Množství odpadu ze zatopených domů je extrémní
Voda už opadla na velké většině zatopených míst a na ulicích ji nahradilo moře odpadu. Lidé vynášejí před domy zničené věci a nákladní vozy je postupně odvážejí na skládku společnosti OZO v Hrušově. Náklaďáků je ale takové množství, že se tvoří dlouhé kolony.
Úklid po povodni se rozjel po celé Ostravě na plné obrátky. Bohužel to ale z velké části znamená vynosit před dům věci, které voda poničila a odvézt je na skládku. Na mnoha místech ve městě proto nyní hromadí hory odpadu, které postupně odváží nákladní vozy na skládku OZA do Hrušova, což je zdlouhavé.
Tomáš Lefner (Starostové pro Ostravu), starosta Ostravy-Nové Vsi: "Vázneme na odvozu odpadu z ulic, protože opravdu ta cesta auty na to OZO je poměrně dlouhá, takže to trvá a tam jsou prodlevy. Teď máme slíbeny další kontejnery, takže budeme věřit, že se to zlepší."
Společnost OZO se snaží ve spolupráci s vedením města maximálně celý proces urychlit. Uložení odpadu je navíc mimořádně zdarma. Přesto ale musejí být náklaďáky při vjezdu kontrolovány.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Je zrušen poplatek ukládání na skládce, což je nějakých 1250 korun sleva. V jednotlivých obvodech se ve spolupráci se starosty tvoří kupy, které jsou opravdu velké, bohužel se jedná o poškozený majetek těch lidí a naším úkolem je to teď odvézt tak, aby se i ten veřejný prostor vracel do normálu."
Vladimíra Karasová, mluvčí OZO Ostrava: "My známe tu situaci v Hrušově, že se tam dlouho stojí, ale bohužel nejsme schopni nijak pomoci. Na tu skládku nemůže přijet najednou více aut, protože ten odpad se musí okamžitě rozhrnovat, hutnit a kdyby se tam nasypala velká vrstva, tak by se tam nedalo ani vyjet."
Lidé mohou využívat také sběrné dvory, které mají mimořádně rozšířenou otevírací dobu. Bohužel ale některé zatopila voda, takže jsou mimo provoz. Jde například o sběrný dvůr v Třebovicích.
---
Protipovodňová opatření ochránila Frýdecko-Místecko
Letošní povodně byly podle některých horší než v roce 1997. Obce na Frýdecko-Místecku podél toku řeky Ostravice se ale shodují, že byly na velkou vodu velmi dobře připraveny. Pomohla hlavně protipovodňová opatření, která se realizovala v průběhu předchozích let.
Během katastrofálních povodní vypadly za 4 dny v Povodí Odry extrémní srážky i přes 500 mm. Povodňové vlny se tak pohybovaly mezi stoletými až pětisetletými vodami.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Letošní povodně musím říct, že z mého pohledu byly horší než v roce 1997. V roce 1997 jsem velel bezpečnostní radě okresu, která řešila povodně, na které jsme nebyly s prizmatem dnešní doby vůbec připraveni. Nebyly ani mobilní telefony, to spojení bylo tristní. Dneska už je to úplně o něčem jiném. A myslím si, že Frýdek-Místek z toho vyšel velmi dobře. Ve srovnání s jinými městy je to až neuvěřitelné."
Úhrn srážek byl přibližně stejný jako při povodních v roce 1997.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Ten stav té hladiny řeky Ostravice byl stejný jako v roce 1997, ale v roce 1997 byly Šance otevřeny a upouštěly, protože tam byl stav takový, že byla hladina vody 8 cm před korunou hráze a ještě se tam sesouval svah na bočním zálivu a hrozilo přelití Šancí. V tom případě by došlo asi ke katastrofě v Ostravici. A proto jsme evakuovali 8 tisíc lidí."
Obce na řece Ostravici se shodují, že výrazně pomohla průběžně vybudovaná protipovodňová opatření.
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Dnešní stav byl takový, že Šance neupouštěly skoro vůbec nic, jenom to minimální množství. Byly na to připraveny. Já bych chtěl tady z tohoto místa poděkovat Povodí Odry, které se zasloužilo o to, že v roce 2015 až 2018 provedli zásadní rekonstrukci. Odtěžili ten nebezpečný svah, zvýšili korunu hráze a udělali tam ještě takový jeden bezpečnostní retenční prostor."
Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: "U nás převážně to byly zatopené sklepy, ale spadly i nějaké mosty, cesty a některé lokality jsou odříznuté. Takže lidé se nemohou odtamtud dostat auty."
David Novák (Nezávislí za Sviadnov), starosta obce Sviadnov: "Zaplať pán Bůh, došlo k tomu, že se přepojila část Morávky do řeky Žermanice a tím se pomohlo Ostravici a voda začala klesat." - Takže všeobecně hodnotíte i ta protipovodňová opatření, která byla už za celou dobu udělaná, že měla smysl? - "Jednoznačně. Já jsem velmi rád, že Povodí Odry přistoupilo v podstatě od roku 1997 nebo od roku 2000 až 2002 k tomu, že z břehů odstranilo náletovou, břehy se upravovaly a protipovodňová opatření fungují."
Petr Baďura (Pro Paskov a Oprechtice), starosta obce Paskov: "Určitě jsme zaznamenali vysoké toky v Ostravici i v Olešné. Nicméně díky tomu, že se podařilo regulovat odtok z přehrad a že máme vystavěnou protipovodňovou hráz a na ní cyklostezku kolem Ostravice, tak ty následky nejsou z titulu těch dvou řek skoro bych řekl vůbec ne tragické. Pár zatopených sklepů, zahrad a tak dále."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry: "Bez přehrad by ve Frýdku-Místku místo 770 m/s odborným odhadem protékalo 1 300 m/s a v Ostravě by nastala katastrofa, protože by v kulminaci neprotékalo naměřených 930 m/s, ale kolem 1 450 m/s a místo průtoků 50letých by byly průtoky 500leté. Voda v centru Ostravy by dosahovala až po nádraží Ostrava střed a pro názornost na náměstí TGM nebo u radnice na Prokešově náměstí by byla její hloubka kolem 2 metrů."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Oni byli naprosto dobře připraveni. Udělali taková opatření, která pomohla k tomu, aby ty následky byly co nejmenší. Nejen ve Frýdku-Místku, ale po toku řeky Ostravice, až po Ostravu. Také je opravená Morávka, to je sice menší přehrada, ale také důležitá. Takže v tom systému si myslím, že Povodí Odry udělaly kus práce a zaplať pán bůh za to, protože jiná města to štěstí neměla."
K tlumení mnohem větší katastrofy přispělo i dalších 38 malých vodních nádrží, které Povodí Odry spravuje.
---
Krátké zprávy, 24. 9. 2024 16.00 - 1
ČISTÍRNA ODPAD. VOD NEBUDE V PROVOZU MĚSÍCE
Zprovoznění Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze po povodních potrvá měsíce. Většina odpadních vod z Ostravy v současnosti teče do řeky Odry a nedá se s tím nic dělat. Krizový štáb Moravskoslezského kraje vyzval vládu a ústřední krizový štáb, aby se situací zabývaly.
---
Porubská radnice reguluje počet holubů jejich odchyty
V Ostravě-Porubě stále bojují s velkým množstvím holubů. Zdržují se tam zejména kvůli tomu, že je lidé rádi krmí. A právě díky dostatku potravy se rozmnožují častěji, a to až 10krát ročně.
Porubská radnice reguluje počet holubů. Nejvíce se jich zdržuje v půdních prostorách bytových domů na 1. a 2. stavebním obvodě.
Jan Dekický (SPOLU/ODS), místostarosta Ostravy-Poruby: “Jeden rok je to nejvíce 1., 2., stavební obvod, pak třeba další rok je to na 5. stavebním obvodě, ale ten 1. a 2. je takový nejvíc napadený, proto i těch odchytových míst je nejvíce v této lokalitě.”
Holuby odchytávají odborníci z Českého svazu ochránců přírody celoročně. Poté je odvážejí do horských oblastí, kde slouží jako potrava pro dravce.
Lubomír Kminiak, předseda Českého svazu ochránců přírody: "Jednorázová akce je k ničemu a koncem března, jak jsou podmínky, že už je hodně mladých, tak už dospěláky neodchytáváme, protože když odchytneme toho dospěláka a nenajdeme ty mladé, tak ty mladé potom umírají týden. Jinak celoročně odebíráme vajíčka a odebíráme mladé."
Ročně v Porubě odchytí až 600 holubů. Rekord je 164 odchycených holubů na půdě bytového domu naproti ostravské fakultní nemocnici za jeden večer.
Lubomír Kminiak, předseda Českého svazu ochránců přírody: “My to odchytáváme večer, jak už jsou všichni uvnitř, zabezpečíme si to, aby neuletělo nic. Když mají dostatek potravy, dejme tomu, oni můžou mít 8 až desetkrát za rok mladé. Když mají málo, budou mít jenom třikrát."
Počet holubů ovlivňuje nejen to, kde je lidé krmí, ale i to, kde nechávají otevřené popelnice, nebo zbytky jídel vyhozených u nich. Ty navíc lákají i potkany.
---
REKONSTRUKCE VÍTKOVICKÉHO NÁDRAŽÍ JE V PLNÉM PROUDU
Budova vítkovického nádraží prochází kompletní rekonstrukcí. V jakém je objekt momentálně stavu se mohli lidé dozvědět na komentované prohlídce, kterou uspořádala vítkovická radnice. Oprava za více než čtvrt miliardy korun má být dokončena za dva roky.
Výpravní budova železničního nádraží Ostrava-Vítkovice představuje ukázku architektury bruselského stylu s důrazem na odlehčenou konstrukci a uměleckou výzdobu provedenou ve skle. Od roku 2020 je kulturní památkou. Momentálně prochází kompletní rekonstrukcí a tak se městský obvod Vítkovice rozhodl uspořádat komentovanou prohlídku pro veřejnost, která se mohla dozvědět mnoho zajímavostí. Např. jak se umývala obrovská okna.
Petr Lexa Přendík, průvodce: "Objednali se horolezci z VŠB, kteří se slaňovali ze stropu a postupně umývali to průčelí. Když to otevřeli v roce 1967 a teď je rok 2024 tak to znamená, že to má 57 let za sebou a umývalo se to dvakrát. Čili zhruba jednou za třicet let."
Komentované prohlídky se zúčastnili také zástupci investora a zhotovitele, aby informovali občany o průběhu rekonstrukce.
Petr Vaněk, stavbyvedoucí: "Probíhají v drtivé většině bourací práce, likvidují se veškeré rozvody inženýrských sítí, bourají se příčky, podlahy, stropy. Bude se dělat nový výtah, dělá se rekonstrukce stropního pláště na administrativní budově kde teď stojíme."
Richard Čermák (Ostravak), starosta MOb Ostrava-Vítkovice: "Jsem mile překvapen, že o vítkovické nádraží je takový zájem, a že přišlo dost lidí na tuto prohlídku. Samozřejmě je to dobře i pro občany žijící v tomto okolí, že se to zvelebí a nádraží bude opět krásné."
Rekonstrukce nádraží vyjde zhruba na 275 milionů korun. Revitalizací projde také přednádražní prostor. Hotovo by mělo být na jaře roku 2026.
---
Krátké zprávy, 24. 9. 2024 16.00 - 2
DO KRNOVSKÉ NEMOCNICE MOHOU OPĚT NÁVŠTĚVY
V Krnovské nemocnici se intenzivně pracuje na odstraňování povodňových škod a obnovení zničené infrastruktury. V nemocnici už skončil zákaz návštěv pacientů a z kohoutků už teče pitná voda. Otevřena je denně také nemocniční lékárna, která funguje jako jediná ve městě.
---
Festival probudil v Novém Jičíně sousedskou náladu
Sousedská slavnost “Zažít město jinak” se letos v Novém Jičíně konala potřetí - a do třetice na jiném místě. Tentokrát obsadila a uzavřela i část Husovy ulice.
Zažít město jinak, letos s podtitulem “Zpomal”, to jsou sousedské slavnosti, jejichž náplň vytvářejí sami obyvatelé. Novojičínští se k tomuto celorepublikovému festivalu připojili potřetí, letos akce uzavřela horní části Husovy ulice a konala se i v knihovnické zahradě.
Lucie Tovaryšová, spoluorganizátorka akce: “My jsme v podstatě neformální skupina místních akčních žen, které pořádají Zažít město jinak. Myslím si, že se to vyvedlo, je tu spousta lidí, spousta účinkujících, aktivit, jak pro děti, tak pro dospělé. Je to fajn.”
Alžběta Gregorová, kaligrafická dílna: Tématem festivalu je “Zpomal” a právě ta kaligrafie k tomu skvěle sedí, kdy si odpočineme od digitálních technologií a učíme se základy moderní kaligrafie.”
Marie Teodora Pišlová, Klub inspirace: “Náš projekt podporuje maminky, které se po rodičovské dovolené vrací do zaměstnání. A jsem tu proto, protože chci dát o našem projektu více vědět.”
návštěvníci akce:
“Je to tu perfektní, žije to tady, moc se mi tu líbí. Každý si tu najde to své.”
“Mně se to líbí moc, určitě i ta účast je fajn.”
“Teď tady kolem zrovna prochází děvčata v pěkných šatech, takže věřím, že uvidíme nějaké pěkné vystoupení, takže jsme se přišli pobavit.”
“Mně se strašně líbila ta muzika, bylo to opravdu výborné.”
Lucie Tovaryšová, spoluorganizátorka akce: “Má to hlavně sblížit ty lidi a v té dnešní době si myslím, že je to potřeba, aby tyto akce byly a vznikaly.”
Výběr lokality, do které pořadatelky akci zasadily, se setkal s příznivým ohlasem. Už i proto, že se v Husově ulici nachází budoucí kulturní dům Nové Slunce a lidé také mohli vstoupit do sousední vily, ve které sídlí Mateřská škola Beruška.
---