Zemědělci, myslivci a dobrovolníci se snaží už několik let najít způsob, jak zachránit zvěř schovanou v polích před ostrými břity žacích strojů. Jednou z vysoce účinných se ukazuje vyhledávání zvěře pomocí dronů s termokamerami. Minimálně jeden takový by chtěli pořídit ve Václavovicích.
Aby nedocházelo k masakrování zvěře při strojním kosení, procházejí pole a louky dobrovolníci. Ti se snaží ukrytou zvěř najít a před posekáním zachránit.
Dobrovolnice: “Já jsem tady, protože jsem se o tom dozvěděla přes skupinu a viděla jsem, jak stroje ta srnčata sekají. Tak jsem se rozhodla, že se připojím a pomůžu. Věřím, že zachráníme hodně srnčat.”
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Vyháníme mláďata srn srnčata, ale nejen je. Také jinou drobnou zvěř. Sháníme dobrovolníky, protože to pole musíme projít, musíme se dívat do těch trav, protože ta zvěř je ukrytá v trsech trávy. Jde to celkem špatně vidět.”
Procházení polí je náročné a dobrovolníkům proto už pomáhají drony s termovizí, které přesně odhalují skrytou zvěř.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Těch dobrovolníků je málo, proto kdybychom pořídili nějaký ten dron s termovizí, tak by to byla velká pomoc. Protože vyletíme tím dronem v ranních hodinách, kdy to pole ještě není nahřáté a ta srnčata v poli tou kamerou krásně vidíme. Srnčata a další drobnou zvěř můžeme vysbírat a po seči je zase vrátíme do přírody.”
Na pořízení dronu s termokamerou se lidé skládají ve veřejné sbírce.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Ministerstvo zemědělství na to dotace bohužel neposkytuje. Snad dává dotace jen na nějaké lišty, které upozorní kombajn, že se nějaká zvěř v poli nachází. Drony s termokamerou už používají někde v Čechách. Také založili sbírku na Doniu a vysbírali prostředky, mají snad 4 drony a mají stoprocentní účinnost. Vím, že nemají stočené žádné mláďata díky tomu dronu. Já bych chtěla trošku pomoct tady nám dobrovolníkům a okolním mysliveckým spolkům a proto jsem založila sbírku na Donio. Je to vlastně sbírka tady pro Moravskoslezský kraj. Ráda bych vybrala penízky na pořízení aspoň jednoho dronu. Proto běží momentálně sbírka na Donio pod názvem Zachraňme zvířata a drobnou zvěř v Moravskoslezském kraji.”
Použití dronu s termovizí by mělo výrazně snížit množství zvěře usmrcené sekačkami.
---
Každé čtvrté dítě v České republice se rodí císařským řezem. Proto se tato porodnická operace stala hlavním tématem mezinárodní konference Porod 2023 v Ostravě. Své zkušenosti si na ni vyměňovalo na 400 účastníků.
Lékaři, psychiatři, psychologové, porodní asistentky, fyzioterapeuti, ale i nezdravotníci sdíleli své zkušenosti s císařským řezem.
Ondřej Šimetka, gynekolog a porodník: „Císařský řez je obrovské téma, je to skutečně fenomén. Bezpečný císařský řez je záležitostí posledních šedesáti sedmdesáti let, před tím byl spojen s velkou úmrtností. Dnes jsou na světě země, kde se dokonce více dětí rodí císařským řezem než normálně, například Brazílie nebo Egypt. Takže se nám to takto nekontrolovaně rozjelo. Ale on má kromě svých velkých přínosů i svá velká rizika.“
Porodníci nepreferují tzv. císařský řez na přání, kdy rodička o něj požádá, i když nemá žádné zdravotní komplikace.
Petr Velebil, gynekolog a porodník: „Samozřejmě názor a požadavky rodičky jsou velmi důležité, ale žena, která volí tento způsob porodu, by měla mít opravdu vyváženou a opakovanou předchozí informaci.“
Své zkušenosti s císařským řezem přišly sdělit i samotné rodičky.
Eva Zubec, zakladatelka projektu Císařovna: „Na základě vlastní zkušenosti jsem identifikovala jako jeden z problémů v tomto tématu to, že ty ženy se na císařský porod většinou nepřipravují, zvlášť když jsou to prvorodičky.“
Na konferenci byla také vůbec poprvé zveřejněna kompletní data z českého porodnictví.
---
Zprávy krátké, 19. 6. 2023 16.00 - 1
Dopravní policisté z Frýdku-Místku při kontrole nadrozměrných nákladů na dálnici odhalili řidiče kamionu, který při jízdě na D48 na Český Těšín měl přetíženou soupravu o více než 6 tun. S přestupkem nesouhlasil a musel zaplatit kauci 100 tisíc korun. Následně na místě zaplatil dalších 100 tisíc za to, že na přepravu neměl povolení.
Moravskoslezský kraj přispěje tři miliony korun na stáže studentů středních a vysokých škol ve firmách v regionu. Budoucí absolventi mohou absolvovat 18 stáží v nejrůznějších oblastech podnikání. Následně pak mohou získat kvalitní uplatnění na trhu práce.
---
Vedení Svinova cítilo potřebu opravit všechny kruhové objezdy v obvodu. Začalo se dvěma v blízkosti nádraží. Na ten třetí pak zapůjčila umělecká škola AveArt plastiku Ostravského Kentaura a od června 2023 krášlí poslední kruhový objezd historická důlní lokomotiva z dolu Darkov.
Obvod tak už podruhé vzdal poctu hornictví a všem lidem, kteří v tomto těžkém odvětví pracovali.
Radim Smetana (PRO NÁŠ SVINOV), starosta MOb Ostrava-Svinov: "Svinov jako takový je zatížený důlní činností. Takže je to připomínka toho, co tady všechno proběhlo v dřívějších letech a v dřívějších dobách."
Práce byly rozloženy do dvou víkendů. Ten první bylo nezbytné provést objemné terénní úpravy, kdy se odtěžilo a vyvezlo asi 800 tun zeminy. Na této akci byly nasazeny najednou dva těžké stroje a deset nákladních vozů, aby se zemina odtěžila co nejrychleji.
Richard Lukas, manažer realizační firmy: "Naším úkolem je také připravit tento prostor, ten bude ve štěrku, zbytek se ozelení zahutní a osadí se trávou. Ještě musíme vykopat kanalizaci, jinak pokud nás nepřekvapí počasí, tak si myslím, že dneska nejpozději zítra jsme s tou přípravou hotoví a příští víkend by se měla osazovat důlní lokomotiva.
Váha lokomotivy je podle jeřábníků 8 a půl tuny, poloměr kruhového objezdu je asi 12 a půl metru, takže bylo zapotřebí stotunového jeřábu, který dostal lokomotivu na místo.
Jiří Maršál, úpravy lokomotivy: "Lokomotiva se dovezla ze šachty Darkov, pak se odstrojili veškeré přebytečné věci z lokomotivy počínaje sedačkami, elektrikou, hydraulikou. Na lokomotivě jsme dělali cirka asi týden, protože tam byly 3 záběry tryskání, základní ná těr a krycí nátěr. Takže to nebylo jednoduché. "
Momentálně Svinovem prochází 4 kruhové objezdy, v povolovacím řízení pak už jsou další dva a to na výjezdu z ulice Polanecké.
---
Na tři sta žáků a zaměstnanců školy v Horní Suché muselo narychlo opustit zadýmenou budovu. Přesto, že se jednalo o cvičení, vše probíhalo v utajení. Škola zátěžový test podle hasičů zvládla.
Při vypuknutí požáru je nejdůležitější rychlá evakuace. Právě tu si mohli vyzkoušet na Základní škole v Horní Suché při taktickém cvičení, kterého se zúčastnili profesionální hasiči z Havířova a dobrovolná jednotka obce.
Adam Hrbáč, velitel zásahu HZS MKS Havířov: “V prvním stádiu přijela místní jednotka tak, jak bylo domluveno, aby si oni sami vyzkoušeli zásah na takový typ události. My jsme přijeli posléze a zapojili jsme se do záchranných prací a vyhledávání osob.”
Rostislav Krhovjak, velitel výjezdové jednotky SDH Horní Suchá: "Nejdůležitější tam byla evakuace dětí, součinnost učitelek s žáky a potom následně, když přijeli hasiči, tak my jako dobrovolní hasiči součinnost s profesionálními hasiči."
Romana Zahradníková, ředitelka ZŠ a MŠ Horní Suchá: "Některé děti tu situaci prožili dost autenticky a ten strach je pohltil i v nějaké slzy. Nicméně byly ihned ubezpečeny o tom, že se jedná pouze o cvičení a že požár nebyl skutečný. Nejdůležitější bylo, aby pedagog, který evakuuje, věděl kolik dětí vyvádí a na shromaždišti ten počet ověřil.”
Zjistilo se, že jeden žák chybí. Hasiči ho museli v budově najít.
Valdemar, žák: “Kdyby nepřišli, tak jsem si všiml, že v kabinetě bylo umyvadlo a bylo tam i nějaké oblečení, takže bych to oblečení namočil a ucpal bych díry pod dveřmi, aby tam nešel dým.”
Škola evakuaci zvládla podle hasičů bez pochybení.
---
Zprávy krátké, 19. 6. 2023 16.00 - 2
Dobrovolní hasiči z Frýdku-Místku dostali profesionální zázemí a nový zásahový vůz. Město nechalo zrekonstruovat jejich původní zbrojnici, která jako jedna z mála v kraji splňuje standardy stanice pro profesionální sbor.
---
Velkolepá oslava devadesátin fotbalového klubu HEPO Petřvald se opravdu povedla. Plné tribuny stadionu mohly fandit legendám jako je Marek Jankulovski nebo Milan Baroš a v jejich týmech byla spousta dalších bývalých i současných sportovních hvězd.
Mexická vlna před začátkem zápasu signalizovala, že atmosféra je výborná a zápas, který odstartoval oslavy devadesátin fotbalového klubu HEPA Petřvald mohl začít. Kapitáni Marek Jankulovski a Milan Baroš přivedli své týmy plné hvězd z našeho regionu. Mezi nimi bývalí či současní fotbalisti a hokejisti - Roman Polák, Jiří Fleishman, Rosťa Olesz, nebo například Jan Laštůvka.
Marek Jankulovski, kapitán: "My bývalí hráči se sejdeme, pokecáme, myslím, že uděláme i radost divákům, takže je to super."
Milan Baroš, kapitán: "Sejdeme se s klukama, které jsem dlouho neviděl a já si myslím, že je to fajn i pro lidi. Vidí kluky z různých sportů a jak se vypořádají s fotbalem."
Týmy předvedly mnoho pěkných akcí i nádherných gólů a bylo vidět, že spousta sportovních osobností se stále udržuje v kondici. O poločase se pak konala dražba sportovních artefaktů a její výtěžek šel na charitu.
Radek Matějek, organizátor oslav: "Pro náš klub je to důležité, protože slavíme 90 let petřvaldského fotbalu a rozhodli jsme se, že to uděláme velkolepě."
Oba týmy se nakonec rozešly smírně po zasloužené remíze 5:5. Výsledek ale rozhodně nebyl to hlavní, šlo o to, aby se návštěvníci pobavili. Zápas byl navíc jen začátek oslav. Program dále pokračoval a představily se kapely Horkýže Slíže a Napořád.
---
Zemědělci, myslivci a dobrovolníci se snaží už několik let najít způsob, jak zachránit zvěř schovanou v polích před ostrými břity žacích strojů. Jednou z vysoce účinných se ukazuje vyhledávání zvěře pomocí dronů s termokamerami. Minimálně jeden takový by chtěli pořídit ve Václavovicích.
Aby nedocházelo k masakrování zvěře při strojním kosení, procházejí pole a louky dobrovolníci. Ti se snaží ukrytou zvěř najít a před posekáním zachránit.
Dobrovolnice: “Já jsem tady, protože jsem se o tom dozvěděla přes skupinu a viděla jsem, jak stroje ta srnčata sekají. Tak jsem se rozhodla, že se připojím a pomůžu. Věřím, že zachráníme hodně srnčat.”
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Vyháníme mláďata srn srnčata, ale nejen je. Také jinou drobnou zvěř. Sháníme dobrovolníky, protože to pole musíme projít, musíme se dívat do těch trav, protože ta zvěř je ukrytá v trsech trávy. Jde to celkem špatně vidět.”
Procházení polí je náročné a dobrovolníkům proto už pomáhají drony s termovizí, které přesně odhalují skrytou zvěř.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Těch dobrovolníků je málo, proto kdybychom pořídili nějaký ten dron s termovizí, tak by to byla velká pomoc. Protože vyletíme tím dronem v ranních hodinách, kdy to pole ještě není nahřáté a ta srnčata v poli tou kamerou krásně vidíme. Srnčata a další drobnou zvěř můžeme vysbírat a po seči je zase vrátíme do přírody.”
Na pořízení dronu s termokamerou se lidé skládají ve veřejné sbírce.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Ministerstvo zemědělství na to dotace bohužel neposkytuje. Snad dává dotace jen na nějaké lišty, které upozorní kombajn, že se nějaká zvěř v poli nachází. Drony s termokamerou už používají někde v Čechách. Také založili sbírku na Doniu a vysbírali prostředky, mají snad 4 drony a mají stoprocentní účinnost. Vím, že nemají stočené žádné mláďata díky tomu dronu. Já bych chtěla trošku pomoct tady nám dobrovolníkům a okolním mysliveckým spolkům a proto jsem založila sbírku na Donio. Je to vlastně sbírka tady pro Moravskoslezský kraj. Ráda bych vybrala penízky na pořízení aspoň jednoho dronu. Proto běží momentálně sbírka na Donio pod názvem Zachraňme zvířata a drobnou zvěř v Moravskoslezském kraji.”
Použití dronu s termovizí by mělo výrazně snížit množství zvěře usmrcené sekačkami.
---
Každé čtvrté dítě v České republice se rodí císařským řezem. Proto se tato porodnická operace stala hlavním tématem mezinárodní konference Porod 2023 v Ostravě. Své zkušenosti si na ni vyměňovalo na 400 účastníků.
Lékaři, psychiatři, psychologové, porodní asistentky, fyzioterapeuti, ale i nezdravotníci sdíleli své zkušenosti s císařským řezem.
Ondřej Šimetka, gynekolog a porodník: „Císařský řez je obrovské téma, je to skutečně fenomén. Bezpečný císařský řez je záležitostí posledních šedesáti sedmdesáti let, před tím byl spojen s velkou úmrtností. Dnes jsou na světě země, kde se dokonce více dětí rodí císařským řezem než normálně, například Brazílie nebo Egypt. Takže se nám to takto nekontrolovaně rozjelo. Ale on má kromě svých velkých přínosů i svá velká rizika.“
Porodníci nepreferují tzv. císařský řez na přání, kdy rodička o něj požádá, i když nemá žádné zdravotní komplikace.
Petr Velebil, gynekolog a porodník: „Samozřejmě názor a požadavky rodičky jsou velmi důležité, ale žena, která volí tento způsob porodu, by měla mít opravdu vyváženou a opakovanou předchozí informaci.“
Své zkušenosti s císařským řezem přišly sdělit i samotné rodičky.
Eva Zubec, zakladatelka projektu Císařovna: „Na základě vlastní zkušenosti jsem identifikovala jako jeden z problémů v tomto tématu to, že ty ženy se na císařský porod většinou nepřipravují, zvlášť když jsou to prvorodičky.“
Na konferenci byla také vůbec poprvé zveřejněna kompletní data z českého porodnictví.
---
Zprávy krátké, 19. 6. 2023 16.00 - 1
Dopravní policisté z Frýdku-Místku při kontrole nadrozměrných nákladů na dálnici odhalili řidiče kamionu, který při jízdě na D48 na Český Těšín měl přetíženou soupravu o více než 6 tun. S přestupkem nesouhlasil a musel zaplatit kauci 100 tisíc korun. Následně na místě zaplatil dalších 100 tisíc za to, že na přepravu neměl povolení.
Moravskoslezský kraj přispěje tři miliony korun na stáže studentů středních a vysokých škol ve firmách v regionu. Budoucí absolventi mohou absolvovat 18 stáží v nejrůznějších oblastech podnikání. Následně pak mohou získat kvalitní uplatnění na trhu práce.
---
Vedení Svinova cítilo potřebu opravit všechny kruhové objezdy v obvodu. Začalo se dvěma v blízkosti nádraží. Na ten třetí pak zapůjčila umělecká škola AveArt plastiku Ostravského Kentaura a od června 2023 krášlí poslední kruhový objezd historická důlní lokomotiva z dolu Darkov.
Obvod tak už podruhé vzdal poctu hornictví a všem lidem, kteří v tomto těžkém odvětví pracovali.
Radim Smetana (PRO NÁŠ SVINOV), starosta MOb Ostrava-Svinov: "Svinov jako takový je zatížený důlní činností. Takže je to připomínka toho, co tady všechno proběhlo v dřívějších letech a v dřívějších dobách."
Práce byly rozloženy do dvou víkendů. Ten první bylo nezbytné provést objemné terénní úpravy, kdy se odtěžilo a vyvezlo asi 800 tun zeminy. Na této akci byly nasazeny najednou dva těžké stroje a deset nákladních vozů, aby se zemina odtěžila co nejrychleji.
Richard Lukas, manažer realizační firmy: "Naším úkolem je také připravit tento prostor, ten bude ve štěrku, zbytek se ozelení zahutní a osadí se trávou. Ještě musíme vykopat kanalizaci, jinak pokud nás nepřekvapí počasí, tak si myslím, že dneska nejpozději zítra jsme s tou přípravou hotoví a příští víkend by se měla osazovat důlní lokomotiva.
Váha lokomotivy je podle jeřábníků 8 a půl tuny, poloměr kruhového objezdu je asi 12 a půl metru, takže bylo zapotřebí stotunového jeřábu, který dostal lokomotivu na místo.
Jiří Maršál, úpravy lokomotivy: "Lokomotiva se dovezla ze šachty Darkov, pak se odstrojili veškeré přebytečné věci z lokomotivy počínaje sedačkami, elektrikou, hydraulikou. Na lokomotivě jsme dělali cirka asi týden, protože tam byly 3 záběry tryskání, základní ná těr a krycí nátěr. Takže to nebylo jednoduché. "
Momentálně Svinovem prochází 4 kruhové objezdy, v povolovacím řízení pak už jsou další dva a to na výjezdu z ulice Polanecké.
---
Na tři sta žáků a zaměstnanců školy v Horní Suché muselo narychlo opustit zadýmenou budovu. Přesto, že se jednalo o cvičení, vše probíhalo v utajení. Škola zátěžový test podle hasičů zvládla.
Při vypuknutí požáru je nejdůležitější rychlá evakuace. Právě tu si mohli vyzkoušet na Základní škole v Horní Suché při taktickém cvičení, kterého se zúčastnili profesionální hasiči z Havířova a dobrovolná jednotka obce.
Adam Hrbáč, velitel zásahu HZS MKS Havířov: “V prvním stádiu přijela místní jednotka tak, jak bylo domluveno, aby si oni sami vyzkoušeli zásah na takový typ události. My jsme přijeli posléze a zapojili jsme se do záchranných prací a vyhledávání osob.”
Rostislav Krhovjak, velitel výjezdové jednotky SDH Horní Suchá: "Nejdůležitější tam byla evakuace dětí, součinnost učitelek s žáky a potom následně, když přijeli hasiči, tak my jako dobrovolní hasiči součinnost s profesionálními hasiči."
Romana Zahradníková, ředitelka ZŠ a MŠ Horní Suchá: "Některé děti tu situaci prožili dost autenticky a ten strach je pohltil i v nějaké slzy. Nicméně byly ihned ubezpečeny o tom, že se jedná pouze o cvičení a že požár nebyl skutečný. Nejdůležitější bylo, aby pedagog, který evakuuje, věděl kolik dětí vyvádí a na shromaždišti ten počet ověřil.”
Zjistilo se, že jeden žák chybí. Hasiči ho museli v budově najít.
Valdemar, žák: “Kdyby nepřišli, tak jsem si všiml, že v kabinetě bylo umyvadlo a bylo tam i nějaké oblečení, takže bych to oblečení namočil a ucpal bych díry pod dveřmi, aby tam nešel dým.”
Škola evakuaci zvládla podle hasičů bez pochybení.
---
Zprávy krátké, 19. 6. 2023 16.00 - 2
Dobrovolní hasiči z Frýdku-Místku dostali profesionální zázemí a nový zásahový vůz. Město nechalo zrekonstruovat jejich původní zbrojnici, která jako jedna z mála v kraji splňuje standardy stanice pro profesionální sbor.
---
Velkolepá oslava devadesátin fotbalového klubu HEPO Petřvald se opravdu povedla. Plné tribuny stadionu mohly fandit legendám jako je Marek Jankulovski nebo Milan Baroš a v jejich týmech byla spousta dalších bývalých i současných sportovních hvězd.
Mexická vlna před začátkem zápasu signalizovala, že atmosféra je výborná a zápas, který odstartoval oslavy devadesátin fotbalového klubu HEPA Petřvald mohl začít. Kapitáni Marek Jankulovski a Milan Baroš přivedli své týmy plné hvězd z našeho regionu. Mezi nimi bývalí či současní fotbalisti a hokejisti - Roman Polák, Jiří Fleishman, Rosťa Olesz, nebo například Jan Laštůvka.
Marek Jankulovski, kapitán: "My bývalí hráči se sejdeme, pokecáme, myslím, že uděláme i radost divákům, takže je to super."
Milan Baroš, kapitán: "Sejdeme se s klukama, které jsem dlouho neviděl a já si myslím, že je to fajn i pro lidi. Vidí kluky z různých sportů a jak se vypořádají s fotbalem."
Týmy předvedly mnoho pěkných akcí i nádherných gólů a bylo vidět, že spousta sportovních osobností se stále udržuje v kondici. O poločase se pak konala dražba sportovních artefaktů a její výtěžek šel na charitu.
Radek Matějek, organizátor oslav: "Pro náš klub je to důležité, protože slavíme 90 let petřvaldského fotbalu a rozhodli jsme se, že to uděláme velkolepě."
Oba týmy se nakonec rozešly smírně po zasloužené remíze 5:5. Výsledek ale rozhodně nebyl to hlavní, šlo o to, aby se návštěvníci pobavili. Zápas byl navíc jen začátek oslav. Program dále pokračoval a představily se kapely Horkýže Slíže a Napořád.
---
