Soutěž s názvem Odpadový Oskar už 11 let hodnotí nakládání obcí s odpadem. Přední příčky žebříčku dlouhodobě pravidelně obsazuje moravskoslezský Fulnek, který si i letos za nízkou produkci směsného odpadu vysloužil první místo mezi obcemi nad 5000 obyvatel.
Město Fulnek se opět stalo obcí s nejnižší produkcí směsného komunálního odpadu v Česku. Jeden obyvatel ho tu za rok vyprodukuje průměrně jen necelých 102 kilogramů. Město si za to vysloužilo Odpadového Oskara.
Radka Krištofová (Fulnek pro lidi), starostka Fulneku: „Odpadový Oskar je ocenění v oblasti odpadového hospodářství, o které se stará společnost Arnika. V letošním roce je to již jedenáctý ročník a my jsme v kategorii obcí nad 5000 obyvatel získali krásné první místo. Občané velmi dobře třídí a vím, že někteří se věnují již i prevenci vzniku a předcházení odpadu.“
Základem úspěchu je stabilní systém sběru a dlouhodobá spolupráce s občany. Ti si mohou ve Fulneku vybrat velikost nádoby i četnost svozu podle vlastní potřeby.
Pavla Maštalířová, vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Fulnek: „Můžou vozit jednou měsíčně, jednou za 14 dní, jednou týdně. Mohou si taky vybrat z nádob na 80 litrů, 120 litrů, nebo 240 litrů a u bytových domů máme 1100 litrové kontejnery. To si myslím, že je základ i tady toho dobrého výsledku, že vlastně nabízíme opravdu možnost, když jsou třeba důchodci sami, že mohou mít třeba měsíční svoz.“
Město taky rozšířilo sběrná místa na tříděný odpad a provozuje sběrný dvůr.
Jan Jakeš, vedoucí Technických služeb města Fulnek: „Sběrný dvůr byl tady v areálu technických služeb ve Fulneku vybudován v roce 2014 na základě dotace. To, co zde můžou odevzdat občané, je standardní odpad, který se v sběrných dvorech běžně odevzdává. To znamená, že je to především velkoobjemový odpad, plasty, dřevo, sklo, nebezpečný odpad.“
V soutěži Odpadový Oskar obsazuje Fulnek přední příčky pravidelně a podle vedení města za to můžou hlavně zodpovědní občané.
---
Studénka dokončila výstavbu kolumbária na butovickém hřbitově. Nové pietní místo nabízí důstojnou možnost uložení urnových schránek a rozšiřuje kapacitu pohřebiště.
Dušičkový víkend znamenal i pro butovický hřbitov ve Studénce zvýšenou návštěvnost veřejnosti. Zároveň to bylo i období, kdy se podařilo dokončit stavební úpravy, které zvýšily kapacitu místa posledního odpočinku.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Je připraveno 30 míst pro umístění uren a dále bylo vybudováno kolumbárium, které je za mnou, kde bylo instalováno 105 schránek pro umístění uren. Veškeré práce byly směřovány k tomu, aby byly ukončeny před Památkou zesnulých.”
Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “Zájemci už můžou chodit na městský úřad a uzavřít si smlouvu, která je na deset let, buď na to urnové místo nebo na tu schránku kolumbária”
Náklady na vybudování kolumbária, které dosud ve městě chybělo, dalších urnových míst, a také chodníků, záhonů a dokončení oplocení v zadní části vyšly na 3 miliony 50 tisíc korun.
Do budoucna by mohla být v případě potřeby rozšířena kapacita hřbitova o další hrobová a urnová místa. Město vlastní pozemky i tady za brankou.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tam jsme pořídili pozemky, projektovka je nachystána, takže pokud nedostatek těch míst bude, tak lze zařadit do rozpočtu a realizovat.”
Město provozuje dva hřbitovy, druhý je umístěný ve Studénce 1 v lokalitě za ulicí Kostelní. Tam je zatím kapacita pohřebních míst dostatečná.
---
CELNÍCI ZAJISTILI PADĚLKY ZA 5 MILIONŮ
Padělky luxusních značek za 5 milionů korun zajistili celníci v Třinci a Havířově. Zboží nabízeli prodejci přímo v kamenných obchodech. Celníci zajistili přes 320 kusů oblečení, obuvi a parfémů. Padělky jsou většinou nekvalitní a mohou ohrozit i zdraví kupujících. Ve velkém ale poškozují práva výrobců i poctivé obchodníky.
Opava prochází další zelenou proměnou. Město začalo s revitalizací okružních křižovatek na příjezdech do města. Nová výsadba má přispět nejen ke zkrášlení vstupů do města, ale i k lepší udržitelnosti a šetrnosti k přírodě.
Na příjezdech do Opavy se pracuje. Hlavní okružní křižovatky u Komárova a na Bílovecké, procházejí rozsáhlou úpravou. Pracovníci technických služeb i specializovaná firma odstranili starý porost a začali s navážením zeminy i kameniva.
Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, magistrát města Opavy: “V centru těch okružních křižovatek budou nějaké keře či nízké stromy. V případě okružních křižovatky na křížení s Bíloveckou ulicí, to budou takzvané motýlí keře. V případě té okružních křižovatky nové na Komárov, jak stále říkáme, tak to budou dříny doplněné velkým množstvím trvalek. V případě kruháče na Bílovecké ulici, tam budou ještě i cibuloviny, narcisy a tulipány.”
Každý ze dvou kruhových objezdů má jiné podmínky. Zatímco Bílovecká bude rozkvetlá a barevná, kruhový objezd u Komárova má být spíše suchomilný – s kamenivem a nízkými bylinami, které snesou i extrémní počasí.
Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, magistrát města Opavy: “U toho kruhového objezdu na Komárov, který bude takový sušší, je nepřístupný, ta křižovatka není úplně bezpečná, tak nechceme, aby tam byla častá údržba nutná. Z důvodu toho sucha jsme chtěli, aby uprostřed toho kruhového objezdu byly i nějaké kameny z našich lomů. Bude to šesti ramenná hvězdice. A mezi těmi rameny z kameniva tak právě budou, jak vidíte tady na tom seznamu, je to mnoho desítek druhů různých trvalek. Většinou takových divokých.”
Výsadby zajišťuje město ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou silnic Moravskoslezského kraje. Náklady na obě křižovatky přesahují dva a půl milionu korun.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Kruhový objezd na Bílovecké stojí nějakých necelých 900 tisíc korun a ten na Komárovské, protože je samozřejmě o něco větší, tak stojí 1 709 tisíc korun. Takže věříme, že kruháče přinesou, jsou to hlavně kruhové objezdy na vstupu do města, takže chceme každému návštěvníkovi ukázat, že Opava dbá o tu zeleň a věříme, že budeme dobře vycházet a nebude mít s tím problém ani dopravní inspektorát Policie České republiky, který nám nepovolil skulptury drátěné, které jsme tam chtěli dát.”
Díky otevřené soutěži se městu podařilo ušetřit více než milion korun. Tyto finance poslouží příští rok k osázení dalšího kruhového objezdu – tentokrát na Hradecké ulici směrem na Hradec nad Moravicí.
Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, magistrát města Opavy: “Dodáme k tomu patrně nějaké vlastní zdroje z nového rozpočtu na příští rok a už se těšíme. Do konce měsíce října by měl zahradní architekt navrhnout výsadby této okružní křižovatky na Hradec.”
Nová zeleň, kameny a stovky trvalek dají příjezdům do Opavy zcela nový charakter. Práce mají být hotové ještě do konce roku a první rozkvetlé barvy by měly křižovatky ozdobit už příští jaro.
---
Ostrava zná vítěze mezinárodní architektonické soutěže na nový stadion Nové Bazaly. Rada města vybrala návrh španělského studia L35 Arquitectos S.L.P., které má zkušenosti s významnými stavbami po celém světě – včetně modernizace stadionu Santiago Bernabéu v Madridu či projektů sportovních komplexů v Bogotě a La Pazu. Nový stadion má stát ve Slezské Ostravě, pojme až 20 000 diváků a stavět by se mělo v roce 2029.
Mezinárodní porota architektonické soutěže, vedená irskou architektkou Valerie Mulvinovou, rozhodovala mezi čtyřmi finálovými návrhy. Vítězný návrh L35 Arquitectos porota ocenila pro jeho tvar, práci s materiály, promyšlené začlenění do terénu i celkovou přiměřenost zpracování.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: „Vítězný návrh jsme vybrali jednomyslně. Reflektuje zásadní body, které byly pro město nosné. Elegantní architektonické řešení nabízí jednoduchou, kompaktní formu. Respektuje silné poselství místa a je vhodně situován v krajině. Má ambici stát se novou dominantou Ostravy, která nabídne zázemí jak fotbalu, tak laické veřejnosti. Vítězný návrh se zrodil ve studiu s takřka šedesátiletou historií, které má na kontě víc než 200 realizací na čtyřech kontinentech.“
Studio L35 Arquitectos bylo založeno v roce 1967 a má pobočky v Barceloně, Madridu, Paříži, Miláně, Miami, Mexiku, Bogotě, Santiagu, Istanbulu a Abú Dhabí. V jeho portfoliu jsou projekty stadionů v La Pazu, Dubaji či Bogotě a také rekonstrukce slavného stadionu Santiago Bernabéu v Madridu nebo římského nádraží Termini.
Vítězný návrh Nových Bazalů navazuje na průmyslovou identitu Ostravy. Kombinuje masivní čedičový sokl a lehkou kovovou fasádu v odstínech cortenové oceli, která odkazuje na místní ocelářskou tradici. Dominantním motivem fasády je hexagonální vzor včelí plástve, který se uplatňuje i v interiéru a ve večerním nasvícení vytváří silný vizuální efekt.
Valerie Mulvin, předsedkyně poroty: „Z vnějšího pohledu návrh vysílá silné poselství místa, zakořeněné v průmyslovém dědictví Ostravy. Využívá masivní čedičový sokl a lehkou kovovou fasádu v horní části, což je vhodné řešení pro území bývalého lomu Bazaly a odkaz na místní tradici ocelářství a hornictví. Barevné ladění v odstínech cortenové oceli působí teple a vyjadřuje sílu průmyslové minulosti města.“
Stadion má nabídnout dvoupatrovou arénu s tribunami po celém obvodu a střechu ve tvaru hyperbolického paraboloidu, která sjednocuje objem i vzhled stavby. Částečně zapuštěný objekt se přirozeně napojuje na terén a z městské strany vystupuje jako nová dominanta.
Součástí areálu budou fanzóny, muzeum fotbalu, obchody, restaurace i fan shopy. Projekt počítá s využitím nejnovějších technologií v oblasti udržitelnosti a energetické účinnosti a má získat certifikaci BREEAM.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: „Kvalitní architektura je pro Ostravu klíčová, proto vítězný návrh vzešel z architektonické soutěže. Vyznačuje se silnou identitou, elegantní architektonickou reakcí a jednoduchou, kompaktní formou. Částečné zapuštění objektu do terénu jej přirozeně integruje a dodává mu objem a přítomnost, zatímco směrem k městu vytváří novou dominantu, která na okolí reaguje a zároveň jej nově definuje.“
Po výběru vítěze následuje dopracování návrhu a zpracování projektové dokumentace pro povolení stavby a realizaci. Pokud půjde vše podle plánu, stavební práce by mohly začít v roce 2029. Hotovo by mělo být do konce roku 2031. Náklady na výstavbu stadionu se nyní odhadují na 2,5 miliardy korun a budou upřesněny v dalších stupních projektové přípravy.
V lednu 2026 město připraví výstavu všech soutěžních návrhů, na kterou se může těšit široká veřejnost.
Projekt Nových Bazalů znamená návrat Baníku na místo jeho největších úspěchů a současně ambici města vytvořit sportovní a architektonickou ikonu 21. století. Díky návrhu L35 Arquitectos se Ostrava zařadí po bok světových metropolí, které spojují moderní architekturu s respektem k vlastní identitě a historii.
---
NA BÍLÉ UŽ ZASNĚŽUJÍ NOVOU TECHNOLOGIÍ
Resort Bílá v Beskydech už zasněžuje svahy. Pořídil na to unikátní moderní technologii, která má nízkou spotřebu vody a je šetrná k přírodě. Lyžovat tady chtějí už od 8. prosince.
---
Základní škola v podhorské obci Ostravici uspořádala zajímavou besedu s významnými sportovci, kteří pocházejí právě z Ostravice nebo jejího okolí.
Za školáky přišli skokan na lyžích Jakub Janda, stolní tenista Petr Korbel, atlet Jakub Zemaník, horolezec Libor Uher a sáňkař Radim Lanča. Ten dětem připomněl, že v Beskydech, nedaleko jejich obce, byla sáňkařská dráha.
Radim Lanča, sáňkař: „Jsem rodák ze Starých Hamrů. Byl jsem pozván na besedu se sportovci, se svými kolegy z regionu. Pozvání jsem rád přijal, protože byť pocházím ze Starých Hamrů, kvůli alergii jsem od čtvrté třídy docházel právě na základní školu sem, na Ostravici. Rád jsem si zavzpomínal na svou alma mater a na dnešní pokračovatele tady z Ostravice. Jako zraněný sáňkař jsem dětem vyprávěl o sportu a jeho rizicích. Věřím ale, že pokud se budou snažit, sportovat a věnovat svým aktivitám naplno, nemusí se ničeho bát. Přesto by měli být opatrní – to je asi hlavní poselství z mé životní zkušenosti.“
Hodně školáků se sportu věnuje a životní příběhy sportovců je zaujaly. Horolezec Libor Uher jim vyprávěl o někdejším zdolávání nejvyšších hor světa a dnes jim v Ostravici připravuje kluziště.
Robin Hanke, žák ZŠ Ostravice: „Hraju fotbal za žáky tady v Ostravici a zaujal mě ten stolní tenista.“
Jan Kyzek, žák ZŠ Ostravice: „Jsem ze školy v Ostravici, chodím do sedmé třídy a hraju volejbal. Dnes jsme byli na besedě se sportovci a nečekal jsem, že jeden z nich bude hrát i videohry a zároveň dělat sport. Ve volejbale, který hraju, bych to chtěl dotáhnout až do reprezentace.“
Jakub Zemaník, atlet: „Se sportem jsem začínal tady na základní škole, později jsem se dostal do atletického oddílu Slezanu Frýdek-Místek a atletika se stala mým hlavním sportem. Věnuju se především vytrvalostním disciplínám na 5 a 10 kilometrů. Dnes jsme se snažili dětem předat své příběhy a motivovat je, aby také něco začaly dělat. Pořád se držím silničních závodů – běhám pětky, desítky a občas i půlmaraton. Sportu se věnuju už téměř 20 let, i když už ne na tak vrcholové úrovni jako před pěti či šesti lety. Přesto se stále snažím dosahovat alespoň republikových výsledků.“
Vladimíra Tomečková, zástupkyně ředitelky ZŠ Ostravice: „Na naší škole máme tradici, že každé pololetí vybíráme jedno hlavní téma, kterému se žáci věnují. Loni jsme začali s tématem Chválím tě, země má, letos v něm pokračujeme, ale zaměřili jsme se na významné osobnosti naší republiky – tentokrát na sportovce. Když jsme se zamysleli, zjistili jsme, že i v našem okolí je mnoho jmen, která se zasloužila o rozvoj českého sportu. Proto jsme mohli vybírat z několika osobností a pozvat pět významných sportovců na besedu do hotelu Freud. Někteří z nich se zúčastnili i olympijských her. Jsme rádi, že pozvání přijali pan Jakub Janda, pan Petr Korbel, pan Jakub Zemaník, pan Radim Lanča a pan Libor Uher, který je s Ostravicí velmi spjat – pořádá zde akce, zajišťuje dětem bruslení a podporuje sportovní aktivity. Děti si z besedy odnesly nejen inspiraci, ale i poznání, že sport není jen o vítězstvích. Učí trpělivosti, přináší přátelství a stává se součástí života. Besedy se zúčastnili všichni žáci – od prvňáčků po deváťáky. Zítra nás čeká praktická část – sportovní den s klasickými i netradičními disciplínami. Věříme, že děti po těchto dvou dnech budou o něco většími sportovci a třeba vyzkoušejí i něco nového."
V závěru besedy sportovci školákům řekli, že je úplně jedno, jaký sport si zvolí, ale hlavně, aby se věnovali pohybu.
---
Soutěž s názvem Odpadový Oskar už 11 let hodnotí nakládání obcí s odpadem. Přední příčky žebříčku dlouhodobě pravidelně obsazuje moravskoslezský Fulnek, který si i letos za nízkou produkci směsného odpadu vysloužil první místo mezi obcemi nad 5000 obyvatel.
Město Fulnek se opět stalo obcí s nejnižší produkcí směsného komunálního odpadu v Česku. Jeden obyvatel ho tu za rok vyprodukuje průměrně jen necelých 102 kilogramů. Město si za to vysloužilo Odpadového Oskara.
Radka Krištofová (Fulnek pro lidi), starostka Fulneku: „Odpadový Oskar je ocenění v oblasti odpadového hospodářství, o které se stará společnost Arnika. V letošním roce je to již jedenáctý ročník a my jsme v kategorii obcí nad 5000 obyvatel získali krásné první místo. Občané velmi dobře třídí a vím, že někteří se věnují již i prevenci vzniku a předcházení odpadu.“
Základem úspěchu je stabilní systém sběru a dlouhodobá spolupráce s občany. Ti si mohou ve Fulneku vybrat velikost nádoby i četnost svozu podle vlastní potřeby.
Pavla Maštalířová, vedoucí odboru životního prostředí, MěÚ Fulnek: „Můžou vozit jednou měsíčně, jednou za 14 dní, jednou týdně. Mohou si taky vybrat z nádob na 80 litrů, 120 litrů, nebo 240 litrů a u bytových domů máme 1100 litrové kontejnery. To si myslím, že je základ i tady toho dobrého výsledku, že vlastně nabízíme opravdu možnost, když jsou třeba důchodci sami, že mohou mít třeba měsíční svoz.“
Město taky rozšířilo sběrná místa na tříděný odpad a provozuje sběrný dvůr.
Jan Jakeš, vedoucí Technických služeb města Fulnek: „Sběrný dvůr byl tady v areálu technických služeb ve Fulneku vybudován v roce 2014 na základě dotace. To, co zde můžou odevzdat občané, je standardní odpad, který se v sběrných dvorech běžně odevzdává. To znamená, že je to především velkoobjemový odpad, plasty, dřevo, sklo, nebezpečný odpad.“
V soutěži Odpadový Oskar obsazuje Fulnek přední příčky pravidelně a podle vedení města za to můžou hlavně zodpovědní občané.
---
Studénka dokončila výstavbu kolumbária na butovickém hřbitově. Nové pietní místo nabízí důstojnou možnost uložení urnových schránek a rozšiřuje kapacitu pohřebiště.
Dušičkový víkend znamenal i pro butovický hřbitov ve Studénce zvýšenou návštěvnost veřejnosti. Zároveň to bylo i období, kdy se podařilo dokončit stavební úpravy, které zvýšily kapacitu místa posledního odpočinku.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Je připraveno 30 míst pro umístění uren a dále bylo vybudováno kolumbárium, které je za mnou, kde bylo instalováno 105 schránek pro umístění uren. Veškeré práce byly směřovány k tomu, aby byly ukončeny před Památkou zesnulých.”
Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “Zájemci už můžou chodit na městský úřad a uzavřít si smlouvu, která je na deset let, buď na to urnové místo nebo na tu schránku kolumbária”
Náklady na vybudování kolumbária, které dosud ve městě chybělo, dalších urnových míst, a také chodníků, záhonů a dokončení oplocení v zadní části vyšly na 3 miliony 50 tisíc korun.
Do budoucna by mohla být v případě potřeby rozšířena kapacita hřbitova o další hrobová a urnová místa. Město vlastní pozemky i tady za brankou.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tam jsme pořídili pozemky, projektovka je nachystána, takže pokud nedostatek těch míst bude, tak lze zařadit do rozpočtu a realizovat.”
Město provozuje dva hřbitovy, druhý je umístěný ve Studénce 1 v lokalitě za ulicí Kostelní. Tam je zatím kapacita pohřebních míst dostatečná.
---
CELNÍCI ZAJISTILI PADĚLKY ZA 5 MILIONŮ
Padělky luxusních značek za 5 milionů korun zajistili celníci v Třinci a Havířově. Zboží nabízeli prodejci přímo v kamenných obchodech. Celníci zajistili přes 320 kusů oblečení, obuvi a parfémů. Padělky jsou většinou nekvalitní a mohou ohrozit i zdraví kupujících. Ve velkém ale poškozují práva výrobců i poctivé obchodníky.
Opava prochází další zelenou proměnou. Město začalo s revitalizací okružních křižovatek na příjezdech do města. Nová výsadba má přispět nejen ke zkrášlení vstupů do města, ale i k lepší udržitelnosti a šetrnosti k přírodě.
Na příjezdech do Opavy se pracuje. Hlavní okružní křižovatky u Komárova a na Bílovecké, procházejí rozsáhlou úpravou. Pracovníci technických služeb i specializovaná firma odstranili starý porost a začali s navážením zeminy i kameniva.
Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, magistrát města Opavy: “V centru těch okružních křižovatek budou nějaké keře či nízké stromy. V případě okružních křižovatky na křížení s Bíloveckou ulicí, to budou takzvané motýlí keře. V případě té okružních křižovatky nové na Komárov, jak stále říkáme, tak to budou dříny doplněné velkým množstvím trvalek. V případě kruháče na Bílovecké ulici, tam budou ještě i cibuloviny, narcisy a tulipány.”
Každý ze dvou kruhových objezdů má jiné podmínky. Zatímco Bílovecká bude rozkvetlá a barevná, kruhový objezd u Komárova má být spíše suchomilný – s kamenivem a nízkými bylinami, které snesou i extrémní počasí.
Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, magistrát města Opavy: “U toho kruhového objezdu na Komárov, který bude takový sušší, je nepřístupný, ta křižovatka není úplně bezpečná, tak nechceme, aby tam byla častá údržba nutná. Z důvodu toho sucha jsme chtěli, aby uprostřed toho kruhového objezdu byly i nějaké kameny z našich lomů. Bude to šesti ramenná hvězdice. A mezi těmi rameny z kameniva tak právě budou, jak vidíte tady na tom seznamu, je to mnoho desítek druhů různých trvalek. Většinou takových divokých.”
Výsadby zajišťuje město ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic a Správou silnic Moravskoslezského kraje. Náklady na obě křižovatky přesahují dva a půl milionu korun.
Petr Popadinec (ANO), radní Opavy: “Kruhový objezd na Bílovecké stojí nějakých necelých 900 tisíc korun a ten na Komárovské, protože je samozřejmě o něco větší, tak stojí 1 709 tisíc korun. Takže věříme, že kruháče přinesou, jsou to hlavně kruhové objezdy na vstupu do města, takže chceme každému návštěvníkovi ukázat, že Opava dbá o tu zeleň a věříme, že budeme dobře vycházet a nebude mít s tím problém ani dopravní inspektorát Policie České republiky, který nám nepovolil skulptury drátěné, které jsme tam chtěli dát.”
Díky otevřené soutěži se městu podařilo ušetřit více než milion korun. Tyto finance poslouží příští rok k osázení dalšího kruhového objezdu – tentokrát na Hradecké ulici směrem na Hradec nad Moravicí.
Jiří Vaníček, vedoucí odboru životního prostředí, magistrát města Opavy: “Dodáme k tomu patrně nějaké vlastní zdroje z nového rozpočtu na příští rok a už se těšíme. Do konce měsíce října by měl zahradní architekt navrhnout výsadby této okružní křižovatky na Hradec.”
Nová zeleň, kameny a stovky trvalek dají příjezdům do Opavy zcela nový charakter. Práce mají být hotové ještě do konce roku a první rozkvetlé barvy by měly křižovatky ozdobit už příští jaro.
---
Ostrava zná vítěze mezinárodní architektonické soutěže na nový stadion Nové Bazaly. Rada města vybrala návrh španělského studia L35 Arquitectos S.L.P., které má zkušenosti s významnými stavbami po celém světě – včetně modernizace stadionu Santiago Bernabéu v Madridu či projektů sportovních komplexů v Bogotě a La Pazu. Nový stadion má stát ve Slezské Ostravě, pojme až 20 000 diváků a stavět by se mělo v roce 2029.
Mezinárodní porota architektonické soutěže, vedená irskou architektkou Valerie Mulvinovou, rozhodovala mezi čtyřmi finálovými návrhy. Vítězný návrh L35 Arquitectos porota ocenila pro jeho tvar, práci s materiály, promyšlené začlenění do terénu i celkovou přiměřenost zpracování.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: „Vítězný návrh jsme vybrali jednomyslně. Reflektuje zásadní body, které byly pro město nosné. Elegantní architektonické řešení nabízí jednoduchou, kompaktní formu. Respektuje silné poselství místa a je vhodně situován v krajině. Má ambici stát se novou dominantou Ostravy, která nabídne zázemí jak fotbalu, tak laické veřejnosti. Vítězný návrh se zrodil ve studiu s takřka šedesátiletou historií, které má na kontě víc než 200 realizací na čtyřech kontinentech.“
Studio L35 Arquitectos bylo založeno v roce 1967 a má pobočky v Barceloně, Madridu, Paříži, Miláně, Miami, Mexiku, Bogotě, Santiagu, Istanbulu a Abú Dhabí. V jeho portfoliu jsou projekty stadionů v La Pazu, Dubaji či Bogotě a také rekonstrukce slavného stadionu Santiago Bernabéu v Madridu nebo římského nádraží Termini.
Vítězný návrh Nových Bazalů navazuje na průmyslovou identitu Ostravy. Kombinuje masivní čedičový sokl a lehkou kovovou fasádu v odstínech cortenové oceli, která odkazuje na místní ocelářskou tradici. Dominantním motivem fasády je hexagonální vzor včelí plástve, který se uplatňuje i v interiéru a ve večerním nasvícení vytváří silný vizuální efekt.
Valerie Mulvin, předsedkyně poroty: „Z vnějšího pohledu návrh vysílá silné poselství místa, zakořeněné v průmyslovém dědictví Ostravy. Využívá masivní čedičový sokl a lehkou kovovou fasádu v horní části, což je vhodné řešení pro území bývalého lomu Bazaly a odkaz na místní tradici ocelářství a hornictví. Barevné ladění v odstínech cortenové oceli působí teple a vyjadřuje sílu průmyslové minulosti města.“
Stadion má nabídnout dvoupatrovou arénu s tribunami po celém obvodu a střechu ve tvaru hyperbolického paraboloidu, která sjednocuje objem i vzhled stavby. Částečně zapuštěný objekt se přirozeně napojuje na terén a z městské strany vystupuje jako nová dominanta.
Součástí areálu budou fanzóny, muzeum fotbalu, obchody, restaurace i fan shopy. Projekt počítá s využitím nejnovějších technologií v oblasti udržitelnosti a energetické účinnosti a má získat certifikaci BREEAM.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: „Kvalitní architektura je pro Ostravu klíčová, proto vítězný návrh vzešel z architektonické soutěže. Vyznačuje se silnou identitou, elegantní architektonickou reakcí a jednoduchou, kompaktní formou. Částečné zapuštění objektu do terénu jej přirozeně integruje a dodává mu objem a přítomnost, zatímco směrem k městu vytváří novou dominantu, která na okolí reaguje a zároveň jej nově definuje.“
Po výběru vítěze následuje dopracování návrhu a zpracování projektové dokumentace pro povolení stavby a realizaci. Pokud půjde vše podle plánu, stavební práce by mohly začít v roce 2029. Hotovo by mělo být do konce roku 2031. Náklady na výstavbu stadionu se nyní odhadují na 2,5 miliardy korun a budou upřesněny v dalších stupních projektové přípravy.
V lednu 2026 město připraví výstavu všech soutěžních návrhů, na kterou se může těšit široká veřejnost.
Projekt Nových Bazalů znamená návrat Baníku na místo jeho největších úspěchů a současně ambici města vytvořit sportovní a architektonickou ikonu 21. století. Díky návrhu L35 Arquitectos se Ostrava zařadí po bok světových metropolí, které spojují moderní architekturu s respektem k vlastní identitě a historii.
---
NA BÍLÉ UŽ ZASNĚŽUJÍ NOVOU TECHNOLOGIÍ
Resort Bílá v Beskydech už zasněžuje svahy. Pořídil na to unikátní moderní technologii, která má nízkou spotřebu vody a je šetrná k přírodě. Lyžovat tady chtějí už od 8. prosince.
---
Základní škola v podhorské obci Ostravici uspořádala zajímavou besedu s významnými sportovci, kteří pocházejí právě z Ostravice nebo jejího okolí.
Za školáky přišli skokan na lyžích Jakub Janda, stolní tenista Petr Korbel, atlet Jakub Zemaník, horolezec Libor Uher a sáňkař Radim Lanča. Ten dětem připomněl, že v Beskydech, nedaleko jejich obce, byla sáňkařská dráha.
Radim Lanča, sáňkař: „Jsem rodák ze Starých Hamrů. Byl jsem pozván na besedu se sportovci, se svými kolegy z regionu. Pozvání jsem rád přijal, protože byť pocházím ze Starých Hamrů, kvůli alergii jsem od čtvrté třídy docházel právě na základní školu sem, na Ostravici. Rád jsem si zavzpomínal na svou alma mater a na dnešní pokračovatele tady z Ostravice. Jako zraněný sáňkař jsem dětem vyprávěl o sportu a jeho rizicích. Věřím ale, že pokud se budou snažit, sportovat a věnovat svým aktivitám naplno, nemusí se ničeho bát. Přesto by měli být opatrní – to je asi hlavní poselství z mé životní zkušenosti.“
Hodně školáků se sportu věnuje a životní příběhy sportovců je zaujaly. Horolezec Libor Uher jim vyprávěl o někdejším zdolávání nejvyšších hor světa a dnes jim v Ostravici připravuje kluziště.
Robin Hanke, žák ZŠ Ostravice: „Hraju fotbal za žáky tady v Ostravici a zaujal mě ten stolní tenista.“
Jan Kyzek, žák ZŠ Ostravice: „Jsem ze školy v Ostravici, chodím do sedmé třídy a hraju volejbal. Dnes jsme byli na besedě se sportovci a nečekal jsem, že jeden z nich bude hrát i videohry a zároveň dělat sport. Ve volejbale, který hraju, bych to chtěl dotáhnout až do reprezentace.“
Jakub Zemaník, atlet: „Se sportem jsem začínal tady na základní škole, později jsem se dostal do atletického oddílu Slezanu Frýdek-Místek a atletika se stala mým hlavním sportem. Věnuju se především vytrvalostním disciplínám na 5 a 10 kilometrů. Dnes jsme se snažili dětem předat své příběhy a motivovat je, aby také něco začaly dělat. Pořád se držím silničních závodů – běhám pětky, desítky a občas i půlmaraton. Sportu se věnuju už téměř 20 let, i když už ne na tak vrcholové úrovni jako před pěti či šesti lety. Přesto se stále snažím dosahovat alespoň republikových výsledků.“
Vladimíra Tomečková, zástupkyně ředitelky ZŠ Ostravice: „Na naší škole máme tradici, že každé pololetí vybíráme jedno hlavní téma, kterému se žáci věnují. Loni jsme začali s tématem Chválím tě, země má, letos v něm pokračujeme, ale zaměřili jsme se na významné osobnosti naší republiky – tentokrát na sportovce. Když jsme se zamysleli, zjistili jsme, že i v našem okolí je mnoho jmen, která se zasloužila o rozvoj českého sportu. Proto jsme mohli vybírat z několika osobností a pozvat pět významných sportovců na besedu do hotelu Freud. Někteří z nich se zúčastnili i olympijských her. Jsme rádi, že pozvání přijali pan Jakub Janda, pan Petr Korbel, pan Jakub Zemaník, pan Radim Lanča a pan Libor Uher, který je s Ostravicí velmi spjat – pořádá zde akce, zajišťuje dětem bruslení a podporuje sportovní aktivity. Děti si z besedy odnesly nejen inspiraci, ale i poznání, že sport není jen o vítězstvích. Učí trpělivosti, přináší přátelství a stává se součástí života. Besedy se zúčastnili všichni žáci – od prvňáčků po deváťáky. Zítra nás čeká praktická část – sportovní den s klasickými i netradičními disciplínami. Věříme, že děti po těchto dvou dnech budou o něco většími sportovci a třeba vyzkoušejí i něco nového."
V závěru besedy sportovci školákům řekli, že je úplně jedno, jaký sport si zvolí, ale hlavně, aby se věnovali pohybu.
---
