Na skládce v Ostravě končí stále méně odpadu

Ostrava může být ostatním městům vzorem v odpadovém hospodářství. Díky unikátní třídící lince jde na skládku mnohem méně odpadu a navíc umí městská společnost OZO velké množství vytříděného materiálu dále zužitkovat až už recyklací nebo energeticky. Problémem je velkoobjemový odpad a nezájem energetických firem.

Loni vyprodukovali Ostravané 117 000 tun odpadu, což je na občana 434 kg. Z toho bylo 52 000 tun směsného odpadu, který byl na nové moderní třídicí lince vytříděn, a na skládce tak skončilo pouze 30 000 tun.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ukazuje se, že se podařilo o 40 % materiálů, které skončily na skládce, odklonit a využít materiálně nebo energeticky."

Ostrava si velmi zakládá na tom, že jen slepě netřídí, ale má odbyt pro takto vzniklé produkty. Zájem je o některé plasty, papírové kartony i o sklo. O co zájem není, se po mele do paliv, které na míru OZO míchá pro teplárnu v Přerově nebo cementárnu v Hranicích.

Karel Belda, ředitel OZO Ostrava: "Konkrétně z plastů je prodejných čirých, v našem pojetí využitelných 30 %. Těch 70 % je využitelných. My to děláme energeticky, čímž jsme schopni sto procent plastů využívat."

Osvědčil se také single stream, kdy u rodinných domků vyhazují obyvatelé papír a plasty do jedné nádoby. Tento systém chce město letos rozšířit do Hrabové.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Ostrava vlastně je dneska technicky připravená. Může se vypořádat se vším materiálem, tedy vlastně se všemi 117 000 tunami, které Ostrava vyprodukuje."

Za odvoz a zpracování komunálního odpadu platí lidé v Ostravě ročně 720 Kč, děti a senioři do 65 let pětistovku. Město na odpadové hospodářství doplácí přes 160 milionů korun ročně.

---

Sdílená kola jsou v Ostravě stále populárnější

Sdílená kola se během pár let v Ostravě stala běžnou součástí života velké části obyvatel. Většina uživatelů stihne na místo určení dojet během 15 minut, které jsou zdarma, tedy je platí město. Každým rokem přibývá nejen výpůjček ale i kol a stanic.

Bikesharing, neboli sdílení jízdních kol, funguje v Ostravě už od roku 2018 s tím, že od roku 2021 jsou kola přístupná celoročně a postupně byly výpůjční stanice rozmístěny po všech obvodech. Dnes je to již běžný způsob dopravy a výpůjček každý rok přibývá.

Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "My jsme vyhodnotili loňskou sezonu, rok 2025 i s dodavatelem těch služeb, to znamená nextbike, máme spoustu statistik, které, když jsme s tím předchozím rokem srovnali, tak máme tam o šestnáct procent více výpůjček a o čtrnáct procent více nových uživatelů, co si tu aplikaci stáhli a těch, co službu využívají. To ukazuje, že stále má kam ten bikesharing růst."

V Ostravě je přes 400 stanic, ve kterých je k dispozici 1200 kol. Navíc je 43 % adres ve městě do dvou set metrů od nějakého výpůjčního místa.

Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Ty nejfrekventovanější stanice zůstávají Nová Karolina, stanice na Hlavní třídě v Porubě, u rektorátu. Víme, že studenti rádi jezdí a 92 procent výpůjček je těch, které se vejdou do patnácti minut. To znamená, opravdu to supluje ty krátké vzdálenosti, kdy lidé si pomáhají tím a my jsme rádi, že než by sedli do auta a přejížděli ty krátké vzdálenosti v rámci města, tak používají sdílená kola."

Lidé využívají kola hlavně na kratší vzdálenosti, například mezi zastávkami MHD do práce, a oblíbené jsou i mezi studenty na cestu do školy. Jedním z hlavních benefitů bikesharingu je ekologie.

Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Co se týče životního prostředí, víme, že se často skloňuje, že to jsou lokální topeniště nebo doprava, která jsou znečišťovatelem ve městě Ostrava. Tak jenom chci říci, že i tyto drobné věci a využití právě nextbike znamenalo v minulém roce 117 000 kilo oxidu uhličitého, který by vznikl, kdyby tyto vzdálenosti byly vypočítány na auto. Takže tím, že si zvolili Ostravané kola, o to méně se vyprodukovalo oxidu uhličitého v Ostravě na kila."

15 minut zdarma zůstává i pro letošní rok a držitelé celoročních Odisek mají zdarma půl hodiny. Vedení města připravuje na příští rok novinku. K dispozici by měla být i elektrokola.

Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Na příští rok plánujeme obohacení těch klasických kol, které zůstávají, plus nějaká elektrokola. Ten počet se ještě ladí. Nějaká doporučení už máme, protože přece jenom ten bikesharing se vyvíjí, vyvíjí se uživatelé a jejich požadavky. Víme, že v okolních městech to poměrně dobře funguje. Je určitá cílová skupina, která má bariéru ke klasickému kolu, ale kdyby to bylo elektrokolo, tak by si ho vypůjčila. Takže chceme, aby v tom příštím roce už ta elektrokola fungovala."

---

Ostrava vydala jubilejní 30. svazek kalendária

V minulých dnech vyšlo další Ostravské kalendárium, což je jakási kronika města, kde jsou zpracovány zajímavé a důležité události ze všech oblastí života. Poslední svazek kalendária je zároveň jubilejní, třicátý.

Kroniky měst a obcí mají pro náš život velký význam. Uchovávají paměť a často je důležité znát minulost, abychom pochopili současnost. Kroniku města má samozřejmě i Ostrava, ale pokud někoho zajímá podrobně, co se ve městě odehrálo v uplynulých letech, existuje ještě jeden důležitý pramen a to ostravské kalendárium, jehož jubilejní třicátý svazek vydal Archiv města Ostravy.

Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Já mám radost, že Archiv města Ostravy vydává několik publikací a tahle si určitě své místo zaslouží. Je to něco de facto jako kronika v takové trochu popularizační formě."

Hana Šůstková, ředitelka Archivu města Ostravy: "Kalendária jsou nesmírně důležitým zdrojem pro poznání historie města a vlastně jsou takovým nejjednodušším zdrojem pro každého obyvatele, protože to je to první, po čem může sáhnout."

Autorem ostravského kalendária je už úctyhodných šestadvacet let kronikář města Martin Juřička. Text je doplňován členy komise muzejní, letopisecké, názvoslovné a heraldické při radě města.

Martin Juřica, kronikář Ostravy: "Je to taková klasická věc. Vybírají se důležité informace ze společenského, kulturního a sportovního života a dalších oblastí."

První kalendária byla černobílá. Dnes jsou mnohé události doplněny i o barevné fotografie. Kalendárium má 131 stran a vychází v nákladu 500 kusů. Od března je bezplatně k dostání v archivu města, informačních centrech, v muzeu, vědecké knihovně a antikvariátu Fiducia.

---