Mezi poskytovatele sociálních služeb zařazených do krajské sítě sociálních služeb rozdělí Moravskoslezský kraj téměř 3 miliardy korun. Je to skoro o 10 procent více, než minulý rok.
Moravskoslezský kraj schválil navýšení dotace všem poskytovatelům sociálních služeb a navíc individuálně podpoří vybrané typy sociálních služeb. Jde především o služby navazující na reformu psychiatrické péče. Celkem budou rozděleny 2 miliardy a 830 milionů korun.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: „Jsem rád, že jsme mohli poskytovatelům sociálních služeb už z kraje roku rozdělit více finančních prostředků, než obdrželi za celý rok 2022. To jim výrazně dodá jistotu, přispěje k předvídatelnosti a zvýšení stability hospodaření. Ocení to jistě zejména neziskové organizace, které jsou na dotacích závislé. Mám radost i z toho, že se podařilo výrazně podpořit služby pro duševně nemocné či terénní služby sociální péče."
Zároveň byly také podpořeny sociální služby, které pomáhají klientům co nejdéle žít v přirozeném prostředí svých domovů. Jde především tedy o terénní služby. V roce 2016 kraj rozdělil mezi poskytovatele sociálních služeb asi 1 miliardu korun. O tři roky později to byla dvojnásobná částka, tedy 2 miliardy a letos jsou to téměř miliardy 3.
---
Krajské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny už nebude spravovat krajský úřad, ale od příštího měsíce bude patřit pod ministerstvo vnitra. Ostrava bude také jedno ze tří míst v zemi, kde bude migrantům zajištěno i ubytování.
I když už uprchlická vlna z Ukrajiny značně opadla, pořád do našeho kraje migranti přicházejí. Krajské asistenční centrum v Ostravě eviduje asi 220 migrantů týdně. Centrum nyní spravuje kraj, společně s hasiči a Českým červeným křížem. Od dubna bude centrum spadat pod ministerstvo vnitra.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Od dubna, kdy přejdou všechna KACPU pod Ministerstvo vnitra ČR, kraj státu pronajme prostory KACPU v ulici Dr. Malého v Ostravě za symbolickou jednu korunu."
Ministerstvo vnitra provoz příliš měnit nebude. I nadále bude registrace probíhat třikrát týdně - v pondělí ve středu a v pátek. Ubytování ale bude zajišťovat nepřetržitě 24 hodin denně, jako jedno ze tří míst v České republice.
Hana Malá, mluvčí Ministerstva vnitra ČR: "Pro lidi, kteří k nám utíkají před válkou na Ukrajině, se nic zásadního nemění. Všechny služby budou na pracovištích poskytovány ve stanovených úředních hodinách. Ministerstvo vnitra rovněž zajistí nepřetržitý provoz na třech vybraných místech, kde budou lidé bez vlastního ubytování moci přespat a vyčkat do otevření standardních pracovišť. "
Kromě pracovníků ministerstva zatím budou s centrem spolupracovat hasiči. Jejich úkolem zůstane zajištění ubytovacích kapacit. Ty jsou nyní v budově na ulici Dr. Malého v Ostravě 64 míst a budou se zvyšovat na 100 lůžek.
---
Ostravská univerzita vyhlásila veřejnou zakázku na generálního dodavatele stavby nového vědecko výzkumného centra LERCO za bezmála 700 milionů korun. Má v něm pracovat 9 výzkumných týmů v oblasti biomedicíny, přírodních věd a behaviorálního zdraví. Stavět by se mělo na podzim. Otevření je plánováno na rok 2025, celkové dokončení pak na rok 2027.
Městem pro byznys MS kraje je stejně jako loni Ostrava. Druhá je Opava a třetí FM. Srovnávací výzkum Město pro byznys již šestnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností.
---
Když se pokácí vzrostlý zdravý strom, lidé to vždy vnímají velmi citlivě. V Havířově jich nyní museli vykácet více než patnáct v jedné ulici. Odhaduje se, že ve městě roste až 30 procent stromů na zasíťovaných místech.
Tyto stromy v Moskevské ulici byly vysázeny, když se Havířov stavěl. Nyní je museli dřevorubci pokácet, protože v okalitě vede horkovod, na kterém se musí provést oprava.
Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: "Bohužel, horkovod je umístěn v zelené ploše tak, že občané na ni vysadili stromy a tyto stromy je v souladu s platnou legislativou společnost Veolia oprávněná pokácet, protože vyrůstají přímo na horkovodní síti a v jejím ochranném pásmu."
Lidé vnímají vykácení vzrostlých stromů nelibě.
anketa: “Moc se mi to nelíbí, protože tady bydlíme u lesa a je to pěkné tady ty stromy, ale slyšel jsem něco, že se tu dělá nějaké potrubí a že se vysází nové. Nevím, jestli je to pravda.”
anketa: “Je mi to líto, protože to jsme již před 50 lety sázeli nějaké stromy, takže se na to díváme, že je to škoda. Co se dá dělat. Budeme sázet nové.”
S výsadbou nových stromů to ale není tak jednoduché.
Jan Smola, odbor životního prostředí: "Tak to je velmi problematické. Vrátit stromy na ta místa, kde rostly, už nelze. Tam je ta síť, my to už víme. Máme tady dokonce takový speciální program, který nás informuje o tom, kudy která síť v Havířově vede, takže my se toho i držíme. Je to velké plus, protože víme, kde vysazovat můžeme a kde je vysazovat nemůžeme."
Město odhaduje, že až 30 procent stromů roste na místech, pod kterými se nacházejí nějaké sítě.
---
Vítkovická radnice pomáhá s Charitou Ostrava lidem bez domova začlenit se zpět do společnosti. Ti každé úterý uklízí v problémových lokalitách obvodu. Za každou odpracovanou půlhodinu dostanou padesátikorunovou stravenku.
Na začátku myšlenky byla inspirace z jiných měst jako Tábor či Znojmo. Společný pilotní projekt ostravského obvodu Vítkovice a Charity Ostrava s názvem Stravenka, který odstartoval v druhé polovině července, pomáhá lidem ohroženým sociálním vyloučením vytvořit si zázemí a získat stabilitu. Ti se na oplátku podílí na zvelebování veřejných prostranství Ostravy-Vítkovic.
Pavel Bielka, vedoucí odboru technických služeb, MOb Ostrava-Vítkovice:”Vždycky jim určíme lokalitu, už máme vytipované lokality, které jsou velice problémové jako je tady tato ulice Sirotčí, kde opravdu toho odpadu je spousta.”
Daniel Kraut, tiskový mluvčí Charita Ostrava: “ Udělali jsme takovou jakoby mikro komunikaci vůči klientům nějaký letáček plakátek samozřejmě ústní komunikace jako primárně a díky tomu se nám podařilo jakoby namotivovat nebo oslovit několik lidí a ta skupinka se postupně jakoby rozrůstala rozrůstá a teďka už bychom jako už byly dvě skupiny.”
Zájem je velký, převyšuje kapacitu i možnosti Charity. Jejich pracovníci tak bedlivě vybírají mezi klienty, které znají a vědí, že budou zodpovědně pracovat.
Lubomír Gebauer, zástupce vedoucího, Charitní dům sv. Benedikta Labre – nízkoprahové denní centrum: “Je to o malých krůčcích. Oni získávají pracovní návyky, ví, že je to v úterý, můžou komunikovat mezi sebou, s náma takže má jiný pohled na ten svět ve smyslu tom, že komunikují prostě běžné problémy, protože oni jsou zatížení svými velkými.. kde spát když je minus 10 kde sehnat jídlo apod. jo.”
anketa: klienti nízkoprahového centra Labre:
“Trošku přijdu na jiné myšlenky jo.. pomůže to jako na takový začátek a trochu aby se člověk probral a začal už odznova.. to chci taky jít mezi jiné lidi, že.. protože když jste pořád mezi těma samýma, kterým se třeba už nechce pozvednout jako změnit ten život, tak se z toho už nikdy nedostanete no..”
“Jsem rád, že si vydělám nějakou korunku i na té charitě můžu si něco koupit na jídlo a tak.”
Zda se projekt Stravenka rozšíří i do dalších částí Ostravy bude záviset na zájmu obvodů a na personálních kapacitách Charity Ostrava.
---
Státní podnik DIAMO dokončil návoz zásypového materiálu do areálu černouhelného Dolu Frenštát. K zasypání je třeba zhruba 200 tisíc tun hlušiny, návoz probíhal od loňského července. Zásyp dolu je v plánu koncem léta po vyřízení všech náležitostí.
Centrum Ostravy má 150 nových parkovacích míst. Jsou pod budovou Univerzitního zázemí sportu a behaviorálního zdraví na Černé louce. Parkoviště je otevřeno v rámci zkušebního provozu, prozatím bez elektronického odbavovacího systému.
---
Domov pro seniory ve Frýdku-Místku opět obnovil příjem nových klientů. Ten byl původně pozastaven kvůli stěhování uživatelů z důvodů rekonstrukce pobočky ve Školské ulici. Aktuálně eviduje domov ale velké množství žádostí. Zájemci proto mají být trpěliví nebo případně zkusit využít i jiných dočasných služeb ve městě.
Domov pro seniory ve Frýdku-Místku měl dočasně omezen příjem nových klientů.
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Vzhledem k připravované rekonstrukci budovy domova pro seniory na Školské ulici, museli být tamní klienti přestěhováni do budovy na ulici 28. října. Jednalo se zhruba o 27 seniorů."
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "Žádosti pozastaveny nebyly, ale byl omezen částečně příjem. V některých měsících, a hlavně na konci roku, byl omezen příjem úplně. To znamená, že jsme nemohli vyjít vstříc vůbec nikomu."
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "V lednu bylo stěhování ukončeno. Nyní již mohou senioři opět podávat žádost do domova pro seniory v ulici 28. října. Protože během stěhování omezil domov pro seniory nástupy, registruje nyní vyšší počet žadatelů. Chtěla bych poprosit zájemce o tuto službu a jejich blízké o trpělivost. Nástupy budou postupné, dle naléhavosti. Každá žádost se posuzuje individuálně dle zdravotního stavu seniora."
Kapacita domova je v tuto chvíli 156 uživatelů a žádostí tady evidují na 300, z toho je zhruba 30 urgentních.
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "V tuto chvíli bych možná chtěl udělat jenom takovou osvětu. Že se nám pořád nedaří vymýtit takový ten nešvar, kdy dostáváme žádosti mnoho let dopředu. Hodně obyvatel má povědomí, že čím dříve si podá žádost, byť třeba o tři roky dopředu, pět let dopředu, stává se nám, tak je na ně pamatováno. Takhle to v tuto chvíli nefunguje. My jsme to nastavili tak, že každou žádost je nutné prošetřit. To znamená, sociální pracovník vyjíždí do terénu, udělá sociální šetření v daném místě bydliště, a udělá z toho nějaký scoring, kdy zmapuje tu potřebnost toho umístění."
O přijetí klienta rozhoduje zdravotní a sociální komise.
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "Pro představu v tuto chvíli bereme třeba ty, kteří nemají rodinu. Mají úplně blok, třeba jsou opravdu po nějakém kompletním zdravotním zákroku, jsou úplně imobilní. Mají bariéru třeba i toho výtahu v aktuálním bydlišti. A toto jsou lidé, kteří potřebují tu péči v tuto chvíli nejvíc."
Ve městě existují ještě další sociální služby, které se starají o seniory. Na ty je možné se v případě obsazenosti domova obrátit.
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Senioři mají samozřejmě možnost využít pečovatelskou službu, kdy dochází do domova, přímo do bytu toho seniora, ošetřující personál, který se postará o toho seniora. Dá mu najíst nebo ho pomůže vykoupat. Potom máme tady Domovinku, kde je to taková odlehčovací služba, funguje to na principu školky, kdy senior se odveze nebo ho tam přivezou rodinní příslušníci. Tráví tam celé dopoledne, má tam program, následně dostane oběd a potom odpoledne si ho zase rodinní příslušníci vyzvednou nebo ho doveze služba nějaká."
Kompletní přehled najdete v na webu města.
---
Mezi poskytovatele sociálních služeb zařazených do krajské sítě sociálních služeb rozdělí Moravskoslezský kraj téměř 3 miliardy korun. Je to skoro o 10 procent více, než minulý rok.
Moravskoslezský kraj schválil navýšení dotace všem poskytovatelům sociálních služeb a navíc individuálně podpoří vybrané typy sociálních služeb. Jde především o služby navazující na reformu psychiatrické péče. Celkem budou rozděleny 2 miliardy a 830 milionů korun.
Jiří Navrátil, náměstek hejtmana MS kraje: „Jsem rád, že jsme mohli poskytovatelům sociálních služeb už z kraje roku rozdělit více finančních prostředků, než obdrželi za celý rok 2022. To jim výrazně dodá jistotu, přispěje k předvídatelnosti a zvýšení stability hospodaření. Ocení to jistě zejména neziskové organizace, které jsou na dotacích závislé. Mám radost i z toho, že se podařilo výrazně podpořit služby pro duševně nemocné či terénní služby sociální péče."
Zároveň byly také podpořeny sociální služby, které pomáhají klientům co nejdéle žít v přirozeném prostředí svých domovů. Jde především tedy o terénní služby. V roce 2016 kraj rozdělil mezi poskytovatele sociálních služeb asi 1 miliardu korun. O tři roky později to byla dvojnásobná částka, tedy 2 miliardy a letos jsou to téměř miliardy 3.
---
Krajské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny už nebude spravovat krajský úřad, ale od příštího měsíce bude patřit pod ministerstvo vnitra. Ostrava bude také jedno ze tří míst v zemi, kde bude migrantům zajištěno i ubytování.
I když už uprchlická vlna z Ukrajiny značně opadla, pořád do našeho kraje migranti přicházejí. Krajské asistenční centrum v Ostravě eviduje asi 220 migrantů týdně. Centrum nyní spravuje kraj, společně s hasiči a Českým červeným křížem. Od dubna bude centrum spadat pod ministerstvo vnitra.
Ivo Vondrák, hejtman MS kraje: "Od dubna, kdy přejdou všechna KACPU pod Ministerstvo vnitra ČR, kraj státu pronajme prostory KACPU v ulici Dr. Malého v Ostravě za symbolickou jednu korunu."
Ministerstvo vnitra provoz příliš měnit nebude. I nadále bude registrace probíhat třikrát týdně - v pondělí ve středu a v pátek. Ubytování ale bude zajišťovat nepřetržitě 24 hodin denně, jako jedno ze tří míst v České republice.
Hana Malá, mluvčí Ministerstva vnitra ČR: "Pro lidi, kteří k nám utíkají před válkou na Ukrajině, se nic zásadního nemění. Všechny služby budou na pracovištích poskytovány ve stanovených úředních hodinách. Ministerstvo vnitra rovněž zajistí nepřetržitý provoz na třech vybraných místech, kde budou lidé bez vlastního ubytování moci přespat a vyčkat do otevření standardních pracovišť. "
Kromě pracovníků ministerstva zatím budou s centrem spolupracovat hasiči. Jejich úkolem zůstane zajištění ubytovacích kapacit. Ty jsou nyní v budově na ulici Dr. Malého v Ostravě 64 míst a budou se zvyšovat na 100 lůžek.
---
Ostravská univerzita vyhlásila veřejnou zakázku na generálního dodavatele stavby nového vědecko výzkumného centra LERCO za bezmála 700 milionů korun. Má v něm pracovat 9 výzkumných týmů v oblasti biomedicíny, přírodních věd a behaviorálního zdraví. Stavět by se mělo na podzim. Otevření je plánováno na rok 2025, celkové dokončení pak na rok 2027.
Městem pro byznys MS kraje je stejně jako loni Ostrava. Druhá je Opava a třetí FM. Srovnávací výzkum Město pro byznys již šestnáctým rokem hodnotí podnikatelský potenciál měst a obcí v České republice. Detailnímu zkoumání jsou podrobena všechna města a obce s rozšířenou působností.
---
Když se pokácí vzrostlý zdravý strom, lidé to vždy vnímají velmi citlivě. V Havířově jich nyní museli vykácet více než patnáct v jedné ulici. Odhaduje se, že ve městě roste až 30 procent stromů na zasíťovaných místech.
Tyto stromy v Moskevské ulici byly vysázeny, když se Havířov stavěl. Nyní je museli dřevorubci pokácet, protože v okalitě vede horkovod, na kterém se musí provést oprava.
Jana Návratová, vedoucí odboru životního prostředí: "Bohužel, horkovod je umístěn v zelené ploše tak, že občané na ni vysadili stromy a tyto stromy je v souladu s platnou legislativou společnost Veolia oprávněná pokácet, protože vyrůstají přímo na horkovodní síti a v jejím ochranném pásmu."
Lidé vnímají vykácení vzrostlých stromů nelibě.
anketa: “Moc se mi to nelíbí, protože tady bydlíme u lesa a je to pěkné tady ty stromy, ale slyšel jsem něco, že se tu dělá nějaké potrubí a že se vysází nové. Nevím, jestli je to pravda.”
anketa: “Je mi to líto, protože to jsme již před 50 lety sázeli nějaké stromy, takže se na to díváme, že je to škoda. Co se dá dělat. Budeme sázet nové.”
S výsadbou nových stromů to ale není tak jednoduché.
Jan Smola, odbor životního prostředí: "Tak to je velmi problematické. Vrátit stromy na ta místa, kde rostly, už nelze. Tam je ta síť, my to už víme. Máme tady dokonce takový speciální program, který nás informuje o tom, kudy která síť v Havířově vede, takže my se toho i držíme. Je to velké plus, protože víme, kde vysazovat můžeme a kde je vysazovat nemůžeme."
Město odhaduje, že až 30 procent stromů roste na místech, pod kterými se nacházejí nějaké sítě.
---
Vítkovická radnice pomáhá s Charitou Ostrava lidem bez domova začlenit se zpět do společnosti. Ti každé úterý uklízí v problémových lokalitách obvodu. Za každou odpracovanou půlhodinu dostanou padesátikorunovou stravenku.
Na začátku myšlenky byla inspirace z jiných měst jako Tábor či Znojmo. Společný pilotní projekt ostravského obvodu Vítkovice a Charity Ostrava s názvem Stravenka, který odstartoval v druhé polovině července, pomáhá lidem ohroženým sociálním vyloučením vytvořit si zázemí a získat stabilitu. Ti se na oplátku podílí na zvelebování veřejných prostranství Ostravy-Vítkovic.
Pavel Bielka, vedoucí odboru technických služeb, MOb Ostrava-Vítkovice:”Vždycky jim určíme lokalitu, už máme vytipované lokality, které jsou velice problémové jako je tady tato ulice Sirotčí, kde opravdu toho odpadu je spousta.”
Daniel Kraut, tiskový mluvčí Charita Ostrava: “ Udělali jsme takovou jakoby mikro komunikaci vůči klientům nějaký letáček plakátek samozřejmě ústní komunikace jako primárně a díky tomu se nám podařilo jakoby namotivovat nebo oslovit několik lidí a ta skupinka se postupně jakoby rozrůstala rozrůstá a teďka už bychom jako už byly dvě skupiny.”
Zájem je velký, převyšuje kapacitu i možnosti Charity. Jejich pracovníci tak bedlivě vybírají mezi klienty, které znají a vědí, že budou zodpovědně pracovat.
Lubomír Gebauer, zástupce vedoucího, Charitní dům sv. Benedikta Labre – nízkoprahové denní centrum: “Je to o malých krůčcích. Oni získávají pracovní návyky, ví, že je to v úterý, můžou komunikovat mezi sebou, s náma takže má jiný pohled na ten svět ve smyslu tom, že komunikují prostě běžné problémy, protože oni jsou zatížení svými velkými.. kde spát když je minus 10 kde sehnat jídlo apod. jo.”
anketa: klienti nízkoprahového centra Labre:
“Trošku přijdu na jiné myšlenky jo.. pomůže to jako na takový začátek a trochu aby se člověk probral a začal už odznova.. to chci taky jít mezi jiné lidi, že.. protože když jste pořád mezi těma samýma, kterým se třeba už nechce pozvednout jako změnit ten život, tak se z toho už nikdy nedostanete no..”
“Jsem rád, že si vydělám nějakou korunku i na té charitě můžu si něco koupit na jídlo a tak.”
Zda se projekt Stravenka rozšíří i do dalších částí Ostravy bude záviset na zájmu obvodů a na personálních kapacitách Charity Ostrava.
---
Státní podnik DIAMO dokončil návoz zásypového materiálu do areálu černouhelného Dolu Frenštát. K zasypání je třeba zhruba 200 tisíc tun hlušiny, návoz probíhal od loňského července. Zásyp dolu je v plánu koncem léta po vyřízení všech náležitostí.
Centrum Ostravy má 150 nových parkovacích míst. Jsou pod budovou Univerzitního zázemí sportu a behaviorálního zdraví na Černé louce. Parkoviště je otevřeno v rámci zkušebního provozu, prozatím bez elektronického odbavovacího systému.
---
Domov pro seniory ve Frýdku-Místku opět obnovil příjem nových klientů. Ten byl původně pozastaven kvůli stěhování uživatelů z důvodů rekonstrukce pobočky ve Školské ulici. Aktuálně eviduje domov ale velké množství žádostí. Zájemci proto mají být trpěliví nebo případně zkusit využít i jiných dočasných služeb ve městě.
Domov pro seniory ve Frýdku-Místku měl dočasně omezen příjem nových klientů.
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Vzhledem k připravované rekonstrukci budovy domova pro seniory na Školské ulici, museli být tamní klienti přestěhováni do budovy na ulici 28. října. Jednalo se zhruba o 27 seniorů."
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "Žádosti pozastaveny nebyly, ale byl omezen částečně příjem. V některých měsících, a hlavně na konci roku, byl omezen příjem úplně. To znamená, že jsme nemohli vyjít vstříc vůbec nikomu."
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "V lednu bylo stěhování ukončeno. Nyní již mohou senioři opět podávat žádost do domova pro seniory v ulici 28. října. Protože během stěhování omezil domov pro seniory nástupy, registruje nyní vyšší počet žadatelů. Chtěla bych poprosit zájemce o tuto službu a jejich blízké o trpělivost. Nástupy budou postupné, dle naléhavosti. Každá žádost se posuzuje individuálně dle zdravotního stavu seniora."
Kapacita domova je v tuto chvíli 156 uživatelů a žádostí tady evidují na 300, z toho je zhruba 30 urgentních.
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "V tuto chvíli bych možná chtěl udělat jenom takovou osvětu. Že se nám pořád nedaří vymýtit takový ten nešvar, kdy dostáváme žádosti mnoho let dopředu. Hodně obyvatel má povědomí, že čím dříve si podá žádost, byť třeba o tři roky dopředu, pět let dopředu, stává se nám, tak je na ně pamatováno. Takhle to v tuto chvíli nefunguje. My jsme to nastavili tak, že každou žádost je nutné prošetřit. To znamená, sociální pracovník vyjíždí do terénu, udělá sociální šetření v daném místě bydliště, a udělá z toho nějaký scoring, kdy zmapuje tu potřebnost toho umístění."
O přijetí klienta rozhoduje zdravotní a sociální komise.
Petr Kuchta, ředitel Domova pro seniory Frýdek-Místek: "Pro představu v tuto chvíli bereme třeba ty, kteří nemají rodinu. Mají úplně blok, třeba jsou opravdu po nějakém kompletním zdravotním zákroku, jsou úplně imobilní. Mají bariéru třeba i toho výtahu v aktuálním bydlišti. A toto jsou lidé, kteří potřebují tu péči v tuto chvíli nejvíc."
Ve městě existují ještě další sociální služby, které se starají o seniory. Na ty je možné se v případě obsazenosti domova obrátit.
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Senioři mají samozřejmě možnost využít pečovatelskou službu, kdy dochází do domova, přímo do bytu toho seniora, ošetřující personál, který se postará o toho seniora. Dá mu najíst nebo ho pomůže vykoupat. Potom máme tady Domovinku, kde je to taková odlehčovací služba, funguje to na principu školky, kdy senior se odveze nebo ho tam přivezou rodinní příslušníci. Tráví tam celé dopoledne, má tam program, následně dostane oběd a potom odpoledne si ho zase rodinní příslušníci vyzvednou nebo ho doveze služba nějaká."
Kompletní přehled najdete v na webu města.
---
