Stát urychlí přípravu protipovodňových opatření v Krnově. Dohodu, týkající se protipovodňových opatření na řece Opavě i Opavici podepsali ministr zemědělství, ředitel Povodí Odry a starosta Krnova.
Memorandum, které obsahuje harmonogram kroků a zároveň řeší financování, urychlí výstavbu protipovodňových opatření v Krnově až o čtyři roky.
Marek Výborný (KDU-ČSL), ministr zemědělství: “Je tam jasně stanoveno, že bude nyní probíhat zpracování projektové dokumentace. V horizontu 24 měsíců následně potom realizace samotného díla, vysoutěžení dodavatele a vzájemná koordinace, protože město Krnov má zájem na tom, aby se nejednalo o pouhá protipovodňová opatření, aby součástí toho byly zóny odpočinku, zóny klidu pro občany.”
Tomáš Hradil (Nez.), starosta Krnova: “Je to dobrý krok, ale dokud tady nebudeme mít všechno vybudováno, tak skákat do stropu nemůžeme, protože nás čekají další roky, kdy budeme trnout, jestli povodeň přijde nebo nepřijde.”
Součástí memoranda je také modernizace mostů přes řeku Opavu v ulici U Jatek a v ulici Sokolovská.
Jiří Tkáč, generální ředitel, Povodí Odry: “Ty se zvednou, protože ty historicky tvoří překážku v tom říčním profilu a s těmi mosty, je třeba se nad tím zamyslet a zvednout je nad stoletou vodu, protože mosty jako takové jsou, obecně příčné překážky jsou problém, zachycují se za to kmeny, pařezy, ta voda se vylije, strhne se to, udělá to přívalovou vlnu a tak dále.”
Přípravné i realizační práce budou v maximální možné výši hrazeny ze státního rozpočtu prostřednictvím příslušných dotačních programů.
---
Společnost OZO Ostrava vyhlašuje další tematickou výzvu „Zelená pro Ostravu“ na podporu ekologických projektů. Výsadbu zeleně podpoří z výnosů Reuse centra, které vrací do užívání nejrůznější odložené předměty.
Společnost OZO Ostrava dokazuje, že její aktivity směřují nejen ke zlepšení životního prostředí, ale také k podpoře udržitelnosti. Již podesáté vyhlašuje tematickou výzvu „Zelená pro Ostravu“, na podporu výsadby zeleně ve městě.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO: "Projekt není určen pro fyzické osoby, žadatelem může být právnická osoba, která působí v Ostravě nebo okolí, kde OZO poskytuje služby."
Reuse centrum Ostrava, které společnost OZO provozuje od roku 2020, si získalo mezi lidmi velkou oblibu. Loni vydělalo přes milion korun, přestože ho silně zasáhly povodně a muselo být uzavřeno. Rekonstrukce stále probíhá.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Teď se ještě uklízí a srovnává se do původního stavu. Kvůli tomu i ten výtěžek nebude tak významný, nicméně myslím, že na jaře bychom mohli oficiálně otevřít."
Centrum také významně přispělo k novému využití starších věcí, když za loňský rok vrátilo do oběhu přes 45 tisíc předmětů. Zájemci mohou své zelené projekty přihlašovat během ledna a února. V březnu pak OZO vybere ty nejlepší a samotné práce pak mohou probíhat od dubna do října.
---
Zprávy krátké 20. 1. 2025 17.00 - 1
DEMOLICE MOSTU V OPAVĚ-KATEŘINKÁCH
Most na Ratibořské ulici v Opavě-Kateřinkách po 60 letech padl k zemi. Původně byla v plánu jeho rekonstrukce, po loňských zářijových povodních ale statici rozhodli o jeho demolici.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Nový most se postaví vedle po zdemolování, jen se most přesune. Za to máme velkou radost, protože by to způsobilo na několik měsíců velké potíže v Opavě.”
---
Policie uspořádala v Novém Jičíně preventivní akci zaměřenou na bezpečnost chodců za snížené viditelnosti. Reagovala tak i na dva střety aut s chodci, ke kterým tu v uplynulých dnech došlo.
Prevence, která z úst policistů i pracovníků BESIPu zaznívá opakovaně - Chodci, buďte vidět, noste reflexní prvky. Přesto letmý pohled na lidi, kteří kolem páté hodiny odpoledne procházejí Novým Jičínem vypovídá o tom, že většina z nich v tmavém oblečení v šeru zaniká.
obyvatelé a návštěvníci Nového Jičína:
“Někdy nosím reflexní prvky, když jdeme třeba po tmě.”
“Snažíme se, na kole i večer na procházce, ať jsme vidět.”
Tomáš Zbranek, preventista Krajského ředitelství PČR MS kraje: “Vlastně vidět a být viděn je alfou a omegou přežití v tom silničním provozu. Nejen vidět očima, ale i celou situaci vnímat, ten provoz, dobře se rozhlédnout, nemít na uších sluchátka, nekoukat do mobilního telefonu, protože v tomhle zimním období jsou i ty podmínky pro řidiče mnohem těžší proto, aby i ti řidiči chodce zaznamenali.”
Před několika dny došlo i v Novém Jičíně ke dvěma případům střetu auta s chodcem. V jednom z nich vozidlo srazilo ženu přímo na přechodu pro chodce, řidič ujel a žena skončila v péči záchranářů.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “V podstatě za loňský rok došlo k více než sedmdesáti fatálním zraněním chodců v provozu. Takže tím, že používám reflexní pásek, tak to riziko vlastního poškození při dopravní nehodě můžu snížit.”
Chodce v tmavém oblečení může řidič zaznamenat zhruba ve vzdálenosti 20 metrů, u světlejšího nebo výraznějšího oděvu může být viditelnost dvojnásobná. S reflexním prvkem až 200 metrů.
---
Bezpečnost v Ostravě-Jihu monitoruje nově od loňského roku dalších 28 kamer. Jedenáct z nich bylo instalováno loni v říjnu, a to v podchodu nedaleko zastávky MHD Dolní, na parkovišti v ulici Svazácká a dvě v blízkosti biotopu v ulici Dr. Martínka.
Zajištění rychlé a efektivní reakce strážníků na protiprávní jednání či náhrada v případě absence svědků. Nejen proto ostravské ulice hlídají stále nové kamery. Jen v Ostravě-Jihu jich loni přibylo 28.
Jindřich Machů, mluvčí Městské policie Ostrava: „Kamery v loňském roce zachytily celkem 606 událostí, na které jsme vyjížděli a na které jsme reagovali, přičemž díky kamerám jsme zadrželi 7 pachatelů trestných činů přímo na místě činu a dalších 6 jsme předali policii ČR prostřednictvím poznatků."
Dvě z nově nainstalovaných kamer hlídají například nový biotop, který byl zřízený mezi panelovými domy v Ostravě-Hrabůvce. Další místa, kde přibyly kamery zahrnují podchod na ulici Plzeňská, parkoviště na Svazácké, vchody do Ostravar arény, obchodní středisko Kotvu, polikliniku v Hrabůvce nebo hřiště Sboru dobrovolných hasičů V zálomu.
Radim Ivan (ODS), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Bezpečnost v Ostravě-Jihu se samozřejmě pořád zlepšuje, nicméně přesto stále instalujeme kamery na některá citlivá místa, jako východy ze škol apod.“
V současné době kamerový systém Ostravy čítá více než 990 kamer obsluhovaných na 12 stanovištích.
---
Zprávy krátké 20. 1. 2025 17.00 - 2
HOKEJOVÉ VÍTKOVICE ŘEŠÍ KRIZI
Premiéra se novému trenérovi hokejistů VÍTKOVICE RIDERA Václavu Varaďovi nevydařila. Jeho tým ve své aréně dvakrát prohrál a propadl se na poslední místo extraligové tabulky.
Aleš Krátoška, asistent trenéra HC VÍTKOVICE RIDERA: „Zatím si to nedokážeme moc vysvětlit, protože ze zápasu proti Litvínovu jsme měli všichni radost. I když to bodově nedopadlo, věřili jsme, že na to proti Kladnu navážeme. Nestalo se a je na nás, abychom ty příčiny vyhodnotili, každopádně nás čeká hodně práce.“
---
Lidé ve Frýdku-Místku se mohou nově zbavovat drobného kovového odpadu ve speciálních kontejnerech. Radnice prostřednictvím Frýdecké skládky rozmístila po městě 50 šedých nádob. Díky třídění drobných kovů se tak ulehčí komunálnímu odpadu.
V ulicích Frýdku-Místku se objevily nové šedé kontejnery. Vypadají podobně jako ty na sklo, ale tyto jsou na drobný kovový odpad.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Město Frýdek-Místek společně s námi se rozhodlo, že zavedeme další oddělený sběr. Aby občané měli možnost třídit i kovy všeho druhu. To znamená veškeré plechovky, nejenom od nápojů, tak jak to mají dodneška, kdy už pět let sbíráme plechovky od nápojů, od různých energy drinků, Coca-Col a podobně, společně s plasty, ta možnost tady je i nadále. Takže do žlutých nádob pořád ty nápojové plechovky můžou dávat. Ale rozšířilo se to o oddělený sběr veškerých kovů."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Radnice prostřednictvím Frýdecké skládky nechala v novém roce rozmístit celkem 50 šedých nádob na drobné kovy. Do těchto kontejnerů nebo nádob mohou občané vhazovat drobné kovy, jako jsou kancelářské sponky, šroubky, hřebíky, konzervy a jiný drobný kovový odpad."
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Ten požadavek od lidí tady byl, takže se vytipovalo dalších 50 stanovišť ve Frýdku-Místku a začaly se v průběhu ledna rozvážet šedé nádoby typu zvon, které vidíte na snímcích a které se do města umísťují. Svážené budou pravidelně jedenkrát za měsíc a pak uvidíme podle potřeby, jestli ta potřeba bude častější, tak se budou vozit i častěji tyto nádoby."
Tomáš Kocich, pracovník Frýdecké skládky: "Rozvoz je prostě, oni přijedou, přistaví se kontejner, který má vlastní čip, který se musí načipovat a uvést do systému." - Co tam vidíte v tom systému? - "No, tak tady si najdu mapku. Jo. A zjistím si, kde mám nějaké body, kde prostě by se ty kontejnery měly nacházet. A vidím, že tu mám různé. Jo třeba hospodu tady. A já musím uvést ten čip. Přiřadit na tu adresu a takové." - K čemu to slouží potom, to čipování? - "No, čipování slouží k tomu, aby se vědělo, jestli byl svoz provedený nebo ne."
Nádoby se podařilo získat z projektu EKO-KOM, což je autorizovaná obalová společnost. Město je tedy dostalo do výpůjčky a nemuselo je nakupovat. Větší i menší kovy dál odebírají také tři městské sběrné dvory.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Z nich se to potom sváží na zařízení, na využití a do kovošrotu a podobně. Jo, akorát ty plechovky od nápojů, ty přebíráme na třídící lince v Lískovci. Ty se z plastu vytřídí a jdou vlastní cestou na využití také."
Od nového roku rozmístilo město na několik míst také 10 kontejnerů na textilní odpad. Ty ale fungují oproti kontejnerům Dobrovolnické organizace ADRA jinak.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Rozdíl je v tom, že organizace ADRA používá ještě textil, který tam občané vhodí, na další charitativní účely. Kdežto těch 10 nových kontejnerů na textilní odpad slouží opravdu na poničený a zničený textil. Rozhodli jsme se především k tomu, abychom splnili zákonnou povinnost, která od 1. 1. 2025 nastala, co se týče textilního odpadu. A zároveň samozřejmě ty šedé nádoby poslouží k tomu, aby došlo zase k lepšímu třídění a tím pádem úbytku směsného komunálního odpadu."
Třídění pomáhá udržet cenu za svoz a likvidaci odpadů na únosné výši. Loni lidé ve Frýdku-Místku vyhodili 9,5 tisíce tun komunálního odpadu. Dále 7,4 tisíce tun stavebního odpadu a přes 5 tisíc tun kompostovatelného odpadu.
---
Stát urychlí přípravu protipovodňových opatření v Krnově. Dohodu, týkající se protipovodňových opatření na řece Opavě i Opavici podepsali ministr zemědělství, ředitel Povodí Odry a starosta Krnova.
Memorandum, které obsahuje harmonogram kroků a zároveň řeší financování, urychlí výstavbu protipovodňových opatření v Krnově až o čtyři roky.
Marek Výborný (KDU-ČSL), ministr zemědělství: “Je tam jasně stanoveno, že bude nyní probíhat zpracování projektové dokumentace. V horizontu 24 měsíců následně potom realizace samotného díla, vysoutěžení dodavatele a vzájemná koordinace, protože město Krnov má zájem na tom, aby se nejednalo o pouhá protipovodňová opatření, aby součástí toho byly zóny odpočinku, zóny klidu pro občany.”
Tomáš Hradil (Nez.), starosta Krnova: “Je to dobrý krok, ale dokud tady nebudeme mít všechno vybudováno, tak skákat do stropu nemůžeme, protože nás čekají další roky, kdy budeme trnout, jestli povodeň přijde nebo nepřijde.”
Součástí memoranda je také modernizace mostů přes řeku Opavu v ulici U Jatek a v ulici Sokolovská.
Jiří Tkáč, generální ředitel, Povodí Odry: “Ty se zvednou, protože ty historicky tvoří překážku v tom říčním profilu a s těmi mosty, je třeba se nad tím zamyslet a zvednout je nad stoletou vodu, protože mosty jako takové jsou, obecně příčné překážky jsou problém, zachycují se za to kmeny, pařezy, ta voda se vylije, strhne se to, udělá to přívalovou vlnu a tak dále.”
Přípravné i realizační práce budou v maximální možné výši hrazeny ze státního rozpočtu prostřednictvím příslušných dotačních programů.
---
Společnost OZO Ostrava vyhlašuje další tematickou výzvu „Zelená pro Ostravu“ na podporu ekologických projektů. Výsadbu zeleně podpoří z výnosů Reuse centra, které vrací do užívání nejrůznější odložené předměty.
Společnost OZO Ostrava dokazuje, že její aktivity směřují nejen ke zlepšení životního prostředí, ale také k podpoře udržitelnosti. Již podesáté vyhlašuje tematickou výzvu „Zelená pro Ostravu“, na podporu výsadby zeleně ve městě.
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO: "Projekt není určen pro fyzické osoby, žadatelem může být právnická osoba, která působí v Ostravě nebo okolí, kde OZO poskytuje služby."
Reuse centrum Ostrava, které společnost OZO provozuje od roku 2020, si získalo mezi lidmi velkou oblibu. Loni vydělalo přes milion korun, přestože ho silně zasáhly povodně a muselo být uzavřeno. Rekonstrukce stále probíhá.
Aleš Boháč, náměstek primátora Ostravy: "Teď se ještě uklízí a srovnává se do původního stavu. Kvůli tomu i ten výtěžek nebude tak významný, nicméně myslím, že na jaře bychom mohli oficiálně otevřít."
Centrum také významně přispělo k novému využití starších věcí, když za loňský rok vrátilo do oběhu přes 45 tisíc předmětů. Zájemci mohou své zelené projekty přihlašovat během ledna a února. V březnu pak OZO vybere ty nejlepší a samotné práce pak mohou probíhat od dubna do října.
---
Zprávy krátké 20. 1. 2025 17.00 - 1
DEMOLICE MOSTU V OPAVĚ-KATEŘINKÁCH
Most na Ratibořské ulici v Opavě-Kateřinkách po 60 letech padl k zemi. Původně byla v plánu jeho rekonstrukce, po loňských zářijových povodních ale statici rozhodli o jeho demolici.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Nový most se postaví vedle po zdemolování, jen se most přesune. Za to máme velkou radost, protože by to způsobilo na několik měsíců velké potíže v Opavě.”
---
Policie uspořádala v Novém Jičíně preventivní akci zaměřenou na bezpečnost chodců za snížené viditelnosti. Reagovala tak i na dva střety aut s chodci, ke kterým tu v uplynulých dnech došlo.
Prevence, která z úst policistů i pracovníků BESIPu zaznívá opakovaně - Chodci, buďte vidět, noste reflexní prvky. Přesto letmý pohled na lidi, kteří kolem páté hodiny odpoledne procházejí Novým Jičínem vypovídá o tom, že většina z nich v tmavém oblečení v šeru zaniká.
obyvatelé a návštěvníci Nového Jičína:
“Někdy nosím reflexní prvky, když jdeme třeba po tmě.”
“Snažíme se, na kole i večer na procházce, ať jsme vidět.”
Tomáš Zbranek, preventista Krajského ředitelství PČR MS kraje: “Vlastně vidět a být viděn je alfou a omegou přežití v tom silničním provozu. Nejen vidět očima, ale i celou situaci vnímat, ten provoz, dobře se rozhlédnout, nemít na uších sluchátka, nekoukat do mobilního telefonu, protože v tomhle zimním období jsou i ty podmínky pro řidiče mnohem těžší proto, aby i ti řidiči chodce zaznamenali.”
Před několika dny došlo i v Novém Jičíně ke dvěma případům střetu auta s chodcem. V jednom z nich vozidlo srazilo ženu přímo na přechodu pro chodce, řidič ujel a žena skončila v péči záchranářů.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “V podstatě za loňský rok došlo k více než sedmdesáti fatálním zraněním chodců v provozu. Takže tím, že používám reflexní pásek, tak to riziko vlastního poškození při dopravní nehodě můžu snížit.”
Chodce v tmavém oblečení může řidič zaznamenat zhruba ve vzdálenosti 20 metrů, u světlejšího nebo výraznějšího oděvu může být viditelnost dvojnásobná. S reflexním prvkem až 200 metrů.
---
Bezpečnost v Ostravě-Jihu monitoruje nově od loňského roku dalších 28 kamer. Jedenáct z nich bylo instalováno loni v říjnu, a to v podchodu nedaleko zastávky MHD Dolní, na parkovišti v ulici Svazácká a dvě v blízkosti biotopu v ulici Dr. Martínka.
Zajištění rychlé a efektivní reakce strážníků na protiprávní jednání či náhrada v případě absence svědků. Nejen proto ostravské ulice hlídají stále nové kamery. Jen v Ostravě-Jihu jich loni přibylo 28.
Jindřich Machů, mluvčí Městské policie Ostrava: „Kamery v loňském roce zachytily celkem 606 událostí, na které jsme vyjížděli a na které jsme reagovali, přičemž díky kamerám jsme zadrželi 7 pachatelů trestných činů přímo na místě činu a dalších 6 jsme předali policii ČR prostřednictvím poznatků."
Dvě z nově nainstalovaných kamer hlídají například nový biotop, který byl zřízený mezi panelovými domy v Ostravě-Hrabůvce. Další místa, kde přibyly kamery zahrnují podchod na ulici Plzeňská, parkoviště na Svazácké, vchody do Ostravar arény, obchodní středisko Kotvu, polikliniku v Hrabůvce nebo hřiště Sboru dobrovolných hasičů V zálomu.
Radim Ivan (ODS), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Bezpečnost v Ostravě-Jihu se samozřejmě pořád zlepšuje, nicméně přesto stále instalujeme kamery na některá citlivá místa, jako východy ze škol apod.“
V současné době kamerový systém Ostravy čítá více než 990 kamer obsluhovaných na 12 stanovištích.
---
Zprávy krátké 20. 1. 2025 17.00 - 2
HOKEJOVÉ VÍTKOVICE ŘEŠÍ KRIZI
Premiéra se novému trenérovi hokejistů VÍTKOVICE RIDERA Václavu Varaďovi nevydařila. Jeho tým ve své aréně dvakrát prohrál a propadl se na poslední místo extraligové tabulky.
Aleš Krátoška, asistent trenéra HC VÍTKOVICE RIDERA: „Zatím si to nedokážeme moc vysvětlit, protože ze zápasu proti Litvínovu jsme měli všichni radost. I když to bodově nedopadlo, věřili jsme, že na to proti Kladnu navážeme. Nestalo se a je na nás, abychom ty příčiny vyhodnotili, každopádně nás čeká hodně práce.“
---
Lidé ve Frýdku-Místku se mohou nově zbavovat drobného kovového odpadu ve speciálních kontejnerech. Radnice prostřednictvím Frýdecké skládky rozmístila po městě 50 šedých nádob. Díky třídění drobných kovů se tak ulehčí komunálnímu odpadu.
V ulicích Frýdku-Místku se objevily nové šedé kontejnery. Vypadají podobně jako ty na sklo, ale tyto jsou na drobný kovový odpad.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Město Frýdek-Místek společně s námi se rozhodlo, že zavedeme další oddělený sběr. Aby občané měli možnost třídit i kovy všeho druhu. To znamená veškeré plechovky, nejenom od nápojů, tak jak to mají dodneška, kdy už pět let sbíráme plechovky od nápojů, od různých energy drinků, Coca-Col a podobně, společně s plasty, ta možnost tady je i nadále. Takže do žlutých nádob pořád ty nápojové plechovky můžou dávat. Ale rozšířilo se to o oddělený sběr veškerých kovů."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Radnice prostřednictvím Frýdecké skládky nechala v novém roce rozmístit celkem 50 šedých nádob na drobné kovy. Do těchto kontejnerů nebo nádob mohou občané vhazovat drobné kovy, jako jsou kancelářské sponky, šroubky, hřebíky, konzervy a jiný drobný kovový odpad."
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Ten požadavek od lidí tady byl, takže se vytipovalo dalších 50 stanovišť ve Frýdku-Místku a začaly se v průběhu ledna rozvážet šedé nádoby typu zvon, které vidíte na snímcích a které se do města umísťují. Svážené budou pravidelně jedenkrát za měsíc a pak uvidíme podle potřeby, jestli ta potřeba bude častější, tak se budou vozit i častěji tyto nádoby."
Tomáš Kocich, pracovník Frýdecké skládky: "Rozvoz je prostě, oni přijedou, přistaví se kontejner, který má vlastní čip, který se musí načipovat a uvést do systému." - Co tam vidíte v tom systému? - "No, tak tady si najdu mapku. Jo. A zjistím si, kde mám nějaké body, kde prostě by se ty kontejnery měly nacházet. A vidím, že tu mám různé. Jo třeba hospodu tady. A já musím uvést ten čip. Přiřadit na tu adresu a takové." - K čemu to slouží potom, to čipování? - "No, čipování slouží k tomu, aby se vědělo, jestli byl svoz provedený nebo ne."
Nádoby se podařilo získat z projektu EKO-KOM, což je autorizovaná obalová společnost. Město je tedy dostalo do výpůjčky a nemuselo je nakupovat. Větší i menší kovy dál odebírají také tři městské sběrné dvory.
Richard Blahut, předseda představenstva Frýdecké skládky: "Z nich se to potom sváží na zařízení, na využití a do kovošrotu a podobně. Jo, akorát ty plechovky od nápojů, ty přebíráme na třídící lince v Lískovci. Ty se z plastu vytřídí a jdou vlastní cestou na využití také."
Od nového roku rozmístilo město na několik míst také 10 kontejnerů na textilní odpad. Ty ale fungují oproti kontejnerům Dobrovolnické organizace ADRA jinak.
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Rozdíl je v tom, že organizace ADRA používá ještě textil, který tam občané vhodí, na další charitativní účely. Kdežto těch 10 nových kontejnerů na textilní odpad slouží opravdu na poničený a zničený textil. Rozhodli jsme se především k tomu, abychom splnili zákonnou povinnost, která od 1. 1. 2025 nastala, co se týče textilního odpadu. A zároveň samozřejmě ty šedé nádoby poslouží k tomu, aby došlo zase k lepšímu třídění a tím pádem úbytku směsného komunálního odpadu."
Třídění pomáhá udržet cenu za svoz a likvidaci odpadů na únosné výši. Loni lidé ve Frýdku-Místku vyhodili 9,5 tisíce tun komunálního odpadu. Dále 7,4 tisíce tun stavebního odpadu a přes 5 tisíc tun kompostovatelného odpadu.
---
