Studénka chce další inspirativní nápady veřejnosti
Takzvaný participativní rozpočet se stal i ve Studénce oblíbeným nástrojem, prostřednictvím kterého občané navrhují, co konkrétního by si ve městě přáli změnit nebo vylepšit. Teď na podzim radnice vyhlásila jeho nový ročník. Uzávěrka je už 30. listopadu.
Studénka opět dává šanci místním lidem, aby předložili nápady na vylepšení veřejného prostoru. Vyhlásila další ročník participativního rozpočtu. Své projekty mohou občané zaregistroval do konce listopadu.
Richard Ocásek, odbor školství, kultury a soc. věcí, MěÚ Studénka: “Podrobné informace najdete na webových stránkách města, kde jsou vydána zásady participativního rozpočtu. Je tam podmínka starší 18 let a ten návrh by měl mít podpis dvaceti podporovatelů.”
Částku na participativní rozpočet radnice každoročně zvyšuje o deset procent.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Začínali jsme na částce 200 tisíc korun a postupně se v roce 2025 dostaneme už na částku téměř 322 tisíc korun, které bude možné rozdělit mezi jeden nebo více projektů. Uvidíme samozřejmě kolik jich bude, jak se ve finále posoudí.”
Nápady, které radnice za zhruba pětileté období fungování participativního rozpočtu obdržela, považuje starosta za rozhodně smysluplné a inspirativní.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Samozřejmě, mnohdy už mají i pracovníci města, kteří se třeba starají o majetek, pracují na rozvoji města, určitou provozní slepotu, že třeba některé podněty nevnímají a je to zajímavým impulsem.”
Dosud bylo z návrhů lidí například zrealizováno veřejné griloviště, dětské hřiště nebo teď naposledy třeba dobíjecí solární stanice pro kola a mobily u koupaliště.
---
Ministerstvo ŽP pomůže Ostravě s povodňovými škodami
Dobrá zpráva přišla z ministerstva životního prostředí. To totiž vyhovělo městu Ostrava a schválilo v plném rozsahu dotaci na opravu čistírny odpadních vod a další infrastrukturu, která byla poničena při zářijových povodních.
Ministerstvo životního prostředí vyhovělo žádosti Ostravy a pomůže zmírnit povodňové škody ve městě. Prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR poskytne finanční podporu ve výši sta procent z celkových nákladů, nutných k obnově Ústřední čistírny odpadních vod Přívoze, čerpacích stanic odpadních vod a kanalizační sítě.
Petr Hladík (KDU-ČSL), ministr životního prostředí: "povodeň zasáhla obrovským způsobem Ústřední čistírnu odpadních vod v Ostravě, proto jsme pomohli se všemi opravami, elektroinstalacemi, kanalizacemi a to v celkové výši necelých 600 milionů korun. Právě ta ostravská čistírna dostala největší podporu. V celém zasaženém území Moravskoslezského a Olomouckého kraje jsme alokovali celkem 2 miliardy korun. Dáváme stoprocentní dotaci všem, aby se co nejdříve čistila odpadní vod a tam, kde povodeň roztrhala vodovody, aby co nejdříve tekla čistá a pitná voda."
Ústřední čistírna odpadních vod a její zprovoznění je od prvních okamžiků po opadnutí vody prioritou číslo jedna. V současné době totiž veškerá splašková voda vytéká do Odry. Rychle poskytnuté peníze jsou vítanou pomocí.
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: "Opravdu bych chtěl poděkovat MŽP, které nám pomohlo minimálně ve finanční stránce tento problém vyřešit a přes fond na obnovu infrastruktury pro životní prostředí, která je poničena povodněmi, nám umožní veškeré náklady na obnovení provozu té čističky odpadních vod uhradit."
Ostravě napáchaly povodně na majetku škodu za přibližně 1,5 miliardy korun a vodohospodářská infrastruktura tvoří podstatnou částí těchto peněz. Celkem jde asi o 600 milionů korun.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora: "Je to podtrhnutí naší připravenosti a našich kroků, které vedly nejen k obnově, ale i k tomu, abychom nejen vyčíslit škody, ale mohly jsme si šáhnout na peníze, které pro nás budou alfa a omega budoucího rozvoje vodohospodářské sítě. Jinak bychom to museli opravovat na úkor jiných vodohospodářských staveb."
Projekt na odstranění povodňových škod na vodohospodářské infrastruktuře musí být podle smlouvy, kterou Ostrava se Státním fondem životního prostředí uzavřela, realizován do poloviny příštího roku.
---
Krátké zprávy 15. 11. 2024 17.00 - 1
2. MÍSTO PRO ZREKONSTRUOVANOU OSTRAVICI
Zrekonstruovaná Ostravica získala druhé místo v soutěži Best of Realty 2024 v kategorii Rekonstruované kanceláře. Porota ocenila kombinaci moderních prvků s původními. Autorem rekonstrukce je architekt Martin Náhlovský.
ENDOSKOPICKÁ VĚŽ VE FNO
FN Ostrava pořídila díky dvoumilionové dotaci novou endoskopickou věž, která zlepší diagnostiku kolorektálního karcinomu. Nová technologie umožní přesnější koloskopická vyšetření a snadnější odstranění rizikových polypů. Tento krok je součástí dlouhodobého plánu nemocnice na posílení prevence rakoviny zažívacího traktu.
---
Porubští studenti si připomněli 17. listopad
Studenti 5 gymnázií z Ostravy-Poruby si připomněli Den boje za svobodu a demokracii. Uspořádali demonstraci na Hlavní třídě, kde vystoupili s živými obrazy připomínající klíčové události našich moderních dějin.
Akce vznikla spontánně už loni a také letos se do ní zapojila gymnázia působící v Porubě. Více než tisíc studentů prošlo s transparenty Hlavní třídou na Alšovo náměstí, kde proběhla manifestace.
Darina Ondráčková, studentka, Jazykové gymnázium Pavla Tigrida: “Je to akce, kde budou živé obrazy, které budou představovat různé historické události. My například za Jazykové gymnázium budeme znázorňovat 1. máj 1986 a taky 20. listopad 1989.”
Aaron Aram, student, Wichterlovo gymnázium: “My jsme si připravili vystoupení připomenutí smrti z roku 1982 Leonida Brežněva. Jeden z našich studentů podepsal arch, který byl kondolenční s názvem The plastic people of the universe.”
Listopadové události z roku 1989 změnily životy mnoha lidí.
Jan Král, chartista: "Žili jsme v okupované zemi, bylo tady 75 tisíc sovětských vojáků těžce ozbrojených, kteří drželi ten režim naživu a byl to režim starých odporných rudých starců, kteří neváhali posílat vodní děla proti lidem.”
Vítězství svobody studenti oslavili písní Marty Kubišové Modlitba pro Martu a shromáždění ukončil společný zpěv České státní hymny.
---
Studenti gymnázia se setkali s pamětníky Sametové revoluce
Karvinské gymnázium zorganizovalo pro své studenty týdenní připomínku událostí, které souvisely se 17. listopadem. Studenti se také setkali se dvěma pamětníky, se kterými mohli o pádu komunistického režimu diskutovat.
S pamětníky se setkali maturanti v rámci předmětu Moderní historie. Studentům převyprávěli své vzpomínky na Sametovou revoluci i událostem, které jí předcházely.
Apostolis Konstantinidis, pamětník: "Já jsem spoluzakládal Občanské fórum, proto, že už předtím jsme měli nějaké iniciativy, snažili jsme se prosazovat různé diskuzní kluby. Na popud vysílání Svobodné Evropy jsme se sešli na náměstí, čekali jsme, kdo tam přijde, bylo nás tam asi 30, šli jsme ke kulturnímu domu a končili jsme s tím průvodem, to už nás bylo asi 300 před OV KSČM tehdy, dnes před Slezskou univerzitou, tam jsme předložili naše požadavky. "
Matěj Juřík, student gymnázia: "Pro mě to bylo obrovsky přínosné, dozvěděl jsem se, jak vypadala Sametová revoluce v Karviné, což jsem předtím nevěděl. Nevím, jestli bych vůbec na to náměstí šel, jeslti bych měl tu odvahu překonat strach z toho,c o bude dál.”
Karvinské gymnázium organizuje připomínkové akce k 17. listopadu pravidelně.
Martin Brzóska, pedagog: "Snažíme se toto téma propojovat i v různých hodinách během celého týdne."
Akci doprovázela i výstava plakátů, historických fotografií a studentských prací.
---
Krátké zprávy 15. 11. 2024 17.00 - 2
MS KRAJ PODPOŘÍ NOVÉ ORDINACE
Moravskoslezský kraj vyčlení v příštím roce 8 milionů korun na podporu nových ordinací, hospicové péče a péče o duševní zdraví. Krajské dotace podpoří také projekty zaměřené na zdravotnickou prevenci a osvětu. Žádosti bude možné podávat začátkem příštího roku, informace jsou dostupné na webu kraje.
STARTUJE OPRAVA SILNICE 1/11 V RÝMAŘOVĚ
Oprava silnice I/11 v Rýmařově začíná 18. listopadu. Práce na 400 metrech vozovky potrvají přibližně týden a zahrnují výměnu asfaltu. Pro oba směry bude průjezd kyvadlový, řízený semafory nebo regulovčíky. Oprava vyjde na zhruba šest milionů korun.
---
Frýdek-Místek navrátil život tůním ve Frýdeckém lese
Frýdek-Místek obnovil tůně na Bílém potoku ve Frýdeckém lese a zvelebil jejich okolí. Úpravami došlo k vytvoření biotopu pro živočichy a rostliny. Zkultivované místo nyní láká k procházkám i k posezení v lese.
Frýdek-Místek obnovil drobné rybníčky na horním toku Bílého potoka ve Frýdeckém lese. Revitalizace se dočkaly čtyři tůně a studánka.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/ODS), náměstek primátora Frýdku-Místku: "V podstatě se jedná o to, že z té nejbližší tůně bylo prohloubeno dno, byly odtěženy sedimenty, došlo ke zpevnění hráze. Ostatní tři tůně prošly kompletním zásahem. Studánka byla obložena lomovým kamenem a PVC trubka byla nahrazena mosaznou. Došlo tak k evidentnímu a krásnému vytvoření místa pro odpočinek, ideálnímu domovu pro živočichy rostliny a samozřejmě pro místní obyvatele také ideální prostor na procházku, na pozorování přírody."
Stavební práce vyšly na zhruba 1,3 milionu korun, z toho přibližně 890 tisíc korun uhradily Norské fondy, přes 157 tisíc pak městu poskytl Státní fond životního prostředí.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/ODS), náměstek primátora Frýdku-Místku: "My se samozřejmě zaměřujeme na Frýdecký les, chtěli bychom po revitalizaci odpočinkového místa na Zátiší, které bylo v minulosti obnoveno, nyní po revitalizaci tůní také vybudovat ptačí stezku, lesopark, propojit naučné chodníky a pokud by se samozřejmě také podařilo, tak bychom byli rádi, kdyby se podařilo dopojit cyklostezku směrem do Sedlišť."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Frýdecký les je cenné území pro město nejen z pohledu toho, že je opravdu součástí města. Zároveň je to biotop, kde se podařilo vrátit přirozenou faunu a floru. A daří se to i díky revitalizovaným tůním. A my o Frýdeckém lese uvažujeme i jako celku, který má být propojením Frýdku a Sedlišť budoucí cyklostezkou a zároveň chceme propojit i odpočinková místa Zátiší, hřiště pod Mámou, ale stále chceme zachovat přírodní ráz tohoto území, ale chceme ho zpřístupnit obyvatelům, protože ho mají opravdu na dosah."
Vznik tůněk se datuje do roku 1949. Vybudovali je místní rybáři. Až do 90. let minulého století byly využívány k odchovu pstružího plůdku, poté zde rybáři skončili a rybníčky postupně chátraly.
---