Ostrava-Hrušov se stala dějištěm tvůrčí proměny. V tamním komunitním centru proběhl třídenní workshop, během kterého se místní spojili se studenty. Společným úsilím vytvořili návrhy na revitalizaci okolí centra.
Veřejný prostor v okolí našich domovů zásadně ovlivňuje to, jak se nám ve městech žije. Často se ale o jeho podobě rozhoduje bez znalosti místa v lokalitě. Liščina se proto rozhodla pro úplně jiný přístup. Do plánování proměny zapojili ty nejdůležitější, samotné obyvatele.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Vzájemné soužití neposkytuje jen danou sociální službu, ale opravdu spolupracuje i s lidmi, kteří v okolí bydlí."
Hlavním tématem byla udržitelnost a kreativní využívání starých materiálů.
Ondřej Turoň, koordinátor workshopu: "Týmy jsou čtyři a každý má jiné zaměření. Jeden tým vlastně řeší vstupní oblast před komunitním centrem, druhý tým řeší zelené plochy kolem komunitního centra, třetí tým řeší centrální lesík uprostřed této oblasti a čtvrtý tým se zaměřuje na urbanismus."
Architekti, grafici i sociální pracovníci spojili síly do jednoho projektu. Je to skvělé.
Anketa, studenti architektury: "Moc příjemné. Místní, hlavně děti, jsou hodně otevření. Řešíme propojení hlavně na ty okolní části, pak možná vytvoření nějakého lokálního centra."
Anketa, studenti grafického designu: "Naše zadání je právě to nějak uceleně, nějak to stáhnout jednotným vizuálním prvkem."
Třídenní workshop nápadů vyvrcholil nedělní prezentací hotových projektů. První vybrané nápady by se měly v lokalitě realizovat už letos na podzim.
---
Celorepubliková preventivní akce Spolu proti melanomu letos odhalila celkem 315 kožních nádorů různého typu. Největší zájem o bezplatné vyšetření kůže byl ve Frýdku-Místku.
Do speciálního stanu na náměstí Svobody dorazilo přes 600 návštěvníků. Dermatologové u nich zachytili 16 podezřelých znamének.
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Tato aktivita je už devátým rokem od roku 2016. Byla tam covidová pauza a každým rokem navštívíme patnáct měst a od desáté hodiny ranní do sedmnácté vyšetřujeme znaménka nebo játra. Jsem kožní lékařka, takže vyšetřím znaménka, jestli nejsou nějaká riziková, a případně doporučím další postup."
A vidím, že ten zájem je aspoň tady ve Frýdku-Místku obrovský. Tak je to obvyklé?
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Je to obvyklé. Akce se těší velké přízni, vyšetříme každoročně nebo v každém místě nižší stovky pacientů a vždycky máme nějaký záchyt."
Proč je důležité si nechat zkontrolovat znaménka?
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Tak když vylučujeme znaménka, která jsou potenciální rakovinou, a každý z nás v České republice má asi 5% šanci, že bohužel tyto zhoubné kožní onemocnění dostane. Takže je důležité pravidelně, minimálně jedenkrát ročně, si kožním lékařem znaménka nechat vyšetřit. Kromě toho je taky potřeba, aby si lidé znaménka vyšetřovali sami."
Bezbolestné vyšetření bez nutnosti předchozího objednání bylo pro všechny zájemce zdarma, bez ohledu na jejich příslušnost ke zdravotní pojišťovně.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tato akce je z mnoha dalších preventivních akcí, které pro naše občany pořádáme. Tato akce Spolu proti melanomu je i díky České průmyslové pojišťovně. Obyvatelé si mohou dnes zdarma během celého dne vyšetřit svá znaménka. Lékaři zkontrolují, zda je znaménko v pořádku. Pokud by byl nějaký problém, tak jsou odesláni na další vyšetření. Jak jsem říkal, je to jedna z dalších preventivních akcí. Na podzim probíhá v nemocnici ve Frýdku-Místku spolu s Nadačním fondem Pavla Novotného Den urologické prevence. Před měsícem byl Den zdraví, který probíhal ve spolupráci s nemocnicí, kde obyvatelé mohli navštívit různé stánky z různých oddělení Frýdecké nemocnice. Takže opravdu dbáme na to, aby preventivní programy pro občany Frýdku-Místku probíhaly pravidelně."
Největší zájem vzbudila akce Spolu proti melanomu právě ve Frýdku-Místku, kde si znaménko nechalo zkontrolovat přesně 609 lidí. Při vyšetření lékaři nekontrolovali pouze běžně viditelná znaménka, ale zaměřili se také na dlaně a plosky nohou, kde se může vyskytnout vzácnější, ale velmi agresivní forma melanomu.
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "Tak dozvěděla jsem se o tom, že je možnost, je to zdarma, tak jsme přišly ještě i s tchýní."
A jak to dopadlo?
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "No, všechno dopadlo v pořádku podle výsledků, takže všechno je dobré."
Takže zase za rok?
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "No, nejspíš jo."
Kromě vyšetření kůže byl pro návštěvníky akce připraven tematicky zaměřený doprovodný program.
---
VÁŽNÉ NEHODY CYKLISTŮ NA OPAVSKU
Ve Slavkově na Opavsku havarovala 58letá cyklistka. S těžkým poraněním hlavy ji přepravil do nemocnice vrtulník. Na stejném místě havaroval na konci června i 46letý cyklistka, který později v nemocnici zemřel. Místní velmi kritizovali nevhodně umístěnou dopravní značku, do které prý cyklisté narazili. Ta už zmizela.
OPRAVA SILNICE Z MÍSTKU DO PALKOVIC
Moravskoslezský kraj začne ve čtvrtek 9. července s rozsáhlou opravou silnice z Frýdku-Místku do Palkovic. Rekonstrukce více než kilometrového úseku potrvá do druhé poloviny srpna a vyžádá si kyvadlový provoz, objížďky i omezení autobusových linek. Kraj vyjde na 15 milionů korun.
---
Prostor před karvinským vlakovým nádražím se mění. Vstupní brána do města získá příjemnější a ekologičtější prostředí.
Prostor mezi nádražím a obchodním centrem v Karviné postupně získává novou podobu. Přibývá zde nová zeleň i prvky, které pomohou zadržet dešťovou vodu. První výsledky jsou už dnes dobře viditelné.
Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Jednak je to vstupní brána do města z nádraží, jednak to byl takový velký betonový plácek. A my, po vzoru ostatních měst, se snažíme, aby ty betonové věci, které hlavně i v dnešních dnech víme, že sálají velké teplo, tak se snažíme jednak je esteticky zvelebit, ale také právě abychom tady lépe hospodařili s vodou. Jsou tady stromy, budou tady keře, takže to tady více zazelená a doufám, že to bude sloužit lidem nejen esteticky, ale prakticky k tomu, aby to tady nebylo rozpálené jako v těch minulých letech."
Úpravy se týkají dvou lokalit v daném prostoru. Větší plocha navazuje na ulici Nádražní, druhou tvoří zelený ostrůvek v prostoru parkoviště.
Monika Danková, tisková mluvčí města Karviné: "Aby celý prostor opravdu prokoukl, musel zhotovitel nejdříve odstranit staré nevhodné stromy a také invazivní křídlatku. Teprve pak byly vysazeny stromy nové. Celkem jich je tady 24 a než akce skončí, přibude tady celkem 330 keřů. Byly také upraveny chodníky a přibyly tady i takové velkoformátové šlapáky."
Cílem projektu je vrátit do této frekventované části města více zeleně, lépe hospodařit s dešťovou vodou a vytvořit příjemnější prostředí pro obyvatele i návštěvníky Karviné.
---
Lidé, kteří v průběhu léta navštíví oblíbené Pustevny, mohou opět obdivovat sochy z písku. Ty jsou letos vystavené u hotelu Tanečnica a zobrazují ohrožené ptáky.
Letos na návštěvníky Pusteven čeká novinka, kdy jsou sochy z písku umístěné na novém stanovišti. Přístupné jsou pohodlněji cestou kolem Libušína a Maměnky k hotelu Tanečnica.
Silvestr Mikuláštík, správce hotelu Tanečnica: „Letos se sochy vrátily před hotel Tanečnica, protože původně první ledové sochy byly právě před hotelem. Postupem času se však přesunuly na jiné místo. Naopak letos se nám tady už před nějakou dobou objevily pískové sochy, které jsme dříve mívali v jiné části areálu. Myslím si ale, že právě tady to místo má své kouzlo a že ty sochy patří sem.“
Dita Korčák Hrtusová, organizátorka akce: „V letošním sedmém ročníku pískových soch na Pustevnách jsme zvolili opět téma ohrožených druhů zvířat. Po loňské Africe jsou to letos ohrožení ptáci. Letos jsme se podívali nejen do světa, ale samozřejmě také na ohrožené druhy, které žijí právě tady u nás v České republice. Jako každým rokem je vstup do našeho Pískosvěta zdarma, avšak návštěvníci mohou přispět do naší pokladničky nebo prostřednictvím QR kódu částkou dle svého uvážení, pokud se jim sochy budou líbit. Každým rokem výtěžek z tohoto dobrovolného vstupného putuje organizacím, které pomáhají právě ohroženým druhům zvířat.“
Lidé obdivují propracování detailů.
Silvestr Mikuláštík, správce hotelu Tanečnica: „Písek se naváží do speciálního bednění, které se postupně skládá na sebe. Jednotlivé vrstvy se musí zhutnit vibračním pěchem a následně se přidává další vrstva podle plánované výšky sochy. Ta nejvyšší měla, pokud si dobře vzpomínám, kolem pěti metrů. Poté přijdou sochaři, kteří z těchto bloků vytvoří krásná díla, která tady dnes můžete vidět.“
Anketa: „Jsme z Prahy a sochy jsou moc hezké. Zaujalo mě, že jsou vytvořené z písku. Nejvíce se mi líbí páv. Zaujalo mě také, že je to ohrožený druh.“
Anketa: „Jsme tady s dětmi na prázdninách. Vybrali jsme si to proto, že jsme tu dlouho nebyli. Sochy jsou krásné. Byli jsme v okolí na Radhošti a přijeli jsme se na ně podívat, protože je tu máte každý rok. Je to navíc pro děti velmi poučné. Mohou poznat druhy zvířat, které jsou ohrožené. Je zajímavé dozvědět se, jaký mají význam pro přírodu i pro člověka a proč je důležité je chránit. Děti tak mohou vidět, jak takový pták skutečně vypadá, zvlášť když jde o silně ohrožený druh, kterého ve volné přírodě většinou nepotkají.“
Pustevny nenabízejí jen sochy z písku ale také mnohem více vyžití, včetně sportovních aktivit.
Silvestr Mikuláštík, správce hotelu Tanečnica: „Pokud by se lidé nudili a měli chuť si i v těchto vedrech trochu zasportovat, zveme je na discgolfové hřiště, kde si mohou zahrát na nových devíti jamkách. Pro opravdové nadšence připravujeme ještě další varianty hřiště. Zveme také golfisty. Přibližně během čtrnácti dnů zde vznikne cvičná louka i cvičný green. Máme domluveného profesionálního trenéra s dlouholetou praxí, který bude zájemcům pomáhat se v golfu zlepšovat. Srdečně tedy zveme i všechny milovníky tohoto sportu.“
Sochy z písku by měly na Pustevnách vydržet až do podzimu.
---
OSTRAVA-PORUBA OPRAVUJE ŠKOLY A ŠKOLKY
Prázdniny jsou ve školách obdobím oprav. V Ostravě-Porubě letos míří desítky milionů korun do rekonstrukcí elektroinstalací, střech, kanalizace, školních jídelen i sportovišť. Některé školy navíc čeká modernizace učeben a zázemí pro výuku i volnočasové aktivity. Obvod zřizuje 12 základních a 10 mateřských škol.
LIDÉ V MSK ODEVZDALI POLICII 389 ZBRANÍ
Během půlroční zbraňové amnestie odevzdali lidé v Moravskoslezském kraji 389 zbraní a více než 15 tisíc kusů střeliva. Mezi největší rarity patřily vzácná puška Winchester z počátku minulého století, československý protitankový kanon z předválečného opevnění nebo vzácné zbraně z druhé světové války – MP40 a MP44.
---
Vyrazit do sprintu, s těžkými hadicemi překonat prudký kopec a pak teprve trefit cíl. V Lukavci skončil jeden z nejstarších hasičských závodů v regionu.
Hasičský sport už dávno není jen o rychlém zapojení hadic na rovné dráze. Stále větší popularitě se těší závody, které testují fyzické schopnosti hasičů. Právě takovou tradici udržují dobrovolní hasiči v Lukavci.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: "Oni pořádají vždycky dvakrát do roka takové dvě významné velké akce. Je to právě v létě ta terénní vlna a v prosinci, počátkem prosince.
Na start se postavilo 33 týmů z celé České republiky.
Filip Sokol, starosta SDH Lukavec: "No na tom je nejtěžší to, že vlastně tady se běhá rozdělovač po rovině. A proudy běží do terénní vlny, která je tady dejme tomu 40 metrů a převýšení nějakých 8 metrů. Takže to je opravdu kopeček a proudaři si musí máknout.
Za desítky let své existence si závod vybudoval neopakovatelnou atmosféru, kvůli které se sem týmy i fanoušci každé léto rádi vracejí.
Anketa, návštěvníci akce: "Já jsem z toho nadšený, docela mazec do toho kopce, je to hodně zajímavé."
Anketa, návštěvníci akce: "Pokaždé zmoknem. Ať už standardně, anebo tady tímto způsobem."
Lukavecká terénní vlna tak znovu dokázala, že hasičský sport má u nás obrovskou tradici a pro závodníky zůstává výzvou sezony.
---
Ostrava-Hrušov se stala dějištěm tvůrčí proměny. V tamním komunitním centru proběhl třídenní workshop, během kterého se místní spojili se studenty. Společným úsilím vytvořili návrhy na revitalizaci okolí centra.
Veřejný prostor v okolí našich domovů zásadně ovlivňuje to, jak se nám ve městech žije. Často se ale o jeho podobě rozhoduje bez znalosti místa v lokalitě. Liščina se proto rozhodla pro úplně jiný přístup. Do plánování proměny zapojili ty nejdůležitější, samotné obyvatele.
Kateřina Krenželoková (ANO), místostarostka Slezské Ostravy: "Vzájemné soužití neposkytuje jen danou sociální službu, ale opravdu spolupracuje i s lidmi, kteří v okolí bydlí."
Hlavním tématem byla udržitelnost a kreativní využívání starých materiálů.
Ondřej Turoň, koordinátor workshopu: "Týmy jsou čtyři a každý má jiné zaměření. Jeden tým vlastně řeší vstupní oblast před komunitním centrem, druhý tým řeší zelené plochy kolem komunitního centra, třetí tým řeší centrální lesík uprostřed této oblasti a čtvrtý tým se zaměřuje na urbanismus."
Architekti, grafici i sociální pracovníci spojili síly do jednoho projektu. Je to skvělé.
Anketa, studenti architektury: "Moc příjemné. Místní, hlavně děti, jsou hodně otevření. Řešíme propojení hlavně na ty okolní části, pak možná vytvoření nějakého lokálního centra."
Anketa, studenti grafického designu: "Naše zadání je právě to nějak uceleně, nějak to stáhnout jednotným vizuálním prvkem."
Třídenní workshop nápadů vyvrcholil nedělní prezentací hotových projektů. První vybrané nápady by se měly v lokalitě realizovat už letos na podzim.
---
Celorepubliková preventivní akce Spolu proti melanomu letos odhalila celkem 315 kožních nádorů různého typu. Největší zájem o bezplatné vyšetření kůže byl ve Frýdku-Místku.
Do speciálního stanu na náměstí Svobody dorazilo přes 600 návštěvníků. Dermatologové u nich zachytili 16 podezřelých znamének.
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Tato aktivita je už devátým rokem od roku 2016. Byla tam covidová pauza a každým rokem navštívíme patnáct měst a od desáté hodiny ranní do sedmnácté vyšetřujeme znaménka nebo játra. Jsem kožní lékařka, takže vyšetřím znaménka, jestli nejsou nějaká riziková, a případně doporučím další postup."
A vidím, že ten zájem je aspoň tady ve Frýdku-Místku obrovský. Tak je to obvyklé?
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Je to obvyklé. Akce se těší velké přízni, vyšetříme každoročně nebo v každém místě nižší stovky pacientů a vždycky máme nějaký záchyt."
Proč je důležité si nechat zkontrolovat znaménka?
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Tak když vylučujeme znaménka, která jsou potenciální rakovinou, a každý z nás v České republice má asi 5% šanci, že bohužel tyto zhoubné kožní onemocnění dostane. Takže je důležité pravidelně, minimálně jedenkrát ročně, si kožním lékařem znaménka nechat vyšetřit. Kromě toho je taky potřeba, aby si lidé znaménka vyšetřovali sami."
Bezbolestné vyšetření bez nutnosti předchozího objednání bylo pro všechny zájemce zdarma, bez ohledu na jejich příslušnost ke zdravotní pojišťovně.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tato akce je z mnoha dalších preventivních akcí, které pro naše občany pořádáme. Tato akce Spolu proti melanomu je i díky České průmyslové pojišťovně. Obyvatelé si mohou dnes zdarma během celého dne vyšetřit svá znaménka. Lékaři zkontrolují, zda je znaménko v pořádku. Pokud by byl nějaký problém, tak jsou odesláni na další vyšetření. Jak jsem říkal, je to jedna z dalších preventivních akcí. Na podzim probíhá v nemocnici ve Frýdku-Místku spolu s Nadačním fondem Pavla Novotného Den urologické prevence. Před měsícem byl Den zdraví, který probíhal ve spolupráci s nemocnicí, kde obyvatelé mohli navštívit různé stánky z různých oddělení Frýdecké nemocnice. Takže opravdu dbáme na to, aby preventivní programy pro občany Frýdku-Místku probíhaly pravidelně."
Největší zájem vzbudila akce Spolu proti melanomu právě ve Frýdku-Místku, kde si znaménko nechalo zkontrolovat přesně 609 lidí. Při vyšetření lékaři nekontrolovali pouze běžně viditelná znaménka, ale zaměřili se také na dlaně a plosky nohou, kde se může vyskytnout vzácnější, ale velmi agresivní forma melanomu.
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "Tak dozvěděla jsem se o tom, že je možnost, je to zdarma, tak jsme přišly ještě i s tchýní."
A jak to dopadlo?
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "No, všechno dopadlo v pořádku podle výsledků, takže všechno je dobré."
Takže zase za rok?
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "No, nejspíš jo."
Kromě vyšetření kůže byl pro návštěvníky akce připraven tematicky zaměřený doprovodný program.
---
VÁŽNÉ NEHODY CYKLISTŮ NA OPAVSKU
Ve Slavkově na Opavsku havarovala 58letá cyklistka. S těžkým poraněním hlavy ji přepravil do nemocnice vrtulník. Na stejném místě havaroval na konci června i 46letý cyklistka, který později v nemocnici zemřel. Místní velmi kritizovali nevhodně umístěnou dopravní značku, do které prý cyklisté narazili. Ta už zmizela.
OPRAVA SILNICE Z MÍSTKU DO PALKOVIC
Moravskoslezský kraj začne ve čtvrtek 9. července s rozsáhlou opravou silnice z Frýdku-Místku do Palkovic. Rekonstrukce více než kilometrového úseku potrvá do druhé poloviny srpna a vyžádá si kyvadlový provoz, objížďky i omezení autobusových linek. Kraj vyjde na 15 milionů korun.
---
Prostor před karvinským vlakovým nádražím se mění. Vstupní brána do města získá příjemnější a ekologičtější prostředí.
Prostor mezi nádražím a obchodním centrem v Karviné postupně získává novou podobu. Přibývá zde nová zeleň i prvky, které pomohou zadržet dešťovou vodu. První výsledky jsou už dnes dobře viditelné.
Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Jednak je to vstupní brána do města z nádraží, jednak to byl takový velký betonový plácek. A my, po vzoru ostatních měst, se snažíme, aby ty betonové věci, které hlavně i v dnešních dnech víme, že sálají velké teplo, tak se snažíme jednak je esteticky zvelebit, ale také právě abychom tady lépe hospodařili s vodou. Jsou tady stromy, budou tady keře, takže to tady více zazelená a doufám, že to bude sloužit lidem nejen esteticky, ale prakticky k tomu, aby to tady nebylo rozpálené jako v těch minulých letech."
Úpravy se týkají dvou lokalit v daném prostoru. Větší plocha navazuje na ulici Nádražní, druhou tvoří zelený ostrůvek v prostoru parkoviště.
Monika Danková, tisková mluvčí města Karviné: "Aby celý prostor opravdu prokoukl, musel zhotovitel nejdříve odstranit staré nevhodné stromy a také invazivní křídlatku. Teprve pak byly vysazeny stromy nové. Celkem jich je tady 24 a než akce skončí, přibude tady celkem 330 keřů. Byly také upraveny chodníky a přibyly tady i takové velkoformátové šlapáky."
Cílem projektu je vrátit do této frekventované části města více zeleně, lépe hospodařit s dešťovou vodou a vytvořit příjemnější prostředí pro obyvatele i návštěvníky Karviné.
---
Lidé, kteří v průběhu léta navštíví oblíbené Pustevny, mohou opět obdivovat sochy z písku. Ty jsou letos vystavené u hotelu Tanečnica a zobrazují ohrožené ptáky.
Letos na návštěvníky Pusteven čeká novinka, kdy jsou sochy z písku umístěné na novém stanovišti. Přístupné jsou pohodlněji cestou kolem Libušína a Maměnky k hotelu Tanečnica.
Silvestr Mikuláštík, správce hotelu Tanečnica: „Letos se sochy vrátily před hotel Tanečnica, protože původně první ledové sochy byly právě před hotelem. Postupem času se však přesunuly na jiné místo. Naopak letos se nám tady už před nějakou dobou objevily pískové sochy, které jsme dříve mívali v jiné části areálu. Myslím si ale, že právě tady to místo má své kouzlo a že ty sochy patří sem.“
Dita Korčák Hrtusová, organizátorka akce: „V letošním sedmém ročníku pískových soch na Pustevnách jsme zvolili opět téma ohrožených druhů zvířat. Po loňské Africe jsou to letos ohrožení ptáci. Letos jsme se podívali nejen do světa, ale samozřejmě také na ohrožené druhy, které žijí právě tady u nás v České republice. Jako každým rokem je vstup do našeho Pískosvěta zdarma, avšak návštěvníci mohou přispět do naší pokladničky nebo prostřednictvím QR kódu částkou dle svého uvážení, pokud se jim sochy budou líbit. Každým rokem výtěžek z tohoto dobrovolného vstupného putuje organizacím, které pomáhají právě ohroženým druhům zvířat.“
Lidé obdivují propracování detailů.
Silvestr Mikuláštík, správce hotelu Tanečnica: „Písek se naváží do speciálního bednění, které se postupně skládá na sebe. Jednotlivé vrstvy se musí zhutnit vibračním pěchem a následně se přidává další vrstva podle plánované výšky sochy. Ta nejvyšší měla, pokud si dobře vzpomínám, kolem pěti metrů. Poté přijdou sochaři, kteří z těchto bloků vytvoří krásná díla, která tady dnes můžete vidět.“
Anketa: „Jsme z Prahy a sochy jsou moc hezké. Zaujalo mě, že jsou vytvořené z písku. Nejvíce se mi líbí páv. Zaujalo mě také, že je to ohrožený druh.“
Anketa: „Jsme tady s dětmi na prázdninách. Vybrali jsme si to proto, že jsme tu dlouho nebyli. Sochy jsou krásné. Byli jsme v okolí na Radhošti a přijeli jsme se na ně podívat, protože je tu máte každý rok. Je to navíc pro děti velmi poučné. Mohou poznat druhy zvířat, které jsou ohrožené. Je zajímavé dozvědět se, jaký mají význam pro přírodu i pro člověka a proč je důležité je chránit. Děti tak mohou vidět, jak takový pták skutečně vypadá, zvlášť když jde o silně ohrožený druh, kterého ve volné přírodě většinou nepotkají.“
Pustevny nenabízejí jen sochy z písku ale také mnohem více vyžití, včetně sportovních aktivit.
Silvestr Mikuláštík, správce hotelu Tanečnica: „Pokud by se lidé nudili a měli chuť si i v těchto vedrech trochu zasportovat, zveme je na discgolfové hřiště, kde si mohou zahrát na nových devíti jamkách. Pro opravdové nadšence připravujeme ještě další varianty hřiště. Zveme také golfisty. Přibližně během čtrnácti dnů zde vznikne cvičná louka i cvičný green. Máme domluveného profesionálního trenéra s dlouholetou praxí, který bude zájemcům pomáhat se v golfu zlepšovat. Srdečně tedy zveme i všechny milovníky tohoto sportu.“
Sochy z písku by měly na Pustevnách vydržet až do podzimu.
---
OSTRAVA-PORUBA OPRAVUJE ŠKOLY A ŠKOLKY
Prázdniny jsou ve školách obdobím oprav. V Ostravě-Porubě letos míří desítky milionů korun do rekonstrukcí elektroinstalací, střech, kanalizace, školních jídelen i sportovišť. Některé školy navíc čeká modernizace učeben a zázemí pro výuku i volnočasové aktivity. Obvod zřizuje 12 základních a 10 mateřských škol.
LIDÉ V MSK ODEVZDALI POLICII 389 ZBRANÍ
Během půlroční zbraňové amnestie odevzdali lidé v Moravskoslezském kraji 389 zbraní a více než 15 tisíc kusů střeliva. Mezi největší rarity patřily vzácná puška Winchester z počátku minulého století, československý protitankový kanon z předválečného opevnění nebo vzácné zbraně z druhé světové války – MP40 a MP44.
---
Vyrazit do sprintu, s těžkými hadicemi překonat prudký kopec a pak teprve trefit cíl. V Lukavci skončil jeden z nejstarších hasičských závodů v regionu.
Hasičský sport už dávno není jen o rychlém zapojení hadic na rovné dráze. Stále větší popularitě se těší závody, které testují fyzické schopnosti hasičů. Právě takovou tradici udržují dobrovolní hasiči v Lukavci.
Radka Krištofová (FULNEK PRO LIDI), starostka Fulneku: "Oni pořádají vždycky dvakrát do roka takové dvě významné velké akce. Je to právě v létě ta terénní vlna a v prosinci, počátkem prosince.
Na start se postavilo 33 týmů z celé České republiky.
Filip Sokol, starosta SDH Lukavec: "No na tom je nejtěžší to, že vlastně tady se běhá rozdělovač po rovině. A proudy běží do terénní vlny, která je tady dejme tomu 40 metrů a převýšení nějakých 8 metrů. Takže to je opravdu kopeček a proudaři si musí máknout.
Za desítky let své existence si závod vybudoval neopakovatelnou atmosféru, kvůli které se sem týmy i fanoušci každé léto rádi vracejí.
Anketa, návštěvníci akce: "Já jsem z toho nadšený, docela mazec do toho kopce, je to hodně zajímavé."
Anketa, návštěvníci akce: "Pokaždé zmoknem. Ať už standardně, anebo tady tímto způsobem."
Lukavecká terénní vlna tak znovu dokázala, že hasičský sport má u nás obrovskou tradici a pro závodníky zůstává výzvou sezony.
---
