V Ostravě je k vidění model plánované koncertní haly

Jak jistě víte, Ostrava plánuje výstavbu koncertní haly, jaká nemá v naší zemi obdoby. Pro její dokonalost, je potřeba především dokonalý zvuk a tak bylo nutné postavit model a všechno pořádně proměřit. Postarala se o to špičková japonská společnost a model se kterým pracovala je nyní k vidění v Ostravě v Galerii Plato.

Světoznámý architekt Steven Holl navrhl pro Ostravu a Janáčkovu filharmonii koncertní halu, kterou nám bude závidět celý svět. Naprosto zásadní ale je dokonalý zvuk a to nejen kvůli obecenstvu, ale slyšet se samozřejmě musí i hudebníci. Sál má kapacitu 1300 míst a je uspořádán do tzv. vinohradu., takže část hlediště bude i za pódiem. 

Jan Žemla, ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava: "Akustika koncertního sálu je pro stočlenný orchestr, který hraje výhradně akusticky, zcela zásadní. Je to stejné, jako když máte skvělý přehrávač a k tomu dokonalý reproduktor. Jedno bez druhého nefunguje." 

Bylo proto nutné vytvořit model v měřítku 1:10, který si pak vzala do parádu renomovaná společnost Nagata Acoustics, aby provedla akustická měření. Cílem bylo najít vady a ověřit, že tvar sálu a použité materiály zajistí bohatý a čistý zvuk. Model je tak dokonalý, že nechybí ani diváci v polstrovaných sedadlech. 

Yasahisu Toyota, Nagata Acoustics: "Na konci tohoto procesu si můžeme být jisti, že sál bude skvělým místem pro zkoušení a koncertování orchestru a cenným kulturním cílem pro obyvatele Ostravy."

Model stál 2 miliony korun, ale pro projekt je nezbytný. Nyní si ho mohou prohlédnout i obyvatelé Ostravy, kde byl po dokončení měření v Mnichově Hradišti dopraven. K vidění je v Galerii Plato tedy bývalém hobbymarketu Bauhaus v centru města. 

Lukáš Zavadil, TV Polar: Ředitel Janáčkovy filharmonie Jan Žemla vám teď ukáže a vysvětlí, jak měření probíhala a proč je akustika tak důležitá.

Jan Žemla, ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava: Nacházíme se v modelu budoucího koncertního sálu pro Janáčkovu filharmonií Ostrava, pro Ostravu obecně. Tento model byl postaven v měřítku jedna ku deseti a důvod byl prostý, a to dokonalé otestování akustiky. Společnost Nagata Acoustics, která tedy design akustiky pro Ostravu dělá, pracuje tím způsobem, že nejdřív vymodeluje počítačovou simulací ten design, jak by měl vypadat. Teď se bavíme o designu těch odrazových desek, stěn, tvaru, balkónů a tak dále. Ale aby vyzkoušela tato společnost všechny nuance, pak postaví model sálu jedna ku deseti. Napustí ho dusíkem, dá zde různá akustická měřidla a vyvine zde zvuk a simuluje reálnou situaci. Proto zde vidíme i vidíme i lidi, vidíme zde postavičky, jejichž řekněme oblečení je podobné tomu, jaké bude oblečení a těla posluchačů, protože i to množství lidí ovlivní akustiku v tom sále. V zásadě poté, co teda ta měření proběhnou, tato společnost navrhne určité drobné úpravy tak, aby ta akustika byla naprosto dokonalá a jsou to ty úpravy, které nemůže už spočítat ani ten počítač. Docílíme tím naprosté jistoty v tom, že se ten sál, až se postaví akusticky, podaří. Takže tohle už je za námi. Vidíme zde tisíc tři sta lidí, ale já teda musím říct, že ten sál je v zásadě poměrně, teď to myslím v dobrém slova smyslu, poměrně malý, protože zde na tomto místě, kde sedím, je vlastně pódium. Tady v tomto místě bude sedět orchestr a podívejte se, že to pódium je zhruba stejně velké jako ten parter zde. Já tím chci říct to, že všichni diváci, kteří zde sedí, budou s tím orchestrem, s tou hudbou téměř ve fyzickém kontaktu. To znamená, není to vzdálenost fotbalového hřiště. Naopak i ten poslední balkón je poměrně blízko a zachová se tím taková, řekněme velmi příjemná a osobní atmosféra. Zde vzadu vidíme zvukařskou kabinu, která samozřejmě má pod kontrolou všechno, co se v tomto prostoru děje. Ale ve chvíli, kdy jsem hovořil o akustice, samozřejmě se počítá s tím, že ten orchestr primárně hraje bez nazvučení, to znamená, je to spíše kontrola světel, kontrola všeho, co se v tom sále děje. Ale orchestr jako takový zvučit nebudeme. Jedná se o sál typu tzv. vinice. To znamená, vidíte, že posluchači jsou všude dokola rozeseti kolem pódia, kolem orchestru a budou sedět dokonce i za ním. A v zásadě místo, odkud točíte, je místo, kde tedy budou umístěny nové velké koncertní varhany. Co se týče tedy stěn a obložení, tak to je přesně to, na čem právě Nagata Acoustics pracovala. To znamená, tvar těch jednotlivých bloků, jejich velikost a tak dál. To je všechno, co tu akustiku ovlivňuje. Stejně tak tady ty desky nade mnou a po boku po stěnách. Ty jsou tam právě z akustických důvodů. Primárně se pracuje s různými druhy dřeva. Důležité je také to, aby ten posluchač slyšel téměř z každého místa stejně dobře. To znamená, tady tahle simulace zaručí, že i posluchači kolem toho orchestru, kteří budou logicky sedět blíž určitým nástrojům, uslyší ten orchestr naprosto komplexně. Nagata Acouatics v rámci tohoto měření odlišovala opravdu nuance, detaily různá naklopení tady těchto akustických odražečů, jejich velikost, jejich zahnutí a tak dále. Pro orchestr je samozřejmě naprosto zásadní ta akustika, to je alfa a omega. Jde o to, že máte symfonický orchestr, profesionální symfonický orchestr, 90 lidí, kteří hrají spolu a aby se sehráli, musí se vzájemně slyšet. Nejen, že hrají svůj part, ale musí se slyšet, musí slyšet kolegy a musí na ně umět v zásadě reagovat, ale mohou reagovat pouze ve chvíli, kdy se slyší navzájem. To znamená, to je asi ta nejzásadnější věc. A ve chvíli, kdy zde máte tedy tuto dokonalou akustiku nejen pro posluchače, ale i pro orchestr, orchestr se tím dále může rozvíjet, když se slyší, zareaguje a je jasné, že teď musím přidat. Teď musím ubrat, protože kolega by byl řekněme mým hraním zastíněn. V rámci partitury je to takto. To je to nejzásadnější, řekl bych. Potom zde máme teda poměrně velké široké pódium, které v tuto chvíli taky nemáme. To znamená to pódium včetně varhan a té varhanní opory, kde se bude příležitostně umísťovat sbor, umožní provedení těch největších symfonických partitur, jakou jsou Symfonie Gustava Mahlera, Dmitrije Šostakoviče a oratorium Arnolda Schönberg. Tady tyto velké věci, tam v tuto chvíli jsme opravdu limitováni prostorem, takže tyhle ty limity také odpadnou. Dále jsou to prostě určité technikálie. Například to pódium, na kterém sedím, budeme bude mít takzvanou automatickou relevanci, to znamená před příchodem orchestru nebo před jeho přípravou to pódium bude srovnané. Navezou se sem všechny nástroje zde tady z tohoto zázemí a potom se automaticky ty nástroje rozestaví takto do stupňů, to znamená zde, obvykle se dávají smyčce, dechové nástroje, bicí nástroje atd., které musí být vyvýšené nad tím, aby viděli nad tím orchestrem, aby viděli na dirigenta. Zhruba tam v té části, ale samozřejmě opět v zázemí, nevidíme to odsud, tam bude propojení pro nástup orchestru, který z domu kultury půjde tímto směrem a tudy nastoupí na pódium. Zde v těchto prostorách bude napojení pro posluchače na stávající budovu Domu kultury. Tímto směrem se dostanou do stávajícího společenského sálu, z kterého vznikne sál komorní.

Lukáš Zavadil, TV Polar: To byl speciální díl Ostravských minut věnovaný připravované koncertní hale. Ostrava a celý kraj se má na co těšit. Na viděnou příště.

Redakčně upraveno / zkráceno.