebo šatny na běžné i zásahové obleky. Důležitý je také skladovací prostor garáže.
Michal Gavlas, velitel SDH Ostrava-Heřmanice: "Ty jsme nechali přistavět nové garáže se třemi, třemi stáními a větším standardizovaným prostorem. Školící místnost jsme vystavili zvlášť. Máme oddělenou šatnu jak pro zásahové obleky, tak pro čisté obleky."
Radovan Šugar, starosta SDH Ostrava-Heřmanice: "My jsme vlastně chtěli, aby nad těmi garážemi nebyla normální střecha, ale byl to ten velký sál, kde vlastně s těmi dětmi můžeme být. Takže velké zázemí máme vlastně i pro možnost pořádání kulturních a společenských akcí."
Ve Slezské Ostravě funguje celkem pět dobrovolných sborů hasičů. Po rekonstrukci v Heřmanicích už mají všechna důstojná a moderní zázemí.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Mám velkou radost z toho, že se povedlo dokončit další hasičskou zbrojnici v Ostravě-Heřmanicích. Protože dobrovolní hasiči v Heřmanicích si tuto služebnu zasloužili. Město se na ni významně finančně podílelo. Takže jsem za to rád a tady můžu říci, že další určitě budou následovat."
Jednotka v Heřmanicích vznikla už v roce 1893, dnes má 75 členů a velmi dobře funguje i oddíl mládeže.
Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR: "Spolupráce mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči je naprosto zásadní a troufnu si říct, že je příkladná a je velmi pozitivní, že město Ostrava a nakonec i celý Moravskoslezský kraj je opravdu takovou vizitkou toho, jak ta spolupráce má vypadat. A to nejenom v oblasti zásahové činnosti, ale také v té oblasti organizační."
Modernizace zbrojnice vyšla na asi padesát milionů korun. Největší část nákladů zaplatil magistrát a městský obvod Slezská Ostrava, o zbytek se podělil Moravskoslezský kraj a ministerstvo vnitra.
---
Ostrava už více než patnáct let systematicky pečuje o své architektonické dědictví. Díky městskému dotačnímu programu pomáhá vlastníkům památek i významných staveb s jejich obnovou a zachováním pro další generace.
Dotační program na zachování a obnovu kulturních památek a významných městských staveb spustila Ostrava už v roce 2009. Za dobu fungování tak město podpořilo desítky rekonstrukcí nejen památkově chráněných domů, ale i architektonicky zajímavých staveb či sakrálních objektů. V roce 2025 už byly realizovány výzvy číslo 7 a 8.
Markéta Langrová (ANO), členka rady města Ostravy: "Zájemci své žádosti mohli podávat do konce srpna a celkem přišlo devět žádostí, z nichž jednu jsme museli vyloučit, a to z důvodu, že nesplňovala podmínky dotace."
Výše dotace jednomu konkrétnímu projektu v případě památek a významných domů byla stanovena od padesáti tisíc do půldruhého milionu korun. Polovina zdrojů musí být vlastních. U sakrálních staveb je maximální částka půl milionu korun. Téměř 400 tisíc tak získala např. farnost v Porubě na opravu zídky u kostela sv. Mikuláše.
Pavel Marek, farář kostela sv. Mikuláše: "Celá zatím opravená není. Ten havarijní stav byl pro asi nějakých 12 metrů. Ty se musely kompletně zbourat, vyměnit, musely se navrtat piloty, které vlastně drží tu zeď ve svahu, protože ona je zároveň i opěrná pro prostranství před kostelem."
Ostrava také podpořila výměnu oken na univerzitní budově na Sokolské třídě v centru města nebo opravu fasád bytových domů ve stylu sorela na ulici Gustava Klimenta v Porubě. Celkem město přispělo v sedmé a osmé výzvě téměř pět milionů korun.
---
Rekonstrukce návštěvnického zázemí Domu umění v Ostravě je u konce. Galerie se tak znovu otevřela po půlroční pauze pro návštěvníky, a to hned třemi ojedinělými výstavami. Odstartovala tak sérii akcí věnovaným oslavám sta let od vzniku této významné kulturní instituce.
Cílem rekonstrukce Galerie výtvarného umění bylo nejen zvýšení komfortu pro návštěvníky, ale také návrat k původní atmosféře budovy z roku 1926. Do vestibulu i na čelní stěnu se proto vrátila kulová svítidla připomínající první republiku. Restaurátorské průzkumy navíc odhalily původní barevnost stěn.
Jiří Jůza, ředitel GVUO: "Těch věcí bylo opravdu nakonec moc. Pořád jsme si vymýšleli, protože jsme cítili, že by to očekávání veřejnosti, které je velké, bychom nemuseli naplnit."
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "Já jsem především rád, že v Ostravě tuto galerii máme. Je důležité, že je možnost, aby zde přicházeli lidé, aby se kochali krásnými díly, krásnými obrazy. Výstava, která tady je, jsou autoři ze začátku minulého století. Já bych chtěl říct, že je škoda, že to jsou díla z depozitu a bylo by ideální, kdyby mohla být stále vystavena."
Galerie zahájila stoleté narozeniny Domu umění výstavami z vlastních sbírek. Návštěvníkům nabídla moderní umění z let 1899 až 1926, díla starých evropských mistrů i regionální fotografii.
Renata Skřebská, kurátorka: "Je to vlastně takový hold Ostravě, jak z těch šedesátých a sedmdesátých let. V té smutné rovině až vlastně po současnost."
anketa: návštěvníci výstavy: "Je to taková směs nostalgie něčeho, co vlastně bylo. Člověk si připomene mládí."
"My jsme součástí přátel Galerie výtvarného umění, takže jsme rádi, že se galerie opět otvírá."
Rekonstrukci galerie za 8,5 milionu korun financoval Moravskoslezský kraj. Na její průběh dohlížel Národní památkový ústav.
---
Je hotovo. V Heřmanicích byla dokončena velká rekonstrukce a přístavba hasičské zbrojnice. Znamená to nejen větší komfort pro místní dobrovolný sbor, ale i dostatek místa pro vozidla a techniku.
Sbor dobrovolných hasičů Ostrava-Heřmanice je další jednotkou v Ostravě, která může využívat moderní zázemí zrekonstruované zbrojnice. Je navíc rozšířena o přístavbu a ta slouží jako garáž pro velká hasičská vozidla.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Podpora v té nové hasičárně spočívala v koordinaci a ve spolupráci s městským obvodem, kde město přispělo 25 milionů k dotaci a tím pomohlo i městskému obvodu a potažmo heřmanickým hasičům ke zvýšení kvality základny."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My jsme se zaměřili více na to, aby ta hasičárna, kromě funkcí jednotky, plnila i funkce komunitní a společenské. Protože právě dobrovolní hasiči jsou v posledních letech velmi aktivní nejenom v tom kulturním a společenském životě, ale tvoří i jakýsi komunitní tmelící prvek během těch nejrůznějších krizí."
Zvětšily se prostory pro každodenní práci sboru. Ve zbrojnici jsou nová sociální zařízení, dílna nebo šatny na běžné i zásahové obleky. Důležitý je také skladovací prostor garáže.
Michal Gavlas, velitel SDH Ostrava-Heřmanice: "Ty jsme nechali přistavět nové garáže se třemi, třemi stáními a větším standardizovaným prostorem. Školící místnost jsme vystavili zvlášť. Máme oddělenou šatnu jak pro zásahové obleky, tak pro čisté obleky."
Radovan Šugar, starosta SDH Ostrava-Heřmanice: "My jsme vlastně chtěli, aby nad těmi garážemi nebyla normální střecha, ale byl to ten velký sál, kde vlastně s těmi dětmi můžeme být. Takže velké zázemí máme vlastně i pro možnost pořádání kulturních a společenských akcí."
Ve Slezské Ostravě funguje celkem pět dobrovolných sborů hasičů. Po rekonstrukci v Heřmanicích už mají všechna důstojná a moderní zázemí.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Mám velkou radost z toho, že se povedlo dokončit další hasičskou zbrojnici v Ostravě-Heřmanicích. Protože dobrovolní hasiči v Heřmanicích si tuto služebnu zasloužili. Město se na ni významně finančně podílelo. Takže jsem za to rád a tady můžu říci, že další určitě budou následovat."
Jednotka v Heřmanicích vznikla už v roce 1893, dnes má 75 členů a velmi dobře funguje i oddíl mládeže.
Vladimír Vlček, generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR: "Spolupráce mezi dobrovolnými a profesionálními hasiči je naprosto zásadní a troufnu si říct, že je příkladná a je velmi pozitivní, že město Ostrava a nakonec i celý Moravskoslezský kraj je opravdu takovou vizitkou toho, jak ta spolupráce má vypadat. A to nejenom v oblasti zásahové činnosti, ale také v té oblasti organizační."
Modernizace zbrojnice vyšla na asi padesát milionů korun. Největší část nákladů zaplatil magistrát a městský obvod Slezská Ostrava, o zbytek se podělil Moravskoslezský kraj a ministerstvo vnitra.
---
Ostrava už více než patnáct let systematicky pečuje o své architektonické dědictví. Díky městskému dotačnímu programu pomáhá vlastníkům památek i významných staveb s jejich obnovou a zachováním pro další generace.
Dotační program na zachování a obnovu kulturních památek a významných městských staveb spustila Ostrava už v roce 2009. Za dobu fungování tak město podpořilo desítky rekonstrukcí nejen památkově chráněných domů, ale i architektonicky zajímavých staveb či sakrálních objektů. V roce 2025 už byly realizovány výzvy číslo 7 a 8.
Markéta Langrová (ANO), členka rady města Ostravy: "Zájemci své žádosti mohli podávat do konce srpna a celkem přišlo devět žádostí, z nichž jednu jsme museli vyloučit, a to z důvodu, že nesplňovala podmínky dotace."
Výše dotace jednomu konkrétnímu projektu v případě památek a významných domů byla stanovena od padesáti tisíc do půldruhého milionu korun. Polovina zdrojů musí být vlastních. U sakrálních staveb je maximální částka půl milionu korun. Téměř 400 tisíc tak získala např. farnost v Porubě na opravu zídky u kostela sv. Mikuláše.
Pavel Marek, farář kostela sv. Mikuláše: "Celá zatím opravená není. Ten havarijní stav byl pro asi nějakých 12 metrů. Ty se musely kompletně zbourat, vyměnit, musely se navrtat piloty, které vlastně drží tu zeď ve svahu, protože ona je zároveň i opěrná pro prostranství před kostelem."
Ostrava také podpořila výměnu oken na univerzitní budově na Sokolské třídě v centru města nebo opravu fasád bytových domů ve stylu sorela na ulici Gustava Klimenta v Porubě. Celkem město přispělo v sedmé a osmé výzvě téměř pět milionů korun.
---
Rekonstrukce návštěvnického zázemí Domu umění v Ostravě je u konce. Galerie se tak znovu otevřela po půlroční pauze pro návštěvníky, a to hned třemi ojedinělými výstavami. Odstartovala tak sérii akcí věnovaným oslavám sta let od vzniku této významné kulturní instituce.
Cílem rekonstrukce Galerie výtvarného umění bylo nejen zvýšení komfortu pro návštěvníky, ale také návrat k původní atmosféře budovy z roku 1926. Do vestibulu i na čelní stěnu se proto vrátila kulová svítidla připomínající první republiku. Restaurátorské průzkumy navíc odhalily původní barevnost stěn.
Jiří Jůza, ředitel GVUO: "Těch věcí bylo opravdu nakonec moc. Pořád jsme si vymýšleli, protože jsme cítili, že by to očekávání veřejnosti, které je velké, bychom nemuseli naplnit."
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL), náměstek primátora Ostravy: "Já jsem především rád, že v Ostravě tuto galerii máme. Je důležité, že je možnost, aby zde přicházeli lidé, aby se kochali krásnými díly, krásnými obrazy. Výstava, která tady je, jsou autoři ze začátku minulého století. Já bych chtěl říct, že je škoda, že to jsou díla z depozitu a bylo by ideální, kdyby mohla být stále vystavena."
Galerie zahájila stoleté narozeniny Domu umění výstavami z vlastních sbírek. Návštěvníkům nabídla moderní umění z let 1899 až 1926, díla starých evropských mistrů i regionální fotografii.
Renata Skřebská, kurátorka: "Je to vlastně takový hold Ostravě, jak z těch šedesátých a sedmdesátých let. V té smutné rovině až vlastně po současnost."
anketa: návštěvníci výstavy: "Je to taková směs nostalgie něčeho, co vlastně bylo. Člověk si připomene mládí."
"My jsme součástí přátel Galerie výtvarného umění, takže jsme rádi, že se galerie opět otvírá."
Rekonstrukci galerie za 8,5 milionu korun financoval Moravskoslezský kraj. Na její průběh dohlížel Národní památkový ústav.
---
