Klinika hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity oslavila desáté narozeniny. Na tomto pracovišti léčí pacienty s onemocněním krve a krvetvorných orgánů. Léčba hematoonkologických pacientů má ve FN více než třicetiletou historii.
Špičkové pracoviště Kliniky hematoonkologie pečuje komplexně o nemocné se všemi typy krevních nádorů. Používá veškeré dostupné světově významné léčebné metody a je pracovištěm, které získalo akreditaci Evropské transplantační komise s certifikátem pro klinické studie typu “First in Human”.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “V roce 2013 transformací našeho ústavu Klinické hematoonkologie byl tento ústav převeden na Kliniku hematoonkologie, což znamenalo pro nemocnici posun v léčbě nádorů krve. Jsme na špičkové úrovni a jsme součástí komplexních center v rámci ČR i mimo ní.”
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: “Mám pocit, že se jim daří čím dál víc, skutečně, ty jejich objevy jsou publikované v prestižních vědeckých časopisech a mají obdivuhodný dopad do klinické léčby pacientů.”
Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Díky technologiím, které tady máme, tak máme tady mimořádný pokrok, zvláště z hlediska prognózy našich pacientů díky moderní léčbě. Předtím při naší léčbě, ať jsme se snažili jak jsme chtěli, tak žilo 5 let 50% pacientů a nyní žije 60% více než deset let.”
Pacientkou Kliniky hematoonkologie je také paní Emílie Fižová. Nemoc ji postihla před necelými dvěma lety. Po náročné léčbě se vrací zpět do normálního života, mezi rodinu a přátele
Emílie Fižová, pacientka, Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Před skoro dvěma lety jsem prodělala chemoterapii, následně asi před 14 měsíci jsem prodělala terapii, vyměnili mi krvinky. Vše probíhalo za pomocí lékařů a sester velmi rychle a bez komplikací. Jsem za to šťastná a užívám si to. Každé ráno, když se probudím, děkuji všem lékařům a sestrám za pomoc, podporu a péči. Díky nim jsem na světě.”
Takových spokojených a vděčných pacientů jako paní Fižová, kteří opouští kliniku hematoonkologie vyléčeni, jsou tisíce. Za poslední dekádu jich prošlo léčbou na 15 tisíc a lékaři za tu dobu na klinice provedli 600 transplantací.
Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Naší největší výzvou je prostor. Dnes znamená moderní hematoonkologie především bezpečí pro naše pacienty. A i covidová doba ukázala, že pacienti jsou v našich rukách dobře léčeni, ale bezpečnost je pro nás důležitá. Potřebovali bychom více jednolůžkových pokojů, více izolací pro naše pacienty a úplně jiný přístup, který současná infrastruktura neumožňuje, protože byla vybudována před 30 lety, to je velká výzva a tou druhou jsou lékaři, pokud nějací jsou, pak přijďte, opravdu vás potřebujeme.”
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: “Naši studenti absolvují standardní výuku na hematoonkologické klinice, takže mají možnost se s oborem seznámit. Pan profesor, a to je také obdivuhodné, jak vychovává mladé lékaře, dokonce už tam máme mladého docenta, je schopen k tomuto oboru mladé přitáhnout, ale musí vidět ten potenciál a zájem na jejich straně, a to nejen o medicínu, ale i o svět vědy.”
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “Tím, že jsme fakultní nemocnice, to znamená spojení s LF, tak lékaři, kteří léčí a diagnostikují, tak také učí a v hematoonkologii je kladen velký důraz na vývoj nových léčiv pro nádory krve a v tom jsme velmi úspěšní.”
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: “Já jsem nesmírně rád, že můžeme dnes oslavit 10. výročí špičkového pracoviště, kterým bezesporu Klinika hematoonkologie FNO je. Víme z historie, že kdysi pacienti s leukémií a zkrátka nemocí krve museli dojíždět do Olomouce, Brna a Prahy. Proto jsem rád, že dnes se tito lidé mohou léčit v Ostravě a vím, že pracoviště je na velmi dobré úrovni.”
Oslava 10. narozenin proběhla v ostravské Galerii Plato a její součástí byla výstava, která bude k vidění také v areálu fakultní nemocnice.
---
V Opavě roste počet dětí. Na demografický vývoj zareagovala opavská radnice, která v současné době navyšuje kapacity tím, že v mateřských školách buduje nové třídy.
Vybrané opavské mateřské školy letos přijmou více dětí než v minulých letech. A přivítají je v nových prostorách. Aktuálně vzniká nová třída v Mateřské škole Edvarda Beneše.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Demografický vývoj po dobu 5 let byl takový, že nám rostl počet dětí pro mateřské školy, nehledě k tomu, že došlo ke změně zákona, kdy umísťujeme i děti, které nedosáhly ještě 3 let věku do MŠ, takže to vyvolalo potřebu nových kapacit.”
Dáša Onderková, ředitelka MŠ Edvarda Beneše: “Protože v naší MŠ byl už dlouho nevyužitý prostor bývalé kuchyně, tak se to přímo nabídlo na rekonstrukci na novou třídu, která právě probíhá a měl by v ní začít provoz od 1. září.”
Jan Kubíček, stavbyvedoucí realizační firmy: “Dělají se nové podlahy, nové omítky, nové dispozice pomocí nových příček vyzdívaných a následně úpravy povrchů. Takže strop se bude dělat nový a další navazující věci.”
Mateřská škola Edvarda Beneše ale není jediná, kde o prázdninách zavládne čilý stavební ruch.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Začneme budovat nové oddělení v Malých Hošticích a zároveň budujeme dvě oddělení na Liptovské ulici, kde dříve MŠ byla, dneska tam byla knihovna.”
Rekonstrukce Mateřské školy Liptovská by měla skončit stejně jako rekonstrukce školky v Malých Hošticích začátkem příštího roku.
---
Krátké zprávy, 27. 6. 2023 16 h - 1
Moravskoslezský kraj si nechává zhotovit kompletní mapu oslunění celého území. Ta pomůže samosprávám, firmám i běžným občanům identifikovat místa, která jsou vhodná pro instalaci fotovoltaických panelů. Pořízením mapy chce kraj mimo jiné podpořit vznik solárních komunitních společenství. Mapa, která by měla být k dispozici počátkem příštího roku, bude spojená s katastrem a územními plány.
Zájem o předškolní vzdělávání v přírodě roste. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Asociace lesních mateřských škol. V celém Česku se letos v lesních školkách, které jsou členy asociace, vzdělává 3 430 dětí, což je o 2 % více než loni. Tato zařízení nejčastěji nabízí rodičům docházku tři dny v týdnu. V MS kraji podle studie působí 14 lesních školiček, rodiče za dítě zaplatí v průměru 5 a půl tisíce korun měsíčně.
---
22. června vydal stavební úřad Územní rozhodnutí o stavbě přehradní nádrže Nové Heřminovy. Jde v podstatě o rozhodnutí o umístění stavby. Na něj musí následně navazovat řízení o stavebním povolení i řešení financování celého vodního díla mezi Bruntálem a Krnovem.
Dotčené obce v okolí plánované nádrže tento důležitý krok přivítaly.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „Pro obec Zátor to znamená to, že už se věci posunuly konečně kupředu, nejhorší je územní rozhodnutí, protože územnímu rozhodnutí předchází majetkoprávní vypořádání a různé záležitosti, které se týkají toho území.“
Samotné rozhodnutí je obsáhlý dokument, se kterým se občané mohou již seznámit.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „V současné době máme toto územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce.“
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Vydání územního rozhodnutí je zcela určitě významným mezníkem a je otázkou, nakolik je obec Nové Heřminovy se svými možnostmi silná na to, aby tohle rozhodnutí dokázala ještě změnit."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: "Zahájení přípravných stavebních prací se předpokládá v roce 2026 a vlastní stavební práce na přehradě by měly být rozvinuty v letech 27 – 31.“
Samotnou obec trápí jak průtahy jednání, tak problémy mimo přehradu, jako jsou chodníky, mosty a podobně.
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Přehrada je zcela určitě velké téma, kterému spolu se zastupiteli věnujeme patřičnou pozornost, nicméně stejně důležitě vnímáme, že je potřeba se zaměřit na rozvoj obce a to ať už s přehradou nebo bez přehrady.“
V současné době se připravuje dokumentace pro stavební povolení a po zamítavém stanovisku Evropské komise ohledně financování z evropských zdrojů se hledá stát nová řešení.
---
V Bílovci na Novojičínsku byla odhalena pamětní deska zdejšímu rodakovi, Moritzi Daublebskému ze Sternecku, který během druhé světové války zachránil dvě židovky před smrtí. Za tento čin získal čestný titul státu Izrael Spravedlivý mezi národy.
Na domě, kde dnes v Bílovci sídlí městský úřad, byla odhalena pamětní deska Moritzi Daublebskému ze Sternecku. Narodil se zde v roce 1912, v roce 1977 získal čestný titul státu Izrael Spravedlivý mezi národy, během druhé světové války totiž zachránil život dvěma židovským ženám.
Eduard Valeš, kastelán zámku a kronikář města Bílovce: “Přichází rok 1939, kdy se prověřily morální hodnoty barona Sternecka, který byl protinacistického zaměření, ale musel narukovat k Wehrmachtu. Když trávil dovolenou na zámečku Borčice, tak tam ukrýval dvě židovské uprchlice.”
Obě ženy, matka s dcerou, byly později, při dalším útěku, zatčeny a skončily v koncentračním táboře. Matka zemřela, Magdalena se ale dočkala osvobození a na svého zachránce nezapomněla.
Tomáš Sterneck, potomek českobudějovické větve Daublebských ze Sternecku: “Počin to byl samozřejmě nesmírné odvážný v poměrech druhé světové války, zachránit za okolností, za nichž se to stalo, dvě židovské ženy, to byl opravdu akt nesmírného hrdinství, odvahy, který byl po zásluze oceněn přidělením toho titulu Spravedlivý mezi národy.”
Michael Pelíšek, Federace židovských obcí v ČR: “Ono je třeba říct, že těch Spravedlivých mezi národy je velmi málo. Z České republiky jsou jich řádově desítky a každý ten příběh je velmi inspirativní a je dobré si ho připomínat. V židovské tradici se říká, že kdo zachrání jeden život, jakoby zachránil celý svět.””
Moritz Daublebský ze Sternecku zemřel v roce 1986 v Rakousku. Pamětní deska, který je nyní v rodišti připomíná, je návrhem zdejší malířky Rosany de Montfort.
---
Krátké zprávy, 27. 6. 2023 16 h - 2
Zámek Dolní Životice přestane sloužit jako sociální zařízení pro mentálně postižené klienty. Všech 75 uživatelů se postupně přestěhuje nejpozději v roce 2027 do malých domečků, malých domácností, které kraj s pomocí EU vybuduje.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: “MS kraj udělal kus práce v rámci transformace sociálních služeb, opustili jsme mnoho zámků, ve kterých žily stovky našich klientů. A poslední nám zbývá Zámek Dolní Životice.”
---
Převýšení 65 metrů a více než 300 schodů. To byl vrchol soutěže Hartaman. Ta na přehradě Slezská Harta prověřila síly a kondici nejlepších hasičů. Je součástí celorepublikové ligy závodů TFA, neboli Nejlepší hasič přežije.
Naši hasiči poprvé soutěžili na TFA v roce 1996 v Kanadě. Postupně se soutěž rozšířila i do Evropy a nyní se koná liga TFA i u nás.
Miloň Mýlek, starosta SDH Dvorce: „Je to 14 ročník, 3 roky se vynechaly, takže začalo se vlastně 17 let zpátky, takže jsme velice rádi, díky dobrému kolektivu okrsku Dvorce, což jsou hasiči Roudno, jsou to hasiči Dvorce a hasiči Granitolu Moravský Beroun, že jsme to společnými silami vlastně obnovili.“
Hasiči i hasičky si v silové soutěži sáhnou opravdu až na dno svých sil.
Jiří Roller, pořadatel soutěže: „Hasiči běhají v kompletní zásahové výstroji, což je kolem 20 kg se vším všudy a po veškerých splněných disciplínách, co splní tady dole, tak potom běží 300 schodů na patu hráze, kde vlastně končí časomíra a tam s vypětím všech sil odpadávají.“
Radim Smažák, spolupořadatel: „Hasiče a hasičky čeká roztažení proudnic, béček dvou, které prostě musí roztáhnout na cílovou pásku, pak tam máme kladivo, kde je 60 ran, to znamená 30 nahoru, 30 dolů, potom je čeká bariéra, kterou přeskočí a pak přiletí, vezme panáka, který má cca 100 kilo a pak přijde ke kolu, které musí 3x přehodit a vrátit na místo.“
Účast dvojnásobného mistra světa podtrhla význam a kvalitu soutěže Hartaman.
Michal Brousil, dvojnásobný mistr světa TFA, vítěz závodu: „Jsem z Písku a dělám to tak 5 let."
Petra Čaganová, 2. místo ženy: „Petra Čaganová, 2. místo ženy: „Já jsem za SDH Nižní Lhoty a věnuji se tomu 4 roky."
Kateřina Vodičková, vítězka závodu: „Já jsem z Rokytnice na Rokytnou, což je u Třebíče, takže poměrně daleko a běhám už šestou sezónu."
Na regulérnost soutěže přísně dohlíží celý sbor rozhodčích.
Soběslav Sedláček, hlavní rozhodčí: „Tak rozhodčích je cca 16 a na každé disciplíně si musí ten rozhodčí pohlídat, aby závodníci splnili všechno, co mají a jak mají."
V soutěži byla důležitá nejen kondice, ale i psychika závodníků.
Petra Čaganová, 2. místo ženy: „Nejhorší byl jednoznačně výběh do schodů, to je fakt peklo. Je to takové nekonečné. Ten začátek ještě dobrý, ale ten závěr, tem už se tuhne, tak už to začíná bolet.“
Kateřina Vodičková, vítězka závodu: „Těch 300 schodů nebo kolik jich je, to dá zabrat. Tam je potřeba dobře rozložit síly, nepřepálit to hned od začátku a když to člověk dobře rozloží, tak ono to potom jde.“
Jiří Roller, pořadatel soutěže: „Je to soutěž poměrně náročná, takže vítězem je každý, kdo vůbec doběhne do síle.“
---
Klinika hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity oslavila desáté narozeniny. Na tomto pracovišti léčí pacienty s onemocněním krve a krvetvorných orgánů. Léčba hematoonkologických pacientů má ve FN více než třicetiletou historii.
Špičkové pracoviště Kliniky hematoonkologie pečuje komplexně o nemocné se všemi typy krevních nádorů. Používá veškeré dostupné světově významné léčebné metody a je pracovištěm, které získalo akreditaci Evropské transplantační komise s certifikátem pro klinické studie typu “First in Human”.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “V roce 2013 transformací našeho ústavu Klinické hematoonkologie byl tento ústav převeden na Kliniku hematoonkologie, což znamenalo pro nemocnici posun v léčbě nádorů krve. Jsme na špičkové úrovni a jsme součástí komplexních center v rámci ČR i mimo ní.”
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: “Mám pocit, že se jim daří čím dál víc, skutečně, ty jejich objevy jsou publikované v prestižních vědeckých časopisech a mají obdivuhodný dopad do klinické léčby pacientů.”
Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Díky technologiím, které tady máme, tak máme tady mimořádný pokrok, zvláště z hlediska prognózy našich pacientů díky moderní léčbě. Předtím při naší léčbě, ať jsme se snažili jak jsme chtěli, tak žilo 5 let 50% pacientů a nyní žije 60% více než deset let.”
Pacientkou Kliniky hematoonkologie je také paní Emílie Fižová. Nemoc ji postihla před necelými dvěma lety. Po náročné léčbě se vrací zpět do normálního života, mezi rodinu a přátele
Emílie Fižová, pacientka, Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Před skoro dvěma lety jsem prodělala chemoterapii, následně asi před 14 měsíci jsem prodělala terapii, vyměnili mi krvinky. Vše probíhalo za pomocí lékařů a sester velmi rychle a bez komplikací. Jsem za to šťastná a užívám si to. Každé ráno, když se probudím, děkuji všem lékařům a sestrám za pomoc, podporu a péči. Díky nim jsem na světě.”
Takových spokojených a vděčných pacientů jako paní Fižová, kteří opouští kliniku hematoonkologie vyléčeni, jsou tisíce. Za poslední dekádu jich prošlo léčbou na 15 tisíc a lékaři za tu dobu na klinice provedli 600 transplantací.
Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Naší největší výzvou je prostor. Dnes znamená moderní hematoonkologie především bezpečí pro naše pacienty. A i covidová doba ukázala, že pacienti jsou v našich rukách dobře léčeni, ale bezpečnost je pro nás důležitá. Potřebovali bychom více jednolůžkových pokojů, více izolací pro naše pacienty a úplně jiný přístup, který současná infrastruktura neumožňuje, protože byla vybudována před 30 lety, to je velká výzva a tou druhou jsou lékaři, pokud nějací jsou, pak přijďte, opravdu vás potřebujeme.”
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: “Naši studenti absolvují standardní výuku na hematoonkologické klinice, takže mají možnost se s oborem seznámit. Pan profesor, a to je také obdivuhodné, jak vychovává mladé lékaře, dokonce už tam máme mladého docenta, je schopen k tomuto oboru mladé přitáhnout, ale musí vidět ten potenciál a zájem na jejich straně, a to nejen o medicínu, ale i o svět vědy.”
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “Tím, že jsme fakultní nemocnice, to znamená spojení s LF, tak lékaři, kteří léčí a diagnostikují, tak také učí a v hematoonkologii je kladen velký důraz na vývoj nových léčiv pro nádory krve a v tom jsme velmi úspěšní.”
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: “Já jsem nesmírně rád, že můžeme dnes oslavit 10. výročí špičkového pracoviště, kterým bezesporu Klinika hematoonkologie FNO je. Víme z historie, že kdysi pacienti s leukémií a zkrátka nemocí krve museli dojíždět do Olomouce, Brna a Prahy. Proto jsem rád, že dnes se tito lidé mohou léčit v Ostravě a vím, že pracoviště je na velmi dobré úrovni.”
Oslava 10. narozenin proběhla v ostravské Galerii Plato a její součástí byla výstava, která bude k vidění také v areálu fakultní nemocnice.
---
V Opavě roste počet dětí. Na demografický vývoj zareagovala opavská radnice, která v současné době navyšuje kapacity tím, že v mateřských školách buduje nové třídy.
Vybrané opavské mateřské školy letos přijmou více dětí než v minulých letech. A přivítají je v nových prostorách. Aktuálně vzniká nová třída v Mateřské škole Edvarda Beneše.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Demografický vývoj po dobu 5 let byl takový, že nám rostl počet dětí pro mateřské školy, nehledě k tomu, že došlo ke změně zákona, kdy umísťujeme i děti, které nedosáhly ještě 3 let věku do MŠ, takže to vyvolalo potřebu nových kapacit.”
Dáša Onderková, ředitelka MŠ Edvarda Beneše: “Protože v naší MŠ byl už dlouho nevyužitý prostor bývalé kuchyně, tak se to přímo nabídlo na rekonstrukci na novou třídu, která právě probíhá a měl by v ní začít provoz od 1. září.”
Jan Kubíček, stavbyvedoucí realizační firmy: “Dělají se nové podlahy, nové omítky, nové dispozice pomocí nových příček vyzdívaných a následně úpravy povrchů. Takže strop se bude dělat nový a další navazující věci.”
Mateřská škola Edvarda Beneše ale není jediná, kde o prázdninách zavládne čilý stavební ruch.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Začneme budovat nové oddělení v Malých Hošticích a zároveň budujeme dvě oddělení na Liptovské ulici, kde dříve MŠ byla, dneska tam byla knihovna.”
Rekonstrukce Mateřské školy Liptovská by měla skončit stejně jako rekonstrukce školky v Malých Hošticích začátkem příštího roku.
---
Krátké zprávy, 27. 6. 2023 16 h - 1
Moravskoslezský kraj si nechává zhotovit kompletní mapu oslunění celého území. Ta pomůže samosprávám, firmám i běžným občanům identifikovat místa, která jsou vhodná pro instalaci fotovoltaických panelů. Pořízením mapy chce kraj mimo jiné podpořit vznik solárních komunitních společenství. Mapa, která by měla být k dispozici počátkem příštího roku, bude spojená s katastrem a územními plány.
Zájem o předškolní vzdělávání v přírodě roste. Vyplývá to z průzkumu, který provedla Asociace lesních mateřských škol. V celém Česku se letos v lesních školkách, které jsou členy asociace, vzdělává 3 430 dětí, což je o 2 % více než loni. Tato zařízení nejčastěji nabízí rodičům docházku tři dny v týdnu. V MS kraji podle studie působí 14 lesních školiček, rodiče za dítě zaplatí v průměru 5 a půl tisíce korun měsíčně.
---
22. června vydal stavební úřad Územní rozhodnutí o stavbě přehradní nádrže Nové Heřminovy. Jde v podstatě o rozhodnutí o umístění stavby. Na něj musí následně navazovat řízení o stavebním povolení i řešení financování celého vodního díla mezi Bruntálem a Krnovem.
Dotčené obce v okolí plánované nádrže tento důležitý krok přivítaly.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „Pro obec Zátor to znamená to, že už se věci posunuly konečně kupředu, nejhorší je územní rozhodnutí, protože územnímu rozhodnutí předchází majetkoprávní vypořádání a různé záležitosti, které se týkají toho území.“
Samotné rozhodnutí je obsáhlý dokument, se kterým se občané mohou již seznámit.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „V současné době máme toto územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce.“
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Vydání územního rozhodnutí je zcela určitě významným mezníkem a je otázkou, nakolik je obec Nové Heřminovy se svými možnostmi silná na to, aby tohle rozhodnutí dokázala ještě změnit."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: "Zahájení přípravných stavebních prací se předpokládá v roce 2026 a vlastní stavební práce na přehradě by měly být rozvinuty v letech 27 – 31.“
Samotnou obec trápí jak průtahy jednání, tak problémy mimo přehradu, jako jsou chodníky, mosty a podobně.
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Přehrada je zcela určitě velké téma, kterému spolu se zastupiteli věnujeme patřičnou pozornost, nicméně stejně důležitě vnímáme, že je potřeba se zaměřit na rozvoj obce a to ať už s přehradou nebo bez přehrady.“
V současné době se připravuje dokumentace pro stavební povolení a po zamítavém stanovisku Evropské komise ohledně financování z evropských zdrojů se hledá stát nová řešení.
---
V Bílovci na Novojičínsku byla odhalena pamětní deska zdejšímu rodakovi, Moritzi Daublebskému ze Sternecku, který během druhé světové války zachránil dvě židovky před smrtí. Za tento čin získal čestný titul státu Izrael Spravedlivý mezi národy.
Na domě, kde dnes v Bílovci sídlí městský úřad, byla odhalena pamětní deska Moritzi Daublebskému ze Sternecku. Narodil se zde v roce 1912, v roce 1977 získal čestný titul státu Izrael Spravedlivý mezi národy, během druhé světové války totiž zachránil život dvěma židovským ženám.
Eduard Valeš, kastelán zámku a kronikář města Bílovce: “Přichází rok 1939, kdy se prověřily morální hodnoty barona Sternecka, který byl protinacistického zaměření, ale musel narukovat k Wehrmachtu. Když trávil dovolenou na zámečku Borčice, tak tam ukrýval dvě židovské uprchlice.”
Obě ženy, matka s dcerou, byly později, při dalším útěku, zatčeny a skončily v koncentračním táboře. Matka zemřela, Magdalena se ale dočkala osvobození a na svého zachránce nezapomněla.
Tomáš Sterneck, potomek českobudějovické větve Daublebských ze Sternecku: “Počin to byl samozřejmě nesmírné odvážný v poměrech druhé světové války, zachránit za okolností, za nichž se to stalo, dvě židovské ženy, to byl opravdu akt nesmírného hrdinství, odvahy, který byl po zásluze oceněn přidělením toho titulu Spravedlivý mezi národy.”
Michael Pelíšek, Federace židovských obcí v ČR: “Ono je třeba říct, že těch Spravedlivých mezi národy je velmi málo. Z České republiky jsou jich řádově desítky a každý ten příběh je velmi inspirativní a je dobré si ho připomínat. V židovské tradici se říká, že kdo zachrání jeden život, jakoby zachránil celý svět.””
Moritz Daublebský ze Sternecku zemřel v roce 1986 v Rakousku. Pamětní deska, který je nyní v rodišti připomíná, je návrhem zdejší malířky Rosany de Montfort.
---
Krátké zprávy, 27. 6. 2023 16 h - 2
Zámek Dolní Životice přestane sloužit jako sociální zařízení pro mentálně postižené klienty. Všech 75 uživatelů se postupně přestěhuje nejpozději v roce 2027 do malých domečků, malých domácností, které kraj s pomocí EU vybuduje.
Jiří Navrátil (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MS kraje: “MS kraj udělal kus práce v rámci transformace sociálních služeb, opustili jsme mnoho zámků, ve kterých žily stovky našich klientů. A poslední nám zbývá Zámek Dolní Životice.”
---
Převýšení 65 metrů a více než 300 schodů. To byl vrchol soutěže Hartaman. Ta na přehradě Slezská Harta prověřila síly a kondici nejlepších hasičů. Je součástí celorepublikové ligy závodů TFA, neboli Nejlepší hasič přežije.
Naši hasiči poprvé soutěžili na TFA v roce 1996 v Kanadě. Postupně se soutěž rozšířila i do Evropy a nyní se koná liga TFA i u nás.
Miloň Mýlek, starosta SDH Dvorce: „Je to 14 ročník, 3 roky se vynechaly, takže začalo se vlastně 17 let zpátky, takže jsme velice rádi, díky dobrému kolektivu okrsku Dvorce, což jsou hasiči Roudno, jsou to hasiči Dvorce a hasiči Granitolu Moravský Beroun, že jsme to společnými silami vlastně obnovili.“
Hasiči i hasičky si v silové soutěži sáhnou opravdu až na dno svých sil.
Jiří Roller, pořadatel soutěže: „Hasiči běhají v kompletní zásahové výstroji, což je kolem 20 kg se vším všudy a po veškerých splněných disciplínách, co splní tady dole, tak potom běží 300 schodů na patu hráze, kde vlastně končí časomíra a tam s vypětím všech sil odpadávají.“
Radim Smažák, spolupořadatel: „Hasiče a hasičky čeká roztažení proudnic, béček dvou, které prostě musí roztáhnout na cílovou pásku, pak tam máme kladivo, kde je 60 ran, to znamená 30 nahoru, 30 dolů, potom je čeká bariéra, kterou přeskočí a pak přiletí, vezme panáka, který má cca 100 kilo a pak přijde ke kolu, které musí 3x přehodit a vrátit na místo.“
Účast dvojnásobného mistra světa podtrhla význam a kvalitu soutěže Hartaman.
Michal Brousil, dvojnásobný mistr světa TFA, vítěz závodu: „Jsem z Písku a dělám to tak 5 let."
Petra Čaganová, 2. místo ženy: „Petra Čaganová, 2. místo ženy: „Já jsem za SDH Nižní Lhoty a věnuji se tomu 4 roky."
Kateřina Vodičková, vítězka závodu: „Já jsem z Rokytnice na Rokytnou, což je u Třebíče, takže poměrně daleko a běhám už šestou sezónu."
Na regulérnost soutěže přísně dohlíží celý sbor rozhodčích.
Soběslav Sedláček, hlavní rozhodčí: „Tak rozhodčích je cca 16 a na každé disciplíně si musí ten rozhodčí pohlídat, aby závodníci splnili všechno, co mají a jak mají."
V soutěži byla důležitá nejen kondice, ale i psychika závodníků.
Petra Čaganová, 2. místo ženy: „Nejhorší byl jednoznačně výběh do schodů, to je fakt peklo. Je to takové nekonečné. Ten začátek ještě dobrý, ale ten závěr, tem už se tuhne, tak už to začíná bolet.“
Kateřina Vodičková, vítězka závodu: „Těch 300 schodů nebo kolik jich je, to dá zabrat. Tam je potřeba dobře rozložit síly, nepřepálit to hned od začátku a když to člověk dobře rozloží, tak ono to potom jde.“
Jiří Roller, pořadatel soutěže: „Je to soutěž poměrně náročná, takže vítězem je každý, kdo vůbec doběhne do síle.“
---
