Skrochovice na Opavsku jsou zase o krok blíž k vytouženému obchvatu. Územní rozhodnutí stavby začátkem srpna nabylo právní moci. Státu to potvrdil Moravskoslezský kraj.
Obchvat Skrochovic je jednou z klíčových staveb na silnici 1/57 mezi Opavou a Krnovem. Odvést má hustou tranzitní dopravu z místní části obce Brumovice, pod kterou spadají. Lidé na něj čekají už řadu let.
Martin Dostál, tajemník, Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57: “Tato stavba je nesmírně důležitá pro kompletaci jednotlivých úseků Slezského kříže západ, to znamená silnice vedoucí z Ostravy přes Opavu na Krnov a na hraniční přechod s polskou republikou Bartultovice. ŘSD teď bude připravovat další projektové stupně v souladu s platnou stavební legislativou.”
anketa: obyvatelka Skrochovic: Já si myslím, že lidem v obci se uleví, uleví se od toho hluku. Tady jezdí hrozně moc kamionů a to jsou otřesy. I v domě cítíte, jak ta auta jezdí. Děti, které chodí tady na vlakové nádraží, tak někdy musí čekat i několik minut než někdo zastaví a pustí je přes tu cestu.”
S přeložkou Brumovicím pomáhá Sdružení pro výstavbu komunikace I/11- I/57, které nechalo v předstihu zpracovat jak technickou studii společně s výpočtem ekonomické efektivity, tak i dokumentaci EIA.
Petr Popadinec (ANO), předseda Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 – I/57 a opavský radní: “V rámci další pomoci s obcí Brumovice, pod které Skrochovice spadají, jim budeme pomáhat v rámci simulace chodníků a potom potažmo i v rámci projektové dokumentace, kde by tam mělo jít cirka 600 tisíc z peněz Sdružení 1/11 - 1/57.”
Obchvat bude dlouhý přes 3 km a s jeho stavbou se počítá v roce 2025.
---
Ostrava má modrozelenou kuchařku a jak název napovídá, týká se životního prostředí a jeho vztahu k plánovaným projektům. Každý investor, který má v plánu něco ve městě vybudovat, musí být v souladu s těmito zásadami.
Ostrava ve spolupráci s ateliérem prostorového plánování a architektury připravila dokument s názvem „Metodika modrozelené infrastruktury statutárního města Ostravy,“ který definuje zásady pro vytváření tzv. modrozelené infrastruktury a požadavky, které budou kladeny na projektování investičních projektů. Jde o jakousi modrozelenou kuchařku pro potenciální investory.
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „V podstatě jde o jakýsi návod, obsahující rozličná opatření v rámci tzv. modrozelené infrastruktury, který slouží především starostům městských obvodů, ale také projektantům či investorům. Jednotlivými kroky chceme město přiblížit přírodě, plánovanými zásahy ve veřejném prostoru bychom měli dosáhnout významnějšího množství udržované veřejné zeleně, doplňované větším počtem vodních prvků a prvků podporujících biodiverzitu, tak abychom snížili dopady klimatických změn a adaptovali co nejlépe městský prostor. Metodika doplňuje strategii adaptace na klimatickou změnu, kterou město disponuje od roku 2018 a kterou průběžně aktualizuje."
Modrozelená infrastruktura je provázaný systém modrých tedy vodních a zelených - vegetačních ploch v zastavěném území, které přispívají k hospodaření s dešťovými vodami. Příkladem mohou být zelené střechy i fasády, stromy a keře, květinové zákony, trávníky, zpevněné propustné povrchy nebo třeba ozeleněné tramvajové pásy,
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Zelené projekty podporujeme dlouhodobě tím způsobem, aby bylo území města členěno parky a parčíky, ulicemi se stromořadím. Okolo chodníků a cest jsou budovány trvalkové záhony a květnaté louky. Omezujeme betonové, asfaltové a zastavěné (nezasákavé) plochy. Ty jsou například u nově budovaných parkovišť nahrazovány propustnými materiály, aby se méně zadržovalo teplo vlivem slunečního záření a vzduch se více neohříval. Do projektů spojených s klimatem je zapojována i široká veřejnost, lidé v Ostravě například vyplňovali tzv. pocitovou mapu horka. Abychom předcházeli problematice sucha a horka, upravili jsme frekvence sečení trávy a necháváme také vyrovnávací zelené ostrůvky v travnatých porostech."
Ostrava má svou strategii, reagující na změny klimatu od roku 2017. V roce 2018 vznikl akční plán, kde je počítáno s postupným nárůstem průměrných ročních teplot o 2,5 – 3 stupně Celsia do roku 2100.
---
Krátké zprávy 14.8. 2023 17 h - 1
Možnost těžby ve Frenštátě pod Radhoštěm v pondělí definitivně padla, když byl vytažen poslední okov z dolu.
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: „ Jsem rád, že to rozhodnutí padlo, a to tak, že se tady v Dole Frenštát těžit nebude, nikdy tady nebyl vytěžen ani metrák uhlí, ale samozřejmě, ty dvě obrovské jámy tady jsou a musí se zasypat.“
---
Několik stovek lidí přišlo v sobotu na Prašivou v Beskydech, aby tam strávili několik nočních hodin společným pozorováním Perseid. Už v podvečer si mohli vyslechnout přednášku o světelném smogu.
Jan Kondziolka, Beskydská oblast tmavé oblohy: “V přednášce jsem se věnoval právě aktivitám Beskydské oblasti tmavé oblohy. Mluvil jsem o tom, jak je to o té popularizaci, co dělat, jak lépe svítit, jak zbytečně neoslňovat a co prostě dělat pro to, abychom si té noci více vážili. Zmínil jsem se také o těch horších případech, mělo by to být ovšem o tom pozitivním, jak svítit lépe.”
Na louce mezi kostelem a horskou chatou si lidé našli místa k ležení a po setmění pozorovali oblohu.
Anketa: "Přijeli jsme z Ostravy a Bašky a budeme tady nocovat. Těšíme se, že budou padat hvězdy, doufáme, že něco uvidíme a že se nám bude hezky usínat."
Anketa: "Přijeli jsme z Ropice a očekáváme od toho krásný zážitek v podobě padajících hvězd. Jsme vybavení, máme čelovky, takže v noci půjdeme domů."
Anketa: "My jsme tady z Dobratic, z pod kopce, máme to tady asi 4 kilometry. Chodíme tady posledních 5 nebo 6 let. Už jsme asi propásli přednášku, ale večer tady je pán z astrologického centra, který má dalekohled, kterým pozorujeme oblohu a říká nám o vesmíru, o různých útvarech, planetách, hvězdokupách."
Jan Kondziolka, Beskydská oblast tmavé oblohy: “Začneme pozorováním noční oblohy. To bude probíhat tak, že ukážu souhvězdí běžným laserovým ukazovátkem. Uděláme si přehled, kde je Polárka, ukážeme si Mléčnou dráhu a potom později, až se pořádně setmí, tak velkým dalekohledem ukážeme nějaké objekty hlubokého vesmíru, třeba galaxie či hvězdokupy. Později nad ránem vyjde ještě i planeta Jupiter. A samozřejmě průběhem celé noci budeme pozorovat ty Perseidy, jak nám ta tělíska vesmírného kamení proletí atmosférou, dělají ten jev. Perseidy, nebo všeobecně všechny meteorické roje, jsou vlastně zrnka ohonu komety. Představme si, že letí sluneční soustavou kometa a zanechává za sebou prachovou vlečku. Pokud my do té prachové vlečky vletíme, tak to jsou právě ty meteory, ten meteorický roj, kdy prostě to kosmické smítko udělá tu světelnou stopu. Říkám kosmické smítko, protože velikost toho tělesa, které nám způsobuje ten optický úkaz, tak ta velikost je velikosti zrnka písku. To, po čem jako lidi už jako fakt hodně koukají, že to bylo něco, tak to je třeba velikosti štěrku.”
---
Do Frýdku-Místku přijel český král Přemysl Otakar II. a opolský kníže Vladislav. Společně zde stanovili hranici mezi Moravou a Slezskem – piastovským opolským knížectvím podél toku řeky Ostravice. To bylo téma letošních historických slavností, které si nenechaly ujít davy návštěvníků.
Park Pod Zámkem ve Frýdku-Místku obsadilo o víkendu středověké ležení. Lidé tak v rámci Historických slavností nahlédli pod ruce rytířům, potěžkali si meče a vyzkoušeli i zbroj.
Anketa: 1.) "Zkouším, trošku těžké, ale je to dobré do jedné ruky." 2.) "Děti si tady mohou vyzkoušet nějaké meče, přilbu, zbraně, co tady jsou dobové. Takže takhle se podívat." 3.) "Žijeme normálně ve Frýdku a přišli jsme se podívat na slavnosti se synem." – Co zkouší zrovna? – "Zkouší historickou zbroj, jak vidím tady."
Rytíř Hugo z Bludova, Spolek přátel historie a šermu Páni z Bludova: "Vidět v televizi nebo na počítači nebo na tabletu nějakou zbraň, je jeden pohled, ale když si to tady vyzkouší, tak mají na to jiný pohled. Když cítí třeba těch pět kilo železa u těch dvouručních mečů, tak mají jinou představu o tom, jak to v tom středověku vlastně bylo. Máme tady zbraně, stan, máme tam vzadu i husitský vůz, se kterými skládali husité vozovou hradbu."
Večer přijeli do města dva významní středověcí panovníci, kteří přišli pro purkmistra, aby s nimi oficiálně zahájil slavnost.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Tak jako tradičně, i purkmistr musí přivítat vzácné hosty a musí svolit k průvodu a k těm dvoudenním oslavám. Tak i letos se tak stalo, že jako purkmistr jsem tuto výsadu přijal."
Jaroslav Nitka, koordinátor historických souborů: "Pro tento rok se jedná o téma Setkání knížete opolského Vladislava společně s Přemyslem Otakarem II. a ustanovení hranice tvoříce řeka Ostravice, která navždy učinila přítrž uzemním i hospodářským sporům."
Událost si nenechaly ujít davy poddaných a společně pak prošli průvodem do parku, kde byl zahájen rytířský turnaj.
Jaroslav Nitka, koordinátor historických souborů: "Diváci mohou v průběhu celých slavností, ať už to dnes, tedy v sobotní večer, stejně tak jako i zítřejší nedělní den, zhlédnout představení šermířů, kejklířů, komediantů, tanečnic, muzikantů a vůbec všeho, co s historií a romantikou souvisí."
Program pokračoval v neděli historickým jarmarkem, koncerty, hrami pro děti, vystoupením sokolníků i dalšími rytířskými ukázkami.
---
Krátké zprávy, 14. 8. 2023 17 h - 2
V neděli museli záchranáři vyjíždět na Frýdecko-Místecko. Pod vrcholem Skalka spadla z asi 10 metrů 36letá paraglidistka. S podezřením na vážné poranění páteře ji záchranáři z letecké záchranné služby transportovali do traumatologického centra.
Tisíc dvě stě metrů stačilo, aby 68letý řidič nákladního auta spáchal při předjíždění na dálnici D1 několik přestupků. Hrozí mu pokuta od 5 do 10 tisíc korun a zákaz řízení až na 1 rok. Už na místě zaplatil maximální možnou kauci 10 tisíc korun.
---
Události 2. světové války připomíná Slezské zemské muzeum Opava především památníkem v Hrabyni, který byl v dubnu otevřen po roční rekonstrukci. Kromě toho se podílí také na pořádání různých vojenských ukázek, teď v srpnu to byla akce Drahany 1945.
2. ročník akce Drahany 1945 spolupořádali Slezské zemské muzeum a Spolek vojenské pancéřové techniky. Na dva tisíce lidí sledovalo vojenské ukázky od partyzánských bojů až po závěrečnou bitvu s těžkou vojenskou technikou.
Jaroslav Pánek, Spolek vojenské pancéřové techniky: “Diváci tady mohli vidět v akci různou techniku, německou, ruskou, spojeneckou techniku a hlavně tahle akce v podstatě se nám posunula směrem k aviatice, kdy nám tady přistávaly a vzlétaly letadla, repliky druhoválečných strojů.”
Oblast Drahanské vrchoviny na Prostějovsku byla jako místo konání zvolena ne náhodou.
Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea Opava: “Protože v období protektorátu Čechy a Morava tady v tomto prostoru měly být největší střelnice a 33 obcí bylo od roku 1941 vystěhováno. Řada těch obcí sloužila jako cvičné cíle pro účely německé armády a byla zničena.”
Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea Opava: “Ty vojensko-historické ukázky neděláme proto, že bychom byli nějací militantní nadšenci, ale děláme je proto, abychom ukázali, jak je válka hrozivá, jak ohrožuje nejen vojáky, ale i civilní obyvatelstvo, jak ničí objekty, majetky, devastuje lidské životy.”
Velkou vojensko-historickou ukázku připravuje Slezské zemské muzeum na příští rok ve vlastním areálu v Darkovičkách, a to k 80. výročí ukončení 2. světové války.
---
Skrochovice na Opavsku jsou zase o krok blíž k vytouženému obchvatu. Územní rozhodnutí stavby začátkem srpna nabylo právní moci. Státu to potvrdil Moravskoslezský kraj.
Obchvat Skrochovic je jednou z klíčových staveb na silnici 1/57 mezi Opavou a Krnovem. Odvést má hustou tranzitní dopravu z místní části obce Brumovice, pod kterou spadají. Lidé na něj čekají už řadu let.
Martin Dostál, tajemník, Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57: “Tato stavba je nesmírně důležitá pro kompletaci jednotlivých úseků Slezského kříže západ, to znamená silnice vedoucí z Ostravy přes Opavu na Krnov a na hraniční přechod s polskou republikou Bartultovice. ŘSD teď bude připravovat další projektové stupně v souladu s platnou stavební legislativou.”
anketa: obyvatelka Skrochovic: Já si myslím, že lidem v obci se uleví, uleví se od toho hluku. Tady jezdí hrozně moc kamionů a to jsou otřesy. I v domě cítíte, jak ta auta jezdí. Děti, které chodí tady na vlakové nádraží, tak někdy musí čekat i několik minut než někdo zastaví a pustí je přes tu cestu.”
S přeložkou Brumovicím pomáhá Sdružení pro výstavbu komunikace I/11- I/57, které nechalo v předstihu zpracovat jak technickou studii společně s výpočtem ekonomické efektivity, tak i dokumentaci EIA.
Petr Popadinec (ANO), předseda Sdružení pro výstavbu komunikace I/11 – I/57 a opavský radní: “V rámci další pomoci s obcí Brumovice, pod které Skrochovice spadají, jim budeme pomáhat v rámci simulace chodníků a potom potažmo i v rámci projektové dokumentace, kde by tam mělo jít cirka 600 tisíc z peněz Sdružení 1/11 - 1/57.”
Obchvat bude dlouhý přes 3 km a s jeho stavbou se počítá v roce 2025.
---
Ostrava má modrozelenou kuchařku a jak název napovídá, týká se životního prostředí a jeho vztahu k plánovaným projektům. Každý investor, který má v plánu něco ve městě vybudovat, musí být v souladu s těmito zásadami.
Ostrava ve spolupráci s ateliérem prostorového plánování a architektury připravila dokument s názvem „Metodika modrozelené infrastruktury statutárního města Ostravy,“ který definuje zásady pro vytváření tzv. modrozelené infrastruktury a požadavky, které budou kladeny na projektování investičních projektů. Jde o jakousi modrozelenou kuchařku pro potenciální investory.
Hana Tichánková, náměstkyně primátora Ostravy: „V podstatě jde o jakýsi návod, obsahující rozličná opatření v rámci tzv. modrozelené infrastruktury, který slouží především starostům městských obvodů, ale také projektantům či investorům. Jednotlivými kroky chceme město přiblížit přírodě, plánovanými zásahy ve veřejném prostoru bychom měli dosáhnout významnějšího množství udržované veřejné zeleně, doplňované větším počtem vodních prvků a prvků podporujících biodiverzitu, tak abychom snížili dopady klimatických změn a adaptovali co nejlépe městský prostor. Metodika doplňuje strategii adaptace na klimatickou změnu, kterou město disponuje od roku 2018 a kterou průběžně aktualizuje."
Modrozelená infrastruktura je provázaný systém modrých tedy vodních a zelených - vegetačních ploch v zastavěném území, které přispívají k hospodaření s dešťovými vodami. Příkladem mohou být zelené střechy i fasády, stromy a keře, květinové zákony, trávníky, zpevněné propustné povrchy nebo třeba ozeleněné tramvajové pásy,
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: „Zelené projekty podporujeme dlouhodobě tím způsobem, aby bylo území města členěno parky a parčíky, ulicemi se stromořadím. Okolo chodníků a cest jsou budovány trvalkové záhony a květnaté louky. Omezujeme betonové, asfaltové a zastavěné (nezasákavé) plochy. Ty jsou například u nově budovaných parkovišť nahrazovány propustnými materiály, aby se méně zadržovalo teplo vlivem slunečního záření a vzduch se více neohříval. Do projektů spojených s klimatem je zapojována i široká veřejnost, lidé v Ostravě například vyplňovali tzv. pocitovou mapu horka. Abychom předcházeli problematice sucha a horka, upravili jsme frekvence sečení trávy a necháváme také vyrovnávací zelené ostrůvky v travnatých porostech."
Ostrava má svou strategii, reagující na změny klimatu od roku 2017. V roce 2018 vznikl akční plán, kde je počítáno s postupným nárůstem průměrných ročních teplot o 2,5 – 3 stupně Celsia do roku 2100.
---
Krátké zprávy 14.8. 2023 17 h - 1
Možnost těžby ve Frenštátě pod Radhoštěm v pondělí definitivně padla, když byl vytažen poslední okov z dolu.
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: „ Jsem rád, že to rozhodnutí padlo, a to tak, že se tady v Dole Frenštát těžit nebude, nikdy tady nebyl vytěžen ani metrák uhlí, ale samozřejmě, ty dvě obrovské jámy tady jsou a musí se zasypat.“
---
Několik stovek lidí přišlo v sobotu na Prašivou v Beskydech, aby tam strávili několik nočních hodin společným pozorováním Perseid. Už v podvečer si mohli vyslechnout přednášku o světelném smogu.
Jan Kondziolka, Beskydská oblast tmavé oblohy: “V přednášce jsem se věnoval právě aktivitám Beskydské oblasti tmavé oblohy. Mluvil jsem o tom, jak je to o té popularizaci, co dělat, jak lépe svítit, jak zbytečně neoslňovat a co prostě dělat pro to, abychom si té noci více vážili. Zmínil jsem se také o těch horších případech, mělo by to být ovšem o tom pozitivním, jak svítit lépe.”
Na louce mezi kostelem a horskou chatou si lidé našli místa k ležení a po setmění pozorovali oblohu.
Anketa: "Přijeli jsme z Ostravy a Bašky a budeme tady nocovat. Těšíme se, že budou padat hvězdy, doufáme, že něco uvidíme a že se nám bude hezky usínat."
Anketa: "Přijeli jsme z Ropice a očekáváme od toho krásný zážitek v podobě padajících hvězd. Jsme vybavení, máme čelovky, takže v noci půjdeme domů."
Anketa: "My jsme tady z Dobratic, z pod kopce, máme to tady asi 4 kilometry. Chodíme tady posledních 5 nebo 6 let. Už jsme asi propásli přednášku, ale večer tady je pán z astrologického centra, který má dalekohled, kterým pozorujeme oblohu a říká nám o vesmíru, o různých útvarech, planetách, hvězdokupách."
Jan Kondziolka, Beskydská oblast tmavé oblohy: “Začneme pozorováním noční oblohy. To bude probíhat tak, že ukážu souhvězdí běžným laserovým ukazovátkem. Uděláme si přehled, kde je Polárka, ukážeme si Mléčnou dráhu a potom později, až se pořádně setmí, tak velkým dalekohledem ukážeme nějaké objekty hlubokého vesmíru, třeba galaxie či hvězdokupy. Později nad ránem vyjde ještě i planeta Jupiter. A samozřejmě průběhem celé noci budeme pozorovat ty Perseidy, jak nám ta tělíska vesmírného kamení proletí atmosférou, dělají ten jev. Perseidy, nebo všeobecně všechny meteorické roje, jsou vlastně zrnka ohonu komety. Představme si, že letí sluneční soustavou kometa a zanechává za sebou prachovou vlečku. Pokud my do té prachové vlečky vletíme, tak to jsou právě ty meteory, ten meteorický roj, kdy prostě to kosmické smítko udělá tu světelnou stopu. Říkám kosmické smítko, protože velikost toho tělesa, které nám způsobuje ten optický úkaz, tak ta velikost je velikosti zrnka písku. To, po čem jako lidi už jako fakt hodně koukají, že to bylo něco, tak to je třeba velikosti štěrku.”
---
Do Frýdku-Místku přijel český král Přemysl Otakar II. a opolský kníže Vladislav. Společně zde stanovili hranici mezi Moravou a Slezskem – piastovským opolským knížectvím podél toku řeky Ostravice. To bylo téma letošních historických slavností, které si nenechaly ujít davy návštěvníků.
Park Pod Zámkem ve Frýdku-Místku obsadilo o víkendu středověké ležení. Lidé tak v rámci Historických slavností nahlédli pod ruce rytířům, potěžkali si meče a vyzkoušeli i zbroj.
Anketa: 1.) "Zkouším, trošku těžké, ale je to dobré do jedné ruky." 2.) "Děti si tady mohou vyzkoušet nějaké meče, přilbu, zbraně, co tady jsou dobové. Takže takhle se podívat." 3.) "Žijeme normálně ve Frýdku a přišli jsme se podívat na slavnosti se synem." – Co zkouší zrovna? – "Zkouší historickou zbroj, jak vidím tady."
Rytíř Hugo z Bludova, Spolek přátel historie a šermu Páni z Bludova: "Vidět v televizi nebo na počítači nebo na tabletu nějakou zbraň, je jeden pohled, ale když si to tady vyzkouší, tak mají na to jiný pohled. Když cítí třeba těch pět kilo železa u těch dvouručních mečů, tak mají jinou představu o tom, jak to v tom středověku vlastně bylo. Máme tady zbraně, stan, máme tam vzadu i husitský vůz, se kterými skládali husité vozovou hradbu."
Večer přijeli do města dva významní středověcí panovníci, kteří přišli pro purkmistra, aby s nimi oficiálně zahájil slavnost.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Tak jako tradičně, i purkmistr musí přivítat vzácné hosty a musí svolit k průvodu a k těm dvoudenním oslavám. Tak i letos se tak stalo, že jako purkmistr jsem tuto výsadu přijal."
Jaroslav Nitka, koordinátor historických souborů: "Pro tento rok se jedná o téma Setkání knížete opolského Vladislava společně s Přemyslem Otakarem II. a ustanovení hranice tvoříce řeka Ostravice, která navždy učinila přítrž uzemním i hospodářským sporům."
Událost si nenechaly ujít davy poddaných a společně pak prošli průvodem do parku, kde byl zahájen rytířský turnaj.
Jaroslav Nitka, koordinátor historických souborů: "Diváci mohou v průběhu celých slavností, ať už to dnes, tedy v sobotní večer, stejně tak jako i zítřejší nedělní den, zhlédnout představení šermířů, kejklířů, komediantů, tanečnic, muzikantů a vůbec všeho, co s historií a romantikou souvisí."
Program pokračoval v neděli historickým jarmarkem, koncerty, hrami pro děti, vystoupením sokolníků i dalšími rytířskými ukázkami.
---
Krátké zprávy, 14. 8. 2023 17 h - 2
V neděli museli záchranáři vyjíždět na Frýdecko-Místecko. Pod vrcholem Skalka spadla z asi 10 metrů 36letá paraglidistka. S podezřením na vážné poranění páteře ji záchranáři z letecké záchranné služby transportovali do traumatologického centra.
Tisíc dvě stě metrů stačilo, aby 68letý řidič nákladního auta spáchal při předjíždění na dálnici D1 několik přestupků. Hrozí mu pokuta od 5 do 10 tisíc korun a zákaz řízení až na 1 rok. Už na místě zaplatil maximální možnou kauci 10 tisíc korun.
---
Události 2. světové války připomíná Slezské zemské muzeum Opava především památníkem v Hrabyni, který byl v dubnu otevřen po roční rekonstrukci. Kromě toho se podílí také na pořádání různých vojenských ukázek, teď v srpnu to byla akce Drahany 1945.
2. ročník akce Drahany 1945 spolupořádali Slezské zemské muzeum a Spolek vojenské pancéřové techniky. Na dva tisíce lidí sledovalo vojenské ukázky od partyzánských bojů až po závěrečnou bitvu s těžkou vojenskou technikou.
Jaroslav Pánek, Spolek vojenské pancéřové techniky: “Diváci tady mohli vidět v akci různou techniku, německou, ruskou, spojeneckou techniku a hlavně tahle akce v podstatě se nám posunula směrem k aviatice, kdy nám tady přistávaly a vzlétaly letadla, repliky druhoválečných strojů.”
Oblast Drahanské vrchoviny na Prostějovsku byla jako místo konání zvolena ne náhodou.
Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea Opava: “Protože v období protektorátu Čechy a Morava tady v tomto prostoru měly být největší střelnice a 33 obcí bylo od roku 1941 vystěhováno. Řada těch obcí sloužila jako cvičné cíle pro účely německé armády a byla zničena.”
Jana Horáková, ředitelka Slezského zemského muzea Opava: “Ty vojensko-historické ukázky neděláme proto, že bychom byli nějací militantní nadšenci, ale děláme je proto, abychom ukázali, jak je válka hrozivá, jak ohrožuje nejen vojáky, ale i civilní obyvatelstvo, jak ničí objekty, majetky, devastuje lidské životy.”
Velkou vojensko-historickou ukázku připravuje Slezské zemské muzeum na příští rok ve vlastním areálu v Darkovičkách, a to k 80. výročí ukončení 2. světové války.
---
