Dlouho nevyužívaný prostor u Masarykova náměstí čeká proměna. Místo původně zamýšlené kliniky vyroste v lokalitě Malé Lauby moderní bytový dům. Projekt počítá také s komerčními prostory pro obchody nebo služby.
Ostrava dlouhodobě pracuje na oživení svého historického centra. Prázdná a nevyužitá místa po starých domech postupně zaplňují nové stavby. Jedním z takových míst je i lokalita Malé Lauby, kde se plány teď výrazně posunuly kupředu.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "My jsme se po dohodě s investorem dohodli na změně záměru toho projektu. Nás o to požádal. Nám to přijde vlastně jakoby správné. Dojde ke změně v tom smyslu, že se bude jednat de facto o konverzi na bytový dům."
V přízemí domu vzniknou prostory pro obchody, ordinace nebo poradny, které oživí okolní ulice.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Samozřejmě, v průběhu stavby se asi jakoby můžou změnit trošičku ty podmínky, ale on si opravdu jakoby vymínil, že mu dává větší smysl stavět bydlení. A vlastně my se s tím město ztotožňujeme."
Architekti museli vymyslet moderní vzhled, který ale citlivě naváže na historické okolí.
Marek Štěpán, architekt, zakladatel Ateliér Štěpán: "Já jsem si prošel třeba ostravské centrum, abych viděl, jak ty domy vypadají, jaké mají fasády. To jsou jejich charakteristiky a aby se na to navázalo vlastně současným jazykem architektury."
Město pozemky pro tuto stavbu prodalo už na konci roku 2021 za 14 milionů korun. Samotná stavba budovy musí začít do tří měsíců od získání nového povolení.
---
Náročnou sanací prošel svah v Těrlicku, který v září 2024 narušila povodeň. Nestabilní svah se tehdy začal sesouvat i se silnicí.
Čaplovecká ulice musela být z bezpečnostních důvodů uzavřena, protože hrozilo, že se svah celý utrhne. Obec vybudovala provizorní stezku lesem pro pěší, automobily musely jezdit objížďkou.
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „Hned po povodních v září 2024 jsme museli řešit problém ujetého svahu, který ohrožoval Čaploveckou ulici. Nebylo to jednoduché, protože podle první varianty bychom měli udělat opěrnou stěnu jen na patě svahu, ale propočty VŠB řekly, že to nebude stačit. Zkusili jsme druhou variantu, silnější stěnu, ani ta bohužel nebyla možná, tak jsme museli právě s pomocí docentky Hrubešové přistoupit na variantu injektáže, kdy byl celý svah provrtán, ať už šikmými vrty, anebo kolmými vrty, právě proto, aby došlo ke zpevnění celého svahu.“
Místní chtěli, aby se silnice opravila co nejdříve, nakonec to však kvůli náročnosti trvalo téměř dva roky.
Anketa: „Já jsem tady místní chatař a byl bych rád, kdyby se to tady dalo do pořádku.“
Marian Kotas, jednatel společnosti K2 stavební Moravia: „Technické řešení bylo takové, že byly osmimetrové vrty navrtané do hloubky a zakotvené převázkou do desetimetrových kotev. Pak se udělala betonová monolitická stěna, na ní se udělala římsa a celý tento zábradelní systém, který tady vidíte.“
Celá sanace přišla na více než 12 milionů korun a obci pomohla státní dotace.
Marian Kotas, jednatel společnosti K2 stavební Moravia: „Nejkomplikovanější bylo to v zemi, protože spousta věcí je opravdu pod tou zemí, nikdo to nevidí a ta geologie byla rozhodná. Takže složité bylo opravdu to vrtání a zainjektování celého svahu.“
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „Náklady byly zhruba 12,5 milionu korun bez daně, nicméně 85 % jsme získali z programu Živel. Byli jsme jako jedna z prvních obcí v rámci České republiky, která získala dotaci z programu Živel, a troufnu si tvrdit, že jsme také jedni z prvních v Moravskoslezském kraji, kteří tak velkou stavbu po povodních byli schopni zrealizovat.“
Silnice je už průjezdná s omezením pro nákladní vozidla.
---
Cestování po Ostravě čeká další technologický posun. Dopravní podnik zahájil instalaci inovativních e-paperů, které nahrazují klasické papírové jízdní řády. Cestující tak budou mít na vybraných zastávkách k vždy aktuální přehled o spojích.
Papírovým jízdním řádům na zastávkách v Ostravě pomalu odzvonilo. Dopravní podnik totiž spouští velkou technologickou novinku. Na vytipovaná místa začíná instalovat moderní elektronické panely.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Dlouhodobě se snažíme, aby Dopravní podnik Ostrava byl jedním z nejmodernějších v rámci České republiky."
Nová zařízení jsou skvěle čitelná na přímém slunci a spotřebují minimum energie. Cestující budou mít okamžitý přehled o aktuálních časech nebo případném zpoždění.
Daniel Morys, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku Ostrava: "Má spoustu informací, dokonce více informací, než měly ty statické papírové jízdní řády. Kromě té dominantní odjezdové tabule, kdy skutečně vidíme zajímavé detaily, například jak je ten spoj obsazen."
Celý proces instalace zabere jen několik desítek minut. Celkem 200 panelů by se mělo postupně objevit na dalších zastávkách po celém městě. První panel byl nainstalován na zastávce Elektra. ¨
Co na to říkáte?
Anketa "Super."
Anketa: "Ježiš, samozřejmě ne. Jako nevím, proč by to měli neustále tady jezdit a vyměňovat."
Instalace elektronických jízdních řádů by měla být hotova do konce roku 2026.
---
Jak proměnit školní zahradu v inspirativní venkovní učebnu? Odpověď hledali havířovští pedagogové se speciálně zaměřeném semináři. Seznámili se s moderními metodami výuky i nápady, jak u dětí přirozenou cestou rozvíjet vztah k přírodě.
Zahrady u mateřských a základních škol nemají být jen místem, kde si děti hrají, ale také prostorem, kde si vytvářejí vztah k přírodě. Právě s moderními přístupy k venkovní výuce se mohli seznámit havířovští pedagogové v zahradě Mateřské školy Sukova.
Lenka Slowiková, projektová manažerka MAP Havířov: „V rámci našeho projektu MAP, Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání, jsme připravili seminář pro pedagogy předškolních dětí i pedagogy prvního a druhého stupně základních škol.“
Seminář nabídl učitelům řadu praktických ukázek.
Romana Fialová, lektorka centra Sluňákov: „Ukážeme si různé zajímavé pomůcky, které děti nalákají ven a budou je motivovat k tomu, aby si na přírodu sáhly, prozkoumaly ji všemi smysly a zároveň měly chuť o ni pečovat.“
Věra Novotná, ředitelka MŠ Sukova Havířov: „Udělali jsme tady opravdu velký kus práce. Dětem jsme vytvořili různé koutky k bádání, například motýlí louku nebo stromové arboretum. V zadní části zahrady mají pěstební truhlíky a také smyslové stezky. Snažíme se vytvářet prostředí, kde mohou děti zkoumat, objevovat a učit se prostřednictvím vlastních zážitků.“
Řadu prvků, jako jsou bylinkové záhony, hmyzí domky nebo ptačí budky, využívají ve svých zahradách už mnohé mateřské školy. Seminář vedený lektory z Centra ekologických aktivit ale pedagogům představil další možnosti, jak venkovní prostředí využít při vzdělávání dětí.
---
Charitativní běžecká akce Revírní Poho Běh, která každoročně propojuje pohyb, zdravý životní styl a pomoc druhým, letos podpořila třináctiletou Zuzanku Wojaczkovou (Vojačkovou) z Karviné. Finanční prostředky se podařilo vybrat díky příspěvku ze startovného účastníků závodu a dobrovolným příspěvkům návštěvníků během akce.
Na karvinské radnici převzala maminka Zuzanky šek na částku 106 000 Kč. Peníze pomohou financovat náročnou rehabilitační léčbu a potřebné kompenzační pomůcky. Rodina Zuzanky děkuje všem účastníkům a organizátorům. Zuzanka se pak s rodiči vydala i na trať pěšího pochodu.
Lucie Čerpáková, maminka Zuzanky: "Peníze bychom rádi použili na speciální neurorehabilitační program, kde má Zuzka hodinu cvičení s fyzioterapeutem plus další procedury, které pomáhají v léčbě."
Běh každoročně podporuje i město Karviná.
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Ten běh by měl být vždycky s nějakou myšlenkou a tím, že když děláte něco pro sebe, můžete udělat i něco pro potřebné."
Marcela Krplová, majitelka pořádající agentury: "Ti, co mohou, tak velmi rádi pomáhají, a pokud se jakýkoliv event ještě promítne do společné energie, tak vždycky získáme víc. Zkuste si říct, že půjdete s kašičkou na náměstí, kolik toho asi vyberete? Ale pokud k tomu použijeme takový nádherný záměr, jako je společný běh, tak si myslím, že lidé velmi rádi na něco podobného přispějí."
Organizátoři běhu již myslí na další ročník a hledají i dalšího potřebného člověka, kterému by akce pomohla. Více informací zjistíte na webu poho50.cz.
---
Dlouho nevyužívaný prostor u Masarykova náměstí čeká proměna. Místo původně zamýšlené kliniky vyroste v lokalitě Malé Lauby moderní bytový dům. Projekt počítá také s komerčními prostory pro obchody nebo služby.
Ostrava dlouhodobě pracuje na oživení svého historického centra. Prázdná a nevyužitá místa po starých domech postupně zaplňují nové stavby. Jedním z takových míst je i lokalita Malé Lauby, kde se plány teď výrazně posunuly kupředu.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "My jsme se po dohodě s investorem dohodli na změně záměru toho projektu. Nás o to požádal. Nám to přijde vlastně jakoby správné. Dojde ke změně v tom smyslu, že se bude jednat de facto o konverzi na bytový dům."
V přízemí domu vzniknou prostory pro obchody, ordinace nebo poradny, které oživí okolní ulice.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Samozřejmě, v průběhu stavby se asi jakoby můžou změnit trošičku ty podmínky, ale on si opravdu jakoby vymínil, že mu dává větší smysl stavět bydlení. A vlastně my se s tím město ztotožňujeme."
Architekti museli vymyslet moderní vzhled, který ale citlivě naváže na historické okolí.
Marek Štěpán, architekt, zakladatel Ateliér Štěpán: "Já jsem si prošel třeba ostravské centrum, abych viděl, jak ty domy vypadají, jaké mají fasády. To jsou jejich charakteristiky a aby se na to navázalo vlastně současným jazykem architektury."
Město pozemky pro tuto stavbu prodalo už na konci roku 2021 za 14 milionů korun. Samotná stavba budovy musí začít do tří měsíců od získání nového povolení.
---
Náročnou sanací prošel svah v Těrlicku, který v září 2024 narušila povodeň. Nestabilní svah se tehdy začal sesouvat i se silnicí.
Čaplovecká ulice musela být z bezpečnostních důvodů uzavřena, protože hrozilo, že se svah celý utrhne. Obec vybudovala provizorní stezku lesem pro pěší, automobily musely jezdit objížďkou.
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „Hned po povodních v září 2024 jsme museli řešit problém ujetého svahu, který ohrožoval Čaploveckou ulici. Nebylo to jednoduché, protože podle první varianty bychom měli udělat opěrnou stěnu jen na patě svahu, ale propočty VŠB řekly, že to nebude stačit. Zkusili jsme druhou variantu, silnější stěnu, ani ta bohužel nebyla možná, tak jsme museli právě s pomocí docentky Hrubešové přistoupit na variantu injektáže, kdy byl celý svah provrtán, ať už šikmými vrty, anebo kolmými vrty, právě proto, aby došlo ke zpevnění celého svahu.“
Místní chtěli, aby se silnice opravila co nejdříve, nakonec to však kvůli náročnosti trvalo téměř dva roky.
Anketa: „Já jsem tady místní chatař a byl bych rád, kdyby se to tady dalo do pořádku.“
Marian Kotas, jednatel společnosti K2 stavební Moravia: „Technické řešení bylo takové, že byly osmimetrové vrty navrtané do hloubky a zakotvené převázkou do desetimetrových kotev. Pak se udělala betonová monolitická stěna, na ní se udělala římsa a celý tento zábradelní systém, který tady vidíte.“
Celá sanace přišla na více než 12 milionů korun a obci pomohla státní dotace.
Marian Kotas, jednatel společnosti K2 stavební Moravia: „Nejkomplikovanější bylo to v zemi, protože spousta věcí je opravdu pod tou zemí, nikdo to nevidí a ta geologie byla rozhodná. Takže složité bylo opravdu to vrtání a zainjektování celého svahu.“
David Biegun (Naše Těrlicko), starosta Těrlicka: „Náklady byly zhruba 12,5 milionu korun bez daně, nicméně 85 % jsme získali z programu Živel. Byli jsme jako jedna z prvních obcí v rámci České republiky, která získala dotaci z programu Živel, a troufnu si tvrdit, že jsme také jedni z prvních v Moravskoslezském kraji, kteří tak velkou stavbu po povodních byli schopni zrealizovat.“
Silnice je už průjezdná s omezením pro nákladní vozidla.
---
Cestování po Ostravě čeká další technologický posun. Dopravní podnik zahájil instalaci inovativních e-paperů, které nahrazují klasické papírové jízdní řády. Cestující tak budou mít na vybraných zastávkách k vždy aktuální přehled o spojích.
Papírovým jízdním řádům na zastávkách v Ostravě pomalu odzvonilo. Dopravní podnik totiž spouští velkou technologickou novinku. Na vytipovaná místa začíná instalovat moderní elektronické panely.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "Dlouhodobě se snažíme, aby Dopravní podnik Ostrava byl jedním z nejmodernějších v rámci České republiky."
Nová zařízení jsou skvěle čitelná na přímém slunci a spotřebují minimum energie. Cestující budou mít okamžitý přehled o aktuálních časech nebo případném zpoždění.
Daniel Morys, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku Ostrava: "Má spoustu informací, dokonce více informací, než měly ty statické papírové jízdní řády. Kromě té dominantní odjezdové tabule, kdy skutečně vidíme zajímavé detaily, například jak je ten spoj obsazen."
Celý proces instalace zabere jen několik desítek minut. Celkem 200 panelů by se mělo postupně objevit na dalších zastávkách po celém městě. První panel byl nainstalován na zastávce Elektra. ¨
Co na to říkáte?
Anketa "Super."
Anketa: "Ježiš, samozřejmě ne. Jako nevím, proč by to měli neustále tady jezdit a vyměňovat."
Instalace elektronických jízdních řádů by měla být hotova do konce roku 2026.
---
Jak proměnit školní zahradu v inspirativní venkovní učebnu? Odpověď hledali havířovští pedagogové se speciálně zaměřeném semináři. Seznámili se s moderními metodami výuky i nápady, jak u dětí přirozenou cestou rozvíjet vztah k přírodě.
Zahrady u mateřských a základních škol nemají být jen místem, kde si děti hrají, ale také prostorem, kde si vytvářejí vztah k přírodě. Právě s moderními přístupy k venkovní výuce se mohli seznámit havířovští pedagogové v zahradě Mateřské školy Sukova.
Lenka Slowiková, projektová manažerka MAP Havířov: „V rámci našeho projektu MAP, Místního akčního plánu rozvoje vzdělávání, jsme připravili seminář pro pedagogy předškolních dětí i pedagogy prvního a druhého stupně základních škol.“
Seminář nabídl učitelům řadu praktických ukázek.
Romana Fialová, lektorka centra Sluňákov: „Ukážeme si různé zajímavé pomůcky, které děti nalákají ven a budou je motivovat k tomu, aby si na přírodu sáhly, prozkoumaly ji všemi smysly a zároveň měly chuť o ni pečovat.“
Věra Novotná, ředitelka MŠ Sukova Havířov: „Udělali jsme tady opravdu velký kus práce. Dětem jsme vytvořili různé koutky k bádání, například motýlí louku nebo stromové arboretum. V zadní části zahrady mají pěstební truhlíky a také smyslové stezky. Snažíme se vytvářet prostředí, kde mohou děti zkoumat, objevovat a učit se prostřednictvím vlastních zážitků.“
Řadu prvků, jako jsou bylinkové záhony, hmyzí domky nebo ptačí budky, využívají ve svých zahradách už mnohé mateřské školy. Seminář vedený lektory z Centra ekologických aktivit ale pedagogům představil další možnosti, jak venkovní prostředí využít při vzdělávání dětí.
---
Charitativní běžecká akce Revírní Poho Běh, která každoročně propojuje pohyb, zdravý životní styl a pomoc druhým, letos podpořila třináctiletou Zuzanku Wojaczkovou (Vojačkovou) z Karviné. Finanční prostředky se podařilo vybrat díky příspěvku ze startovného účastníků závodu a dobrovolným příspěvkům návštěvníků během akce.
Na karvinské radnici převzala maminka Zuzanky šek na částku 106 000 Kč. Peníze pomohou financovat náročnou rehabilitační léčbu a potřebné kompenzační pomůcky. Rodina Zuzanky děkuje všem účastníkům a organizátorům. Zuzanka se pak s rodiči vydala i na trať pěšího pochodu.
Lucie Čerpáková, maminka Zuzanky: "Peníze bychom rádi použili na speciální neurorehabilitační program, kde má Zuzka hodinu cvičení s fyzioterapeutem plus další procedury, které pomáhají v léčbě."
Běh každoročně podporuje i město Karviná.
Andrzej Bizoń (nestr. za SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Ten běh by měl být vždycky s nějakou myšlenkou a tím, že když děláte něco pro sebe, můžete udělat i něco pro potřebné."
Marcela Krplová, majitelka pořádající agentury: "Ti, co mohou, tak velmi rádi pomáhají, a pokud se jakýkoliv event ještě promítne do společné energie, tak vždycky získáme víc. Zkuste si říct, že půjdete s kašičkou na náměstí, kolik toho asi vyberete? Ale pokud k tomu použijeme takový nádherný záměr, jako je společný běh, tak si myslím, že lidé velmi rádi na něco podobného přispějí."
Organizátoři běhu již myslí na další ročník a hledají i dalšího potřebného člověka, kterému by akce pomohla. Více informací zjistíte na webu poho50.cz.
---
