Obrovská černá skládka, která vznikala pravděpodobně několik let. Taková byla situace na okraji Zárubecké ulice v Ostravě. Nyní obvod přistoupil na její likvidaci. Vyžádala si poměrně náročné nasazení a také těžkou techniku. Úklid takových skládek může obvod vyjít až na statisíce korun, původce je přitom téměř nemožné dohledat.
Obrovská hromada odpadků, kterou musí nabírat velký bagr. Konec slepé Zárubecké ulice na okraji Slezské Ostravy a velká černá skládka, která tady vznikala možná i desítky let.
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí, Slezská Ostrava: "To složení té černé skládky je všeho možného druhu. Ať jsou to nějaké pneumatiky, plasty z aut, ať je to odpad z domácností. Občas se mezi tím vyskytne i nějaká lehce stavební suť, ale převážně opravdu je to komunální odpad a nějaké pneumatiky a další věci, které se tady postupem času nahromadily." - Jak náročná ta likvidace pro vás je? - "Situace je pro nás náročná nebo tato akce. Protože musíme zkoordinovat na malém ploše kontejnery a traktor-bagr, který to nakládá."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Černé skládky jsou pro městský obvod dlouhotrvající problém. Ročně likvidujeme desítky černých skládek na pozemních, které patří městskému obvodu. Jedná se jak o menší skládky, kdy například stavební firmy vyhodí korbu jednoho nákladního auta, ale i o větší skládky, kde se nám vrství více původců odpadu. A tyto skládky často zaberou více dnů na likvidaci a takhle si vyžádají vyšší finanční náklady na tuto likvidaci."
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí, Slezská Ostrava: "Předpokládaný odhad jsme zatím dávali 10 kontejnerů z OZO. Uvidíme, jak to půjde, kolik toho bude, protože vždycky, jak se do toho hrábne, tak to nabude. Takže nějaká odhad a realita může být jinačí. Podílí se na tom teď aktuálně jeden bagr s OZO tady jezdí dvě vozidla, které přivážejí kontejnery, plus následně se tady budou pohybovat dělníci čištění města, kteří postupně budou potom dočišťovat ty okolní plochy, kde se bagr nedostane, aby se to dočistilo."
Na likvidaci černých skládek se podílí kromě obvodu a jeho dělníků, často i technické služby Slezská Ostrava. Protože zejména u větších skládek je potřeba zapojit i další techniku.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Bavíme se až o desítkách tisíc korun na likvidaci každé jednotlivé skládky. A nutná je samozřejmě také likvidace odpadu, kde spolupracuje městský obvod s OZO Ostrava, které na základě objednávky města poskytuje městskému obvodu příslušný počet kontejnerů na velkoobjemový odpad. Problém však nastává zejména u stavební suti a dalších nebezpečných odpadů, u kterých městský obvod musí za ukládání těchto odpadů platit nemalé finanční prostředky. Při likvidaci bezdomoveckého městečka u řeky Ostravice se tak náklady nejenom na likvidaci té skládky, ale právě na uložení odpadu vyšplhaly až k půl milionu korun."
Lidé si často neuvědomují, že pokud budou odhaleni, hrozí jim za založení černé skládky pokuta až 50 tisíc korun. U podnikatelů je to mnohonásobně více. A pokuta může hrozit i majiteli pozemku.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Městský obvod bohužel nemá příliš účinných nástrojů ve své gesci, jak bojovat s černými skládkami, přesto se snažíme ve spolupráci s městskou policií aktivně vyhledávat původce černých skládek, což se nám v řadě případů daří. Následně předáváme tyto původce na Magistrát města Ostravy, který pak může ukládat sankce těmto původcům za tyto černé skládky."
Během dvou dnů se ze Zárubecké ulice odvezlo 13 kontejnerů odpadu. Práce pak přerušilo počasí a bude se v nich opět pokračovat.
---
Letecká záchranná služba patří už mnoho let k pilířům celého záchranného systému. Nezastupitelnou roli hraje při nejzávažnějších úrazech nebo v při záchraně v nepřístupném terénu, kdy se k pacientovi spouští lékař na jeřábu. Proto je obzvlášť důležitý dobrý výcvik.
Už více než 30 let zachraňuje v našem regionu životy letecká záchranná služba s volacím znakem Kryštof 5. Vrtulník vzlétá ze základny v Ostravě-Zábřehu a u většiny událostí je do 15 minut. Jeho primární určení je záchrana v těžko přístupném terénu, kde se za pacientem může spustit lékař. To muže být nebezpečné a proto je důležitý výcvik.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby MS kraje: "Dnes provádíme výcvik speciálních činností, což je pro nás vysazení lékaře a transport pacienta palubním jeřábem a druhá věc je vysazení v šikmém terénu, když vrtulník nemůže přistát na nějaké rovné ploše."
Jedním z míst, kde se využívá záchrana pacientů pomocí palubního jeřábu, je údolí Bílé Opavy v Jeseníkách. Naposledy se tam tam lékař spustil pro ženu, která uklouzla na zledovatělém chodníku v polovině dubna. Při podobných zásazích je nutná asistence horské služby, která se těchto cvičení také účastní.
Jaroslav Komárek, člen Horské služby Jeseníky: "Vnímáme to jako velké plus hlavně pro toho pacienta."
Jan Petr, člen Horské služby Beskydy: "Mimo ten výcvik tady jde i o kontakt s posádkou a s doktory. Využíváme to dnes a denně při zásazích, které se dějí v horách."
V loňském roce využili záchranáři palubní jeřáb v 25 případech. Od začátku letošního roku už to byly další tři případy.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby MS kraje: "Ve srovnání s podvěsem, který jsme prováděli za předchozího provozovatele, se nám jeví ten palubní jeřáb jako velice rychlá a elegantní metoda."
Podobná cvičení absolvují zdravotničtí záchranáři a horská služba co tři měsíce a co půl roku probíhají velká součinnostní cvičení, kterých se účastní i další složky IZS.
---
Krátké zprávy 25. 4. 2023 16.00 - 1
V Hrčavě na Frýdecko-Místecku se asi znova bude volit vedení obce. Tři zastupitelé z opozičního uskupení Pro Hrčavu rezignovali, a počet lidí v zastupitelstvu by tak mohl klesnout pod nutných pět. Přitom v Hrčavě před dvěma měsíci proběhly opakované volby do místního zastupitelstva.
Severomoravské vodovody a kanalizace napojí v Lhotku pod Ondřejníkem na Ostravský oblastní vodovod. Za více než 13 milionů korun bude propojeno vodovodní potrubí mezi Metylovicemi a Lhotkou pod Ondřejníkem. Stavba se bude provádět bezvýkopovou technologií metodou řízeného vrtání v zeleném pásu podél komunikace.
---
Vyšší odborná škola Mediální tvorby v Ostravě-Mariánských Horách uspořádala konferenci s názvem FAKE and Real, která se zabývala manipulací v tištěných médiích, videích, internetu i fotografiích.
Problematiku dezinformací i způsoby, jak se s nimi vypořádat, řešila konference pro studenty středních škol. Falšování zpráv a manipulace s fotografiemi i videí, je totiž čím dál větší problém.
Martin Rigler, učitel, VOŠMET: “My vlastně každoročně děláme tu konferenci, abychom těm našim studentům, potencionálním našim kolegům ukázali, jak to v tom mediálním světě funguje.”
Své názory a zkušenosti na téma fake news, manipulace a deepfakes studentům prezentovali špičkoví novináři a odborníci z oblasti médií.
Martin Pleva, šéfredaktor Deníku Extra: “Já jsem uváděl třeba nejnovější příklad fake news, kdy byla zneužita fotka Zdeňka Svěráka, kde vzpomínal na nějaké dětství a celé to bylo překroucené tak, že to vypadalo, že on za něco udával svého otce.”
Adolf Horsinka, fotograf: “Problém je dneska, že jak je ten svět i té fotografie digitalizovaný a jak říká můj známý nepřibarvíš, neprodáš, tak my už jsme si natolik zvykli na to, že se díváme na určitý typ obrázků, že ani už nedokážeme rozklíčovat, jestli ten obrázek pravda je nebo není, nebo jestli s ním někdo manipuloval.”
anketa: účastníci konference: “Určitě to bylo hodně obohacující a hodně jsem se naučil, takže za mě super.”
“Nejvíc mě tady překvapilo, jaké je tady množství praxí. Taky studio, že si pořád můžeme něco zkoušet.”
Součástí konference byly i workshopy fotografování, moderování, videa a grafiky.
---
O tom, že na porod dítěte se připravují především maminky, není pochyb. Základní průpravu pro starost o partnerku a novorozence by však měli mít i tatínkové. Nemocnice v Havířově proto pro budoucí otce připravila vůbec první předporodní kurz.
Skupinka budoucích tatínků se v kurzu dověděla především to, jak být ženě užitečným a pečujícím partnerem před i po porodu.
Jakub Cihlář, tatínek, účastník kurzu: “My jsme očekávání, tak doufám, že se připravím a že budu vědět co a jak, protože jsme dítě ještě neměli. Je to prvorozené, tak doufám, že to bude všechno v pořádku a že budu vědět, jak s ním manipulovat. Doufám, že se naučím jak přebalovat, jak se starat a jak vydržet doma sám s dítětem, aby si manželka taky mohla trošku oddechnout."
Vyčerpávající informace a praktické ukázky si pro tatínky připravili porodní asistentka a primář porodního oddělení.
Pavla Kaspárková, porodní asistentka: “Tento kurz je vlastně připravený pro muže a je to i pro mne úplně nová zkušenost, protože jsem vždycky dělala kurzy buď pro ženy nebo pro páry. Co by se tady ti chlapi dneska měli dozvědět? Tak hlavně takové praktické věci, jak můžou být nějakým dobrým partnerem na závěr těhotenství, jak můžou ženu podpořit.”
Michal Mrózek, primář oddělení gynekologie a porodnictví Nemocnice Havířov: “Pro tatínky máme nachystánu spoustu informací nejen po stránce porodnické, ale i ze života s těhotnou partnerkou, případně potom maminkou po porodu. Máme zde spoustu informací nejenom na téma porodu, vývoje gravidity, ale hlavně se snažíme o ten mužský pohled na věc.”
Mezi tatínky nebyli jen dosud bezdětní, ale i jeden, který už u porodu byl a v kurzu chtěl získat zkušenosti pro další dítě.
Radim Jureček, tatínek, účastník kurzu: “Já jsem k porodu moc nechtěl, ale byl to pro mě pozitivní zážitek určitě. Jsem rád, že jsem tam byl a byl to, nechci říct, že lehký porod, ale byl celkem rychlý.”
Další předporodní kurzy se budou pořádat podle zájmu tatínků.
---
Krátké zprávy 25. 4. 2023 16.00 - 2
Národní památník II. světové války v Hrabyni, který je součástí Slezského zemského muzea, zve do nové expozice. Její příprava trvala více než rok a po tuto dobu byl památník pro veřejnost uzavřený. Návštěvníci se už od soboty mohou těšit na velkolepou bojovou scénu nebo dokumentární filmy, které expozici nově doplní.
---
Lipová alej na Uhlířský vrch v Bruntále s přehledem zvítězila v celostátní anketě Alej roku 2022. Město se rozhodlo u příležitosti odhalení pamětní tabule a vyhlášení ankety na příští rok příští uspořádat alejovou slavnost. Té se účastnili zástupci města i pořádajícího spolku.
Slavnost si nenechalo ujít mnoho obyvatel, kteří také v anketě hlasovali.
Pavlína Konečná, referent cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Vyhráli jsme úplně jednoduše, protože jsme se všichni spojili.“
Anketa, návštěvníci slavnosti: „Ne, já tady chodívám častěji, ano. Líbí, miluji tam v té zatáčce jeden strom.“
„Já tu alej znám hodně dobře, a kupodivu dneska jsem tady už podruhé.“
Po slavnostním odhalení pamětní tabule zástupci spolku Arnika vyhlásili nový ročník ankety.
Denisa Hronová, koordinátorka ankety Alej roku: „Budeme vyhlašovat 13. ročník ankety Alej roku 2023 a lidé mohou začít nominovat od čtvrtka 1.6.“
Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů: „Máme za sebou výsadbu několika nových stromořadí napříč celou republikou, sázeli jsme je s pomocí místních lidí a dobrovolníků. Kromě toho se také hodně věnujeme stromům, které rostou kolem našich krajských silnic. Pořádáme celou řadu akcí pro veřejnost. Chtěla bych zmínit asi naši nejoblíbenější, a to je každoroční vyjížďka do alejí, tzv. Tour de aleje. Letos startujeme koncem června v Jistebníku.“
Po komentované procházce alejí se všichni podepsali otiskem prstu na symbolický strom, děti vypustily balónky a všichni si užili koncertu saxofonisty Arnošta Svobody v kostele na Uhlířském vrchu.
---
Obrovská černá skládka, která vznikala pravděpodobně několik let. Taková byla situace na okraji Zárubecké ulice v Ostravě. Nyní obvod přistoupil na její likvidaci. Vyžádala si poměrně náročné nasazení a také těžkou techniku. Úklid takových skládek může obvod vyjít až na statisíce korun, původce je přitom téměř nemožné dohledat.
Obrovská hromada odpadků, kterou musí nabírat velký bagr. Konec slepé Zárubecké ulice na okraji Slezské Ostravy a velká černá skládka, která tady vznikala možná i desítky let.
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí, Slezská Ostrava: "To složení té černé skládky je všeho možného druhu. Ať jsou to nějaké pneumatiky, plasty z aut, ať je to odpad z domácností. Občas se mezi tím vyskytne i nějaká lehce stavební suť, ale převážně opravdu je to komunální odpad a nějaké pneumatiky a další věci, které se tady postupem času nahromadily." - Jak náročná ta likvidace pro vás je? - "Situace je pro nás náročná nebo tato akce. Protože musíme zkoordinovat na malém ploše kontejnery a traktor-bagr, který to nakládá."
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Černé skládky jsou pro městský obvod dlouhotrvající problém. Ročně likvidujeme desítky černých skládek na pozemních, které patří městskému obvodu. Jedná se jak o menší skládky, kdy například stavební firmy vyhodí korbu jednoho nákladního auta, ale i o větší skládky, kde se nám vrství více původců odpadu. A tyto skládky často zaberou více dnů na likvidaci a takhle si vyžádají vyšší finanční náklady na tuto likvidaci."
Daniel Tvrdý, vedoucí oddělení životního prostředí, Slezská Ostrava: "Předpokládaný odhad jsme zatím dávali 10 kontejnerů z OZO. Uvidíme, jak to půjde, kolik toho bude, protože vždycky, jak se do toho hrábne, tak to nabude. Takže nějaká odhad a realita může být jinačí. Podílí se na tom teď aktuálně jeden bagr s OZO tady jezdí dvě vozidla, které přivážejí kontejnery, plus následně se tady budou pohybovat dělníci čištění města, kteří postupně budou potom dočišťovat ty okolní plochy, kde se bagr nedostane, aby se to dočistilo."
Na likvidaci černých skládek se podílí kromě obvodu a jeho dělníků, často i technické služby Slezská Ostrava. Protože zejména u větších skládek je potřeba zapojit i další techniku.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Bavíme se až o desítkách tisíc korun na likvidaci každé jednotlivé skládky. A nutná je samozřejmě také likvidace odpadu, kde spolupracuje městský obvod s OZO Ostrava, které na základě objednávky města poskytuje městskému obvodu příslušný počet kontejnerů na velkoobjemový odpad. Problém však nastává zejména u stavební suti a dalších nebezpečných odpadů, u kterých městský obvod musí za ukládání těchto odpadů platit nemalé finanční prostředky. Při likvidaci bezdomoveckého městečka u řeky Ostravice se tak náklady nejenom na likvidaci té skládky, ale právě na uložení odpadu vyšplhaly až k půl milionu korun."
Lidé si často neuvědomují, že pokud budou odhaleni, hrozí jim za založení černé skládky pokuta až 50 tisíc korun. U podnikatelů je to mnohonásobně více. A pokuta může hrozit i majiteli pozemku.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "Městský obvod bohužel nemá příliš účinných nástrojů ve své gesci, jak bojovat s černými skládkami, přesto se snažíme ve spolupráci s městskou policií aktivně vyhledávat původce černých skládek, což se nám v řadě případů daří. Následně předáváme tyto původce na Magistrát města Ostravy, který pak může ukládat sankce těmto původcům za tyto černé skládky."
Během dvou dnů se ze Zárubecké ulice odvezlo 13 kontejnerů odpadu. Práce pak přerušilo počasí a bude se v nich opět pokračovat.
---
Letecká záchranná služba patří už mnoho let k pilířům celého záchranného systému. Nezastupitelnou roli hraje při nejzávažnějších úrazech nebo v při záchraně v nepřístupném terénu, kdy se k pacientovi spouští lékař na jeřábu. Proto je obzvlášť důležitý dobrý výcvik.
Už více než 30 let zachraňuje v našem regionu životy letecká záchranná služba s volacím znakem Kryštof 5. Vrtulník vzlétá ze základny v Ostravě-Zábřehu a u většiny událostí je do 15 minut. Jeho primární určení je záchrana v těžko přístupném terénu, kde se za pacientem může spustit lékař. To muže být nebezpečné a proto je důležitý výcvik.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby MS kraje: "Dnes provádíme výcvik speciálních činností, což je pro nás vysazení lékaře a transport pacienta palubním jeřábem a druhá věc je vysazení v šikmém terénu, když vrtulník nemůže přistát na nějaké rovné ploše."
Jedním z míst, kde se využívá záchrana pacientů pomocí palubního jeřábu, je údolí Bílé Opavy v Jeseníkách. Naposledy se tam tam lékař spustil pro ženu, která uklouzla na zledovatělém chodníku v polovině dubna. Při podobných zásazích je nutná asistence horské služby, která se těchto cvičení také účastní.
Jaroslav Komárek, člen Horské služby Jeseníky: "Vnímáme to jako velké plus hlavně pro toho pacienta."
Jan Petr, člen Horské služby Beskydy: "Mimo ten výcvik tady jde i o kontakt s posádkou a s doktory. Využíváme to dnes a denně při zásazích, které se dějí v horách."
V loňském roce využili záchranáři palubní jeřáb v 25 případech. Od začátku letošního roku už to byly další tři případy.
David Koudelka, vedoucí lékař Letecké záchranné služby MS kraje: "Ve srovnání s podvěsem, který jsme prováděli za předchozího provozovatele, se nám jeví ten palubní jeřáb jako velice rychlá a elegantní metoda."
Podobná cvičení absolvují zdravotničtí záchranáři a horská služba co tři měsíce a co půl roku probíhají velká součinnostní cvičení, kterých se účastní i další složky IZS.
---
Krátké zprávy 25. 4. 2023 16.00 - 1
V Hrčavě na Frýdecko-Místecku se asi znova bude volit vedení obce. Tři zastupitelé z opozičního uskupení Pro Hrčavu rezignovali, a počet lidí v zastupitelstvu by tak mohl klesnout pod nutných pět. Přitom v Hrčavě před dvěma měsíci proběhly opakované volby do místního zastupitelstva.
Severomoravské vodovody a kanalizace napojí v Lhotku pod Ondřejníkem na Ostravský oblastní vodovod. Za více než 13 milionů korun bude propojeno vodovodní potrubí mezi Metylovicemi a Lhotkou pod Ondřejníkem. Stavba se bude provádět bezvýkopovou technologií metodou řízeného vrtání v zeleném pásu podél komunikace.
---
Vyšší odborná škola Mediální tvorby v Ostravě-Mariánských Horách uspořádala konferenci s názvem FAKE and Real, která se zabývala manipulací v tištěných médiích, videích, internetu i fotografiích.
Problematiku dezinformací i způsoby, jak se s nimi vypořádat, řešila konference pro studenty středních škol. Falšování zpráv a manipulace s fotografiemi i videí, je totiž čím dál větší problém.
Martin Rigler, učitel, VOŠMET: “My vlastně každoročně děláme tu konferenci, abychom těm našim studentům, potencionálním našim kolegům ukázali, jak to v tom mediálním světě funguje.”
Své názory a zkušenosti na téma fake news, manipulace a deepfakes studentům prezentovali špičkoví novináři a odborníci z oblasti médií.
Martin Pleva, šéfredaktor Deníku Extra: “Já jsem uváděl třeba nejnovější příklad fake news, kdy byla zneužita fotka Zdeňka Svěráka, kde vzpomínal na nějaké dětství a celé to bylo překroucené tak, že to vypadalo, že on za něco udával svého otce.”
Adolf Horsinka, fotograf: “Problém je dneska, že jak je ten svět i té fotografie digitalizovaný a jak říká můj známý nepřibarvíš, neprodáš, tak my už jsme si natolik zvykli na to, že se díváme na určitý typ obrázků, že ani už nedokážeme rozklíčovat, jestli ten obrázek pravda je nebo není, nebo jestli s ním někdo manipuloval.”
anketa: účastníci konference: “Určitě to bylo hodně obohacující a hodně jsem se naučil, takže za mě super.”
“Nejvíc mě tady překvapilo, jaké je tady množství praxí. Taky studio, že si pořád můžeme něco zkoušet.”
Součástí konference byly i workshopy fotografování, moderování, videa a grafiky.
---
O tom, že na porod dítěte se připravují především maminky, není pochyb. Základní průpravu pro starost o partnerku a novorozence by však měli mít i tatínkové. Nemocnice v Havířově proto pro budoucí otce připravila vůbec první předporodní kurz.
Skupinka budoucích tatínků se v kurzu dověděla především to, jak být ženě užitečným a pečujícím partnerem před i po porodu.
Jakub Cihlář, tatínek, účastník kurzu: “My jsme očekávání, tak doufám, že se připravím a že budu vědět co a jak, protože jsme dítě ještě neměli. Je to prvorozené, tak doufám, že to bude všechno v pořádku a že budu vědět, jak s ním manipulovat. Doufám, že se naučím jak přebalovat, jak se starat a jak vydržet doma sám s dítětem, aby si manželka taky mohla trošku oddechnout."
Vyčerpávající informace a praktické ukázky si pro tatínky připravili porodní asistentka a primář porodního oddělení.
Pavla Kaspárková, porodní asistentka: “Tento kurz je vlastně připravený pro muže a je to i pro mne úplně nová zkušenost, protože jsem vždycky dělala kurzy buď pro ženy nebo pro páry. Co by se tady ti chlapi dneska měli dozvědět? Tak hlavně takové praktické věci, jak můžou být nějakým dobrým partnerem na závěr těhotenství, jak můžou ženu podpořit.”
Michal Mrózek, primář oddělení gynekologie a porodnictví Nemocnice Havířov: “Pro tatínky máme nachystánu spoustu informací nejen po stránce porodnické, ale i ze života s těhotnou partnerkou, případně potom maminkou po porodu. Máme zde spoustu informací nejenom na téma porodu, vývoje gravidity, ale hlavně se snažíme o ten mužský pohled na věc.”
Mezi tatínky nebyli jen dosud bezdětní, ale i jeden, který už u porodu byl a v kurzu chtěl získat zkušenosti pro další dítě.
Radim Jureček, tatínek, účastník kurzu: “Já jsem k porodu moc nechtěl, ale byl to pro mě pozitivní zážitek určitě. Jsem rád, že jsem tam byl a byl to, nechci říct, že lehký porod, ale byl celkem rychlý.”
Další předporodní kurzy se budou pořádat podle zájmu tatínků.
---
Krátké zprávy 25. 4. 2023 16.00 - 2
Národní památník II. světové války v Hrabyni, který je součástí Slezského zemského muzea, zve do nové expozice. Její příprava trvala více než rok a po tuto dobu byl památník pro veřejnost uzavřený. Návštěvníci se už od soboty mohou těšit na velkolepou bojovou scénu nebo dokumentární filmy, které expozici nově doplní.
---
Lipová alej na Uhlířský vrch v Bruntále s přehledem zvítězila v celostátní anketě Alej roku 2022. Město se rozhodlo u příležitosti odhalení pamětní tabule a vyhlášení ankety na příští rok příští uspořádat alejovou slavnost. Té se účastnili zástupci města i pořádajícího spolku.
Slavnost si nenechalo ujít mnoho obyvatel, kteří také v anketě hlasovali.
Pavlína Konečná, referent cestovního ruchu MěÚ Bruntál: „Vyhráli jsme úplně jednoduše, protože jsme se všichni spojili.“
Anketa, návštěvníci slavnosti: „Ne, já tady chodívám častěji, ano. Líbí, miluji tam v té zatáčce jeden strom.“
„Já tu alej znám hodně dobře, a kupodivu dneska jsem tady už podruhé.“
Po slavnostním odhalení pamětní tabule zástupci spolku Arnika vyhlásili nový ročník ankety.
Denisa Hronová, koordinátorka ankety Alej roku: „Budeme vyhlašovat 13. ročník ankety Alej roku 2023 a lidé mohou začít nominovat od čtvrtka 1.6.“
Marcela Klemensová, Arnika, Centrum pro podporu občanů: „Máme za sebou výsadbu několika nových stromořadí napříč celou republikou, sázeli jsme je s pomocí místních lidí a dobrovolníků. Kromě toho se také hodně věnujeme stromům, které rostou kolem našich krajských silnic. Pořádáme celou řadu akcí pro veřejnost. Chtěla bych zmínit asi naši nejoblíbenější, a to je každoroční vyjížďka do alejí, tzv. Tour de aleje. Letos startujeme koncem června v Jistebníku.“
Po komentované procházce alejí se všichni podepsali otiskem prstu na symbolický strom, děti vypustily balónky a všichni si užili koncertu saxofonisty Arnošta Svobody v kostele na Uhlířském vrchu.
---
