Oblíbená lokalita Bělský les v Ostravě - Jihu bude ještě atraktivnější. V těchto dnech tam vznikají Priessnitzovy lázně a městské lesy provádějí mnoho dalších úprav, které celé území ještě vylepší pro trávení volného času. Zatím je ale na upravovaná místa zákaz vstupu.
Mezi Výškovicemi a Starou Bělou leží velmi oblíbený Bělský les, který denně navštěvují a využívají k procházkám či sportu stovky lidí. V těchto dnech prochází tato lokalita na několika místech rozsáhlou úpravou. O projektu ledacos napovídá už jeho název - Cesta vody.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Bělský les je poměrně atraktivním místem. Nyní má nakročeno k revitalizaci další části. Jsou tam meandrující potůčky, které budou přemostěny dřevěnými lávkami, budou tam povalové chodníky, artové sochy a bude tam samozřejmě pamatováno i na děti."
Vylepšeny tak budou také například prameny pod kolibou, kde už vznikají Priessnitzovy lázně a hotov je téměř 400 metrů dlouhý povalový chodník, který je z dubového, akátového a borového dřeva.
Martin Mati, vedoucí střediska Ostravské městské lesy: "Tady jsme v lokalitě přímo pod kolibou, kde jsou silné prameny, které mají nízkou teplotu. Budou se používat pro Priessnitzovy lázně, což jsou dvě jezírka, kde bude kolem 20 - 35 cm vody, ve které se bude chodit."
Realizátorem stavby jsou Ostravské městské lesy a hotovo by mělo být v polovině září. Stavebníci prosí návštěvníky lesa, aby na stavby zatím nevstupovali a respektovali zákazové značení.
---
Havířovská organizace Santé, která se stará o lidi s mentálním hendikepem, dokončila poslední fázi stěhování do nové budovy. S vyklízením střediska jim pomohli odsouzení z karvinské věznice.
Středisko v Lípové ulici v Havířově sloužilo jako denní stacionář pro lidi se středně těžkým mentálním hendikepem. Radnice před několika měsíci dokončila rekonstrukci bývalých jeslí, kde se nyní mohli přestěhovat právě tito klienti. Při stěhování pomáhají zařízení odsouzení z karvinské věznice, se kterou Santé navázalo spolupráci.
Šárka Plecháčková, vedoucí technického úseku Santé: "Klienti se přestěhovali, přestěhovali se do našeho nového denního stacionáře v Havířově-Šumbarku, kde jsou velice spokojení. S těmito klienty šli i dva naši klíčoví zaměstnanci. "
Do nového stacionáře se přestěhoval i pan Petr.
pan Petr: “Nádherné to tady je. Líbí se mi tady. Já jsem tady sice krátce, ale líbí se mi tady. Nádherné.”
Budova po úpravách nabídne dočasný azyl centru pro ohrožené děti.
Michaela Rosová, ředitelka Santé: “Budovu budeme vracet městu a tato budova bude dále poskytnuta Dětskému centru Pluto, které je krajské zařízení a čeká na další rekonstrukci své budovy.”
Už v květnu se do nového stacionáře přestěhovali také klienti z druhého střediska na ulici Čelakovského.
---
Ski areál Bílá modernizuje lanovou dráhu. Pomocí vrtulníků se v pondělí demontovaly stožáry lanovky.
---
Letecká záchranná služba Moravskoslezského kraje musela k záchraně zraněného turisty opět využít palubní jeřáb vrtulníku. I tentokrát to bylo v Údolí Bílé Opavy v Jeseníkách. Na záchraně se samozřejmě podílela i horská služba.
Vrtulník záchranné služby vzlétá většinou ze dvou důvodů. Buď kvůli vážnosti stavu pacienta a nebo kvůli nepřístupnost terénu. Přesně takovým místem je Údolí Bílé Opavy v Jeseníkách a bohužel se tam úrazy stávají poměrně často. Nyní tam vrtulník musel pro muže, který si zlomil kotník.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Jednašedesátiletý muž se zranil při turistice, když uklouzl a spadl. Přivodil si poranění dolní končetiny. Prvotně jej ošetřovala horská služba, která následně žádala vyzvednutí pacienta z nepřístupného místa pomocí jeřábové techniky."
Nejprve ale bylo nutné pacienta přenést na nosítkách na příhodnější místo, kde by se mohl spustit z vrtulníků lékař.
Tomáš Skokan, Horská služba Jeseníky: "Pán měl přes sto kilo, takže by se nám ho ve třech lidech neslo velmi těžko a ještě v obtížném terénu, kdy se tam jde po velkých kamenitých schodech, takže jsme poprosili kolemjdoucí a nakonec jsme ho asi v 7,8 lidech vynesli na takový palouček. "
Muž skončil v krnovské nemocnici. V této souvislosti záchranáři zdůrazňují, aby se turisté do hor řádně vybavili. Základem je dobrá obuv.
Tomáš Skokan, Horská služba Jeseníky: "Obuv by měla být vyšší, kotníková a podrážka by neměla klouzat."
Důležitá je v létě láhev s pitím, jistě unesete i nějakou větrovku a nezapomeňte na nabitý mobil nejlépe s instalovanou aplikací Záchranka.
---
Frýdek-Místek dokončil plán, který městu pomůže se vyrovnat se změnami klimatu a jejími dopady na život obyvatel. Jde o Adaptační strategii, na jejíž přípravě se podíleli i samotní občané. Cílem opatření je mimo jiné zvýšení podílu zeleně ve městě.
Frýdecko-místecká radnice se připravila na nadcházející změnu klimatu. Dokončila strategický dokument zahrnující řadu opatření, jejichž zavedení do praxe zvýší kvalitu života ve městě.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Jde o to, že teplota roste. Jak v rámci celého světa, tak i ve městě Frýdek-Místek. A 3 stupně za 50 let je poměrně hodně."
Odborníci doporučili celou řadu opatření, která se zabývají krajinou, vnitřním prostorem města i energetikou.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Důležité je třeba zlepšit stav zeleně. Když se dělají třeba nějaké uliční prostory a jejich rekonstrukce. Nebo rekonstrukce náměstí, tak aby tam bylo adekvátní množství té veřejné zeleně. Aby třeba byla optimálně provázaná s mobiliářem, s lavičkami, protože často se stává, že lidé mají lavičky, které jsou přímo osluněné sluncem. A nejsou tam příjemné podmínky pro trávení volného času. A samozřejmě městu může prospět i instalace třeba vodních prvků, jako jsou fontánky, menší vodotrysky, ale i další, které to prostředí mohou zpříjemnit."
Loni v létě mohli lidé zaznačit do pocitové mapy, kde se ve městě cítí příjemně, a naopak upozornit na problematické lokality, kde je například velké vedro. Výsledky byly zapracovány do představené strategie.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Když se podíváte dneska na město Frýdek-Místek, je to zelené město. Ta zeleň ohromně nabyla. Dneska jsou tady nejenom parky. Ale vůbec mezi obytnými domy je tady spousta zeleně, tu je třeba šetřit, zachovat, ošetřovat. Zároveň třeba, když nevíš, co s pozemkem, zasaď tam strom. To znamená, osazujeme veškeré volné plochy. Je hlad po náhradní výsadbě."
Důležité je také správné nakládání s vodou.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Většina dešťových vod, které tady spadnou, tak je odváděna kanalizací do vodního toku, což je škoda, protože potom ta voda chybí v tom půdním profilu a nemohou ji využít třeba ty stromy a celkově zeleň a chybí. Takže cílem je, aby ta dešťová voda sloužila nějakému účelu."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musí se šetřit s vodou, musíme se naučit, jako kdysi, civilizace dávné to uměly, my jsme to dneska ztratili v tom blahobytu. Dneska otočíme kohoutkem a myslíme si, že je to automaticky. Není to tak, všechno něco stojí. A úbytek vody je zřetelný. Musíme se starat už dnes, abychom přežili v budoucnu."
Ze zásobníku investic města bylo vybráno osm prioritních projektů, do kterých je vhodné zapracovat opatření takzvané modrozelené infrastruktury. Příprava adaptačního plánu je podpořena prostředky z Norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.
---
Uzavírka u křižovatky ulic Svinovská a 1. května v Ostravě. Ostravské komunikace tam budou od 11. do 21. července opravovat zhruba 50metrový úsek od křižovatky směrem na Svinov. Projíždět se bude po polovinách vozovky, provoz budou řídit přenosné semafory.
Záchranáři v Moravskoslezském kraji zaznamenali o víkendu nárůst zásahů u pacientů v souvislosti s letními teplotami, které přesahovaly 30 stupňů Celsia. Jednalo se o 65 osob, u nichž moravskoslezští záchranáři zasahovali. Byly to převážně o starší osoby, řada z nich měla i další zdravotní obtíže.
---
Již poosmnácté se sjeli dospělí i dětští jachtaři z celé republiky i Slovenska na tradiční závod Bermuda Cup na Slezské Hartě. 55 lodí čekaly dvoudenní okruhové závody v několika lodních třídách.
Kromě vody a prostředí pro lodě a táboření, potřebují jachtaři k závodu důležitou věc a to je vítr.
Lukáš Vavrla, ředitel závodu: „Sice nám teď nefouká, ale předpověď říká, že by se mělo rozfoukat, protože jachting je sport, který je závislý na počasí, hlavně větru, bez větru se prostě nedá plachtit, jakmile přijde vítr, odstartujeme rozjížďky.“
Vítr se nakonec dostavil a všechny lodní třídy mohly na pokyn rozhodčích postupně odstartovat.
Vladimír Rozsypal, hlavní rozhodčí: „Je tříminutové startovní znamení. Jedna jízda , chceme naplánovat rozjížďku tak, aby nám vycházelo 35 – 40 minut. Přestupků může být na vodě celá řada, když ťukne bójku nebo kolize s lodí, na to jsou pravidla a řeší se to podle pravidel na okruhový jachting.“
Lukáš Vavrla, ředitel závodu: „Startuje se po kategoriích, kategorie tady jsou lodní třída Finn, jednoposádková, Fireball, dvouposádkocá, RS Tera, což je dětská dvouposádková lodní třída, RS Feva, taky dětská jednoposádková lodní třída, Optimist, lodní třída Evropa a kajutové lodě.“
Věra Rozsypalová, rozhodčí kajutové třídy: „Tak máme tady dnes máme 10 kajutových lodí, odstartujeme někde tady na té velké ploše a pojedeme dozadu ke kostelu, tam bude oranžová bójka s motorákem, tam ty lodě otočí a pojedou zpět.“
Startovní listina byl velmi pestrá. Kromě nováčků v ní nechyběli ani zkušení jachtaři a účastník MS.
Ladislav Hyrš, jachtař, účastník MS, vítěz závodu: „Já jsem přijel z Ostravy a mám tady Finna. Dařilo se, byl jsem na osmém místě ze 150 lodí téměř. Bylo to v Řecku.“
Jaromír Šilhavý, účastník závodu, 5. místo: „Já jsem přijel z Plzně a přijel jsem s Finnem. Přijel jsem sám, posádka jsem já. Přijel jsem proto, že jsem ve čtvrtek koupil loď na Slovensku, tak jsem to vzal zkratkou do Plzně přes Hartu.“
Ferdinand Krešner, účastník závodů, 9. místo: „Tohle je kategorie Finn. Já jsem přijel z Boskovic“
Jachting nemusí mít obavy ani o nastupující generaci mladých závodníků.
Lucka Tkačová, účastnice závodu, 3. místo: „Přijeli jsme s Terou, ta je za námi. Někteří tu jsou poprvé tady na závodech, někteří už podruhé, já teď druhým rokem jezdím.“
Agi Rečičárová, 6. místo: „RS Tera je taková menší loď pro jednoho člověka, pokud fouká vítr, tak jezdí rychle a pokud ne, tak nejezdí rychle.“
Vít Kouřil, účastník závodu, 3. místo: „Já jsem z Jacht klubu Brno, mám tady Fireball. Já jsem zvyklý jezdit na Laseru, takže pro mě je to novinka.“
Lukáš Gelnar, vítěz závodu: „My jsme přijeli z Těrlicka, a jezdíme na RS Feva, což je dvouposádková loď.“
Kromě ubytování jachtařů nezapomněli pořadatelé ani na bezpečnost při závodě.
Lukáš Vavrla, ředitel závodu: „Na organizaci s námi spolupracuje hlavně obec Leskovec nad Moravicí, místní Mikroregion Slezská Harta a máme to pod záštitou Jacht klub Razová. Závodníci mají ubytování v místním tábořišti v obci Leskovec nad Moravicí, stany, karavany, obytnými auty. Záchranu závodníků máme zajištěnu vlastními silami, jsme školení hladinovou záchrannou službou Českého svazu jachtingu, kde máme různé několikadenní školení, jak teoretické, tak praktické na vodě, učíme se jak přistávat a zachraňovat lodi, protože to není jenom o tom, přijet s motorákem k převrácené lodi, ale musí se vědět, jak k ní přijít, aby se nepoškodilo zdraví nebo majetek té lodě.“
Příznivé a větrné počasí nakonec na Slezské Hartě umožnilo jízdy všech kategorií a lodních tříd na 18. ročníku závodů.
---
Oblíbená lokalita Bělský les v Ostravě - Jihu bude ještě atraktivnější. V těchto dnech tam vznikají Priessnitzovy lázně a městské lesy provádějí mnoho dalších úprav, které celé území ještě vylepší pro trávení volného času. Zatím je ale na upravovaná místa zákaz vstupu.
Mezi Výškovicemi a Starou Bělou leží velmi oblíbený Bělský les, který denně navštěvují a využívají k procházkám či sportu stovky lidí. V těchto dnech prochází tato lokalita na několika místech rozsáhlou úpravou. O projektu ledacos napovídá už jeho název - Cesta vody.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Bělský les je poměrně atraktivním místem. Nyní má nakročeno k revitalizaci další části. Jsou tam meandrující potůčky, které budou přemostěny dřevěnými lávkami, budou tam povalové chodníky, artové sochy a bude tam samozřejmě pamatováno i na děti."
Vylepšeny tak budou také například prameny pod kolibou, kde už vznikají Priessnitzovy lázně a hotov je téměř 400 metrů dlouhý povalový chodník, který je z dubového, akátového a borového dřeva.
Martin Mati, vedoucí střediska Ostravské městské lesy: "Tady jsme v lokalitě přímo pod kolibou, kde jsou silné prameny, které mají nízkou teplotu. Budou se používat pro Priessnitzovy lázně, což jsou dvě jezírka, kde bude kolem 20 - 35 cm vody, ve které se bude chodit."
Realizátorem stavby jsou Ostravské městské lesy a hotovo by mělo být v polovině září. Stavebníci prosí návštěvníky lesa, aby na stavby zatím nevstupovali a respektovali zákazové značení.
---
Havířovská organizace Santé, která se stará o lidi s mentálním hendikepem, dokončila poslední fázi stěhování do nové budovy. S vyklízením střediska jim pomohli odsouzení z karvinské věznice.
Středisko v Lípové ulici v Havířově sloužilo jako denní stacionář pro lidi se středně těžkým mentálním hendikepem. Radnice před několika měsíci dokončila rekonstrukci bývalých jeslí, kde se nyní mohli přestěhovat právě tito klienti. Při stěhování pomáhají zařízení odsouzení z karvinské věznice, se kterou Santé navázalo spolupráci.
Šárka Plecháčková, vedoucí technického úseku Santé: "Klienti se přestěhovali, přestěhovali se do našeho nového denního stacionáře v Havířově-Šumbarku, kde jsou velice spokojení. S těmito klienty šli i dva naši klíčoví zaměstnanci. "
Do nového stacionáře se přestěhoval i pan Petr.
pan Petr: “Nádherné to tady je. Líbí se mi tady. Já jsem tady sice krátce, ale líbí se mi tady. Nádherné.”
Budova po úpravách nabídne dočasný azyl centru pro ohrožené děti.
Michaela Rosová, ředitelka Santé: “Budovu budeme vracet městu a tato budova bude dále poskytnuta Dětskému centru Pluto, které je krajské zařízení a čeká na další rekonstrukci své budovy.”
Už v květnu se do nového stacionáře přestěhovali také klienti z druhého střediska na ulici Čelakovského.
---
Ski areál Bílá modernizuje lanovou dráhu. Pomocí vrtulníků se v pondělí demontovaly stožáry lanovky.
---
Letecká záchranná služba Moravskoslezského kraje musela k záchraně zraněného turisty opět využít palubní jeřáb vrtulníku. I tentokrát to bylo v Údolí Bílé Opavy v Jeseníkách. Na záchraně se samozřejmě podílela i horská služba.
Vrtulník záchranné služby vzlétá většinou ze dvou důvodů. Buď kvůli vážnosti stavu pacienta a nebo kvůli nepřístupnost terénu. Přesně takovým místem je Údolí Bílé Opavy v Jeseníkách a bohužel se tam úrazy stávají poměrně často. Nyní tam vrtulník musel pro muže, který si zlomil kotník.
Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MS kraje: "Jednašedesátiletý muž se zranil při turistice, když uklouzl a spadl. Přivodil si poranění dolní končetiny. Prvotně jej ošetřovala horská služba, která následně žádala vyzvednutí pacienta z nepřístupného místa pomocí jeřábové techniky."
Nejprve ale bylo nutné pacienta přenést na nosítkách na příhodnější místo, kde by se mohl spustit z vrtulníků lékař.
Tomáš Skokan, Horská služba Jeseníky: "Pán měl přes sto kilo, takže by se nám ho ve třech lidech neslo velmi těžko a ještě v obtížném terénu, kdy se tam jde po velkých kamenitých schodech, takže jsme poprosili kolemjdoucí a nakonec jsme ho asi v 7,8 lidech vynesli na takový palouček. "
Muž skončil v krnovské nemocnici. V této souvislosti záchranáři zdůrazňují, aby se turisté do hor řádně vybavili. Základem je dobrá obuv.
Tomáš Skokan, Horská služba Jeseníky: "Obuv by měla být vyšší, kotníková a podrážka by neměla klouzat."
Důležitá je v létě láhev s pitím, jistě unesete i nějakou větrovku a nezapomeňte na nabitý mobil nejlépe s instalovanou aplikací Záchranka.
---
Frýdek-Místek dokončil plán, který městu pomůže se vyrovnat se změnami klimatu a jejími dopady na život obyvatel. Jde o Adaptační strategii, na jejíž přípravě se podíleli i samotní občané. Cílem opatření je mimo jiné zvýšení podílu zeleně ve městě.
Frýdecko-místecká radnice se připravila na nadcházející změnu klimatu. Dokončila strategický dokument zahrnující řadu opatření, jejichž zavedení do praxe zvýší kvalitu života ve městě.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Jde o to, že teplota roste. Jak v rámci celého světa, tak i ve městě Frýdek-Místek. A 3 stupně za 50 let je poměrně hodně."
Odborníci doporučili celou řadu opatření, která se zabývají krajinou, vnitřním prostorem města i energetikou.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Důležité je třeba zlepšit stav zeleně. Když se dělají třeba nějaké uliční prostory a jejich rekonstrukce. Nebo rekonstrukce náměstí, tak aby tam bylo adekvátní množství té veřejné zeleně. Aby třeba byla optimálně provázaná s mobiliářem, s lavičkami, protože často se stává, že lidé mají lavičky, které jsou přímo osluněné sluncem. A nejsou tam příjemné podmínky pro trávení volného času. A samozřejmě městu může prospět i instalace třeba vodních prvků, jako jsou fontánky, menší vodotrysky, ale i další, které to prostředí mohou zpříjemnit."
Loni v létě mohli lidé zaznačit do pocitové mapy, kde se ve městě cítí příjemně, a naopak upozornit na problematické lokality, kde je například velké vedro. Výsledky byly zapracovány do představené strategie.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Když se podíváte dneska na město Frýdek-Místek, je to zelené město. Ta zeleň ohromně nabyla. Dneska jsou tady nejenom parky. Ale vůbec mezi obytnými domy je tady spousta zeleně, tu je třeba šetřit, zachovat, ošetřovat. Zároveň třeba, když nevíš, co s pozemkem, zasaď tam strom. To znamená, osazujeme veškeré volné plochy. Je hlad po náhradní výsadbě."
Důležité je také správné nakládání s vodou.
Zdeněk Frélich, spoluautor návrhu adaptační strategie: "Většina dešťových vod, které tady spadnou, tak je odváděna kanalizací do vodního toku, což je škoda, protože potom ta voda chybí v tom půdním profilu a nemohou ji využít třeba ty stromy a celkově zeleň a chybí. Takže cílem je, aby ta dešťová voda sloužila nějakému účelu."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Musí se šetřit s vodou, musíme se naučit, jako kdysi, civilizace dávné to uměly, my jsme to dneska ztratili v tom blahobytu. Dneska otočíme kohoutkem a myslíme si, že je to automaticky. Není to tak, všechno něco stojí. A úbytek vody je zřetelný. Musíme se starat už dnes, abychom přežili v budoucnu."
Ze zásobníku investic města bylo vybráno osm prioritních projektů, do kterých je vhodné zapracovat opatření takzvané modrozelené infrastruktury. Příprava adaptačního plánu je podpořena prostředky z Norských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí.
---
Uzavírka u křižovatky ulic Svinovská a 1. května v Ostravě. Ostravské komunikace tam budou od 11. do 21. července opravovat zhruba 50metrový úsek od křižovatky směrem na Svinov. Projíždět se bude po polovinách vozovky, provoz budou řídit přenosné semafory.
Záchranáři v Moravskoslezském kraji zaznamenali o víkendu nárůst zásahů u pacientů v souvislosti s letními teplotami, které přesahovaly 30 stupňů Celsia. Jednalo se o 65 osob, u nichž moravskoslezští záchranáři zasahovali. Byly to převážně o starší osoby, řada z nich měla i další zdravotní obtíže.
---
Již poosmnácté se sjeli dospělí i dětští jachtaři z celé republiky i Slovenska na tradiční závod Bermuda Cup na Slezské Hartě. 55 lodí čekaly dvoudenní okruhové závody v několika lodních třídách.
Kromě vody a prostředí pro lodě a táboření, potřebují jachtaři k závodu důležitou věc a to je vítr.
Lukáš Vavrla, ředitel závodu: „Sice nám teď nefouká, ale předpověď říká, že by se mělo rozfoukat, protože jachting je sport, který je závislý na počasí, hlavně větru, bez větru se prostě nedá plachtit, jakmile přijde vítr, odstartujeme rozjížďky.“
Vítr se nakonec dostavil a všechny lodní třídy mohly na pokyn rozhodčích postupně odstartovat.
Vladimír Rozsypal, hlavní rozhodčí: „Je tříminutové startovní znamení. Jedna jízda , chceme naplánovat rozjížďku tak, aby nám vycházelo 35 – 40 minut. Přestupků může být na vodě celá řada, když ťukne bójku nebo kolize s lodí, na to jsou pravidla a řeší se to podle pravidel na okruhový jachting.“
Lukáš Vavrla, ředitel závodu: „Startuje se po kategoriích, kategorie tady jsou lodní třída Finn, jednoposádková, Fireball, dvouposádkocá, RS Tera, což je dětská dvouposádková lodní třída, RS Feva, taky dětská jednoposádková lodní třída, Optimist, lodní třída Evropa a kajutové lodě.“
Věra Rozsypalová, rozhodčí kajutové třídy: „Tak máme tady dnes máme 10 kajutových lodí, odstartujeme někde tady na té velké ploše a pojedeme dozadu ke kostelu, tam bude oranžová bójka s motorákem, tam ty lodě otočí a pojedou zpět.“
Startovní listina byl velmi pestrá. Kromě nováčků v ní nechyběli ani zkušení jachtaři a účastník MS.
Ladislav Hyrš, jachtař, účastník MS, vítěz závodu: „Já jsem přijel z Ostravy a mám tady Finna. Dařilo se, byl jsem na osmém místě ze 150 lodí téměř. Bylo to v Řecku.“
Jaromír Šilhavý, účastník závodu, 5. místo: „Já jsem přijel z Plzně a přijel jsem s Finnem. Přijel jsem sám, posádka jsem já. Přijel jsem proto, že jsem ve čtvrtek koupil loď na Slovensku, tak jsem to vzal zkratkou do Plzně přes Hartu.“
Ferdinand Krešner, účastník závodů, 9. místo: „Tohle je kategorie Finn. Já jsem přijel z Boskovic“
Jachting nemusí mít obavy ani o nastupující generaci mladých závodníků.
Lucka Tkačová, účastnice závodu, 3. místo: „Přijeli jsme s Terou, ta je za námi. Někteří tu jsou poprvé tady na závodech, někteří už podruhé, já teď druhým rokem jezdím.“
Agi Rečičárová, 6. místo: „RS Tera je taková menší loď pro jednoho člověka, pokud fouká vítr, tak jezdí rychle a pokud ne, tak nejezdí rychle.“
Vít Kouřil, účastník závodu, 3. místo: „Já jsem z Jacht klubu Brno, mám tady Fireball. Já jsem zvyklý jezdit na Laseru, takže pro mě je to novinka.“
Lukáš Gelnar, vítěz závodu: „My jsme přijeli z Těrlicka, a jezdíme na RS Feva, což je dvouposádková loď.“
Kromě ubytování jachtařů nezapomněli pořadatelé ani na bezpečnost při závodě.
Lukáš Vavrla, ředitel závodu: „Na organizaci s námi spolupracuje hlavně obec Leskovec nad Moravicí, místní Mikroregion Slezská Harta a máme to pod záštitou Jacht klub Razová. Závodníci mají ubytování v místním tábořišti v obci Leskovec nad Moravicí, stany, karavany, obytnými auty. Záchranu závodníků máme zajištěnu vlastními silami, jsme školení hladinovou záchrannou službou Českého svazu jachtingu, kde máme různé několikadenní školení, jak teoretické, tak praktické na vodě, učíme se jak přistávat a zachraňovat lodi, protože to není jenom o tom, přijet s motorákem k převrácené lodi, ale musí se vědět, jak k ní přijít, aby se nepoškodilo zdraví nebo majetek té lodě.“
Příznivé a větrné počasí nakonec na Slezské Hartě umožnilo jízdy všech kategorií a lodních tříd na 18. ročníku závodů.
---
