Sdílená kola se během pár let v Ostravě stala běžnou součástí života velké části obyvatel. Většina uživatelů stihne na místo určení dojet během 15 minut, které jsou zdarma, tedy je platí město. Každým rokem přibývá nejen výpůjček ale i kol a stanic.
Bikesharing, neboli sdílení jízdních kol, funguje v Ostravě už od roku 2018 s tím, že od roku 2021 jsou kola přístupná celoročně a postupně byly výpůjční stanice rozmístěny po všech obvodech. Dnes je to již běžný způsob dopravy a výpůjček každý rok přibývá.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "My jsme vyhodnotili loňskou sezonu, rok 2025 i s dodavatelem těch služeb, to znamená nextbike, máme spoustu statistik, které, když jsme s tím předchozím rokem srovnali, tak máme tam o šestnáct procent více výpůjček a o čtrnáct procent více nových uživatelů, co si tu aplikaci stáhli a těch, co službu využívají. To ukazuje, že stále má kam ten bikesharing růst."
V Ostravě je přes 400 stanic, ve kterých je k dispozici 1200 kol. Navíc je 43 % adres ve městě do dvou set metrů od nějakého výpůjčního místa.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Ty nejfrekventovanější stanice zůstávají Nová Karolina, stanice na Hlavní třídě v Porubě, u rektorátu. Víme, že studenti rádi jezdí a 92 procent výpůjček je těch, které se vejdou do patnácti minut. To znamená, opravdu to supluje ty krátké vzdálenosti, kdy lidé si pomáhají tím a my jsme rádi, že než by sedli do auta a přejížděli ty krátké vzdálenosti v rámci města, tak používají sdílená kola."
Lidé využívají kola hlavně na kratší vzdálenosti, například mezi zastávkami MHD do práce, a oblíbené jsou i mezi studenty na cestu do školy. Jedním z hlavních benefitů bikesharingu je ekologie.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Co se týče životního prostředí, víme, že se často skloňuje, že to jsou lokální topeniště nebo doprava, která jsou znečišťovatelem ve městě Ostrava. Tak jenom chci říci, že i tyto drobné věci a využití právě nextbike znamenalo v minulém roce 117 000 kilo oxidu uhličitého, který by vznikl, kdyby tyto vzdálenosti byly vypočítány na auto. Takže tím, že si zvolili Ostravané kola, o to méně se vyprodukovalo oxidu uhličitého v Ostravě na kila."
15 minut zdarma zůstává i pro letošní rok a držitelé celoročních Odisek mají zdarma půl hodiny. Vedení města připravuje na příští rok novinku. K dispozici by měla být i elektrokola.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Na příští rok plánujeme obohacení těch klasických kol, které zůstávají, plus nějaká elektrokola. Ten počet se ještě ladí. Nějaká doporučení už máme, protože přece jenom ten bikesharing se vyvíjí, vyvíjí se uživatelé a jejich požadavky. Víme, že v okolních městech to poměrně dobře funguje. Je určitá cílová skupina, která má bariéru ke klasickému kolu, ale kdyby to bylo elektrokolo, tak by si ho vypůjčila. Takže chceme, aby v tom příštím roce už ta elektrokola fungovala."
---
Centrum rodinné podpory v Karviné prošlo velkou modernizací, do které Moravskoslezský kraj investoval přes 17 milionů korun. Rekonstrukce sjednotila všechny služby pod jednu střechu a vytvořila příjemnější prostředí pro klienty i zaměstnance.
Původní historický objekt Centra rodinné podpory už neodpovídal tomu, co moderní sociální poradna vyžaduje. Klienti i zaměstnanci potřebovali důstojné a bezpečné místo, kde se budou cítit dobře i při řešení citlivých témat.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Myslím si, že se opět investice povedla. Stálo to přes 17 milionů korun a myslím si, že klienti Centra rodinné péče tady najdou opravdu krásné a kvalitní zázemí. Ono obecně je důležité investovat do infrastruktury a sociální péče a sociální oblast je velmi významnou oblastí, které se věnuje Moravskoslezský kraj, a pro vedení Moravskoslezského kraje je nesmírně důležité."
Služby centra aktuálně využívá přes sto klientů, historicky jimi ale prošly už stovky lidí. V budově bude pracovat celkem 22 zaměstnanců. Odborníci zde pomáhají s psychologií, pěstounskou péčí i běžným poradenstvím. Služby jako psychologická podpora nebo pomoc pěstounům jsou navíc zcela zdarma.
Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviné: "My máme celou řadu lidí a rodin, které tu pomoc opravdu nutně potřebují. A tím, že tady máme teď krásně vybavený objekt, který je v centru města dostupný a nádherně vybavený, tak se ta situace opravdu mění k lepšímu."
Rekonstrukcí prošel celý vnitřek budovy. Moderní interiér doplňují dekorace v podobě obrazů, které odkazují na bohatou historii budovy i města.
Renáta Chytrová, ředitelka Centra rodinné podpory: "První obraz, který jsme dostali, sice není v původní kvalitě a v původním formátu, jak jsme ho dostali, protože všechny ty obrazy jsou perforované a pomocí umělé inteligence na každém obrazu jsou lidé, kteří znázorňují rodinu. Protože vlastně jsme tady Centrum rodinné pomoci je pro to, abychom pomáhali všem rodinám, které se na nás obrátí. Takže to byla taková ta první vlaštovka. A pak v podstatě s panem designérem jsme už dohledali dobové fotografie Karviné, ať už je to Jirkovský most, ať je to kašna, náměstí, a různě jsme to přizpůsobovali těm okolnostem."
Odborníci z centra nejsou jen úředníci v nových kancelářích, pro rodiny v krizi jsou to především průvodci a posluchači. Velkým tématem jsou pěstouni, kterých je v našem regionu stále málo.
Dagmar Sznapková, pracovnice rodinné a manželské poradny Centra rodinné podpory: "My máme vlastně pěstouny dlouhodobé i přechodné. A ti přechodní pěstouni vlastně berou do péče děti, které odebíráme z rodin, kde dochází k zanedbání, týrání, nebo přímo odebíráme děti z porodnice, kdy matka vlastně porodí a dítě odloží."¨
Zrekonstruované centrum otevře své brány klientům už prvního dubna.
---
ŠKOLA VYVODÍ Z UDÁLOSTI DŮSLEDKY
V tématu incidentu otravy dětí léky v Havířově ještě pokračujeme. Co přesně se ve třídě odehrálo, chce kromě policie zjistit také škola, která následně vyvodí důsledky.
Jan Šebesta, ředitel ZŠ M. Kudeříkové Havířov: “V současné době probíhá vyšetřování policie České republiky, která dělá své úkony a my souběžně s tím pracujeme taky ve škole a snažíme se nějakým způsobem rozkrýt, co se všechno stalo. Dál pracujeme i s tou třídou, ale samozřejmě i s těmi jednotlivými konkrétními aktéry.“
---
Policie vyšetřuje incident v havířovské Základní škole Marušky Kudeříkové. Jeden žák měl přinést z domu do školy léky, které několik dětí vypilo v nápoji. Žáci skončili v nemocnici. Škola už přijal opatření.
Posádky záchranné služby zasahovaly v úterý v Základní škole Marušky v Havířově. Poté, co tam žáci sedmého ročníku požili neznámou látku a začali mít zdravotní potíže, bylo šest školáků převezeno do nemocnice. Otec jednoho z žáků přijel ke škole ještě v době, kdy jeho syna i ostatní zdravotníci nakládali do sanitek.
Petr Stratinský, otec hospitalizovaného žáka: „Syn říkal, že se při hodině napil z láhve, po čemž se mu udělalo špatně. Ostatní žáci měli také podobné problémy. Někteří zvraceli, byli malátní. Přišlo se na to, že jim jejich spolužák dal do pití tablety na spaní. Někteří to vzali vědomě s tím, že se má jednat o vitamíny.“
Případ si převzala kriminální policie.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MSK: „Ve zdravotnickém zařízení byl u dětí nařízen odběr biologického materiálu. Podle dosud zjištěných informací mělo ke zdravotním komplikacím dojít po vědomém požití léků, které mělo jedno z dětí donést do školského zařízení.“
Otec žáka ale tvrdí, že má důkazy, že jeho syn látku vypil bez vědomí a chce podat trestní oznámení. Škola vyjádřila nad událostí lítost a přijala opatření.
Jan Šebesta, ředitel ZŠ M. Kudeříkové Havířov: „Žáci procházejí preventivními programy průběžně, takže informace mají, ale bylo nutné jim to při této příležitosti zopakovat. S třídou budeme dál pracovat. Máme rozjednané odborníky, kteří ji navštíví a budou s ní dále pracovat.“
Zdravotní stav dětí by měl být podle dostupných informací stabilizovaný a měly by být propuštěny domů. Co přesně se ve třídě odehrálo, chce kromě policie zjistit také škola, která následně vyvodí důsledky.
Jan Šebesta, ředitel ZŠ M. Kudeříkové Havířov: „V současné době probíhá vyšetřování Policie České republiky, která dělá své úkony a my souběžně s tím pracujeme taky ve škole a snažíme se nějakým způsobem rozkrýt, co se všechno stalo a dál pracujeme s tou třídou a nejen s tou třídou, ale samozřejmě s těmi jednotlivými konkrétními aktéry a potom budeme dál z toho vyvozovat důsledky."
---
Haldu v Heřmanicích zřejmě čeká stejný osud jako haldu Ema. Diamo ustupuje od stavby sarkofágu a zaměří se na oddělení hořící části odvalu od skládky chemických látek z koksovny. Halda se tedy zřejmě nechá vyhořet, což bude levnější a z hlediska ovzduší i přívětivější pro lidí v okolí.
Projekt betonového sarkofágu, který měl zkrotit Hořící Heřmanice, odvál. Končí. Odborníci usoudili, že takto zásadní sanace není nutná a že postačí zabránit ohni, aby se dostal ke skládce nebezpečných chemických látek, která je zhruba sto metrů od termicky aktivní části. Ta se nechá vyhořet.
Štěpánka Filipová, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: "Zvolené řešení je dostavba oddělovací stěn. Je to řešení výrazně levnější než dříve zamýšlený sarkofág a řešení, které vychází z kontinuálního monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy."
Skládka by podle odhadů měla hořet asi deset let a stejnou dobu by zřejmě trvalo i budování sarkofágu.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "Kvůli kontinuálnímu monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy v roce 2024 a 2025, který jasně ukázal, že vliv na okolí Heřmanic Haldy je minimální, došlo k přehodnocení sanačního plánu."
Rozhodnutí přivítalo i vedení Ostravy, které chystaná opatření kritizovalo už delší dobu. Stavba sarkofágu by velmi zatěžovala obyvatele v okolí po několik let. Vyhoření haldy prý bude méně zatěžující.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tvorba sarkofágu by znamenala takovou velkou manipulaci hmot, že s velkou pravděpodobností by měla negativní dopad ta samotná stavba na své okolí. Já jsem rád, že jsme se domluvili na ministerstvu, že tato stavba už nebude prioritou Diama."
Chemická skládka z koksovny, která je hlavním nebezpečím haldy, je tvořena dehtem, který by v případě zapálení mohl způsobit ekologickou katastrofu. Otrávil by spodní vodu i ovzduší.
---
UL. PŘEMYSLOVCŮ V OSTRAVĚ JE OTEVŘENA
Ostrava dokončila náročnou rekonstrukci ulice Přemyslovců v Mariánských Horách. Výsledek upřednostňuje chodce a cyklisty. Proto auta jezdí třicítkou a omezilo se parkování. Proměna zahrnovala nové inženýrské sítě, povrchy, zeleň i retenční systém a vyšla zhruba na 180 milionů korun. Výsadba má přinést i tepelné ochlazení. Práce trvaly od roku 2023. Ulice je nyní už plně průjezdná.
Studénecká radnice vyhodnotila fungování systému door to door, který ve městě zavedla loni v květnu. Čísla ukazují, že lidé více třídí a produkce směsného komunálního odpadu klesá.
Systém změny svozu odpadů, který Studénka uvedla do provozu od 1. května loňského roku, ukázal v prvních statistikách pozitivní výsledky.
Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “Zavedli jsme systém door to door. Tato změna nám přinesla snížení necelých 400 tun směsného komunálního odpadu, kdy občané začali více třídit a snížili jsme nějakých 41 kilo odpadů na občana, kdy byla větší vytříděnost.”
Největší podíl na zvýšené vytříděnosti má, jak je vidět i z grafu, bioodpad.
Město tak v loňském roce splnilo legislativu v oblasti množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu na občana.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tam byl pro rok 2025 limit 160 kilogramů na jednoho občana, my jsme dosáhli 152. To znamená, už jsme dodrželi tenhle ten limit.
I tak loni za odpadové hospodářství vydalo město necelých 17 milionů korun. Lidé přispěli bezmála 10 miliony.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tohle jsou náklady za rok 2025, ale od ledna do dubna jsme jeli ještě ve starých kolejích, to znamená, produkovali jsme pořád bioodpad, který jsme ukládali do SKOčka, to znamená, tady vidím ještě pořád potenciál té úspory a snižování toho množství a tím pádem i nákladů.”
Další úspory se snaží najít v efektivnějším provozu sběrného dvora, ve zlepšení likvidace dřevěného a dalšího objemného odpadu. Poplatek za odpady zůstává letos pro obyvatele města stejný jako loni, 960 korun.
---
Sdílená kola se během pár let v Ostravě stala běžnou součástí života velké části obyvatel. Většina uživatelů stihne na místo určení dojet během 15 minut, které jsou zdarma, tedy je platí město. Každým rokem přibývá nejen výpůjček ale i kol a stanic.
Bikesharing, neboli sdílení jízdních kol, funguje v Ostravě už od roku 2018 s tím, že od roku 2021 jsou kola přístupná celoročně a postupně byly výpůjční stanice rozmístěny po všech obvodech. Dnes je to již běžný způsob dopravy a výpůjček každý rok přibývá.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "My jsme vyhodnotili loňskou sezonu, rok 2025 i s dodavatelem těch služeb, to znamená nextbike, máme spoustu statistik, které, když jsme s tím předchozím rokem srovnali, tak máme tam o šestnáct procent více výpůjček a o čtrnáct procent více nových uživatelů, co si tu aplikaci stáhli a těch, co službu využívají. To ukazuje, že stále má kam ten bikesharing růst."
V Ostravě je přes 400 stanic, ve kterých je k dispozici 1200 kol. Navíc je 43 % adres ve městě do dvou set metrů od nějakého výpůjčního místa.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Ty nejfrekventovanější stanice zůstávají Nová Karolina, stanice na Hlavní třídě v Porubě, u rektorátu. Víme, že studenti rádi jezdí a 92 procent výpůjček je těch, které se vejdou do patnácti minut. To znamená, opravdu to supluje ty krátké vzdálenosti, kdy lidé si pomáhají tím a my jsme rádi, že než by sedli do auta a přejížděli ty krátké vzdálenosti v rámci města, tak používají sdílená kola."
Lidé využívají kola hlavně na kratší vzdálenosti, například mezi zastávkami MHD do práce, a oblíbené jsou i mezi studenty na cestu do školy. Jedním z hlavních benefitů bikesharingu je ekologie.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Co se týče životního prostředí, víme, že se často skloňuje, že to jsou lokální topeniště nebo doprava, která jsou znečišťovatelem ve městě Ostrava. Tak jenom chci říci, že i tyto drobné věci a využití právě nextbike znamenalo v minulém roce 117 000 kilo oxidu uhličitého, který by vznikl, kdyby tyto vzdálenosti byly vypočítány na auto. Takže tím, že si zvolili Ostravané kola, o to méně se vyprodukovalo oxidu uhličitého v Ostravě na kila."
15 minut zdarma zůstává i pro letošní rok a držitelé celoročních Odisek mají zdarma půl hodiny. Vedení města připravuje na příští rok novinku. K dispozici by měla být i elektrokola.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Na příští rok plánujeme obohacení těch klasických kol, které zůstávají, plus nějaká elektrokola. Ten počet se ještě ladí. Nějaká doporučení už máme, protože přece jenom ten bikesharing se vyvíjí, vyvíjí se uživatelé a jejich požadavky. Víme, že v okolních městech to poměrně dobře funguje. Je určitá cílová skupina, která má bariéru ke klasickému kolu, ale kdyby to bylo elektrokolo, tak by si ho vypůjčila. Takže chceme, aby v tom příštím roce už ta elektrokola fungovala."
---
Centrum rodinné podpory v Karviné prošlo velkou modernizací, do které Moravskoslezský kraj investoval přes 17 milionů korun. Rekonstrukce sjednotila všechny služby pod jednu střechu a vytvořila příjemnější prostředí pro klienty i zaměstnance.
Původní historický objekt Centra rodinné podpory už neodpovídal tomu, co moderní sociální poradna vyžaduje. Klienti i zaměstnanci potřebovali důstojné a bezpečné místo, kde se budou cítit dobře i při řešení citlivých témat.
Josef Bělica (ANO), hejtman MSK: "Myslím si, že se opět investice povedla. Stálo to přes 17 milionů korun a myslím si, že klienti Centra rodinné péče tady najdou opravdu krásné a kvalitní zázemí. Ono obecně je důležité investovat do infrastruktury a sociální péče a sociální oblast je velmi významnou oblastí, které se věnuje Moravskoslezský kraj, a pro vedení Moravskoslezského kraje je nesmírně důležité."
Služby centra aktuálně využívá přes sto klientů, historicky jimi ale prošly už stovky lidí. V budově bude pracovat celkem 22 zaměstnanců. Odborníci zde pomáhají s psychologií, pěstounskou péčí i běžným poradenstvím. Služby jako psychologická podpora nebo pomoc pěstounům jsou navíc zcela zdarma.
Roman Nogol, tajemník Magistrátu města Karviné: "My máme celou řadu lidí a rodin, které tu pomoc opravdu nutně potřebují. A tím, že tady máme teď krásně vybavený objekt, který je v centru města dostupný a nádherně vybavený, tak se ta situace opravdu mění k lepšímu."
Rekonstrukcí prošel celý vnitřek budovy. Moderní interiér doplňují dekorace v podobě obrazů, které odkazují na bohatou historii budovy i města.
Renáta Chytrová, ředitelka Centra rodinné podpory: "První obraz, který jsme dostali, sice není v původní kvalitě a v původním formátu, jak jsme ho dostali, protože všechny ty obrazy jsou perforované a pomocí umělé inteligence na každém obrazu jsou lidé, kteří znázorňují rodinu. Protože vlastně jsme tady Centrum rodinné pomoci je pro to, abychom pomáhali všem rodinám, které se na nás obrátí. Takže to byla taková ta první vlaštovka. A pak v podstatě s panem designérem jsme už dohledali dobové fotografie Karviné, ať už je to Jirkovský most, ať je to kašna, náměstí, a různě jsme to přizpůsobovali těm okolnostem."
Odborníci z centra nejsou jen úředníci v nových kancelářích, pro rodiny v krizi jsou to především průvodci a posluchači. Velkým tématem jsou pěstouni, kterých je v našem regionu stále málo.
Dagmar Sznapková, pracovnice rodinné a manželské poradny Centra rodinné podpory: "My máme vlastně pěstouny dlouhodobé i přechodné. A ti přechodní pěstouni vlastně berou do péče děti, které odebíráme z rodin, kde dochází k zanedbání, týrání, nebo přímo odebíráme děti z porodnice, kdy matka vlastně porodí a dítě odloží."¨
Zrekonstruované centrum otevře své brány klientům už prvního dubna.
---
ŠKOLA VYVODÍ Z UDÁLOSTI DŮSLEDKY
V tématu incidentu otravy dětí léky v Havířově ještě pokračujeme. Co přesně se ve třídě odehrálo, chce kromě policie zjistit také škola, která následně vyvodí důsledky.
Jan Šebesta, ředitel ZŠ M. Kudeříkové Havířov: “V současné době probíhá vyšetřování policie České republiky, která dělá své úkony a my souběžně s tím pracujeme taky ve škole a snažíme se nějakým způsobem rozkrýt, co se všechno stalo. Dál pracujeme i s tou třídou, ale samozřejmě i s těmi jednotlivými konkrétními aktéry.“
---
Policie vyšetřuje incident v havířovské Základní škole Marušky Kudeříkové. Jeden žák měl přinést z domu do školy léky, které několik dětí vypilo v nápoji. Žáci skončili v nemocnici. Škola už přijal opatření.
Posádky záchranné služby zasahovaly v úterý v Základní škole Marušky v Havířově. Poté, co tam žáci sedmého ročníku požili neznámou látku a začali mít zdravotní potíže, bylo šest školáků převezeno do nemocnice. Otec jednoho z žáků přijel ke škole ještě v době, kdy jeho syna i ostatní zdravotníci nakládali do sanitek.
Petr Stratinský, otec hospitalizovaného žáka: „Syn říkal, že se při hodině napil z láhve, po čemž se mu udělalo špatně. Ostatní žáci měli také podobné problémy. Někteří zvraceli, byli malátní. Přišlo se na to, že jim jejich spolužák dal do pití tablety na spaní. Někteří to vzali vědomě s tím, že se má jednat o vitamíny.“
Případ si převzala kriminální policie.
Pavla Jiroušková, mluvčí PČR MSK: „Ve zdravotnickém zařízení byl u dětí nařízen odběr biologického materiálu. Podle dosud zjištěných informací mělo ke zdravotním komplikacím dojít po vědomém požití léků, které mělo jedno z dětí donést do školského zařízení.“
Otec žáka ale tvrdí, že má důkazy, že jeho syn látku vypil bez vědomí a chce podat trestní oznámení. Škola vyjádřila nad událostí lítost a přijala opatření.
Jan Šebesta, ředitel ZŠ M. Kudeříkové Havířov: „Žáci procházejí preventivními programy průběžně, takže informace mají, ale bylo nutné jim to při této příležitosti zopakovat. S třídou budeme dál pracovat. Máme rozjednané odborníky, kteří ji navštíví a budou s ní dále pracovat.“
Zdravotní stav dětí by měl být podle dostupných informací stabilizovaný a měly by být propuštěny domů. Co přesně se ve třídě odehrálo, chce kromě policie zjistit také škola, která následně vyvodí důsledky.
Jan Šebesta, ředitel ZŠ M. Kudeříkové Havířov: „V současné době probíhá vyšetřování Policie České republiky, která dělá své úkony a my souběžně s tím pracujeme taky ve škole a snažíme se nějakým způsobem rozkrýt, co se všechno stalo a dál pracujeme s tou třídou a nejen s tou třídou, ale samozřejmě s těmi jednotlivými konkrétními aktéry a potom budeme dál z toho vyvozovat důsledky."
---
Haldu v Heřmanicích zřejmě čeká stejný osud jako haldu Ema. Diamo ustupuje od stavby sarkofágu a zaměří se na oddělení hořící části odvalu od skládky chemických látek z koksovny. Halda se tedy zřejmě nechá vyhořet, což bude levnější a z hlediska ovzduší i přívětivější pro lidí v okolí.
Projekt betonového sarkofágu, který měl zkrotit Hořící Heřmanice, odvál. Končí. Odborníci usoudili, že takto zásadní sanace není nutná a že postačí zabránit ohni, aby se dostal ke skládce nebezpečných chemických látek, která je zhruba sto metrů od termicky aktivní části. Ta se nechá vyhořet.
Štěpánka Filipová, mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: "Zvolené řešení je dostavba oddělovací stěn. Je to řešení výrazně levnější než dříve zamýšlený sarkofág a řešení, které vychází z kontinuálního monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy."
Skládka by podle odhadů měla hořet asi deset let a stejnou dobu by zřejmě trvalo i budování sarkofágu.
Tomáš Indrei, mluvčí státního podniku Diamo: "Kvůli kontinuálnímu monitoringu ovzduší u Heřmanic Haldy v roce 2024 a 2025, který jasně ukázal, že vliv na okolí Heřmanic Haldy je minimální, došlo k přehodnocení sanačního plánu."
Rozhodnutí přivítalo i vedení Ostravy, které chystaná opatření kritizovalo už delší dobu. Stavba sarkofágu by velmi zatěžovala obyvatele v okolí po několik let. Vyhoření haldy prý bude méně zatěžující.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Tvorba sarkofágu by znamenala takovou velkou manipulaci hmot, že s velkou pravděpodobností by měla negativní dopad ta samotná stavba na své okolí. Já jsem rád, že jsme se domluvili na ministerstvu, že tato stavba už nebude prioritou Diama."
Chemická skládka z koksovny, která je hlavním nebezpečím haldy, je tvořena dehtem, který by v případě zapálení mohl způsobit ekologickou katastrofu. Otrávil by spodní vodu i ovzduší.
---
UL. PŘEMYSLOVCŮ V OSTRAVĚ JE OTEVŘENA
Ostrava dokončila náročnou rekonstrukci ulice Přemyslovců v Mariánských Horách. Výsledek upřednostňuje chodce a cyklisty. Proto auta jezdí třicítkou a omezilo se parkování. Proměna zahrnovala nové inženýrské sítě, povrchy, zeleň i retenční systém a vyšla zhruba na 180 milionů korun. Výsadba má přinést i tepelné ochlazení. Práce trvaly od roku 2023. Ulice je nyní už plně průjezdná.
Studénecká radnice vyhodnotila fungování systému door to door, který ve městě zavedla loni v květnu. Čísla ukazují, že lidé více třídí a produkce směsného komunálního odpadu klesá.
Systém změny svozu odpadů, který Studénka uvedla do provozu od 1. května loňského roku, ukázal v prvních statistikách pozitivní výsledky.
Lukáš Kaňuščák, vedoucí oddělení technických služeb, MěÚ Studénka: “Zavedli jsme systém door to door. Tato změna nám přinesla snížení necelých 400 tun směsného komunálního odpadu, kdy občané začali více třídit a snížili jsme nějakých 41 kilo odpadů na občana, kdy byla větší vytříděnost.”
Největší podíl na zvýšené vytříděnosti má, jak je vidět i z grafu, bioodpad.
Město tak v loňském roce splnilo legislativu v oblasti množství vyprodukovaného směsného komunálního odpadu na občana.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tam byl pro rok 2025 limit 160 kilogramů na jednoho občana, my jsme dosáhli 152. To znamená, už jsme dodrželi tenhle ten limit.
I tak loni za odpadové hospodářství vydalo město necelých 17 milionů korun. Lidé přispěli bezmála 10 miliony.
Jiří Švagera (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), místostarosta Studénky: “Tohle jsou náklady za rok 2025, ale od ledna do dubna jsme jeli ještě ve starých kolejích, to znamená, produkovali jsme pořád bioodpad, který jsme ukládali do SKOčka, to znamená, tady vidím ještě pořád potenciál té úspory a snižování toho množství a tím pádem i nákladů.”
Další úspory se snaží najít v efektivnějším provozu sběrného dvora, ve zlepšení likvidace dřevěného a dalšího objemného odpadu. Poplatek za odpady zůstává letos pro obyvatele města stejný jako loni, 960 korun.
---
