22. června vydal stavební úřad Územní rozhodnutí o stavbě přehradní nádrže Nové Heřminovy. Jde v podstatě o rozhodnutí o umístění stavby. Na něj musí následně navazovat řízení o stavebním povolení i řešení financování celého vodního díla mezi Bruntálem a Krnovem.
Dotčené obce v okolí plánované nádrže tento důležitý krok přivítaly.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „Pro obec Zátor to znamená to, že už se věci posunuly konečně kupředu, nejhorší je územní rozhodnutí, protože územnímu rozhodnutí předchází majetkoprávní vypořádání a různé záležitosti, které se týkají toho území.“
Samotné rozhodnutí je obsáhlý dokument, se kterým se občané mohou již seznámit.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „V současné době máme toto územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce.“
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Vydání územního rozhodnutí je zcela určitě významným mezníkem a je otázkou, nakolik je obec Nové Heřminovy se svými možnostmi silná na to, aby tohle rozhodnutí dokázala ještě změnit."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: "Zahájení přípravných stavebních prací se předpokládá v roce 2026 a vlastní stavební práce na přehradě by měly být rozvinuty v letech 27 – 31.“
Samotnou obec trápí jak průtahy jednání, tak problémy mimo přehradu, jako jsou chodníky, mosty a podobně.
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Přehrada je zcela určitě velké téma, kterému spolu se zastupiteli věnujeme patřičnou pozornost, nicméně stejně důležitě vnímáme, že je potřeba se zaměřit na rozvoj obce a to ať už s přehradou nebo bez přehrady.“
V současné době se připravuje dokumentace pro stavební povolení a po zamítavém stanovisku Evropské komise ohledně financování z evropských zdrojů se hledá stát nová řešení.
---
V Opavě roste počet dětí. Na demografický vývoj zareagovala opavská radnice, která v současné době navyšuje kapacity tím, že v mateřských školách buduje nové třídy.
Vybrané opavské mateřské školy letos přijmou více dětí než v minulých letech. A přivítají je v nových prostorách. Aktuálně vzniká nová třída v Mateřské škole Edvarda Beneše.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Demografický vývoj po dobu 5 let byl takový, že nám rostl počet dětí pro mateřské školy, nehledě k tomu, že došlo ke změně zákona, kdy umísťujeme i děti, které nedosáhly ještě 3 let věku do MŠ, takže to vyvolalo potřebu nových kapacit.”
Dáša Onderková, ředitelka MŠ Edvarda Beneše: “Protože v naší MŠ byl už dlouho nevyužitý prostor bývalé kuchyně, tak se to přímo nabídlo na rekonstrukci na novou třídu, která právě probíhá a měl by v ní začít provoz od 1. září.”
Jan Kubíček, stavbyvedoucí realizační firmy: “Dělají se nové podlahy, nové omítky, nové dispozice pomocí nových příček vyzdívaných a následně úpravy povrchů. Takže strop se bude dělat nový a další navazující věci.”
Mateřská škola Edvarda Beneše ale není jediná, kde o prázdninách zavládne čilý stavební ruch.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Začneme budovat nové oddělení v Malých Hošticích a zároveň budujeme dvě oddělení na Liptovské ulici, kde dříve MŠ byla, dneska tam byla knihovna.”
Rekonstrukce Mateřské školy Liptovská by měla skončit stejně jako rekonstrukce školky v Malých Hošticích začátkem příštího roku.
---
Krátké zprávy, 27. 6. 2023 17 h - 1
Čtyři jednotky hasičů v noci na úterý likvidovaly požár rodinného domu v Dolních Tošanovicích na FM. Hasiči v průběhu zásahu rozebírali konstrukci střechy a vynášeli z domu věci majitele. Požár, který se obešel bez zranění, byl zlikvidován o půl osmé ráno. Škoda byla předběžně vyčíslena na 950 tisíc korun.
Poruba opět uspěla v soutěži Ministerstva práce a sociálních věcí Obec přátelská rodině a seniorům. V kategorii obcí nad pětatřicet tisíc obyvatel po loňském bronzu získala stříbro, doplněné půlmilionovou odměnou. Tu obvod využije na organizování mezigeneračních akcí.
---
Klinika hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity oslavila desáté narozeniny. Na tomto pracovišti léčí pacienty s onemocněním krve a krvetvorných orgánů. Léčba hematoonkologických pacientů má ve FN více než třicetiletou historii.
Špičkové pracoviště Kliniky hematoonkologie pečuje komplexně o nemocné se všemi typy krevních nádorů. Používá veškeré dostupné světově významné léčebné metody a je pracovištěm, které získalo akreditaci Evropské transplantační komise s certifikátem pro klinické studie typu “First in Human”.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “V roce 2013 transformací našeho ústavu Klinické hematoonkologie byl tento ústav převeden na Kliniku hematoonkologie, což znamenalo pro nemocnici posun v léčbě nádorů krve. Jsme na špičkové úrovni a jsme součástí komplexních center v rámci ČR i mimo ní.”
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: “Mám pocit, že se jim daří čím dál víc, skutečně, ty jejich objevy jsou publikované v prestižních vědeckých časopisech a mají obdivuhodný dopad do klinické léčby pacientů.”
Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Díky technologiím, které tady máme, tak máme tady mimořádný pokrok, zvláště z hlediska prognózy našich pacientů díky moderní léčbě. Předtím při naší léčbě, ať jsme se snažili jak jsme chtěli, tak žilo 5 let 50% pacientů a nyní žije 60% více než deset let.”
Pacientkou Kliniky hematoonkologie je také paní Emílie Fižová. Nemoc ji postihla před necelými dvěma lety. Po náročné léčbě se vrací zpět do normálního života, mezi rodinu a přátele
Emílie Fižová, pacientka, Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Před skoro dvěma lety jsem prodělala chemoterapii, následně asi před 14 měsíci jsem prodělala terapii, vyměnili mi krvinky. Vše probíhalo za pomocí lékařů a sester velmi rychle a bez komplikací. Jsem za to šťastná a užívám si to. Každé ráno, když se probudím, děkuji všem lékařům a sestrám za pomoc, podporu a péči. Díky nim jsem na světě.”
Takových spokojených a vděčných pacientů jako paní Fižová, kteří opouští kliniku hematoonkologie vyléčeni, jsou tisíce. Za poslední dekádu jich prošlo léčbou na 15 tisíc a lékaři za tu dobu na klinice provedli 600 transplantací.
Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Naší největší výzvou je prostor. Dnes znamená moderní hematoonkologie především bezpečí pro naše pacienty. A i covidová doba ukázala, že pacienti jsou v našich rukách dobře léčeni, ale bezpečnost je pro nás důležitá. Potřebovali bychom více jednolůžkových pokojů, více izolací pro naše pacienty a úplně jiný přístup, který současná infrastruktura neumožňuje, protože byla vybudována před 30 lety, to je velká výzva a tou druhou jsou lékaři, pokud nějací jsou, pak přijďte, opravdu vás potřebujeme.”
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: “Naši studenti absolvují standardní výuku na hematoonkologické klinice, takže mají možnost se s oborem seznámit. Pan profesor, a to je také obdivuhodné, jak vychovává mladé lékaře, dokonce už tam máme mladého docenta, je schopen k tomuto oboru mladé přitáhnout, ale musí vidět ten potenciál a zájem na jejich straně, a to nejen o medicínu, ale i o svět vědy.”
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “Tím, že jsme fakultní nemocnice, to znamená spojení s LF, tak lékaři, kteří léčí a diagnostikují, tak také učí a v hematoonkologii je kladen velký důraz na vývoj nových léčiv pro nádory krve a v tom jsme velmi úspěšní.”
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: “Já jsem nesmírně rád, že můžeme dnes oslavit 10. výročí špičkového pracoviště, kterým bezesporu Klinika hematoonkologie FNO je. Víme z historie, že kdysi pacienti s leukémií a zkrátka nemocí krve museli dojíždět do Olomouce, Brna a Prahy. Proto jsem rád, že dnes se tito lidé mohou léčit v Ostravě a vím, že pracoviště je na velmi dobré úrovni.”
Oslava 10. narozenin proběhla v ostravské Galerii Plato a její součástí byla výstava, která bude k vidění také v areálu fakultní nemocnice.
---
Slezská i Moravská Ostrava opět společně připravily tradiční a velmi oblíbenou akci nazvanou Rozmarné slavnosti řeky Ostravice. Akce nabídla návštěvníkům tradičně bohatý kulturní program a také soutěž netradičních plavidel, která sjížděla řeku Ostravici.
Řeka Ostravice se stala dějištěm velké podívané. Na soutoku řeky Ostravice a Lučiny se sešlo devět odvážných a velmi kreativních posádek, aby tady v průběhu tradiční akce nazvané Rozmarné slavnosti řeky Ostravice připravily svá netradiční plavidla na vodu.
Dominik Beneš, dramaturg Centra kultury a vzdělávání Moravská Ostrava: "Jsou z jakéhokoliv materiálu, nechali jsme to na lidech, kteří si vymysleli název i formu."
I když pořadí bylo dané, hned na startu se objevily u některých plavidel menší komplikace. Třeba Baba Jaga si to nechtěně hned po startu namířila na opačnou stranu.
Pavel Tomšík, soutěžící - Baba Jaga: "Spočítali jsme špatný ponor, bylo to lehké, takže mě to tahalo s proudem noo."
Návštěvníci po celou dobu statečné posádky povzbuzovali. Zvláště ty, které měly problém dojet plynule až ke splavu.
Originální plavidlo mouchy pobavilo diváky asi nejvíc.
anketa: návštěvníci akce: " No samozřejmě moucha, protože ta šla jako první a byla nejlepší.” "Mě se líbila mořská panna:” "Dobrá byla baba Jaga určitě.”
Každá posádka, která letos sjela řeku Ostravici, obdržela kromě kromě věcných cen také hodnotnou poukázku. Na třetím místě skončila Baba Jaga, druhé místo patřilo posádce Poslední hmyzí ostrov a vítězství patřilo sympatické Masařce.
---
Krátké zprávy, 27. 6. 2023 17 h - 2
Moravskoslezský kraj si nechává zhotovit kompletní mapu oslunění celého území. Ta pomůže samosprávám, firmám i běžným občanům identifikovat místa, která jsou vhodná pro instalaci fotovoltaických panelů. Pořízením mapy chce kraj mimo jiné podpořit vznik solárních komunitních společenství. Mapa, která by měla být k dispozici počátkem příštího roku, bude spojená s katastrem a územními plány.
---
Havířov připravil velkolepou historickou podívanou. Turnaj královských rytířů na koních, souboje, dobová hudba, komedianti, či ohnivá show. To vše patřilo na královský dvůr Karla IV.
Náměstí Republiky v Havířově a jeho okolí se na dva dny proměnilo v královský dvůr. Pohled do historie si nenechaly ujít tisíce lidí.
Jana Feberová (SOCDEM), náměstkyně primátora: "Letos je to z doby Karla IV, čili vše, co se odehrávalo na královském dvoře a v podhradí, tak to tady lidé mají, včetně dobového jídla, dobové hudby, máme tady kejklíře, máme tady šermířské závody."
anketa: "Líbí se mi tady všechno, dětem se líbí zvířata. Určitě se tady chystáme i zítra.”
anketa: "Já myslím, že je tady dost velké vyžití jak pro děti, dorost i dospělé. Takže jsme spokojení celkově. Těšíme se na souboj na koních.”
A co by Karel IV. popřál lidu?
herec, Karel IV.: “Popřál bych, aby tak stejně jako dnes, i do budoucna si vždy našli chvíli, kdy společně s námi si mohou okusit náš společný národní poklad a tou je naše historie."
Na královském dvoře se lidé bavili až do večerních hodin, kdy slavnosti ukončila ohnivá show.
---
22. června vydal stavební úřad Územní rozhodnutí o stavbě přehradní nádrže Nové Heřminovy. Jde v podstatě o rozhodnutí o umístění stavby. Na něj musí následně navazovat řízení o stavebním povolení i řešení financování celého vodního díla mezi Bruntálem a Krnovem.
Dotčené obce v okolí plánované nádrže tento důležitý krok přivítaly.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „Pro obec Zátor to znamená to, že už se věci posunuly konečně kupředu, nejhorší je územní rozhodnutí, protože územnímu rozhodnutí předchází majetkoprávní vypořádání a různé záležitosti, které se týkají toho území.“
Samotné rozhodnutí je obsáhlý dokument, se kterým se občané mohou již seznámit.
Salome Sýkorová (nez.), starostka Zátora: „V současné době máme toto územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce.“
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Vydání územního rozhodnutí je zcela určitě významným mezníkem a je otázkou, nakolik je obec Nové Heřminovy se svými možnostmi silná na to, aby tohle rozhodnutí dokázala ještě změnit."
Šárka Vlčková, mluvčí Povodí Odry, s.p.: "Zahájení přípravných stavebních prací se předpokládá v roce 2026 a vlastní stavební práce na přehradě by měly být rozvinuty v letech 27 – 31.“
Samotnou obec trápí jak průtahy jednání, tak problémy mimo přehradu, jako jsou chodníky, mosty a podobně.
Michaela Hermanová (nez.), starostka Nových Heřminov: „Přehrada je zcela určitě velké téma, kterému spolu se zastupiteli věnujeme patřičnou pozornost, nicméně stejně důležitě vnímáme, že je potřeba se zaměřit na rozvoj obce a to ať už s přehradou nebo bez přehrady.“
V současné době se připravuje dokumentace pro stavební povolení a po zamítavém stanovisku Evropské komise ohledně financování z evropských zdrojů se hledá stát nová řešení.
---
V Opavě roste počet dětí. Na demografický vývoj zareagovala opavská radnice, která v současné době navyšuje kapacity tím, že v mateřských školách buduje nové třídy.
Vybrané opavské mateřské školy letos přijmou více dětí než v minulých letech. A přivítají je v nových prostorách. Aktuálně vzniká nová třída v Mateřské škole Edvarda Beneše.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Demografický vývoj po dobu 5 let byl takový, že nám rostl počet dětí pro mateřské školy, nehledě k tomu, že došlo ke změně zákona, kdy umísťujeme i děti, které nedosáhly ještě 3 let věku do MŠ, takže to vyvolalo potřebu nových kapacit.”
Dáša Onderková, ředitelka MŠ Edvarda Beneše: “Protože v naší MŠ byl už dlouho nevyužitý prostor bývalé kuchyně, tak se to přímo nabídlo na rekonstrukci na novou třídu, která právě probíhá a měl by v ní začít provoz od 1. září.”
Jan Kubíček, stavbyvedoucí realizační firmy: “Dělají se nové podlahy, nové omítky, nové dispozice pomocí nových příček vyzdívaných a následně úpravy povrchů. Takže strop se bude dělat nový a další navazující věci.”
Mateřská škola Edvarda Beneše ale není jediná, kde o prázdninách zavládne čilý stavební ruch.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Začneme budovat nové oddělení v Malých Hošticích a zároveň budujeme dvě oddělení na Liptovské ulici, kde dříve MŠ byla, dneska tam byla knihovna.”
Rekonstrukce Mateřské školy Liptovská by měla skončit stejně jako rekonstrukce školky v Malých Hošticích začátkem příštího roku.
---
Krátké zprávy, 27. 6. 2023 17 h - 1
Čtyři jednotky hasičů v noci na úterý likvidovaly požár rodinného domu v Dolních Tošanovicích na FM. Hasiči v průběhu zásahu rozebírali konstrukci střechy a vynášeli z domu věci majitele. Požár, který se obešel bez zranění, byl zlikvidován o půl osmé ráno. Škoda byla předběžně vyčíslena na 950 tisíc korun.
Poruba opět uspěla v soutěži Ministerstva práce a sociálních věcí Obec přátelská rodině a seniorům. V kategorii obcí nad pětatřicet tisíc obyvatel po loňském bronzu získala stříbro, doplněné půlmilionovou odměnou. Tu obvod využije na organizování mezigeneračních akcí.
---
Klinika hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity oslavila desáté narozeniny. Na tomto pracovišti léčí pacienty s onemocněním krve a krvetvorných orgánů. Léčba hematoonkologických pacientů má ve FN více než třicetiletou historii.
Špičkové pracoviště Kliniky hematoonkologie pečuje komplexně o nemocné se všemi typy krevních nádorů. Používá veškeré dostupné světově významné léčebné metody a je pracovištěm, které získalo akreditaci Evropské transplantační komise s certifikátem pro klinické studie typu “First in Human”.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “V roce 2013 transformací našeho ústavu Klinické hematoonkologie byl tento ústav převeden na Kliniku hematoonkologie, což znamenalo pro nemocnici posun v léčbě nádorů krve. Jsme na špičkové úrovni a jsme součástí komplexních center v rámci ČR i mimo ní.”
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: “Mám pocit, že se jim daří čím dál víc, skutečně, ty jejich objevy jsou publikované v prestižních vědeckých časopisech a mají obdivuhodný dopad do klinické léčby pacientů.”
Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Díky technologiím, které tady máme, tak máme tady mimořádný pokrok, zvláště z hlediska prognózy našich pacientů díky moderní léčbě. Předtím při naší léčbě, ať jsme se snažili jak jsme chtěli, tak žilo 5 let 50% pacientů a nyní žije 60% více než deset let.”
Pacientkou Kliniky hematoonkologie je také paní Emílie Fižová. Nemoc ji postihla před necelými dvěma lety. Po náročné léčbě se vrací zpět do normálního života, mezi rodinu a přátele
Emílie Fižová, pacientka, Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Před skoro dvěma lety jsem prodělala chemoterapii, následně asi před 14 měsíci jsem prodělala terapii, vyměnili mi krvinky. Vše probíhalo za pomocí lékařů a sester velmi rychle a bez komplikací. Jsem za to šťastná a užívám si to. Každé ráno, když se probudím, děkuji všem lékařům a sestrám za pomoc, podporu a péči. Díky nim jsem na světě.”
Takových spokojených a vděčných pacientů jako paní Fižová, kteří opouští kliniku hematoonkologie vyléčeni, jsou tisíce. Za poslední dekádu jich prošlo léčbou na 15 tisíc a lékaři za tu dobu na klinice provedli 600 transplantací.
Roman Hájek, přednosta Kliniky hematoonkologie FNO a LF OU: “Naší největší výzvou je prostor. Dnes znamená moderní hematoonkologie především bezpečí pro naše pacienty. A i covidová doba ukázala, že pacienti jsou v našich rukách dobře léčeni, ale bezpečnost je pro nás důležitá. Potřebovali bychom více jednolůžkových pokojů, více izolací pro naše pacienty a úplně jiný přístup, který současná infrastruktura neumožňuje, protože byla vybudována před 30 lety, to je velká výzva a tou druhou jsou lékaři, pokud nějací jsou, pak přijďte, opravdu vás potřebujeme.”
Rastislav Maďar, děkan Lékařské fakulty OU: “Naši studenti absolvují standardní výuku na hematoonkologické klinice, takže mají možnost se s oborem seznámit. Pan profesor, a to je také obdivuhodné, jak vychovává mladé lékaře, dokonce už tam máme mladého docenta, je schopen k tomuto oboru mladé přitáhnout, ale musí vidět ten potenciál a zájem na jejich straně, a to nejen o medicínu, ale i o svět vědy.”
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “Tím, že jsme fakultní nemocnice, to znamená spojení s LF, tak lékaři, kteří léčí a diagnostikují, tak také učí a v hematoonkologii je kladen velký důraz na vývoj nových léčiv pro nádory krve a v tom jsme velmi úspěšní.”
Jan Dohnal (ODS), primátor Ostravy: “Já jsem nesmírně rád, že můžeme dnes oslavit 10. výročí špičkového pracoviště, kterým bezesporu Klinika hematoonkologie FNO je. Víme z historie, že kdysi pacienti s leukémií a zkrátka nemocí krve museli dojíždět do Olomouce, Brna a Prahy. Proto jsem rád, že dnes se tito lidé mohou léčit v Ostravě a vím, že pracoviště je na velmi dobré úrovni.”
Oslava 10. narozenin proběhla v ostravské Galerii Plato a její součástí byla výstava, která bude k vidění také v areálu fakultní nemocnice.
---
Slezská i Moravská Ostrava opět společně připravily tradiční a velmi oblíbenou akci nazvanou Rozmarné slavnosti řeky Ostravice. Akce nabídla návštěvníkům tradičně bohatý kulturní program a také soutěž netradičních plavidel, která sjížděla řeku Ostravici.
Řeka Ostravice se stala dějištěm velké podívané. Na soutoku řeky Ostravice a Lučiny se sešlo devět odvážných a velmi kreativních posádek, aby tady v průběhu tradiční akce nazvané Rozmarné slavnosti řeky Ostravice připravily svá netradiční plavidla na vodu.
Dominik Beneš, dramaturg Centra kultury a vzdělávání Moravská Ostrava: "Jsou z jakéhokoliv materiálu, nechali jsme to na lidech, kteří si vymysleli název i formu."
I když pořadí bylo dané, hned na startu se objevily u některých plavidel menší komplikace. Třeba Baba Jaga si to nechtěně hned po startu namířila na opačnou stranu.
Pavel Tomšík, soutěžící - Baba Jaga: "Spočítali jsme špatný ponor, bylo to lehké, takže mě to tahalo s proudem noo."
Návštěvníci po celou dobu statečné posádky povzbuzovali. Zvláště ty, které měly problém dojet plynule až ke splavu.
Originální plavidlo mouchy pobavilo diváky asi nejvíc.
anketa: návštěvníci akce: " No samozřejmě moucha, protože ta šla jako první a byla nejlepší.” "Mě se líbila mořská panna:” "Dobrá byla baba Jaga určitě.”
Každá posádka, která letos sjela řeku Ostravici, obdržela kromě kromě věcných cen také hodnotnou poukázku. Na třetím místě skončila Baba Jaga, druhé místo patřilo posádce Poslední hmyzí ostrov a vítězství patřilo sympatické Masařce.
---
Krátké zprávy, 27. 6. 2023 17 h - 2
Moravskoslezský kraj si nechává zhotovit kompletní mapu oslunění celého území. Ta pomůže samosprávám, firmám i běžným občanům identifikovat místa, která jsou vhodná pro instalaci fotovoltaických panelů. Pořízením mapy chce kraj mimo jiné podpořit vznik solárních komunitních společenství. Mapa, která by měla být k dispozici počátkem příštího roku, bude spojená s katastrem a územními plány.
---
Havířov připravil velkolepou historickou podívanou. Turnaj královských rytířů na koních, souboje, dobová hudba, komedianti, či ohnivá show. To vše patřilo na královský dvůr Karla IV.
Náměstí Republiky v Havířově a jeho okolí se na dva dny proměnilo v královský dvůr. Pohled do historie si nenechaly ujít tisíce lidí.
Jana Feberová (SOCDEM), náměstkyně primátora: "Letos je to z doby Karla IV, čili vše, co se odehrávalo na královském dvoře a v podhradí, tak to tady lidé mají, včetně dobového jídla, dobové hudby, máme tady kejklíře, máme tady šermířské závody."
anketa: "Líbí se mi tady všechno, dětem se líbí zvířata. Určitě se tady chystáme i zítra.”
anketa: "Já myslím, že je tady dost velké vyžití jak pro děti, dorost i dospělé. Takže jsme spokojení celkově. Těšíme se na souboj na koních.”
A co by Karel IV. popřál lidu?
herec, Karel IV.: “Popřál bych, aby tak stejně jako dnes, i do budoucna si vždy našli chvíli, kdy společně s námi si mohou okusit náš společný národní poklad a tou je naše historie."
Na královském dvoře se lidé bavili až do večerních hodin, kdy slavnosti ukončila ohnivá show.
---
