Město Jablunkov o uplynulém víkendu opět patřilo tradičnímu Horalskému svátku. V ulicích a především v přírodním amfiteátru pořádal jeho 76. ročník místní Polský kulturně-osvětový svaz.
Horalský svátek začal už v pátek, kdy vystoupili první umělci. Náladu nepokazilo ani deštivé počasí.
Jan Ryłko, předseda Organizačního výrobu MFS „Gorolski święto“: “V sobotu vystoupila Hrdza, výborná slovenská skupina, která také sklidila velký úspěch. Večer pak hrál DJ Roman Mlynek diskotéku pro mladé lidi.”
Program vyvrcholil v neděli, kdy centrem prošel průvod folklorních souborů s nazdobenými vozy. V čele průvodu zval na slavnost horal na koni, který jinak běžně tahá stromy v lese. Při své letošní premiéře zvládl bravurně i chůzi se schodů.
Adam Ryłko, člen Organizačního výrobu MFS „Gorolski święto“: “Je to kůň hezký a statný. Dva měsíce s ním trénujeme, aby si zvykl na to, že nebude pracovat jen v lese, ale že bude mezi lidmi a kolem něj se bude tleskat, křičet a halekat.”
Horalský svátek v Jablunkově patří mezi nejvýznamnější kulturní akce v kraji.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana: “Jsme moc rádi, že se zachovávají tradice tohoto typu v našem regionu. Dělá to náš region jiný, než jsou jiné regiony a jsme moc rádi, že se to předává z generace na generaci, že tady vidíme od dětí po dědečky a babičky. Je to dobrá tradice, která napomáhá soužití polské, slovenské a české národnosti na tomto trojmezí.”
Goroli z Jablunkovska už teď připravují program dalšího ročníku a doufají, že jim bude více přát i počasí.
---
Fotbalový areál v Horní Suché přišel útlumem těžby o užitkovou vodu na zalévání trávníku. Musí tak používat pitnou vodu. Radnice se proto rozhodla investovat do rekonstrukce bývalé retenční nádrže i nového systému zavlažování.
Takto vypadala retenční nádrž pro průmyslovou zónu František v Horní Suché, která se nachází u sportovního areálu. Radnice se rozhodla pro její revitalizaci a bude ji využívat pro zavlažování fotbalového hřiště.
Martin Adamiec (BEZPP), starosta Horní Suché: "Asi v tuto chvíli to je největší investiční akcí, která probíhá na fotbalovém hřišti, kde dochází k využití srážkových vod, a to jak ze střech budov, které se nachází v tomto areálu, tak také využití stávající retenční nádrže, kdy po dokončení této akce bude možno využívat srážkovou vodu, která se zachytává právě v těchto jímkách k zavlažování travnatého hřiště, kdy se v současné době používá pouze pitná voda. Dojde k velkým úsporám."
Areál spotřeboval za jednu sezonu zhruba 2200 kubíků pitné vody.
Ivan Marini, předseda SK Horní Suchá: "Srážková voda se bude sbírat v retenční nádrži, kde bude čerpadlo. Další nádrže, které budou sbírat retenční vodu, jedna nádrž o objemu 20 kubíků, bude u hlavní budovy. Další nádrže jsou u tribuny. Tam jsou tři nádrže. Tam je i tlakové čerpadlo i rozvod rozstřiků.”
Automatické ovládání systému bude u hlavní budovy. V případě, že nebude dostatek srážek, může se systém opět přepojit na pitnou vodu. Celá akce vyjde radnici na zhruba 7 milionů korun.
---
Od 17. července do 24. srpna mohou lidé pozorovat každoroční meteorický roj Perseid. Jeho maximum letos nastane v noci z této soboty, tedy 12. na neděli 13. srpna. Pozorování vyžaduje minimum světelného znečištění. Mezi půlnocí a čtvrtou ranní bude možné vidět až 80 meteorů za hodinu.
Od úterý Ředitelství silnic a dálnic začne s opravou mostů na silnici I/56 ve Frýdku-Místku. Zcela uzavřena bude ulice Beskydská. Objízdné trasy povedou přes obchvat a po silnicích nižších tříd. Zhotovitel plánuje dokončení prací zhruba do půl roku.
---
Malí pacienti nemocnice v Ostravě-Vítkovicích dostali nové hadrové panenky Kiwanis. Ty si mohou pomalovat podle vlastní představivosti. Ručně šité panenky jim pomáhají zdolat obavy z nemocničního prostředí.
Velkou radost z panenek měly především nejmenší děti. Okamžitě si je začaly vymalovávat a ruku k dílu přiložil také známý herec Marek Němec.
Marek Němec, herec, režisér: “Já mám tu čest se stát takovým zpestřením tady života dětí v nemocnici v Ostravě, díky paní Pastuškové, což teď děláme. Vymalováváme takové panenky, které by měly nějakým způsobem dětem pomoct prožít tady ten nemocniční čas. No a děláme jim radost, protože ostatní vlastně to jediné, s čím my amatéři nelékaři můžeme těm dětem přijít na pomoc. Prostě přinést jim aspoň nějaký malý okamžik radosti. Tak o to se snažím a jsem moc rád, že toho můžu být součásti.”
Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice: “Děti mají určitě strach z toho neznámého. To znamená, ony se bojí, bojí se toho neznámého a my právě tu panenku využíváme k tomu, že ony si k ní najdou ten vztah a je to ten jejich kamarád. Je to velmi velmi zajímavé, jak ty děti velmi rychle s tou panenkou začnou jakoby se kamarádit a umožní jim to ten pobyt výrazně zpříjemnit.”
Gabriela Blahutová, pacientka: “Já si myslím, že ty panenky pomohou těm dětem se zabavit v tom volném čase, který tady mají a že jim pomohou, aby jim ten čas v nemocnici rychleji utekl.”
Tisíce hadrových panenek rozváží po nemocnicích už 22 let Eva Pastušková.
Eva Pastušková, prezidentka Kiwanis klub Ostrava: “Ty panenky jsou opravdu velice oblíbené, a to i u kluků a taky u starších děti. Malují je i 17letí kluci. Ani to nejde spočítat, ale já si myslím, že jich bude tak kolem 70 až 80 tisíc za tu dobu. Co je důležité, v rámci resocializace nám je šijí odsouzení ve čtyřech věznicích.
Společně s panenkami dostali malí pacienti také drobné dárky.
---
Soutěž Adapterra Awards - její organizátoři hledají nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Do celostátního finále letos postoupily dva projekty z Moravskoslezského kraje. Lidé mohou do poloviny října posílat hlas k Cenám sympatie. Letos bude také uděleno speciální ocenění Cena Moravskoslezského kraje pro nejlepší projekt z regionu.
V Třinci funguje nová služba - speciální přeprava pro seniory a lidi se zdravotním hendikepem. Využívat jí mohou starší 65 let a držitelé průkazů ZTP. Autem se mohou nechat zavézt k lékařům nebo na úřady. Služba funguje jako pilotní projekt.
---
Střední umělecká škola Ave Art patří už druhému keramickému sympoziu. Výjimečné je tím, že se vytvořená díla vypalují v šamotální peci, a tím pádem mohou být daleko větších rozměrů než obvykle.
Na Střední umělecké škole Ave Art vznikají velké keramické plastiky. Tentokrát na téma Počátek. Tvoří je 5 umělců nejen z ČR, ale také ze Slovenska.
Romama Vaverová, organizátorka keramického sympozia: “Počátek se to jmenuje proto, že 1. ročník se jmenoval Naděje. Doufali jsme, že přežijeme a počátek je to protože jsme na počátku. Je to v podstatě první skutečný ročník.”
Keramická díla vysoká až metr 30 umělečtí sochaři a keramici vytvářejí zhruba týden. Poté budou plastiky do konce prázdnin schnout.
Jiří Břenek, hrnčíř a keramik: “Bude to plastika, která by se měla odkazovat k nějakým starým kulturám megalitickým. V podstatě taková stará. Doplněné to bude v těch oknech točenými prvky, takže ještě vytočit ty jednotlivé elementy, které se tam dají. Trošičku to bude odkazovat na vitráž nebo podobné ztvárněné oken.”
Lenka Morávková, sochařka: “Jsem z Brn a téma Počátek mě oslovilo, protože dělám takovou ženu sedící na turka jakoby meditovala, na hlavě má šátek, takže je po ranní sprše, je uvolněná a medituje, čili začátek dne.”
Jana Mikysková, keramička: “Já pocházím z Vysočiny a tvořím tady takový jednoduchý až minimalistický kruhový tvar a to téma Počátku tam budu mít znázorněné organickým ornamentem nějakých mechů a lišejníků, které to budou obrůstat. V podstatě největší výzvou bylo to, že tady pracujeme ve velkých formátech. Nikdo z nás tak velké věci ještě nezkoušel. To je výborné.”
Mirka Špačková, sochařka: “Ta možnost se mi velice líbila, protože nikdy jsem nedělala s hlínou tímto způsobem. Protože jsem sochařka, tak tu hlínu používám jako médium, které potom odlévám a převádím do jiného materiálu, takže pro mě je to totální experiment. Já jsem úplný elév.”
Andrej Frič, keramik: “Já jsem přijel z Pezinku a tvořím dílo, které má podobu oblouku. Pro mě je to symbol takového začátku, prvopočátku a oblouk se anglicky řekne arc, takže tam je taky archetyp, taková slovní hra a je to pro mě první tak velké dílo., takže proto jsem do toho šel a jsem zvědavý jak to dopadne.”
1. září se sochy převezou do Vítkovic do závodu předního výrobce průmyslové keramiky, kde se budou vypalovat.
---
K odvážnému experimentu se odhodlalo město Rýmařov odhalením objektů Lubomíra Dostála v centru města. Instalované velké objekty budí diskuzi a různé názory na jejich smysl a podstatu. Každopádně jde o neobvyklé výtvarné změní ve veřejném prostoru.
Dva velké výtvarné objekty nesou název Fraktály a Čarokruh.
Růžena Zapletalová, ředitelka Muzea Rýmařov: „Tím, že Lubomír Dostál je spjat tady s tím prostředím a vlastně čerpá z té sudetské oblasti a z oblasti Jeseníků, vlastně použil proto ten kov, protože se těžilo u nás.“
Sám autor odhaluje také několik inspirací ke své tvorbě.
Lubomír Dostál, autor, výtvarník a keramik: „To navazuje na ty starověké kromlechy, ty vztyčené kameny v kruhu. Když člověk najde třeba na louce ty houby, rostoucí do kruhu, tak se mi to dalo tak nějak dohromady.“
Růžena Zapletalová, ředitelka Muzea Rýmařov: „Další objekt můžou lidé nalézt u autobusového nádraží, vlastně jde o čarokruh.“
Objekt fraktály vyplňuje veřejný prostor vedle budovy rýmařovského muzea.
Lubomír Dostál, autor, výtvarník a keramik: „Evokuje jakoby to bylo stavba nebo kaple přímo.“
Anketa, návštěvníci vernisáže: „Dílo pana Dostála neznáme, ale díky kamarádům se s ním rádi seznámíme a je to pro nás příjemné osvěžení.“
„Je to pěkné, docela se tam hodí.“
Lenka Vavřičková (nez.), místostarostka Rýmařova: „Rozvíjeli jsme dál myšlenku, že by jeho dílo se objevilo v Rýmařově. Dneska tady je a my jsme za to moc rádi.“
Objekty oslovily také výtvarníka a fotografa Jindřicha Štreita.
Jindřich Štreit, fotograf: „Rýmařov má odvahu k tomu experimentovat a udělat něco, co bude mít trvalou hodnotu. Já si myslím, že v současné době to je to nejpodstatnější, abychom udělali něco, co tady zůstane i po nás.“
---
Město Jablunkov o uplynulém víkendu opět patřilo tradičnímu Horalskému svátku. V ulicích a především v přírodním amfiteátru pořádal jeho 76. ročník místní Polský kulturně-osvětový svaz.
Horalský svátek začal už v pátek, kdy vystoupili první umělci. Náladu nepokazilo ani deštivé počasí.
Jan Ryłko, předseda Organizačního výrobu MFS „Gorolski święto“: “V sobotu vystoupila Hrdza, výborná slovenská skupina, která také sklidila velký úspěch. Večer pak hrál DJ Roman Mlynek diskotéku pro mladé lidi.”
Program vyvrcholil v neděli, kdy centrem prošel průvod folklorních souborů s nazdobenými vozy. V čele průvodu zval na slavnost horal na koni, který jinak běžně tahá stromy v lese. Při své letošní premiéře zvládl bravurně i chůzi se schodů.
Adam Ryłko, člen Organizačního výrobu MFS „Gorolski święto“: “Je to kůň hezký a statný. Dva měsíce s ním trénujeme, aby si zvykl na to, že nebude pracovat jen v lese, ale že bude mezi lidmi a kolem něj se bude tleskat, křičet a halekat.”
Horalský svátek v Jablunkově patří mezi nejvýznamnější kulturní akce v kraji.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana: “Jsme moc rádi, že se zachovávají tradice tohoto typu v našem regionu. Dělá to náš region jiný, než jsou jiné regiony a jsme moc rádi, že se to předává z generace na generaci, že tady vidíme od dětí po dědečky a babičky. Je to dobrá tradice, která napomáhá soužití polské, slovenské a české národnosti na tomto trojmezí.”
Goroli z Jablunkovska už teď připravují program dalšího ročníku a doufají, že jim bude více přát i počasí.
---
Fotbalový areál v Horní Suché přišel útlumem těžby o užitkovou vodu na zalévání trávníku. Musí tak používat pitnou vodu. Radnice se proto rozhodla investovat do rekonstrukce bývalé retenční nádrže i nového systému zavlažování.
Takto vypadala retenční nádrž pro průmyslovou zónu František v Horní Suché, která se nachází u sportovního areálu. Radnice se rozhodla pro její revitalizaci a bude ji využívat pro zavlažování fotbalového hřiště.
Martin Adamiec (BEZPP), starosta Horní Suché: "Asi v tuto chvíli to je největší investiční akcí, která probíhá na fotbalovém hřišti, kde dochází k využití srážkových vod, a to jak ze střech budov, které se nachází v tomto areálu, tak také využití stávající retenční nádrže, kdy po dokončení této akce bude možno využívat srážkovou vodu, která se zachytává právě v těchto jímkách k zavlažování travnatého hřiště, kdy se v současné době používá pouze pitná voda. Dojde k velkým úsporám."
Areál spotřeboval za jednu sezonu zhruba 2200 kubíků pitné vody.
Ivan Marini, předseda SK Horní Suchá: "Srážková voda se bude sbírat v retenční nádrži, kde bude čerpadlo. Další nádrže, které budou sbírat retenční vodu, jedna nádrž o objemu 20 kubíků, bude u hlavní budovy. Další nádrže jsou u tribuny. Tam jsou tři nádrže. Tam je i tlakové čerpadlo i rozvod rozstřiků.”
Automatické ovládání systému bude u hlavní budovy. V případě, že nebude dostatek srážek, může se systém opět přepojit na pitnou vodu. Celá akce vyjde radnici na zhruba 7 milionů korun.
---
Od 17. července do 24. srpna mohou lidé pozorovat každoroční meteorický roj Perseid. Jeho maximum letos nastane v noci z této soboty, tedy 12. na neděli 13. srpna. Pozorování vyžaduje minimum světelného znečištění. Mezi půlnocí a čtvrtou ranní bude možné vidět až 80 meteorů za hodinu.
Od úterý Ředitelství silnic a dálnic začne s opravou mostů na silnici I/56 ve Frýdku-Místku. Zcela uzavřena bude ulice Beskydská. Objízdné trasy povedou přes obchvat a po silnicích nižších tříd. Zhotovitel plánuje dokončení prací zhruba do půl roku.
---
Malí pacienti nemocnice v Ostravě-Vítkovicích dostali nové hadrové panenky Kiwanis. Ty si mohou pomalovat podle vlastní představivosti. Ručně šité panenky jim pomáhají zdolat obavy z nemocničního prostředí.
Velkou radost z panenek měly především nejmenší děti. Okamžitě si je začaly vymalovávat a ruku k dílu přiložil také známý herec Marek Němec.
Marek Němec, herec, režisér: “Já mám tu čest se stát takovým zpestřením tady života dětí v nemocnici v Ostravě, díky paní Pastuškové, což teď děláme. Vymalováváme takové panenky, které by měly nějakým způsobem dětem pomoct prožít tady ten nemocniční čas. No a děláme jim radost, protože ostatní vlastně to jediné, s čím my amatéři nelékaři můžeme těm dětem přijít na pomoc. Prostě přinést jim aspoň nějaký malý okamžik radosti. Tak o to se snažím a jsem moc rád, že toho můžu být součásti.”
Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice: “Děti mají určitě strach z toho neznámého. To znamená, ony se bojí, bojí se toho neznámého a my právě tu panenku využíváme k tomu, že ony si k ní najdou ten vztah a je to ten jejich kamarád. Je to velmi velmi zajímavé, jak ty děti velmi rychle s tou panenkou začnou jakoby se kamarádit a umožní jim to ten pobyt výrazně zpříjemnit.”
Gabriela Blahutová, pacientka: “Já si myslím, že ty panenky pomohou těm dětem se zabavit v tom volném čase, který tady mají a že jim pomohou, aby jim ten čas v nemocnici rychleji utekl.”
Tisíce hadrových panenek rozváží po nemocnicích už 22 let Eva Pastušková.
Eva Pastušková, prezidentka Kiwanis klub Ostrava: “Ty panenky jsou opravdu velice oblíbené, a to i u kluků a taky u starších děti. Malují je i 17letí kluci. Ani to nejde spočítat, ale já si myslím, že jich bude tak kolem 70 až 80 tisíc za tu dobu. Co je důležité, v rámci resocializace nám je šijí odsouzení ve čtyřech věznicích.
Společně s panenkami dostali malí pacienti také drobné dárky.
---
Soutěž Adapterra Awards - její organizátoři hledají nejlepší příklady adaptací na změnu klimatu. Do celostátního finále letos postoupily dva projekty z Moravskoslezského kraje. Lidé mohou do poloviny října posílat hlas k Cenám sympatie. Letos bude také uděleno speciální ocenění Cena Moravskoslezského kraje pro nejlepší projekt z regionu.
V Třinci funguje nová služba - speciální přeprava pro seniory a lidi se zdravotním hendikepem. Využívat jí mohou starší 65 let a držitelé průkazů ZTP. Autem se mohou nechat zavézt k lékařům nebo na úřady. Služba funguje jako pilotní projekt.
---
Střední umělecká škola Ave Art patří už druhému keramickému sympoziu. Výjimečné je tím, že se vytvořená díla vypalují v šamotální peci, a tím pádem mohou být daleko větších rozměrů než obvykle.
Na Střední umělecké škole Ave Art vznikají velké keramické plastiky. Tentokrát na téma Počátek. Tvoří je 5 umělců nejen z ČR, ale také ze Slovenska.
Romama Vaverová, organizátorka keramického sympozia: “Počátek se to jmenuje proto, že 1. ročník se jmenoval Naděje. Doufali jsme, že přežijeme a počátek je to protože jsme na počátku. Je to v podstatě první skutečný ročník.”
Keramická díla vysoká až metr 30 umělečtí sochaři a keramici vytvářejí zhruba týden. Poté budou plastiky do konce prázdnin schnout.
Jiří Břenek, hrnčíř a keramik: “Bude to plastika, která by se měla odkazovat k nějakým starým kulturám megalitickým. V podstatě taková stará. Doplněné to bude v těch oknech točenými prvky, takže ještě vytočit ty jednotlivé elementy, které se tam dají. Trošičku to bude odkazovat na vitráž nebo podobné ztvárněné oken.”
Lenka Morávková, sochařka: “Jsem z Brn a téma Počátek mě oslovilo, protože dělám takovou ženu sedící na turka jakoby meditovala, na hlavě má šátek, takže je po ranní sprše, je uvolněná a medituje, čili začátek dne.”
Jana Mikysková, keramička: “Já pocházím z Vysočiny a tvořím tady takový jednoduchý až minimalistický kruhový tvar a to téma Počátku tam budu mít znázorněné organickým ornamentem nějakých mechů a lišejníků, které to budou obrůstat. V podstatě největší výzvou bylo to, že tady pracujeme ve velkých formátech. Nikdo z nás tak velké věci ještě nezkoušel. To je výborné.”
Mirka Špačková, sochařka: “Ta možnost se mi velice líbila, protože nikdy jsem nedělala s hlínou tímto způsobem. Protože jsem sochařka, tak tu hlínu používám jako médium, které potom odlévám a převádím do jiného materiálu, takže pro mě je to totální experiment. Já jsem úplný elév.”
Andrej Frič, keramik: “Já jsem přijel z Pezinku a tvořím dílo, které má podobu oblouku. Pro mě je to symbol takového začátku, prvopočátku a oblouk se anglicky řekne arc, takže tam je taky archetyp, taková slovní hra a je to pro mě první tak velké dílo., takže proto jsem do toho šel a jsem zvědavý jak to dopadne.”
1. září se sochy převezou do Vítkovic do závodu předního výrobce průmyslové keramiky, kde se budou vypalovat.
---
K odvážnému experimentu se odhodlalo město Rýmařov odhalením objektů Lubomíra Dostála v centru města. Instalované velké objekty budí diskuzi a různé názory na jejich smysl a podstatu. Každopádně jde o neobvyklé výtvarné změní ve veřejném prostoru.
Dva velké výtvarné objekty nesou název Fraktály a Čarokruh.
Růžena Zapletalová, ředitelka Muzea Rýmařov: „Tím, že Lubomír Dostál je spjat tady s tím prostředím a vlastně čerpá z té sudetské oblasti a z oblasti Jeseníků, vlastně použil proto ten kov, protože se těžilo u nás.“
Sám autor odhaluje také několik inspirací ke své tvorbě.
Lubomír Dostál, autor, výtvarník a keramik: „To navazuje na ty starověké kromlechy, ty vztyčené kameny v kruhu. Když člověk najde třeba na louce ty houby, rostoucí do kruhu, tak se mi to dalo tak nějak dohromady.“
Růžena Zapletalová, ředitelka Muzea Rýmařov: „Další objekt můžou lidé nalézt u autobusového nádraží, vlastně jde o čarokruh.“
Objekt fraktály vyplňuje veřejný prostor vedle budovy rýmařovského muzea.
Lubomír Dostál, autor, výtvarník a keramik: „Evokuje jakoby to bylo stavba nebo kaple přímo.“
Anketa, návštěvníci vernisáže: „Dílo pana Dostála neznáme, ale díky kamarádům se s ním rádi seznámíme a je to pro nás příjemné osvěžení.“
„Je to pěkné, docela se tam hodí.“
Lenka Vavřičková (nez.), místostarostka Rýmařova: „Rozvíjeli jsme dál myšlenku, že by jeho dílo se objevilo v Rýmařově. Dneska tady je a my jsme za to moc rádi.“
Objekty oslovily také výtvarníka a fotografa Jindřicha Štreita.
Jindřich Štreit, fotograf: „Rýmařov má odvahu k tomu experimentovat a udělat něco, co bude mít trvalou hodnotu. Já si myslím, že v současné době to je to nejpodstatnější, abychom udělali něco, co tady zůstane i po nás.“
---
