Městská policie Ostrava se rozhodla vyznamenat dva své strážníky za mimořádné počiny. Jednoho za záchranu lidského života a druhého za statečnost. Tady jsou jejich dramatické příběhy.
Michal Kacíř, oceněný strážník: „Mladík zkolaboval na zastávce MHD, museli jsme poskytnout první pomoc a tím jsme ho oživili.“
Miloslav Kaláb, oceněný strážník: „Vběhnul jsem do domu, kde v prvním patře stála ve dveřích paní, která křičela, že ji hoří v bytě. Zmateně běhala dovnitř a ven. Tak jsem ji vyvedl ven, zjistil jsem, že hoří v kuchyni, tak mě napadlo zaběhnout do nedalekého zdravotního střediska, kde jsem vzal hasičák a požár uhasil.“
Michal Kacíř obdržel ocenění Stužka za záchranu života, Miloslav Kaláb pak stužku Za statečnost.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: „Já si velmi cením činů těchto strážníků. Jsem rád, že má význam školení, kterým každý strážník prochází a také mě těší, že jsou na tyto situace připraveni a jsou schopni a ochotni zasáhnout.“
Stužku za záchranu života obdrželo v historii už 44 ostravských strážníků, odměněno za statečnost jich bylo celkem deset.
---
Opava pomáhá začínajícím podnikatelům. V rámci ročního projektu Opava podniká pro ně uspořádala cyklus 8 mi workshopů, které je posunuly o kus dál. Vše vyvrcholilo MashUpem, kde se ti nejodvážnější představili lidem.
Více než 3 desítky jak začínajících, tak podnikatelů, kteří nastartovali svůj byznys nedávno, se zapojily do 1. ročníku projektu Opava podniká. Ten jim pomohl srovnat si myšlenky a vyšperkovat podnikání k prospěchu všech.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “Opava vždycky se snažila a patřila do kategorie podnikatelských měst a chtěli bychom to i v budoucnu udržovat.”
Vše začalo v květnu sérií 8 workshopů.
Martina Heisigová, vedoucí odboru rozvoje a strategického plánování, Magistrát města Opavy: “Součástí workshopů bylo nejenom první seznámení s tím, jak vytvořit kvalitní a životaschopný byznys plán, ale v podstatě v průběhu těch 8 setkání lidé začali myšlenkově dotvářet, v čem by opravdu chtěli podnikat.”
Celý projekt slavnostně ukončil MashUp v klubu Art, kde účastníci projektu představili své podnikání.
Zdeněk Linart, maridom.cz: “Já tu jsem za firmu Maridom, kterou jsme založili s kamarádem a vyrábíme moderní maringotky, takže takové moderní bydlení v přírodě.”
Patrik Břeský, Pujcovnastanu.eu: “Já se tady budu prezentovat s půjčovnou stanů. Máme takový projekt, kdy jsem řešili na svoji svatbu nedostatek nějakých hobby stanů. Takže tím jsme vlastně rozjeli své podnikání."
Na projektu Opava spolupracovala se Slezskou univerzitou a Okresní hospodářskou komorou.
---
Ostrava se dlouhodobě snaží podporovat komunitní život ve městě a proto vznikl program Tvoříme prostor aneb Proměňte svůj kousek Ostravy. Zastupitelé nyní schválili další čtyři projekty z již páté výzvy.
Tvoříme prostor je dotační program na podporu aktivit a projektů ve veřejném prostoru. Cílem je podpořit komunitní život, zkvalitnit a zvelebit veřejná prostranství ve městě. Na červnovém zasedání zastupitelé schválili dotace a uzavření smluv poslední, páté výzvy.
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „Co znamená program Tvoříme prostor? Přináší řešení pro nápady aktivních občanů nebo neziskových institucí pro tvorbu veřejného prostranství dle jejich představ. Ulice, náměstí, parky, chodníky i zeleň, která neslouží pouze jednotlivci, ale široké veřejnosti, jsou právě tím prostorem pro realizaci těchto námětů."
Do 5. výzvy bylo přihlášeno celkem 9 projektů. Odborná komise doporučila zastupitelstvu města podpořit dotací další čtyři projektové záměry. Celkově bylo za 5. ročník programu podpořeno 8 projektů celkovou částkou téměř 4 milionu korun.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Peníze je možné žádat na úpravu prostoru, který slouží k odpočinku, společnému trávení volného času s rodinou, přáteli, sousedy nebo dalšími. Podporována jsou pikniková místa, komunitní zahrady, využití a zpřístupnění vnitrobloků, dětská hřiště, venkovní herny, smyslové zahrady, vzdělávací prvky a podobně."
Podpořeno nyní bylo vytvoření komunitního prostoru pro rodiny ve školce Slavíkova, dvorkuU Arény, financována bude také revitalizace zahrady školky Paricie Lumumby a komunitní prostor pod kaštanem v areálu červeného kříže Ostrava.
---
Větrné elektrárny pokrývají v současné době pouhé jedno procento celkové spotřeby elektrické energie v České republice. To by se mělo v brzké době podstatně zvýšit. Také vedení MS kraje hledá možnosti, kde větrníky postavit, ale myslí při tom i na budoucnost.
Komora obnovitelných zdrojů energie se snaží šířit o větrných elektrárnách pozitivní kampaň. A to i v našem kraji.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Zabírá velmi málo místa, až doslouží, můžeme ji demontovat, přináší pracovní příležitosti, zbavuje nás závislosti na dovozu energií ze zahraničí a přináší prospěch i místním v podobě ekonomických benefitů.“
MS kraj na výstavbu nových větrných elektráren pohlíží zatím s opatrností.
Jakub Unucka (ODS), první náměstek hejtmana MS kraje: „Asi každý u nás na Karvinsku a Ostravsku viděl, co u nás udělala těžba, jak jsme se vůči zbytku republiky obětovali. Otázka je, jestli si máme další kus kraje nechat zaplevelit větráky a za 100 let chodit po těch betonových patkách a řešit, jak se toho zbavit. Nás by přesvědčila jedině regionální výroba a regionální spotřeba.“
Nejvhodnější lokality v kraji se podle odborníků nacházejí na Opavsku.
---
Budovu Knihovny Petra Bezruče čeká velká rekonstrukce. Rozdělena bude do tří etap a v rámci první se tato Národní kulturní památka dočká nové střechy, na kterou Opava získala dotaci od Moravskoslezského kraje.
MSK přispěl 5 miliony korun na opravu střechy Společenského domu, kde sídlí Knihovna města Opavy. Je totiž ve velmi špatném stavu.
Markéta Beyerová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče: “Přes zimu tady byla havárie, kdy zateklo. Měli jsme vytopený celý internet, měli jsme vytopené toalety. Střecha se provizorně opravovala a čekáme na velkou rekonstrukci.”
Ta by měla být hotova koncem příštího roku. Rekonstrukcí střechy Národní kulturní památky ale práce na budově neskončí.
Martina Heisigová, vedoucí odboru rozvoje a strategického plánování, Magistrát města Opavy: “Čekají nás ještě dvě etapy. Druhá etapa by se měla soustředit na obnovu fasády a třetí etapa by posléze měla jít do interiéru. Plus by měly probíhat restaurátorské práce na vnějších sochách daného objektu. V tuto chvíli již je vypsáno výběrové řízení na zhotovitele díla, které bude obsahovat opravu střechy a také opravu fasády.”
Rekonstrukcí prochází i pobočka Knihovny města Opavy v Kylešovicích, která je momentálně uzavřena. Díky ní se zlepší zázemí i v pobočce v Kateřinkách.
Markéta Beyerová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče: “Regály, které jsou na pobočce v Kylešovicích, se budou stěhovat na pobočku do Kateřinek, protože jsou novější a modernější.”
Knihovna města Opavy se těší velké oblibě. Loni ji navštívilo jak fyzicky, tak online více než čtvrt milionů čtenářů.
---
V Galerii města Karviné se křtila jedna velmi speciální kniha o Karviné, na jejímž vzniku spolupracovalo několik významných osobností města, v čele se známým učencem lingvistiky a folklóru Karlem Danielem Kadłubcem.
Tohle je další skvost mezi knihami, která se, jak už její název Karviná. Bohatství v různorodosti, věnuje pestrému životu v Karviné. Je dvojjazyčná a na jejím vzniku spolupracovalo od roku 2 016 hned několik autorů. Hlavním autorem a patronem je známý vědec, učitel a folklorista Karol Daniel Kadłubiec.
Karol Daniel Kadłubiec, autor knihy: “Je to duchovní sféra této oblasti, je výjimečná, různorodá, bohatá a pestrá. Je tam všechno, historie, jazyk, nářečí, obřady, lidové písně, přísloví, výtvarný a umělecký život, hudební život, prostě vše, na co člověk pomyslí."
Milan Bystroň, bývalý dirigent Májováku, spoluautor knihy: "Já jsem byl zodpovědný za kapitolu, která se zabývala orchestry a sbory po dobu staré Karvinné i nové Karviné. Ještě jsem neviděl knihu, jsem zvědavý, co z toho se tam dostalo, co jsem napsal, ale věřím, že to bude dobré, že to bude obohacení vzpomínek. ”
Přáním spoluautorů je, aby se kniha dostala do rukou obyvatelům města, kteří se sem přistěhovali z jiných částí republiky a poznali jaká Karviná byla a jaká je.
---
Městská policie Ostrava se rozhodla vyznamenat dva své strážníky za mimořádné počiny. Jednoho za záchranu lidského života a druhého za statečnost. Tady jsou jejich dramatické příběhy.
Michal Kacíř, oceněný strážník: „Mladík zkolaboval na zastávce MHD, museli jsme poskytnout první pomoc a tím jsme ho oživili.“
Miloslav Kaláb, oceněný strážník: „Vběhnul jsem do domu, kde v prvním patře stála ve dveřích paní, která křičela, že ji hoří v bytě. Zmateně běhala dovnitř a ven. Tak jsem ji vyvedl ven, zjistil jsem, že hoří v kuchyni, tak mě napadlo zaběhnout do nedalekého zdravotního střediska, kde jsem vzal hasičák a požár uhasil.“
Michal Kacíř obdržel ocenění Stužka za záchranu života, Miloslav Kaláb pak stužku Za statečnost.
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: „Já si velmi cením činů těchto strážníků. Jsem rád, že má význam školení, kterým každý strážník prochází a také mě těší, že jsou na tyto situace připraveni a jsou schopni a ochotni zasáhnout.“
Stužku za záchranu života obdrželo v historii už 44 ostravských strážníků, odměněno za statečnost jich bylo celkem deset.
---
Opava pomáhá začínajícím podnikatelům. V rámci ročního projektu Opava podniká pro ně uspořádala cyklus 8 mi workshopů, které je posunuly o kus dál. Vše vyvrcholilo MashUpem, kde se ti nejodvážnější představili lidem.
Více než 3 desítky jak začínajících, tak podnikatelů, kteří nastartovali svůj byznys nedávno, se zapojily do 1. ročníku projektu Opava podniká. Ten jim pomohl srovnat si myšlenky a vyšperkovat podnikání k prospěchu všech.
Pavel Meletzký (ANO), náměstek primátora Opavy: “Opava vždycky se snažila a patřila do kategorie podnikatelských měst a chtěli bychom to i v budoucnu udržovat.”
Vše začalo v květnu sérií 8 workshopů.
Martina Heisigová, vedoucí odboru rozvoje a strategického plánování, Magistrát města Opavy: “Součástí workshopů bylo nejenom první seznámení s tím, jak vytvořit kvalitní a životaschopný byznys plán, ale v podstatě v průběhu těch 8 setkání lidé začali myšlenkově dotvářet, v čem by opravdu chtěli podnikat.”
Celý projekt slavnostně ukončil MashUp v klubu Art, kde účastníci projektu představili své podnikání.
Zdeněk Linart, maridom.cz: “Já tu jsem za firmu Maridom, kterou jsme založili s kamarádem a vyrábíme moderní maringotky, takže takové moderní bydlení v přírodě.”
Patrik Břeský, Pujcovnastanu.eu: “Já se tady budu prezentovat s půjčovnou stanů. Máme takový projekt, kdy jsem řešili na svoji svatbu nedostatek nějakých hobby stanů. Takže tím jsme vlastně rozjeli své podnikání."
Na projektu Opava spolupracovala se Slezskou univerzitou a Okresní hospodářskou komorou.
---
Ostrava se dlouhodobě snaží podporovat komunitní život ve městě a proto vznikl program Tvoříme prostor aneb Proměňte svůj kousek Ostravy. Zastupitelé nyní schválili další čtyři projekty z již páté výzvy.
Tvoříme prostor je dotační program na podporu aktivit a projektů ve veřejném prostoru. Cílem je podpořit komunitní život, zkvalitnit a zvelebit veřejná prostranství ve městě. Na červnovém zasedání zastupitelé schválili dotace a uzavření smluv poslední, páté výzvy.
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „Co znamená program Tvoříme prostor? Přináší řešení pro nápady aktivních občanů nebo neziskových institucí pro tvorbu veřejného prostranství dle jejich představ. Ulice, náměstí, parky, chodníky i zeleň, která neslouží pouze jednotlivci, ale široké veřejnosti, jsou právě tím prostorem pro realizaci těchto námětů."
Do 5. výzvy bylo přihlášeno celkem 9 projektů. Odborná komise doporučila zastupitelstvu města podpořit dotací další čtyři projektové záměry. Celkově bylo za 5. ročník programu podpořeno 8 projektů celkovou částkou téměř 4 milionu korun.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Peníze je možné žádat na úpravu prostoru, který slouží k odpočinku, společnému trávení volného času s rodinou, přáteli, sousedy nebo dalšími. Podporována jsou pikniková místa, komunitní zahrady, využití a zpřístupnění vnitrobloků, dětská hřiště, venkovní herny, smyslové zahrady, vzdělávací prvky a podobně."
Podpořeno nyní bylo vytvoření komunitního prostoru pro rodiny ve školce Slavíkova, dvorkuU Arény, financována bude také revitalizace zahrady školky Paricie Lumumby a komunitní prostor pod kaštanem v areálu červeného kříže Ostrava.
---
Větrné elektrárny pokrývají v současné době pouhé jedno procento celkové spotřeby elektrické energie v České republice. To by se mělo v brzké době podstatně zvýšit. Také vedení MS kraje hledá možnosti, kde větrníky postavit, ale myslí při tom i na budoucnost.
Komora obnovitelných zdrojů energie se snaží šířit o větrných elektrárnách pozitivní kampaň. A to i v našem kraji.
Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie: „Zabírá velmi málo místa, až doslouží, můžeme ji demontovat, přináší pracovní příležitosti, zbavuje nás závislosti na dovozu energií ze zahraničí a přináší prospěch i místním v podobě ekonomických benefitů.“
MS kraj na výstavbu nových větrných elektráren pohlíží zatím s opatrností.
Jakub Unucka (ODS), první náměstek hejtmana MS kraje: „Asi každý u nás na Karvinsku a Ostravsku viděl, co u nás udělala těžba, jak jsme se vůči zbytku republiky obětovali. Otázka je, jestli si máme další kus kraje nechat zaplevelit větráky a za 100 let chodit po těch betonových patkách a řešit, jak se toho zbavit. Nás by přesvědčila jedině regionální výroba a regionální spotřeba.“
Nejvhodnější lokality v kraji se podle odborníků nacházejí na Opavsku.
---
Budovu Knihovny Petra Bezruče čeká velká rekonstrukce. Rozdělena bude do tří etap a v rámci první se tato Národní kulturní památka dočká nové střechy, na kterou Opava získala dotaci od Moravskoslezského kraje.
MSK přispěl 5 miliony korun na opravu střechy Společenského domu, kde sídlí Knihovna města Opavy. Je totiž ve velmi špatném stavu.
Markéta Beyerová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče: “Přes zimu tady byla havárie, kdy zateklo. Měli jsme vytopený celý internet, měli jsme vytopené toalety. Střecha se provizorně opravovala a čekáme na velkou rekonstrukci.”
Ta by měla být hotova koncem příštího roku. Rekonstrukcí střechy Národní kulturní památky ale práce na budově neskončí.
Martina Heisigová, vedoucí odboru rozvoje a strategického plánování, Magistrát města Opavy: “Čekají nás ještě dvě etapy. Druhá etapa by se měla soustředit na obnovu fasády a třetí etapa by posléze měla jít do interiéru. Plus by měly probíhat restaurátorské práce na vnějších sochách daného objektu. V tuto chvíli již je vypsáno výběrové řízení na zhotovitele díla, které bude obsahovat opravu střechy a také opravu fasády.”
Rekonstrukcí prochází i pobočka Knihovny města Opavy v Kylešovicích, která je momentálně uzavřena. Díky ní se zlepší zázemí i v pobočce v Kateřinkách.
Markéta Beyerová, ředitelka Knihovny Petra Bezruče: “Regály, které jsou na pobočce v Kylešovicích, se budou stěhovat na pobočku do Kateřinek, protože jsou novější a modernější.”
Knihovna města Opavy se těší velké oblibě. Loni ji navštívilo jak fyzicky, tak online více než čtvrt milionů čtenářů.
---
V Galerii města Karviné se křtila jedna velmi speciální kniha o Karviné, na jejímž vzniku spolupracovalo několik významných osobností města, v čele se známým učencem lingvistiky a folklóru Karlem Danielem Kadłubcem.
Tohle je další skvost mezi knihami, která se, jak už její název Karviná. Bohatství v různorodosti, věnuje pestrému životu v Karviné. Je dvojjazyčná a na jejím vzniku spolupracovalo od roku 2 016 hned několik autorů. Hlavním autorem a patronem je známý vědec, učitel a folklorista Karol Daniel Kadłubiec.
Karol Daniel Kadłubiec, autor knihy: “Je to duchovní sféra této oblasti, je výjimečná, různorodá, bohatá a pestrá. Je tam všechno, historie, jazyk, nářečí, obřady, lidové písně, přísloví, výtvarný a umělecký život, hudební život, prostě vše, na co člověk pomyslí."
Milan Bystroň, bývalý dirigent Májováku, spoluautor knihy: "Já jsem byl zodpovědný za kapitolu, která se zabývala orchestry a sbory po dobu staré Karvinné i nové Karviné. Ještě jsem neviděl knihu, jsem zvědavý, co z toho se tam dostalo, co jsem napsal, ale věřím, že to bude dobré, že to bude obohacení vzpomínek. ”
Přáním spoluautorů je, aby se kniha dostala do rukou obyvatelům města, kteří se sem přistěhovali z jiných částí republiky a poznali jaká Karviná byla a jaká je.
---
