Teplárna F-M vyrábí teplo už jen z biomasy a plynu
Frýdecko-Místecká teplárna definitivně odešla od spalování uhlí. Nově vyrábí teplo pro domácnosti a další odběratele už jen z biomasy a zemního plynu. Tímto krokem se završil proces ekologizace teplárny, zahájený v roce 2021.
Spalování uhlí ve frýdecko-místecké teplárně je již minulostí. Od 1. června získává teplo pro vytápění domácností a dalších objektů převážně z biomasy, která se stala hlavním využívaným palivem. V případě vyšší poptávky pomáhá také zemní plyn.
Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Přijede sem automobil se štěpkou, který musíme zvážit. Když je zvážený, tak probíhá vykládka toho automobilu. Vykládá se buď do vnitřního nebo do vnějšího skladu. Z vnitřního skladu, pomocí automatické dopravy, je ta štěpka přesouvána směrem ke kotli, kde projde ještě tříděním. Projde přes třídič, přes magnet. Nadrozměr je odsypán od toho původního materiálu, železné zbytky, které by se tam náhodou vyskytly, tak jsou vyseparovány. Pak ta štěpka směřuje směrem ke kotli. V kotli je spálená, kde přemění vodu na páru, ta pára je směřována směrem na turbínu, na turbíně vyrobíme elektrickou energii, poté pára, která přechází přes turbínu, jde na výměník, který ohřívá vodu, která jde směrem do města."
Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "V Teplárně Frýdek-Místek jsme v letošním roce odešli kompletně už od uhlí. Historicky už tady máme asi 10 roků spolu spalování biomasy, to znamená, že částečně jsme využívali biomasu pro výrobu tepla a elektřiny a částečně černé uhlí. V letošním roce došlo k odstavení černouhelného provozu, nahradili jsme ho zemním plynem. Od letošního roku spalujeme pouze biomasu a zemní plyn, žádné další uhlí, což vede samozřejmě ke značnému snížení emisí, zejména emisí CO a také k tomu, že dlouhodobě budeme schopni udržet zajímavou cenu pro občany města."
Jiří Čuda, předseda představenstva společnosti DISTEP: "V tuto chvíli je průměrná cena pro koncového zákazníka v oblasti zhruba 900 korun za GJ. Dlouhodobým sledováním máme zjištěno, že se pohybujeme na jedné z nejnižších cen v České republice v rámci dodávek tepelné energie."
Petr Korč (NMFM), primátor statutárního města Frýdku-Místku: "Nevstupují do toho emisní povolenky, čili je prostor pro vytvoření zajímavé ceny pro občany. A to je to nejdůležitější. My prostřednictvím naší distribuční společnosti Distep jsme sekundární distributor toho tepla do města. A tak jako jsme tu cenu drželi přijatelnou doposud, tak naším cílem je v rámci dlouhodobé smlouvy, kterou chceme uzavřít, dosáhnout toho, aby opět Frýdek-Místek a ti, kteří jsou napojeni na centrální dodávky tepla, měli tu cenu opravdu zajímavou."
Aktuálně je v provozu kotel na biomasu o výkonu 18 MW a dva kotle na zemní plyn, každý s výkonem 50 MW. Díky odstavení uhelného provozu se emise oxidu uhličitého sníží o 11 500 tun a oxidu siřičitého o 130 tun ročně
Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ty plynové kotle používáme jako špičkovací, když nestačí teplo tady z toho biomasového kotle. Jinak celoročně je v provozu ten biomasový blok."
Jakub Tobola, obchodní ředitel společnosti Veolia: "Ta investice celkově přišla na více než 500 milionů korun, řekněme větší část byla ta investice do toho bio kotle a menší část, zhruba 200 milionů korun byla investice do plynofikace těch uhelných kotlů. V Moravskoslezském kraji je frýdecká teplárna první, která kompletně odešla od uhlí. Do roku 2030 máme jako Veolia Energie v plánu odejít od uhlí ve všech našich teplárnách a provozech. To znamená, ať už se jedná o teplárnu v Krnově, v Ostravě, popřípadě v Karviné, která zásobuje Havířov a Karvinou."
Lukáš Slíva (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora statutárního města Frýdku-Místku: "Já jsem rád, že se nám daří plnit strategické cíle kraje. Konkrétně odklon od uhlí, tady v tomto provozu byla ukončena ta technologie od uhlí k 31. květnu. Samozřejmě to má pozitivní vliv na životní prostředí z hlediska snížení emisí. Je třeba říct, že se tady používá jako palivo odpadní odpad, štěpka. Takže nekácí se kvůli tomu lesy."
Zygmunt Recman, vedoucí lokalit Frýdek-Místek a Karviná: "Ročně spotřebujeme zhruba 55 tisíc tun štěpky. Záleží to samozřejmě na klimatických podmínkách, na tom, jaké jsou potřeby na dodávky tepla. Ale zhruba je to 55 tisíc tun." - A kolik toho vyrobíte? - "Vyrobíme zhruba, jak bylo řečeno, 36 GWh elektřiny, plus zhruba 320 tisíc GJ v teple."
Frýdecko-Místecká teplárna zásobuje zhruba 18 300 domácností a další odběratele, jako jsou například školy, nemocnice, kanceláře i obchodní centra.
---
Ostravskou městskou policie posílili nováčci
V Ostravě bude zase o trochu bezpečněji. Do rukou primátora Jana Dohnala složilo slib 13 nových městských policistů, kteří okamžitě nastupují na služebny po celém městě. Své úkoly ale samozřejmě budou plnit především přímo v ulicích.
Slavnostní síň nové radnice v Ostravě posloužila tentokrát pro slib nováčků městské policie. Nemohla samozřejmě chybět ani čestná jednotka. Slavnostní slib před primátorem Janem Dohnalem a ředitelem strážníků Miroslavem Plačkem složilo 13 nováčků.
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Naše městská policie je druhou nejpočetnější na území České republiky. Hodně nám pomáhá s prací v ulicích. Trochu se potýkáme s naplněním stavů, takže jsem rád, že skončil další kurz."
Miroslav Plaček, ředitel MP Ostrava: "MP Ostrava má 46 strážníků pod stav. My dlouhodobě strážníky nabíráme. Už máme vybráno dalších 17 lidí, kteří nastoupí do nového rekvalifikačního kurzu k 2. 9. 2024."
Nedílnou součástí kurzu strážníka bylo také získání dovedností v poskytování první pomoci nebo zvládnutí střelby či sebeobrany.
anketa, noví strážníci: "Skončil jsem po 25 letech v armádě, tak jsme se vrátil do svého města."
"Byl to vždycky můj sen."
Slib je ale pouze formální část ukončení kurzu. Všichni noví strážníci museli kurz úspěšně zakončit závěrečnou zkouškou před komisí Ministerstva vnitra.
---
Krátké zprávy 25. 7. 2024 16.00 - 1
BEZÚROČNÉ PŮJČKY MSK PRO LIDI Z LIBERTY
Rada Moravskoslezského kraje ve čtvrtek schválila poskytnutí bezúročných půjček zaměstnancům zadlužené společnosti LEPO, kteří nedostali výplaty. Půjčit si můžou 25.000 korun, které budou muset splatit jednorázově do konce roku.
Josef Bělica (ANO), hejtman MS kraje: “To, že si o půjčku zažádalo celkem 654 lidí a MS kraj vyplatil na půjčkách 16,35 mil. korun, to znamená, že jsme někomu pomohli ve svízelné situaci, aby nespadl do dluhové pasti. Musím říct, že jedna půjčka už je vrácená, takže je vidět, že půjčka sloužila k překlenutí toho nejhoršího období, kdy zaměstnanec nedostane výplatu a než mu přišly peníze z ÚP.”
---
Studénka zřídí dětskou skupinu, žádá o dotaci
Nedostatek míst v mateřské škole chtějí ve Studénce vyřešit provozem dětské skupiny. Její zřízení by měla z velké části pokrýt dotace. Podání žádosti o státní podporu schválili zastupitelé.
Mateřská škola ve Studénce má na šesti pracovištích 15 tříd a v nich zapsaných 297 dětí. Kapacita je i pro příští školní rok naplněna.
Pavla Honová, ředitelka Mateřské školy Studénka: “Nemáme v tuto chvíli ani jedno volné místo, u zápisu jsme nepřijali deset dětí, které by měly zájem o docházku do mateřské školy, z kapacitních důvodů jsme je vzít nemohli.”
Situaci, zejména pro rodiče dětí ve věku dvou let, má vyřešit zřízení dětské skupiny. Impulsem pro tento krok bylo i vypsání státních dotačních titulů, a také to, že město získalo od Moravskoslezského kraje do majetku bývalou budovu internátu, která má dle darovací smlouvy sloužit veřejnosti. Zřízení dětské skupiny odsouhlasilo zastupitelstvo.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “V tuhle chvíli je tedy požádáno o dotaci, běží výběrové řízení na zhotovitele.”
Plánovaná kapacita dětské skupiny je tedy 36 dětí ve dvou třídách. Dotace by měla vycházet na téměř 36 milionů korun.
Libor Slavík (STUDEŇÁCI PRO STUDÉNKU), starosta Studénky: “Věříme, že se nám to podaří celé realizovat za maximálně nějakých 45, 46 milionů korun, takže spoluúčast města by měla být celkově maximálně deset milionů korun.”
Pokud vše půjde podle předpokladů, měla by dětská skupina začít ve Studénce fungovat od ledna roku 2026.
---
Dopravní policista se ve volnu stává známým saxofonistou
Teď vás seznámíme s karvinským dopravním policistou, který svůj život nedávno obohatil novým koníčkem a to hře na saxofon. Ve volném čase hraje známé skladby na různých místech v naší zemi i za hranicemi a naplňuje tak svůj život nevšední zážitky.
Martin Dyskiewicz je dopravním policistou už 19 let. Každý den řeší jinou situaci v dopravě, jeho práce není stereotypní a dokáže ho naplňovat.
Martin Dyskiewicz, dopravní policista, saxofonista: "Výsledky naší práce se pak projeví v bezpečnosti silničního provozu a věřím, že lidi to potom ocení.”
Lidé také oceňují jeho novou zálibu - hře na saxofon, kterou našel v covidové době.
Martin Dyskiewicz, dopravní policista, saxofonista: "Jsem si ho z legrace vypůjčil pro zajímavost no a od té doby zkouším už třetím rok, cvičím každý den, ale stále amatér, když to zjednoduším.”
Do svého repertoáru zařadil známé skladby, které většina lidí zná a které jsou oblíbené.
Martin Dyskiewicz, dopravní policista, saxofonista: "Zkusil jsem to poprvé v Německu, na mostě ve Frankfurtu, lidé chodili, otáčeli se, pousmáli se, byla to zajímavá zkušenost. V tom terénu to má své kouzlo."
Z dalších zajímavých míst to byl třeba zámeček v Petrovicích, pole se Simpsonovi na Opavsku nebo ve Vítkovicích. Za cíl si dal stále se jako saxofonista zlepšovat.
---
Krátké zprávy 25. 7. 2024 16.00 - 2
POHONNÉ HMOTY V MSK ZLEVNILY
Pohonné hmoty v Moravskoslezském kraji během týdne zlevnily. Litr benzinu Natural 95 se nyní prodává v průměru za 38,19 Kč a litr nafty teď 36,70 Kč. Údaje pravidelně zveřejňuje společnost CCS.
HASIČI ZACHRÁNILI BOBRA
Hasiči mají na kontě další zachráněné zvíře, tentokrát bobra. Uvězněn byl v usazovací nádrži čistírny odpadních vod v Ostravě-Kunčicích. Bobr neměl dost síly na to, aby se dostal ze zajetí, proto pomohli až přivolaní hasiči ze stanice v Ostravě-Přívoze. Bobra odchytili pomocí podběráku a následně vypustili zpět do volné přírody.
---
Lidé opět obdivují květinovou louku před nemocnicí
Nemocnice v Havířově i v letošním roce nechala před hlavním vstupem vysadit květinovou louku. Ta hraje doslova všemi barvami a nečekaně na ní vykvetly i slunečnice.
Je to nádherné. To jsou nejčastější slova lidí, kteří navštíví havířovskou nemocnici a projdou kolem květinové louky.
anketa: "Podívejte se na mě, usmívám se, mám dobrou náladu a to, co vidím, je velice hezké. To jsem dlouho neviděl. Moc krásné, dobrý nápad. Až mi jde z toho husí kůže, krásné.”
anketa: “Líbí se mi to, určitě je to veselejší než to, co tu bylo.”
anketa: “Pěkně to vypadá, příjemné. Nevím, čí to byl nápad, ale je to takové zpříjemnění, bych řekla.”
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "V letošním roce jsme oseli, stejně jako loni, 1200 metrů čtverečních. Používáme letničkovou směs jednoletou, protože trochu jsme váhali, jestli neudělat víceletou směs, ale ty kvítky na víceletých jsou drobnější. Jsou luční a my jsme chtěli zahradní směs s pořádnými květinami.”
Směs pro výsadbu, kterou zahradní firma použila, má název Pastva pro oči.
Karel Malík, zahradnické studio Viola: "Jsou tam různé druhy. Nějaké krásenky, krásnoočka, měsíček lékařský, svlačec, jetel, chrpa. Takové věci, které vydrží, které jsou atraktivní pro ten hmyz. Dokonce vykvetly i slunečnice, které tady teď v té směsi nebyly a přezimovala tady semínka a vykvetlo to, co tady bylo z loňska.”
Jakmile květinová louka začne odkvétat, nemocnice opět umožní veřejnosti si květiny natrhat domů.
---