Dobrovolní hasiči z Frýdku-Místku dostali profesionální zázemí a nový zásahový vůz. Město nechalo zrekonstruovat jejich původní zbrojnici, která nyní jako jedna z mála v kraji splňuje standardy stanice pro profesionální sbor.
Ve Střelniční ulici ve Frýdku-Místku už stojí úplně nová zbrojnice dobrovolných hasičů. Vznikla kompletní přestavbou a zvětšením té původní. Hasiči získali nové prostory pro techniku i větší zázemí.
Radim Lojkásek, velitel SDH Frýdek: "V této budově se nachází nová školící místnost. Nachází se tam nové kanceláře, kde mohou velitelé družstev psát zprávu o zásahu. Je tam nová denní místnost pro sloužící hasiče. Je tam dokonce i noční pohotovost, která předtím nebyla. Kde mohou ti sloužící hasiči nocovat."
Kromě stanice získali hasiči ještě jeden dárek v podobě úplně nového automobilu CAS30.
Radim Lojkásek, velitel SDH Frýdek: "Vozidlo je určeno na velkokapacitní hašení. To znamená, že má větší obsah vody. Toto vozidlo pojme až 9 tisíc litrů vody. 510 litrů pěnidla. Je postaveno na terénním podvozku značky Tatra."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem velmi rád, že jsme dotáhli rekonstrukci hasičárny. Dneska jsme předali hasičskou zbrojnici, která má parametry naprosto špičkové a vyrovná se profesionálnímu zázemí. A s tou třešničkou jsem jako velitel předal i nové zásahové vozidlo. Je to opravdu velká událost pro Frýdek-Místek a myslím si, že občané mohou zase o něco klidněji spát."
Město se pustilo do oprav stanic dobrovolných hasičů v roce 2017. V roce 2021 pak začala oprava stanice na Střelniční, která byla nejrozsáhlejší.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nakonec jsme po výběrovém řízení dosáhli ceny 74 milionů. Ušetřili jsme zhruba 9 milionů oproti rozpočtované ceně a celkový dojem můžete vidět za mnou. Je to na úrovni stanic profesionálních hasičů. K tomu jsme ještě udělali takový malý dárek pro hasiče. A to je nové hasičské auto, které nás stálo kolem 10 milionů."
Zdejší jednotka je v kategorii JPO II a přímo napojena na řízení IBC v Ostravě.
Miloš Střelka, náměstek ředitele pro prevenci a CNP HZS MSK: "V loňském roce Hasičský záchranný sbor České republiky asistoval u 170 tisíc mimořádných událostí. Sbory dobrovolných jednotek u 73 tisíc událostí. Tady jde jasně vidět, jak jsou potřební. To samé, 246 je stanic profesionálních a 6 232 je stanic jednotek sboru dobrovolných hasičů. Tady vidíme opravdu jasně, že se bez nich neobejdeme."
David Kareš, velitel Záchranného útvaru HZS ČR: "Osobně jsem velmi rád za každou investici, která jde do dobrovolných hasičů. Přispívá to jednoznačně bezpečnosti občanů České republiky. A musím říct, že zrovna tato budova a toto zázemí, co jsem dneska viděl, tak patří k tomu nejlepšímu, co jsem viděl."
Frýdek-Místek má 6 dobrovolných jednotek. Letos navíc frýdecký sbor oslaví 150 let svého fungování.
---
Zemědělci, myslivci a dobrovolníci se snaží už několik let najít způsob, jak zachránit zvěř schovanou v polích před ostrými břity žacích strojů. Jednou z vysoce účinných se ukazuje vyhledávání zvěře pomocí dronů s termokamerami. Minimálně jeden takový by chtěli pořídit ve Václavovicích.
Aby nedocházelo k masakrování zvěře při strojním kosení, procházejí pole a louky dobrovolníci. Ti se snaží ukrytou zvěř najít a před posekáním zachránit.
Dobrovolnice: “Já jsem tady, protože jsem se o tom dozvěděla přes skupinu a viděla jsem, jak stroje ta srnčata sekají. Tak jsem se rozhodla, že se připojím a pomůžu. Věřím, že zachráníme hodně srnčat.”
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Vyháníme mláďata srn srnčata, ale nejen je. Také jinou drobnou zvěř. Sháníme dobrovolníky, protože to pole musíme projít, musíme se dívat do těch trav, protože ta zvěř je ukrytá v trsech trávy. Jde to celkem špatně vidět.”
Procházení polí je náročné a dobrovolníkům proto už pomáhají drony s termovizí, které přesně odhalují skrytou zvěř.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Těch dobrovolníků je málo, proto kdybychom pořídili nějaký ten dron s termovizí, tak by to byla velká pomoc. Protože vyletíme tím dronem v ranních hodinách, kdy to pole ještě není nahřáté a ta srnčata v poli tou kamerou krásně vidíme. Srnčata a další drobnou zvěř můžeme vysbírat a po seči je zase vrátíme do přírody.”
Na pořízení dronu s termokamerou se lidé skládají ve veřejné sbírce.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Ministerstvo zemědělství na to dotace bohužel neposkytuje. Snad dává dotace jen na nějaké lišty, které upozorní kombajn, že se nějaká zvěř v poli nachází. Drony s termokamerou už používají někde v Čechách. Také založili sbírku na Doniu a vysbírali prostředky, mají snad 4 drony a mají stoprocentní účinnost. Vím, že nemají stočené žádné mláďata díky tomu dronu. Já bych chtěla trošku pomoct tady nám dobrovolníkům a okolním mysliveckým spolkům a proto jsem založila sbírku na Donio. Je to vlastně sbírka tady pro Moravskoslezský kraj. Ráda bych vybrala penízky na pořízení aspoň jednoho dronu. Proto běží momentálně sbírka na Donio pod názvem Zachraňme zvířata a drobnou zvěř v Moravskoslezském kraji.”
Použití dronu s termovizí by mělo výrazně snížit množství zvěře usmrcené sekačkami.
---
Zprávy krátké, 19. 6. 2023 17.00 - 1
Policisté upozorňují na další vlnu podvodů na internetu. Potenciální oběti láká reklama s fotkami známých lidí a příslibem rychle vydělaných peněz. Cíl je ale vždy stejný – nalákat lidi a připravit je o peníze. V Moravskoslezském kraji přišel 36letý muž o více jak 200 tisíc korun.
---
Vedení Svinova cítilo potřebu opravit všechny kruhové objezdy v obvodu. Začalo se dvěma v blízkosti nádraží. Na ten třetí pak zapůjčila umělecká škola AveArt plastiku Ostravského Kentaura a od června 2023 krášlí poslední kruhový objezd historická důlní lokomotiva z dolu Darkov.
Obvod tak už podruhé vzdal poctu hornictví a všem lidem, kteří v tomto těžkém odvětví pracovali.
Radim Smetana (PRO NÁŠ SVINOV), starosta MOb Ostrava-Svinov: "Svinov jako takový je zatížený důlní činností. Takže je to připomínka toho, co tady všechno proběhlo v dřívějších letech a v dřívějších dobách."
Práce byly rozloženy do dvou víkendů. Ten první bylo nezbytné provést objemné terénní úpravy, kdy se odtěžilo a vyvezlo asi 800 tun zeminy. Na této akci byly nasazeny najednou dva těžké stroje a deset nákladních vozů, aby se zemina odtěžila co nejrychleji.
Richard Lukas, manažer realizační firmy: "Naším úkolem je také připravit tento prostor, ten bude ve štěrku, zbytek se ozelení zahutní a osadí se trávou. Ještě musíme vykopat kanalizaci, jinak pokud nás nepřekvapí počasí, tak si myslím, že dneska nejpozději zítra jsme s tou přípravou hotoví a příští víkend by se měla osazovat důlní lokomotiva.
Váha lokomotivy je podle jeřábníků 8 a půl tuny, poloměr kruhového objezdu je asi 12 a půl metru, takže bylo zapotřebí stotunového jeřábu, který dostal lokomotivu na místo.
Jiří Maršál, úpravy lokomotivy: "Lokomotiva se dovezla ze šachty Darkov, pak se odstrojili veškeré přebytečné věci z lokomotivy počínaje sedačkami, elektrikou, hydraulikou. Na lokomotivě jsme dělali cirka asi týden, protože tam byly 3 záběry tryskání, základní ná těr a krycí nátěr. Takže to nebylo jednoduché. "
Momentálně Svinovem prochází 4 kruhové objezdy, v povolovacím řízení pak už jsou další dva a to na výjezdu z ulice Polanecké.
---
Družstva profesionálních i dobrovolných hasičů i záchranářů se utkala v záchranářské soutěži Harta 2023. Na březích i vodní hladině přehrady záchranáři absolvovali zdravotní i dovednostní disciplíny ve vodě i na člunech. Nejvzdálenější účastníci byli až z Chebu a polského Prudniku.
MS kraj přikládá celé soutěž každoročně velký význam.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Blíží se turistická sezóna, bude mnoho návštěvníků na vodních hladinách a je třeba zdokonalovat cvičení v té vodní záchranné službě tak, abychom dokázali rychleji být aktivní."
Miloš Střelka, náměstek krajského ředitele HZS: „Jedná se o soutěž, už 23. ročník, které se v tuto chvíli zúčastnilo 24 družstev, dokonce tady máme i zahraniční účast, kolegy z Polska."
Radek Pekař, ředitel závodu 1 Opava, Povodí Odry, s.p.: „Je mi ctí je tady přivítat na březích naší největší údolní nádrže na Severní Moravě, za Povodí Odry, s.p."
Řada soutěžních disciplín prověřila fyzickou zdatnost, dovednost i znalosti týmů.
Jiří Patrovský, ředitel Územního odboru HZS Bruntál: „To znamená především záchrany osob z vody, manipulace s lodí, jak jsou šikovní, používat záchranné pomůcky na vodě a v neposlední řadě i plavání."
Jacek Slobodzian, záchranář z Prudniku: „Přijeli jsem z Polska, družstvo je z Prudniku, jsou to profesionální záchranáři a jsme tady již podvanácté."
Soutěžnímu klání přihlížela také správa přehrady, která se záchranáři často kooperuje.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Jakákoliv havárie nebo jakékoliv znečištění vody, co se týká tady Slezské Harty, vodní plochy, tak v součinnosti s HZS tady děláme zabezpečení celého problému."
Anketa, účastníci soutěže: Družstvo Jeseníku: „Pro mě ta garáž, ten obrat o 180 stupňů.
"A pak asi na závěr to nejtěžší, co se týče fyzické stránky, tak plavání 50 m bez barelu, potom s barelem."
Vítězství si ze Slezské Harty nakonec odvezli záchranáři z Prahy před Chebem a Přerovem.
---
Zprávy krátké, 19. 6. 2023 17.00 - 2
Stezka, která vede z Dolní Lomné k pralesu Mionší, je dočasně uzavřena. Hrozí tam pád stromů a také tam hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec. Od 1. srpna bude možné chodník po hranici pralesa prořezat, a pokud to provozovatel naučné stezky a lesníci vyhodnotí jako bezpečné, návštěvníci se budou moci vrátit.
---
Překvapení čekalo na lektory z Českého vysokého učení technického v Praze a také na projektové manažery projektu ARV pro energetiku a udržitelnost. Se zadáním, které v lednu dostali žáci a studenti, se všichni popasovali na výbornou.
Žáci posledních ročníků základních škol a studenti středních škol z Karviné dostali v lednu společné zadání, za úkol měli nasimulovat pomocí speciálního softwaru umístění fotovoltaických panelů na střechy tří karvinských budov.
Robert Wawerka, vedoucí výzkum. odd. Monitoring a řízení inteligentních budov, ČVUT: "Museli si poradit s mnoha překážkami, okolí kolem budov, některé budovy v okolí jsou vyšší, zároveň tam je zeleň, to museli vzít v potaz. Byli jsme překvapeni, že všechny školy, všichni studenti toto zvládli velmi dobře, všichni zvládli dané budovy odsimulovat."
V pořadí třetí skončilo karvinské gymnázium, druhá byla Základní škola Prameny a první místo patří Základní škole U Lesa. Vítězové nabídli v simulaci komplexní řešení.
Robert Wawerka, vedoucí výzkum. odd. Monitoring a řízení inteligentních budov, ČVUT: "Studenti zhodnotili i ekonomiku a další návazná opatření, tzn., kde by přebytky vyrobené energie mohly být využity.”
Jan Kokotek, výherce v projektu: "Nás úplně nejdřív napadlo, že se všude rozmáhají elektromobily, že by to mohly být dobíjecí stanice i aby se ušetřilo na topení, že by to mohly být tepelné čerpadla."
Pilotní projekt byl vyhodnocen jako úspěšný a příští rok nabídne žákům základních škol a studentům středních škol další výzvu, s podobným tématem týkající se energetiky a udržitelnosti.
---
Dobrovolní hasiči z Frýdku-Místku dostali profesionální zázemí a nový zásahový vůz. Město nechalo zrekonstruovat jejich původní zbrojnici, která nyní jako jedna z mála v kraji splňuje standardy stanice pro profesionální sbor.
Ve Střelniční ulici ve Frýdku-Místku už stojí úplně nová zbrojnice dobrovolných hasičů. Vznikla kompletní přestavbou a zvětšením té původní. Hasiči získali nové prostory pro techniku i větší zázemí.
Radim Lojkásek, velitel SDH Frýdek: "V této budově se nachází nová školící místnost. Nachází se tam nové kanceláře, kde mohou velitelé družstev psát zprávu o zásahu. Je tam nová denní místnost pro sloužící hasiče. Je tam dokonce i noční pohotovost, která předtím nebyla. Kde mohou ti sloužící hasiči nocovat."
Kromě stanice získali hasiči ještě jeden dárek v podobě úplně nového automobilu CAS30.
Radim Lojkásek, velitel SDH Frýdek: "Vozidlo je určeno na velkokapacitní hašení. To znamená, že má větší obsah vody. Toto vozidlo pojme až 9 tisíc litrů vody. 510 litrů pěnidla. Je postaveno na terénním podvozku značky Tatra."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Já jsem velmi rád, že jsme dotáhli rekonstrukci hasičárny. Dneska jsme předali hasičskou zbrojnici, která má parametry naprosto špičkové a vyrovná se profesionálnímu zázemí. A s tou třešničkou jsem jako velitel předal i nové zásahové vozidlo. Je to opravdu velká událost pro Frýdek-Místek a myslím si, že občané mohou zase o něco klidněji spát."
Město se pustilo do oprav stanic dobrovolných hasičů v roce 2017. V roce 2021 pak začala oprava stanice na Střelniční, která byla nejrozsáhlejší.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Nakonec jsme po výběrovém řízení dosáhli ceny 74 milionů. Ušetřili jsme zhruba 9 milionů oproti rozpočtované ceně a celkový dojem můžete vidět za mnou. Je to na úrovni stanic profesionálních hasičů. K tomu jsme ještě udělali takový malý dárek pro hasiče. A to je nové hasičské auto, které nás stálo kolem 10 milionů."
Zdejší jednotka je v kategorii JPO II a přímo napojena na řízení IBC v Ostravě.
Miloš Střelka, náměstek ředitele pro prevenci a CNP HZS MSK: "V loňském roce Hasičský záchranný sbor České republiky asistoval u 170 tisíc mimořádných událostí. Sbory dobrovolných jednotek u 73 tisíc událostí. Tady jde jasně vidět, jak jsou potřební. To samé, 246 je stanic profesionálních a 6 232 je stanic jednotek sboru dobrovolných hasičů. Tady vidíme opravdu jasně, že se bez nich neobejdeme."
David Kareš, velitel Záchranného útvaru HZS ČR: "Osobně jsem velmi rád za každou investici, která jde do dobrovolných hasičů. Přispívá to jednoznačně bezpečnosti občanů České republiky. A musím říct, že zrovna tato budova a toto zázemí, co jsem dneska viděl, tak patří k tomu nejlepšímu, co jsem viděl."
Frýdek-Místek má 6 dobrovolných jednotek. Letos navíc frýdecký sbor oslaví 150 let svého fungování.
---
Zemědělci, myslivci a dobrovolníci se snaží už několik let najít způsob, jak zachránit zvěř schovanou v polích před ostrými břity žacích strojů. Jednou z vysoce účinných se ukazuje vyhledávání zvěře pomocí dronů s termokamerami. Minimálně jeden takový by chtěli pořídit ve Václavovicích.
Aby nedocházelo k masakrování zvěře při strojním kosení, procházejí pole a louky dobrovolníci. Ti se snaží ukrytou zvěř najít a před posekáním zachránit.
Dobrovolnice: “Já jsem tady, protože jsem se o tom dozvěděla přes skupinu a viděla jsem, jak stroje ta srnčata sekají. Tak jsem se rozhodla, že se připojím a pomůžu. Věřím, že zachráníme hodně srnčat.”
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Vyháníme mláďata srn srnčata, ale nejen je. Také jinou drobnou zvěř. Sháníme dobrovolníky, protože to pole musíme projít, musíme se dívat do těch trav, protože ta zvěř je ukrytá v trsech trávy. Jde to celkem špatně vidět.”
Procházení polí je náročné a dobrovolníkům proto už pomáhají drony s termovizí, které přesně odhalují skrytou zvěř.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Těch dobrovolníků je málo, proto kdybychom pořídili nějaký ten dron s termovizí, tak by to byla velká pomoc. Protože vyletíme tím dronem v ranních hodinách, kdy to pole ještě není nahřáté a ta srnčata v poli tou kamerou krásně vidíme. Srnčata a další drobnou zvěř můžeme vysbírat a po seči je zase vrátíme do přírody.”
Na pořízení dronu s termokamerou se lidé skládají ve veřejné sbírce.
Kateřina Matusik, organizátorka akce: “Ministerstvo zemědělství na to dotace bohužel neposkytuje. Snad dává dotace jen na nějaké lišty, které upozorní kombajn, že se nějaká zvěř v poli nachází. Drony s termokamerou už používají někde v Čechách. Také založili sbírku na Doniu a vysbírali prostředky, mají snad 4 drony a mají stoprocentní účinnost. Vím, že nemají stočené žádné mláďata díky tomu dronu. Já bych chtěla trošku pomoct tady nám dobrovolníkům a okolním mysliveckým spolkům a proto jsem založila sbírku na Donio. Je to vlastně sbírka tady pro Moravskoslezský kraj. Ráda bych vybrala penízky na pořízení aspoň jednoho dronu. Proto běží momentálně sbírka na Donio pod názvem Zachraňme zvířata a drobnou zvěř v Moravskoslezském kraji.”
Použití dronu s termovizí by mělo výrazně snížit množství zvěře usmrcené sekačkami.
---
Zprávy krátké, 19. 6. 2023 17.00 - 1
Policisté upozorňují na další vlnu podvodů na internetu. Potenciální oběti láká reklama s fotkami známých lidí a příslibem rychle vydělaných peněz. Cíl je ale vždy stejný – nalákat lidi a připravit je o peníze. V Moravskoslezském kraji přišel 36letý muž o více jak 200 tisíc korun.
---
Vedení Svinova cítilo potřebu opravit všechny kruhové objezdy v obvodu. Začalo se dvěma v blízkosti nádraží. Na ten třetí pak zapůjčila umělecká škola AveArt plastiku Ostravského Kentaura a od června 2023 krášlí poslední kruhový objezd historická důlní lokomotiva z dolu Darkov.
Obvod tak už podruhé vzdal poctu hornictví a všem lidem, kteří v tomto těžkém odvětví pracovali.
Radim Smetana (PRO NÁŠ SVINOV), starosta MOb Ostrava-Svinov: "Svinov jako takový je zatížený důlní činností. Takže je to připomínka toho, co tady všechno proběhlo v dřívějších letech a v dřívějších dobách."
Práce byly rozloženy do dvou víkendů. Ten první bylo nezbytné provést objemné terénní úpravy, kdy se odtěžilo a vyvezlo asi 800 tun zeminy. Na této akci byly nasazeny najednou dva těžké stroje a deset nákladních vozů, aby se zemina odtěžila co nejrychleji.
Richard Lukas, manažer realizační firmy: "Naším úkolem je také připravit tento prostor, ten bude ve štěrku, zbytek se ozelení zahutní a osadí se trávou. Ještě musíme vykopat kanalizaci, jinak pokud nás nepřekvapí počasí, tak si myslím, že dneska nejpozději zítra jsme s tou přípravou hotoví a příští víkend by se měla osazovat důlní lokomotiva.
Váha lokomotivy je podle jeřábníků 8 a půl tuny, poloměr kruhového objezdu je asi 12 a půl metru, takže bylo zapotřebí stotunového jeřábu, který dostal lokomotivu na místo.
Jiří Maršál, úpravy lokomotivy: "Lokomotiva se dovezla ze šachty Darkov, pak se odstrojili veškeré přebytečné věci z lokomotivy počínaje sedačkami, elektrikou, hydraulikou. Na lokomotivě jsme dělali cirka asi týden, protože tam byly 3 záběry tryskání, základní ná těr a krycí nátěr. Takže to nebylo jednoduché. "
Momentálně Svinovem prochází 4 kruhové objezdy, v povolovacím řízení pak už jsou další dva a to na výjezdu z ulice Polanecké.
---
Družstva profesionálních i dobrovolných hasičů i záchranářů se utkala v záchranářské soutěži Harta 2023. Na březích i vodní hladině přehrady záchranáři absolvovali zdravotní i dovednostní disciplíny ve vodě i na člunech. Nejvzdálenější účastníci byli až z Chebu a polského Prudniku.
MS kraj přikládá celé soutěž každoročně velký význam.
Jan Krkoška (ANO), hejtman MS kraje: „Blíží se turistická sezóna, bude mnoho návštěvníků na vodních hladinách a je třeba zdokonalovat cvičení v té vodní záchranné službě tak, abychom dokázali rychleji být aktivní."
Miloš Střelka, náměstek krajského ředitele HZS: „Jedná se o soutěž, už 23. ročník, které se v tuto chvíli zúčastnilo 24 družstev, dokonce tady máme i zahraniční účast, kolegy z Polska."
Radek Pekař, ředitel závodu 1 Opava, Povodí Odry, s.p.: „Je mi ctí je tady přivítat na březích naší největší údolní nádrže na Severní Moravě, za Povodí Odry, s.p."
Řada soutěžních disciplín prověřila fyzickou zdatnost, dovednost i znalosti týmů.
Jiří Patrovský, ředitel Územního odboru HZS Bruntál: „To znamená především záchrany osob z vody, manipulace s lodí, jak jsou šikovní, používat záchranné pomůcky na vodě a v neposlední řadě i plavání."
Jacek Slobodzian, záchranář z Prudniku: „Přijeli jsem z Polska, družstvo je z Prudniku, jsou to profesionální záchranáři a jsme tady již podvanácté."
Soutěžnímu klání přihlížela také správa přehrady, která se záchranáři často kooperuje.
Petr Poledna, hrázný na Slezské Hartě: „Jakákoliv havárie nebo jakékoliv znečištění vody, co se týká tady Slezské Harty, vodní plochy, tak v součinnosti s HZS tady děláme zabezpečení celého problému."
Anketa, účastníci soutěže: Družstvo Jeseníku: „Pro mě ta garáž, ten obrat o 180 stupňů.
"A pak asi na závěr to nejtěžší, co se týče fyzické stránky, tak plavání 50 m bez barelu, potom s barelem."
Vítězství si ze Slezské Harty nakonec odvezli záchranáři z Prahy před Chebem a Přerovem.
---
Zprávy krátké, 19. 6. 2023 17.00 - 2
Stezka, která vede z Dolní Lomné k pralesu Mionší, je dočasně uzavřena. Hrozí tam pád stromů a také tam hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec. Od 1. srpna bude možné chodník po hranici pralesa prořezat, a pokud to provozovatel naučné stezky a lesníci vyhodnotí jako bezpečné, návštěvníci se budou moci vrátit.
---
Překvapení čekalo na lektory z Českého vysokého učení technického v Praze a také na projektové manažery projektu ARV pro energetiku a udržitelnost. Se zadáním, které v lednu dostali žáci a studenti, se všichni popasovali na výbornou.
Žáci posledních ročníků základních škol a studenti středních škol z Karviné dostali v lednu společné zadání, za úkol měli nasimulovat pomocí speciálního softwaru umístění fotovoltaických panelů na střechy tří karvinských budov.
Robert Wawerka, vedoucí výzkum. odd. Monitoring a řízení inteligentních budov, ČVUT: "Museli si poradit s mnoha překážkami, okolí kolem budov, některé budovy v okolí jsou vyšší, zároveň tam je zeleň, to museli vzít v potaz. Byli jsme překvapeni, že všechny školy, všichni studenti toto zvládli velmi dobře, všichni zvládli dané budovy odsimulovat."
V pořadí třetí skončilo karvinské gymnázium, druhá byla Základní škola Prameny a první místo patří Základní škole U Lesa. Vítězové nabídli v simulaci komplexní řešení.
Robert Wawerka, vedoucí výzkum. odd. Monitoring a řízení inteligentních budov, ČVUT: "Studenti zhodnotili i ekonomiku a další návazná opatření, tzn., kde by přebytky vyrobené energie mohly být využity.”
Jan Kokotek, výherce v projektu: "Nás úplně nejdřív napadlo, že se všude rozmáhají elektromobily, že by to mohly být dobíjecí stanice i aby se ušetřilo na topení, že by to mohly být tepelné čerpadla."
Pilotní projekt byl vyhodnocen jako úspěšný a příští rok nabídne žákům základních škol a studentům středních škol další výzvu, s podobným tématem týkající se energetiky a udržitelnosti.
---
