V ostravských Dolních Vítkovicích odstartoval 12. ročník festivalu Beats for Love. Největší festival elektronické hudby ve střední Evropě letos nabídne rekordní program s více než 550 interprety na osmnácti scénách.
Dolní Vítkovice znovu ovládla elektronická hudba. Čtyřdenní festival Beats for Love přivítal desetitisíce fanoušků z Česka i zahraničí. Letošní ročník je největší i nejdražší v historii a hned první den ho otevřela světová hvězda Calvin Harris.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: “Je tady nadupaný program a ten festival vlastně už je dneska mezi stovkou nejlépe hodnocených festivalů celosvětově. Takže jsem rád, že ho tady v Ostravě máme. Samozřejmě Dimitri Vegas to je asi jako moje srdcovka, ale jsou tu stovky interpretů, každý si najde svoje, za mě jako skvělé.”
Na festivalu najdete čtyři hlavní scény – Love, Space, Industrial a Pulse – i desítky dalších.
Hudba tady zní prakticky nepřetržitě. Na návštěvníky čeká více než 550 interpretů, mezi nimi Marshmello, Paul van Dyk, Alesso, nebo Dimitri Vegas. Nechybí ani chillout zóny, světelné instalace a pestrý doprovodný program.
anketa: návštěvníci festivalu: "Jsme tady po druhý a je to super.”
“Je to můj třetí Beats for Love. Je to nádherné.”
“Mega! Už jsme tady po čtvrtý a těšili jsme se extrémně.”
“Já jsem se těšil na drmáče, až si tady budeme zadupat jako blázen. Dimension úžasnej, Arkandy je úžasnej a teď vyrážíme do Techno domu.”
“To je nejlepší věc, kterou jsem zažil. Jsem tu po dlouhé době a je to parádní.”
“Je to super. Počasí vyšlo fajný.”
Beats for Love potrvá v Dolních Vítkovicích až do soboty a nabídne desítky hodin hudby, světelných show i jedinečné festivalové atmosféry.
---
Ostrava investuje do bezpečí ve městě. Zastupitelé schválili příspěvek pět milionů korun na nákup speciálního policejního auta s váhou. To bude kontrolovat přetížené kamiony, které ničí silnice a ohrožují lidi.
Bezpečnost v ulicích a na silnicích je pro vedení Ostravy dlouhodobou prioritou. Kriminalita ve městě za posledních deset let sice výrazně klesla, polevovat se ale rozhodně nesmí. Město proto pravidelně investuje desítky milionů korun do nejmodernější techniky pro záchranné složky.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Kromě toho, že zřizujeme vlastní městskou policii a vlastní jednotky dobrovolných hasičů, podporujeme také ty organizace, které nejsou přímo městu podřízené. A nevyjímaje Policii České republiky."
Velkým strašákem na ostravských silnicích jsou přetížené kamiony. Jak nebezpečný může být těžký náklad, ukázala i nedávná tragická nehoda na dálnici D56 u Paskova.
Antonín Řezníček, ředitel PČR Ostrava: "Nejvíce nás tíží to, že těžká kamionová doprava nám likviduje provoz ve městě a případně při přetížení těch mostů dochází k drahým opravám."
Právě proto Ostrava přispěje policistům na speciální auto pět milionů korun.
Antonín Řezníček, ředitel PČR Ostrava: "Jednalo by se o to, že jsou to vlastně dvě velké kanceláře v dlouhém autě, které je schopno zasahovat na území města, kdy nás tíží. A vidíte sami uzávěrky mostů."
Ostrava za poslední dekádu investovala do prevence kriminality přes 260 milionů korun. Nová technika se na silnicích a v ulicích města objeví už během příštího roku.
---
VOJENSKÝ FOND SOLIDARITY ROZŠIŘUJE POMOC
Vojenský fond solidarity nově rozšíří pomoc také na vojáky v aktivních zálohách a jejich blízké, kteří se ocitnou v tíživé životní situaci. Umožňuje to dodatek ke smlouvě, který podepsaly Charita Česká republika a Ministerstvo obrany. Fond, založený v roce 2015 jako společný projekt resortu obrany a Charity ČR, dosud pomohl 183 klientům částkou přesahující 30 milionů korun.
---
1. července začal ostrý provoz Centrální evidence psů chovaných v Česku. Registr usnadní nalezení zatoulaného psa, bude obsahovat spolehlivé informace o zvířatech i jejich chovatelích a poslouží také k ověření, zda je pes očkován proti vzteklině.
Psí majitelé by měli zpozornět. Od prvního července funguje centrální registr psů, který je povinný. V současnosti existuje několik soukromých databází psů, kde může mít chovatel své zvíře zaregistrované – ty jsou ale nestátní a nepropojené.
Tereza Málková, veterinářka: „V té centrální evidenci budou vlastně všichni pejsci pod jejich unikátním číslem podle toho čipu. Budou tam registrovaní, včetně jejich majitelů. Pokud například třeba dojde k ztrátě pejska, sám majitel si může zakliknout, že došlo ke ztrátě toho pejska a může tak dojít k rychlejšímu návratu toho psa domů. Je to zase krok i k zábraně nelegálním, jak se říká, množírnám."
Štěňata bývají nejčastěji očipována, do dvou měsíců stáří.
Tereza Málková, veterinářka: „Nejvíce to bude samozřejmě zajímat majitelé pejsku, kteří mají od 1.7. povinnost přes veterináře požádat o registraci do té centrální evidence. Čas na tom mají do přeočkování na vzteklinu."
Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR: „V případě, že chovatel registraci svého psa neprovede, hrozí mu pokuta až do výše 50 tisíc u fyzických osob a až do výše 300 tisíc korun u právnických a podnikajících fyzických osob.“
Podle předpokladu bude celá evidence kompletní do tří let od jejího spuštění. V České republice je aktuálně chováno zhruba 2,5 milionu psů.
---
Výstavba nového stadionu „Nové Bazaly“ ve Slezské Ostravě je v plné přípravě. Moderní stánek nejvyšší kategorie vyroste na místě historického areálu. Jeho kapacita bude činit 20 000 diváků a dokončení je plánováno na rok 2031
---
Skupiny studentů brněnské fakulty architektury se sjely do Karlovic na Vrbensku v Jeseníkách. Jejich letní dílna s názvem „Znovu se nadechnout“ si klade za cíl připomenout tradici před sto lety zaniklých klimatických lázní. Ty byly kdysi v Karlovicích oblíbené a velmi vyhledávané. Dnes ji připomíná pouze několik dochovaných fotografií.
Budoucí architekti se snaží tuto tradici oživit a v okolí zachráněné karlovické rychty tvoří dřevěné objekty, inspirované relaxací a pobytem v přírodě.
Jan Mléčka, vedoucí lektor: „Navazujeme vlastně na tradici v Karlovicích, které sloužily za první republiky jako lídr klimatických lázní. Ta tradice postupně ustoupila a ta situace před sto lety byla skoro stejná jako v současnosti. Lidé cestují do přírody, aby nějakým způsobem dočerpali a uklidnili se. Prostřednictvím těchto drobných objektů studentů přicházíme do Karlovic a umožňujeme místním i turistům, aby zažili takové zklidnění a meditaci v přírodě. Není pro ty zážitky potřeba cestovat tisíce kilometrů, ale můžou se stát součástí každodenního života. Jsou vlastně inspirované lázeňskými objekty, ale přesně kopírují jednotlivá zastavení, to znamená posezení u vody, naslouchání, vnímání panoramatu, naslouchání větru, dívání se do krajiny.“
Hnutí Duha Jeseníky které již několik let zachraňuje budovu karlovické rychty, vytvořilo v jejím okolí ideální prostředí pro objekty, vyráběné studenty.
Jan Mléčka, vedoucí lektor: „I to, že se pohybujeme na poměrně nevelké parcele v okolí rychty, kde jsme našli 15 lokací, ukazuje, že skutečně za těmi zásadními životními okamžiky člověk nemusí cestovat přes půl světa, ale stačí, když možná na chvilku se zastaví v místě, kde žije nebo kam přijíždí na prázdniny.“
Tomáš Madro, lektor: „Každý ten objekt vyjadřuje nějakou představu toho studenta o daném místě, má to společné téma, které navazuje na klimatické lázně v této části Jeseníků, ale jinak každý pracuje s originálním přístupem ke svému místu. Jsou to spíše objekty, které vyjadřují nějaký vztah k danému místu. Každý student si našel svoje místo a pokusil se s něčím pro něj zajímavým v daném místě pracovat. Ten vlastně pracuje s polohou, kdy se tady větví dvě cesty, jedna je nějaká úvozová a jedna ke staré rychtě, je to spíše virtuální objekt, který umožňuje nějakou elevaci.““
Nikol Navrátilová, studentka architektury, autorka objektu: „Tohle je taková kukaň a do které si můžete sednout v jednom nebo ve dvou a díváte se vlastně tady do prostoru, díváte se vlastně na to, co jsme si tady vytvořili další naše výtvory. Slouží to převážně k relaxu a právě k těm klimatickým lázním, které jsou naše téma a k takovému tomu vyklidnění a kontaktu s tou přírodou."
Jan Mléčka, vedoucí lektor: „Jsme v sousedství rychty, nahoře pomyslně jakoby sedí rychtář a čím je člověk výš, tak má menší kontakt s realitou a je to tím více nepohodlné. Je to taková jakoby hravá parafráze toho, k čemu ten objekt sloužil.“
Studenti na letní dílně trávili v Karlovicích týden prací se dřevem a vlastními návrhy.
Jan Smékal, lektor: „Používáme modřínová prkna pětimetrová, je to vlastně základní formát, s nimi pracují, může si je zkracovat, ale snaží se pracovat v nějakém normálním formátu. Celý ten workshop vlastně probíhá v pěti dnech a v prvních dnech si vymýšlejí svoje vlastí návrhy.“
Barbora Pospíšilová, lektorka: „Vedoucí spíme, lektoři tady v té jurtě a studenti spí na rychtě vevnitř úplně nahoře na půdě. První jejich úkol byl, si to tam trošku vyklidit a uzpůsobit a někteří spí i venku. Obědy si dovážíme, snídaně si děláme a večeře na ohni.“
Studentka: „Z Brna, nová, nová, ale moc se mi tu líbí, je to fajn tady.“
Objekty budoucích architektů zůstanou v okolí karlovické rychty po dobu prázdnin, některé i do konce roku.
---
V ostravských Dolních Vítkovicích odstartoval 12. ročník festivalu Beats for Love. Největší festival elektronické hudby ve střední Evropě letos nabídne rekordní program s více než 550 interprety na osmnácti scénách.
Dolní Vítkovice znovu ovládla elektronická hudba. Čtyřdenní festival Beats for Love přivítal desetitisíce fanoušků z Česka i zahraničí. Letošní ročník je největší i nejdražší v historii a hned první den ho otevřela světová hvězda Calvin Harris.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: “Je tady nadupaný program a ten festival vlastně už je dneska mezi stovkou nejlépe hodnocených festivalů celosvětově. Takže jsem rád, že ho tady v Ostravě máme. Samozřejmě Dimitri Vegas to je asi jako moje srdcovka, ale jsou tu stovky interpretů, každý si najde svoje, za mě jako skvělé.”
Na festivalu najdete čtyři hlavní scény – Love, Space, Industrial a Pulse – i desítky dalších.
Hudba tady zní prakticky nepřetržitě. Na návštěvníky čeká více než 550 interpretů, mezi nimi Marshmello, Paul van Dyk, Alesso, nebo Dimitri Vegas. Nechybí ani chillout zóny, světelné instalace a pestrý doprovodný program.
anketa: návštěvníci festivalu: "Jsme tady po druhý a je to super.”
“Je to můj třetí Beats for Love. Je to nádherné.”
“Mega! Už jsme tady po čtvrtý a těšili jsme se extrémně.”
“Já jsem se těšil na drmáče, až si tady budeme zadupat jako blázen. Dimension úžasnej, Arkandy je úžasnej a teď vyrážíme do Techno domu.”
“To je nejlepší věc, kterou jsem zažil. Jsem tu po dlouhé době a je to parádní.”
“Je to super. Počasí vyšlo fajný.”
Beats for Love potrvá v Dolních Vítkovicích až do soboty a nabídne desítky hodin hudby, světelných show i jedinečné festivalové atmosféry.
---
Ostrava investuje do bezpečí ve městě. Zastupitelé schválili příspěvek pět milionů korun na nákup speciálního policejního auta s váhou. To bude kontrolovat přetížené kamiony, které ničí silnice a ohrožují lidi.
Bezpečnost v ulicích a na silnicích je pro vedení Ostravy dlouhodobou prioritou. Kriminalita ve městě za posledních deset let sice výrazně klesla, polevovat se ale rozhodně nesmí. Město proto pravidelně investuje desítky milionů korun do nejmodernější techniky pro záchranné složky.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Kromě toho, že zřizujeme vlastní městskou policii a vlastní jednotky dobrovolných hasičů, podporujeme také ty organizace, které nejsou přímo městu podřízené. A nevyjímaje Policii České republiky."
Velkým strašákem na ostravských silnicích jsou přetížené kamiony. Jak nebezpečný může být těžký náklad, ukázala i nedávná tragická nehoda na dálnici D56 u Paskova.
Antonín Řezníček, ředitel PČR Ostrava: "Nejvíce nás tíží to, že těžká kamionová doprava nám likviduje provoz ve městě a případně při přetížení těch mostů dochází k drahým opravám."
Právě proto Ostrava přispěje policistům na speciální auto pět milionů korun.
Antonín Řezníček, ředitel PČR Ostrava: "Jednalo by se o to, že jsou to vlastně dvě velké kanceláře v dlouhém autě, které je schopno zasahovat na území města, kdy nás tíží. A vidíte sami uzávěrky mostů."
Ostrava za poslední dekádu investovala do prevence kriminality přes 260 milionů korun. Nová technika se na silnicích a v ulicích města objeví už během příštího roku.
---
VOJENSKÝ FOND SOLIDARITY ROZŠIŘUJE POMOC
Vojenský fond solidarity nově rozšíří pomoc také na vojáky v aktivních zálohách a jejich blízké, kteří se ocitnou v tíživé životní situaci. Umožňuje to dodatek ke smlouvě, který podepsaly Charita Česká republika a Ministerstvo obrany. Fond, založený v roce 2015 jako společný projekt resortu obrany a Charity ČR, dosud pomohl 183 klientům částkou přesahující 30 milionů korun.
---
1. července začal ostrý provoz Centrální evidence psů chovaných v Česku. Registr usnadní nalezení zatoulaného psa, bude obsahovat spolehlivé informace o zvířatech i jejich chovatelích a poslouží také k ověření, zda je pes očkován proti vzteklině.
Psí majitelé by měli zpozornět. Od prvního července funguje centrální registr psů, který je povinný. V současnosti existuje několik soukromých databází psů, kde může mít chovatel své zvíře zaregistrované – ty jsou ale nestátní a nepropojené.
Tereza Málková, veterinářka: „V té centrální evidenci budou vlastně všichni pejsci pod jejich unikátním číslem podle toho čipu. Budou tam registrovaní, včetně jejich majitelů. Pokud například třeba dojde k ztrátě pejska, sám majitel si může zakliknout, že došlo ke ztrátě toho pejska a může tak dojít k rychlejšímu návratu toho psa domů. Je to zase krok i k zábraně nelegálním, jak se říká, množírnám."
Štěňata bývají nejčastěji očipována, do dvou měsíců stáří.
Tereza Málková, veterinářka: „Nejvíce to bude samozřejmě zajímat majitelé pejsku, kteří mají od 1.7. povinnost přes veterináře požádat o registraci do té centrální evidence. Čas na tom mají do přeočkování na vzteklinu."
Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství ČR: „V případě, že chovatel registraci svého psa neprovede, hrozí mu pokuta až do výše 50 tisíc u fyzických osob a až do výše 300 tisíc korun u právnických a podnikajících fyzických osob.“
Podle předpokladu bude celá evidence kompletní do tří let od jejího spuštění. V České republice je aktuálně chováno zhruba 2,5 milionu psů.
---
Výstavba nového stadionu „Nové Bazaly“ ve Slezské Ostravě je v plné přípravě. Moderní stánek nejvyšší kategorie vyroste na místě historického areálu. Jeho kapacita bude činit 20 000 diváků a dokončení je plánováno na rok 2031
---
Skupiny studentů brněnské fakulty architektury se sjely do Karlovic na Vrbensku v Jeseníkách. Jejich letní dílna s názvem „Znovu se nadechnout“ si klade za cíl připomenout tradici před sto lety zaniklých klimatických lázní. Ty byly kdysi v Karlovicích oblíbené a velmi vyhledávané. Dnes ji připomíná pouze několik dochovaných fotografií.
Budoucí architekti se snaží tuto tradici oživit a v okolí zachráněné karlovické rychty tvoří dřevěné objekty, inspirované relaxací a pobytem v přírodě.
Jan Mléčka, vedoucí lektor: „Navazujeme vlastně na tradici v Karlovicích, které sloužily za první republiky jako lídr klimatických lázní. Ta tradice postupně ustoupila a ta situace před sto lety byla skoro stejná jako v současnosti. Lidé cestují do přírody, aby nějakým způsobem dočerpali a uklidnili se. Prostřednictvím těchto drobných objektů studentů přicházíme do Karlovic a umožňujeme místním i turistům, aby zažili takové zklidnění a meditaci v přírodě. Není pro ty zážitky potřeba cestovat tisíce kilometrů, ale můžou se stát součástí každodenního života. Jsou vlastně inspirované lázeňskými objekty, ale přesně kopírují jednotlivá zastavení, to znamená posezení u vody, naslouchání, vnímání panoramatu, naslouchání větru, dívání se do krajiny.“
Hnutí Duha Jeseníky které již několik let zachraňuje budovu karlovické rychty, vytvořilo v jejím okolí ideální prostředí pro objekty, vyráběné studenty.
Jan Mléčka, vedoucí lektor: „I to, že se pohybujeme na poměrně nevelké parcele v okolí rychty, kde jsme našli 15 lokací, ukazuje, že skutečně za těmi zásadními životními okamžiky člověk nemusí cestovat přes půl světa, ale stačí, když možná na chvilku se zastaví v místě, kde žije nebo kam přijíždí na prázdniny.“
Tomáš Madro, lektor: „Každý ten objekt vyjadřuje nějakou představu toho studenta o daném místě, má to společné téma, které navazuje na klimatické lázně v této části Jeseníků, ale jinak každý pracuje s originálním přístupem ke svému místu. Jsou to spíše objekty, které vyjadřují nějaký vztah k danému místu. Každý student si našel svoje místo a pokusil se s něčím pro něj zajímavým v daném místě pracovat. Ten vlastně pracuje s polohou, kdy se tady větví dvě cesty, jedna je nějaká úvozová a jedna ke staré rychtě, je to spíše virtuální objekt, který umožňuje nějakou elevaci.““
Nikol Navrátilová, studentka architektury, autorka objektu: „Tohle je taková kukaň a do které si můžete sednout v jednom nebo ve dvou a díváte se vlastně tady do prostoru, díváte se vlastně na to, co jsme si tady vytvořili další naše výtvory. Slouží to převážně k relaxu a právě k těm klimatickým lázním, které jsou naše téma a k takovému tomu vyklidnění a kontaktu s tou přírodou."
Jan Mléčka, vedoucí lektor: „Jsme v sousedství rychty, nahoře pomyslně jakoby sedí rychtář a čím je člověk výš, tak má menší kontakt s realitou a je to tím více nepohodlné. Je to taková jakoby hravá parafráze toho, k čemu ten objekt sloužil.“
Studenti na letní dílně trávili v Karlovicích týden prací se dřevem a vlastními návrhy.
Jan Smékal, lektor: „Používáme modřínová prkna pětimetrová, je to vlastně základní formát, s nimi pracují, může si je zkracovat, ale snaží se pracovat v nějakém normálním formátu. Celý ten workshop vlastně probíhá v pěti dnech a v prvních dnech si vymýšlejí svoje vlastí návrhy.“
Barbora Pospíšilová, lektorka: „Vedoucí spíme, lektoři tady v té jurtě a studenti spí na rychtě vevnitř úplně nahoře na půdě. První jejich úkol byl, si to tam trošku vyklidit a uzpůsobit a někteří spí i venku. Obědy si dovážíme, snídaně si děláme a večeře na ohni.“
Studentka: „Z Brna, nová, nová, ale moc se mi tu líbí, je to fajn tady.“
Objekty budoucích architektů zůstanou v okolí karlovické rychty po dobu prázdnin, některé i do konce roku.
---
