Parkovací systém v Ostravě bude od září zpoplatněn
Od září začne v Ostravě na pěti místech platit změna provozu parkovacího systému. Ten bude nově bezlístkový a bezhotovostní. Cílem změn je zefektivnit a zlevnit provoz parkovišť a zajistit jejich lepší správu.
V průběhu léta byl v v Ostravě v pěti objektech nainstalován dokonalejší jednotný parkovací systém. V souladu s vývojem technologií je nový parkovací systém bezlístkový a bezhotovostní. Jedinou výjimkou je parkovací dům u městské nemocnice, kde je s ohledem na větší množství seniorů, možné zaplatit také penězi. Nyní skončil zkušební provoz a za parkování se od 2. září bude platit.
Břetislav Riger (Ostravak), náměstek primátora Ostravy: "První hodina bude za pětikorunu, pak budou nějaké hodiny po 20 korunách na takovou běžnou návštěvu nemocnice a delší parkování bude každá hodina za 40 korun."
Ke změně provozu parkovacího systému dojde na parkovišti u městské nemocnice, pod Ostravskou univerzitou, v parkovacím domě u DK Poklad a na parkovištích Smetanovo náměstí a Poděbradova.
Stanislav Duba, vedoucí údržby a provozu parkovišť, Ostravské komunikace: "Přiloží to své médium, bankovní kartu nebo ten telefon na čtečku a při výjezdu zase přiloží kartu, na kterou vjel."
Nejjednodušší je postupovat podle pokynů na displeji a zvolit variantu placení. V případě, že nastane problém, vjezdové i výjezdové terminály a také automatické pokladny jsou vybaveny interkomem, který řidiče spojí s obsluhou nebo dispečinkem Ostravských komunikací.
Nový parkovací systém bude dodán také do parkovacího domu u krajského úřadu, který se letos začne stavět a do dokončovaného druhého parkovacího domu u DK Poklad.
---
Dárci krve se setkali na Prašivé
Chata na Prašivé se už pošesté stala místem setkání dárců krve s těmi, dárcovství zatím zvažují. Pro účastníky bylo připraveno občerstvení, dárkové předměty, ale hlavně informace, které s darováním krve úzce souvisí. Měli také možnost se zapsat do registru dárců kostní dřeně.
Jídlo, pití, hudba, příjemná horská atmosféra ale také užitečné informace ohledně dárcovství. To vše čekalo v sobotu návštěvníky chaty Prašivá v Beskydech. Konal se zde už šestý sraz dárců krve Fakultní nemocnice Ostrava.
Zuzana Jurčeková, mluvčí Krevního centra, FNO: „Chtěli bychom těm dárcům poděkovat za vše, co dělají, protože oni v podstatě dávají kus sebe.“
Dnešní akci krevního centra nemuseli navštívit pouze dárci, ale i ti, kteří krev nikdy nedarovali.
Tomáš Bala, dárce krve: „Chodím darovat pravidelně – už nějakých 18 let. Teď zhruba ročně chodím na 12 až 15 odběrů, takže mám za sebou nějakých 162 odběrů.
Kromě dárku a občerstvení se mohli zájemci také zapsat do registru dárců, avšak ne krve.
Zuzana Jurčeková, mluvčí Krevního centra, FNO: „My tady dneska zapisujeme pouze do registru dárců kostní dřeně a v případě, že se chce někdo stát dárcem krve, tak ho odkazujeme přímo k nám na krevní centrum. V případě, že někdo uvažuje nad tím, že by se chtěl stát dárcem krve a není si jistý, protože třeba bere nějaké léky či prodělal nějakou chorobu, není nic jednoduššího než se obrátit na nás a my už mu poradíme.“
Krevní centrum FN Ostrava patří mezi 7 krizových center České republiky. To znamená, že musí mít stále dostatečné zásoby pro případ hromadných neštěstí nebo havárií.
---
Zprávy krátké, 28. 8. 2024 16.00 - 1
OBJEV STŘEDOVĚKÉ STUDNY V BÍLOVCI
Archeologové při výzkumech na zámku v Bílovci objevili pod barokním sarkofágem středověkou studnu. Její detailní průzkum proběhne během rekonstrukce spodního podlaží zámku plánované na roky 2025 až 2027.
LUBOMÍR MARTÍNEK Z FNO BUDE PŮSOBIT V ŠANGHAJI
Přednosta Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava docent Lubomír Martínek přijal členství v nově založeném mezinárodním tréninkovém centru na Fudan University v Šanghaji. Docent Martínek tam bude působit jako „senior trainer“ chirurgů z Číny i dalších zemí světa.
---
Značení jízdních kol DNA je dobrá prevence před zloději
Značení kol syntetickou DNA je jednoduchým preventivním opatřením, kterým si může každý zabezpečit své jízdní kolo proti krádeži. Z praxe policistů vyplývá, že už jen samotná nálepka, která na DNA upozorňuje, zloděje odrazuje. V Ostravě se kola značí už 11 let.
V Ostravě evidují policisté za loňský rok asi 300 ukradených kol, přičemž se daří objasnit pouze necelých 20 procent těchto událostí. Důležitým pomocníkem jim může být syntetická DNA, která působí jednak preventivně a jednak lze podle ní zjistit majitele. V Ostravě strážníci označili tímto způsobem jen letos téměř 300 kol.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Občané Ostravy mají pravidelně možnost, a to už od roku 2013, si nechat kolo označit tzv. syntetickou DNA. Je to vlastně mikrotečka, na které jsou nahrané údaje o kole a v případě, že bude odcizeno, je větší pravděpodobnost, že se najde."
Značení jízdních kol provádějí strážníci na cyklostezkách na různých místech Ostravy. Zájemce si musí vybrat termín, místo a dopředu se nahlásit. Pak sedne na kolo a dostaví se na vybrané místo.
Adam Klimeš, strážník, preventista MP Ostrava: "My to kolo označíme, mikrotečky zatvrdnou v lepidle a poté nejdou ani vybrousit. Pokud by se o to někdo snažil, jsou ve svárech a na místech, kde by to bylo viditelné."
Označené kolo je zaevidováno v databázi městské policie a Národním registru forenzního identifikačního značení.
Jan Dohnal, primátor Ostravy: "Určitě všem doporučují, aby si kolo nechali označit. Pro občany Ostravy je to zdarma."
Při značení jízdního kola musí mít zájemce 15 let, čisté kolo, občanský průkaz a doklad o nabytí jízdního kola. Kompenzační pomůcky lze označit také po individuální domluvě.
---
Rekonstrukce na ZŠ Edvarda Beneše se protahuje
Opavská ZŠ Edvarda Beneše prochází rekonstrukcí. 50 let staré rozvody elektřiny se mění za nové. S přibývajícím počtem elektronických zařízení jako jsou počítače, 3D tiskárny a serverovny totiž docházelo k velmi častým výpadkům.
ZŠ Edvarda Beneše byla postavena v roce 1974 a dosud měla původní rozvody elektřiny. Ty už ale nestačily stávajícím podmínkám a v červnu tak začala jejich výměna.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “V současné době připravujeme projekt virtuální reality, který by měl být realizovaný na podzim letošního roku, takže přibudou ještě další elektronická zařízení, takže jsme přistoupili k rekonstrukci.”
Tu ale zkomplikovaly poškozené stropní panely, což se zjistilo až po odkrytí stávajících podhledů.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “V současné době zahajujeme sanaci. Budeme tam dávat pásky ze speciální oceli, které budou v místech, kde jsou ty panely poškozené, provádět zpevnění panelů.”
Rekonstrukce, která měla původně skončit do konce srpna, se tak o několik měsíců protáhne.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: "V současné době nemáme ještě stanoveno konečné dokončení rekonstrukce, protože probíhá posouzení stropu ve 2. patře a ještě nám zbývá 1. patro."
Rekonstrukce se dotkne provozu školy. Po celou dobu oprav bude uzavřena tady tato budova U1 a vyučování bude probíhat v budovách U2 a U3.
Vše je zařízeno tak, aby se žáci nemuseli stěhovat do náhradních prostor mimo školu. Pokud se neobjeví nějaký další problém, celá rekonstrukce by měla skončit během listopadu. O stěhování jednotlivých tříd budou rodiče dětí průběžně informováni.
---
Zprávy krátké, 28. 8. 2024 16.00 - 2
90LETÁ SENIORKA SI PŘIVOLALA STRÁŽNÍKY
90letá seniorka z Ostravy-Poruby si díky tísňovému tlačítku Senior linky přivolala pomoc strážníků poté, co upadla a zranila se na hlavě. Strážníci jí poskytli prvotní ošetření a přivolali zdravotníky, kteří ji převezli do Fakultní nemocnice. Senior linka funguje v Ostravě čtrnáctým rokem a slouží osaměle žijícím seniorům a osobám s vážným zdravotním hendikepem.
PROBÍHÁ OPRAVA MOSTŮ U DOV V OSTRAVĚ
Oprava mostů u ostravské Dolní oblasti Vítkovic postoupila k dokončení přejezdů středového dělicího pásu. Informovalo o tom Ředitelství silnic a dálnic. Během čtvrtku bude doprava převedena na novou část silnice I/56,to umožní zahájit frézování starého asfaltu ve směru do Frýdku-Místku.
---
Spolek dobrovolníků ve Vrbně zachraňuje „Liďák“
Lidový dům, dříve centrum kulturních akcí ve Vrbně pod Pradědem, již několik let chátral. Město dokonce zvažovalo jeho demolici. Několik zastupitelů města dalo hlavy dohromady a založilo spolek „Zachraňme Liďák“ s cílem obnovení života kulturního domu.
Členové spolku se obrátili na veřejnost s prosbou o dobrovolnickou pomoc při obnově domu.
Rudolf Kudela (nez.), zastupitel, spoluzakladatel spolku: „My tady dneska máme již druhou brigádu na obnovu a opravu našeho kulturního domu. Tento objekt vlastně bude mít za šest let stoleté výročí. Město mělo v plánu v minulosti ho nechat zbourat, tak jsme si založili takový spolek tří zastupitelů a společně s občany se snažíme to dávat dohromady, aby tento objekt mohl zase sloužit občanům města. Vnímáme, že ve spoustě i menších obcí tady takovéto kulturní domy fungují a nám tady takový objekt chybí. Lidé nemají možnost nějakého velkého kulturního vyžití, jak jsou koncerty či divadla. Máme sice takové malé středisko, ale to úplně podle nás nesplňuje svůj účel na sto procent.“
Radim Blaško, člen spolku: "Lidový dům vznikl roku 1930 a byl tady vlastně katolický spolek Německého řádu a potom tady byla Dělnická beseda, poté to převzaly Lisovny nových hmot a začala tady bohaté kultury města Vrbna. Vystupovaly tady všelijaké československé hvězdy a mimo to to byl i závodní klub, takže se tady dělaly akce pro závody LNH. Dneska, pokud se nepletu, patří to městu plus to zachraňuje spolek Zachraňme liďák.“
Ohlas a ochota lidí překvapila i samotné organizátory.
David Valach (nez.), zastupitel, spoluzakladatel spolku: „Ochota lidí je podle mého úžasná, protože se účastní jak mladí, tak i dříve narození. Všechny informace o našich aktivitách ohledně Lidového domu najdete na , kde máme i transparentní účet, kde nás můžete podpořit. Máme i facebookové stránky zachraňmeliďák.“
Na řadě jsou nyní práce na obnově starých povrchů a nátěrů. Většina dobrovolníků má na původní vzhled i činnost Lidového domu vlastní vzpomínky.
David Valach (nez.), zastupitel: „Při této druhé brigádě doděláváme omítky, to znamená, že oškrabáváme staré nátěry, uklízíme, zbavíme se starých radiátorů a dočistíme všechno."
Ladislava Lančiová, dobrovolnice: „Ano ano pamatuju, chodila jsem sem. Tady byla jedna akce, dole byla druhá akce, takže, když tady byla akce, tak jsme letěli dolů a furt se tancovalo. A bylo to úžasné.“
Bohuš, dobrovolník: „Koncerty na sále, byl tady první koncert skupiny Lucie. Diskotéky tady byly perfektní, zábavy tady byly perfektní až do ranních hodin.“
Jiří, dobrovolník: „Já jsem tady mnoho let dělal požární dozor. Takže si pamatuji každý kout. Ten požární dozor tady byl ustanovený od doby, kdy zahořelo to v sedmdesátém, takže téměř každou zábavu jsme tady museli strážit. Všechno tady fungovalo, tady byly seznámení, my jsme měli pronajatou fotokomoru, to nemělo chybu. Já nevím, koho to napadlo to zbořit.“
Již v září čeká „Liďák“ další velká akce a tou je oprava střechy domu, který má spolek v pětiletém pronájmu.
---