V Ostravě-Porubě začal tradiční cyklus tematicky zaměřených procházek. Na první se lidé vydali za ptačím zpěvem a druhá je zavedla do Zámeckého parku, kde se seznámili nejen s jeho historií, ale také zajímavosti o jeho dendrologickém složení.
Porubská radnice uspořádala tradiční procházku s arboristou. Tentokrát se zájemci mohli s odborníkem na péči o dřeviny vydat do Zámeckého parku.
Jiří Poulík, arborista: “Budeme procházet celý park a budeme si ukazovat jednotlivé zajímavé stromy a k tomu si budeme říkat, jaké mají defekty, jak se takový strom zdravotně zkoumá, čeho si musíme všimnout a jaký defekt třeba rozhoduje o tom, že se strom musí pokácet.”
Lidé se dozvěděli i to, jaké choroby v dnešní době stromy trápí a jak výjimečné je druhové složení Zámeckého parku.
Jiří Poulík, arborista: "Neodpovídá úplně druhovému složení celé Poruby, kde převážnou většinu tvoří lípy, ale tady je dost velké zastoupení jilmu habrolistého.”
anketa: účastníci procházky: "Vždycky se nám líbí, když pan arborista řekne bříza, tu mám rád. Dub, ten mám rád, takže prostě je to už taková srdeční záležitost.”
"Jsem zvědavý, jaká je právě skladba tady toho parku a co se dozvím zajímavého.”
Na další tematicky zaměřené procházky se lidé mohou těšit po letních prázdninách.
Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: "Hned první týden v září máme naplánovanou procházku 4. stavebním obvodem s panem Lexou Přendíkem a potom budeme pokračovat tematicky, a to historickými prohlídkami porubského zámku.”
---
Historická vstupní brána na bývalý místecký hřbitov na ulici Frýdlantské ve Frýdku-Místku projde opravou. Brána z konce 19. století se totiž náhodou objevila při vyklízení starých prostor technických služeb. Po renovaci u kováře se vrátí zpět jako brána pro vstup do Janáčkova parku.
Janáčkův park v Beskydské ulici ve Frýdku-Místku sloužil až do roku 1972 jako hřbitov. Ten se původně otevřel v roce 1893. Na vstupu stála kdysi historická brána. Tu se nyní podařilo po desítkách let najít a město ji chce nechat opravit.
Jaroslav Hrůzek, umělecký kovář: "Krásný kus historické práce, kterou dělali kováři. A opravdu poctivě, tak jak se to dělalo vždycky."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Našli jsme to v garáži. Bylo to schováno léta. Jedná se starou historickou bránu z Janáčkova parku. Naším cílem je ji obnovit tady u pana kováře Hrůzka. Udělat celkovou rekonstrukci. Tak jak teď pracovnice památkového ústavu popsaly. A kvůli tomu jsme se dneska sešli, abychom dohodli ten postup."
Jaroslav Hrůzek, umělecký kovář: "Budeme restaurovat v původním rozsahu, aby ta brána byla zachována, tak jak byla. To znamená, že se to bude všechno zpracovávat kovářsky. Nýtovat, žádné sváry a všechno bude uděláno tak, jak to bylo v původním stavu."
S restaurováním historických předmětů má kovář dlouholeté zkušenosti. Pracoval například pro Baziliku Minor, frýdecký zámek, hrad Hukvaldy nebo zámek Šilheřovice. Restaurační práce na bráně odhaduje v rozsahu do 400 hodin.
Jaroslav Hrůzek, umělecký kovář: "Samozřejmě fotodokumentace se musí pořizovat a potom postupně rozebírat jednotlivé složky. Rozbírat na jednotlivé díly, očistit, odbarvit a zachovat původní vzhled té brány a zpátky to zase složit."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Následně bude ještě pokračovat úprava těch sloupů, které dneska nevyhovují. Musí se rozšířit. A následně bychom po prázdninách mohli, až se ta brána obnoví, tak ji tam zavěsit. A bude tam další ozdobou. Tak, jak to bylo původně."
Brána byla na vstupu do hřbitova do roku 1957, kdy přišel orkán, který ji vyvrátil i s oplocením a zděnými cihelnými sloupy. Navíc zničil i většinu zeleně.
---
Krátké zprávy, 30. 6. 2023 17 h - 1
Úpravna vody ve Vyšních Lhotách. Severomoravské vodovody a kanalizace ji budou modernizovat za 130 milionů korun. Druhá největší úpravna vody v Beskydech zásobuje Česko-Těšínsko, Třinecko a část Frýdecko- Místecka pitnou vodou. Za tři roky modernizace se změní strojně-technologické zařízení a automatizovaný systém řízení provozu. Úpravna byla uvedena do provozu v dubnu 1961, její kapacita je 450 litrů za sekundu.
---
Nemilosrdnými demolicemi pokračuje likvidace černouhelného Dolu Lazy v Orlové. K zemi se postupně poroučí jedna budova za druhou, aby areál v budoucnu našel úplně jiné využití.
Takový pohled na Důl Lazy v Orlové bude už brzy minulostí. Z horizontu totiž zmizí všechny objekty. Jedinou výjimkou bude ocelová těžní věž. Ta bude připomínat někdejší těžbu černého uhlí. Dohodli se na tom těžaři z Diama s památkáři.
Miloš Matěj, památkář NPÚ Ostrava: “Za památkový ústav jsme provedli podrobnou prohlídku všech areálů, které patří do útlumu uhelného hornictví a několik objektů a zařízení, včetně těžních věží navrhujeme za kulturní památky. Těch důvodů může být více, konkrétně v případě Lazů jsme chtěli, aby byla alespoň nějaká připomínka toho, že ten důl tam kdysi existoval.”
V současné době finišují práce na zásypech důlních jam a souběžně už probíhají demolice povrchových objektů.
Jiří Golasowski, náměstek pro výrobu a ekologii, DIAMO: “Ty práce po ukončení té likvidace důlní části budou pokračovat podle harmonogramu určitě přes rok 2025, protože ten areál Dolu Lazy Je poměrně velký. V současné době se soustředíme na demolice vyloženě objektů povrchových, které jsou v ochranném pásmu jámy. Takto nám to ukládá báňský předpis.”
K zemi se nakonec bude poroučet i vysoká betonová věž skipu. Zda bude odstřelena, nebo postupně rozebrána, ještě není rozhodnuto.
Jiří Golasowski, náměstek pro výrobu a ekologii, DIAMO: “Jsou dvě varianty, a to postupná demolice a rozebírání nebo provedení trhací práce. Musíme vyhodnotit bezpečnostní rizika a samozřejmě finanční stránku.”
Uvolněný areál bývalé šachty by se v budoucnu měl využívat k výzkumu opětovného využívání odpadu.
---
Lékařská fakulta Ostravské univerzity definitivně překonala problémy s akreditací, na konci školního roku vypustila do světa další desítky promovaných lékařů a pro příští školní rok má jeden velký plán – akreditovat obor Zubní lékařství.
V posledních letech bylo o Lékařské fakultě slyšet bohužel hlavně ve spojení s akreditačními problémy.
Renáta Tomášková, prorektorka OSU: „Ty problémy už jsou za námi, naštěstí se je podařilo vyřešit. A nastavili jsme takové mechanismy, že už k nim nemůže dojít.“
Jan Dohnal (Spolu/ODS), primátor Ostravy: „Je potřeba si uvědomit, že v komisi, která akreditaci posuzovala, seděli i odborníci z jiných lékařských fakult, kteří si přirozeně nechtěli vypouštět svůj vlastní rybník. Lékařské fakultě se ale podařilo tímto těžkým obdobím projít a pevně věřím, že už bude vše v pořádku.“
Lékařská fakulta se snaží působit na své studenty tak, aby zůstali v regionu.
anketa: čerství absolventi
„Já nastupuji na kardiologii Fakultní nemocnice Ostrava.“
„Budu pracovat v olomoucké nemocnici.“
Další posun by měla přinést akreditace oboru stomatologie.
Renáta Tomášková, prorektorka OSU: „Přivede to na naši univerzitu další talentované studenty, zvýší to prestiž Lékařské fakulty a také budeme produkovat mladé zubaře, kterých je v našem regionu nedostatek.“
---
Krátké zprávy, 30. 6. 2023 17 h - 2
Karvinský Permoník pokračuje v dobývání hudebního světa. 1. července odjíždí na světovou soutěž do Korejské republiky. Sborové Olympiády se zúčastní 324 sborů z 34 zemí a soutěžit budou ve 28 kategoriích.
A teď pozitivní zpráva z Otic na Opavsku. Tamní čapí hnízdo na ulici k Rybníčkům je plné mláďat. Naposledy to bylo, podle informací majitele fotografie pana Pavelky, před deseti lety, co zdravá mláďata vyletěla z hnízda. Aktuálně jsou v hnízdě vidět čtyři malí zdraví čápi.
---
Již popáté přijeli studenti architektury VUT Brno do Jeseníků na prázdninovou dílnu Letní školy architektury, nazvanou Mezi světy. V lesích v zaniklé obci Pelhřimovy letos tvořili a pracovali na obnově bývalého hřbitova. Ten byl dosud naprosto devastován a zarostlý kopřivami a nálety.
Zaměřením tvorby budoucích architektů je v letošním roce obnova prostoru a výroba 3D objektů ke zdůraznění piety místa.
Jan Mléčka, architekt a vedoucí dílny: „Je to takové svědectví, jakým způsobem se vypořádávají studenti nebo současná nejmladší generace s otázkou právě života a smrti, umírání a vůbec. Máme tady 13 studentů, kteří v úvodních dnech se seznámí s místem, projdou si ten hřbitov, seznámí se se hřbitovní zdí, která je poměrně velice dynamická, někde je vysoká, někde je nízká, někde se úplně ztrácí. Seznámí se také s kontextem a na základě toho vytváří papírové modely, které v posledních dnech potom realizují.“
Své náměty a záměry studenti konzultují a podle svých navržených modelů následně vyrábějí vlastní dřevěné objekty v prostoru hřbitova.
Aneta Koželuhová, studentka, Rychnov nad Kněžnou: „Můj záměr je vlastně vybudovat tady na té fasádě takový soukromý objekt, kde si člověk bude moci zalézt a rozjímat tady. Protože je to taková tady nejintimnější část na tom hřbitově.“
Charlotte, studentka, Trenčín: „Přijela jsem z Trenčína. Mým záměrem je vlastně vytvořit prostor, na kterém by se mohli lidé potkávat, který poukazuje vlastně na kostel a toto opuštěné místo a jeho historii.“
Eliška Valová, studentka, Vysočina: „Mým záměrem je dodělat plot tady v té části hřbitova, protože mi připadá, že tenhleten kout toho hřbitova je nejvíce zachovaný a vlastně jsem byla trošku nervózní z toho, že se tu chodí přes ty hroby, že jsou tu vyšlapané cestičky mimo ten původní řad, takže jsem se rozhodla tuhletu část zavřít, aby alespoň v tomhle koutě byla zachovaná jakási pieta, která tu kdysi jako byla.“
Marie Křížková, studentka, Rožnov pod Radhoštěm: „Mým záměrem bylo si ujasnit, jaký vlastně já mám přístup k hřbitovu a došla jsem k závěru, že mi není úplně vlastní chodit na ten hřbitov, protože si myslím, že toho zesnulého si můžeme připomenout i kdykoli jindy a na jiném místě. Proto jsem si vlastně vybrala místo za tou hřbitovní zdí a ten můj návrh pracuje s tím, jak ti zesnulí se postupně propadají dolů v tom čase, tak i ta moje konstrukce, vlastně budou tři vedle sebe a každá bude v jiné úrovni. Chtěla jsem tím vlastně vyjádřit tu pomíjivost v tom čase, jak se to vlastně mění.“
Lakhia, studentka, Vesmír: „Já jsem přijela z dalekých krajin, z vesmíru. Mám tady v plánu udělat takový objekt, který má myšlenku odlet duše. Jde o to, že my si tímto připomeneme ten odlet té duše. Že ta duše opouští to místo od země a vrací se někam nahoru a je to hlavně připomínka pro ty lidi, aby, když si vejdou dovnitř, tak mohli komunikovat s tou duší a nechat ji popřípadě odejít.“
Cílem dílny nebylo jen ztvárnění duchovních záměrů studentů, ale především jejich seznámení se s problémy manuální práce se dřevem.
Tomáš Madro, architekt, lektor dílny: „Pochopit, jak vlastně to dřevo funguje a jakým způsobem můžou k sobě jednotlivé kusy spojovat tak, aby to vlastně drželo. Předpokládám, že většina lidí, co sem jede, tu praxi úplně se dřevem nemá.“
Jan Mléčka, architekt a vedoucí dílny: „My se domníváme, že je strašně důležité, aby každý architekt se toho materiálu dotýkal a pracoval rukama, protože řada z nich, jak jsem říkal s tím prknem, tak drží třeba poprvé v ruce aku šroubovák. Je hrozně intenzivní vidět, že na začátku ani neví vlastně, jak se k tomu materiálu postavit a na konci dokážou realizovat svůj vlastní autorský objekt.“
Konečným výsledkem celé prázdninové dílny bude 13 nových objektů v prostoru hřbitova.
Jan Mléčka, architekt a vedoucí dílny: „Objekty tady zůstávají po dobu minimálně jednoho roku, stanou se součástí toho obnoveného hřbitova a toho kontextu s tím kostelem sv. Jiří v Pelhřimovech.“
Objekty jistě přitáhnou pozornost návštěvníků tohoto skrytého místa a doplní i křížovou cestu kterou budoucí architekti tvořili na loňské dílně.
---
V Ostravě-Porubě začal tradiční cyklus tematicky zaměřených procházek. Na první se lidé vydali za ptačím zpěvem a druhá je zavedla do Zámeckého parku, kde se seznámili nejen s jeho historií, ale také zajímavosti o jeho dendrologickém složení.
Porubská radnice uspořádala tradiční procházku s arboristou. Tentokrát se zájemci mohli s odborníkem na péči o dřeviny vydat do Zámeckého parku.
Jiří Poulík, arborista: “Budeme procházet celý park a budeme si ukazovat jednotlivé zajímavé stromy a k tomu si budeme říkat, jaké mají defekty, jak se takový strom zdravotně zkoumá, čeho si musíme všimnout a jaký defekt třeba rozhoduje o tom, že se strom musí pokácet.”
Lidé se dozvěděli i to, jaké choroby v dnešní době stromy trápí a jak výjimečné je druhové složení Zámeckého parku.
Jiří Poulík, arborista: "Neodpovídá úplně druhovému složení celé Poruby, kde převážnou většinu tvoří lípy, ale tady je dost velké zastoupení jilmu habrolistého.”
anketa: účastníci procházky: "Vždycky se nám líbí, když pan arborista řekne bříza, tu mám rád. Dub, ten mám rád, takže prostě je to už taková srdeční záležitost.”
"Jsem zvědavý, jaká je právě skladba tady toho parku a co se dozvím zajímavého.”
Na další tematicky zaměřené procházky se lidé mohou těšit po letních prázdninách.
Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: "Hned první týden v září máme naplánovanou procházku 4. stavebním obvodem s panem Lexou Přendíkem a potom budeme pokračovat tematicky, a to historickými prohlídkami porubského zámku.”
---
Historická vstupní brána na bývalý místecký hřbitov na ulici Frýdlantské ve Frýdku-Místku projde opravou. Brána z konce 19. století se totiž náhodou objevila při vyklízení starých prostor technických služeb. Po renovaci u kováře se vrátí zpět jako brána pro vstup do Janáčkova parku.
Janáčkův park v Beskydské ulici ve Frýdku-Místku sloužil až do roku 1972 jako hřbitov. Ten se původně otevřel v roce 1893. Na vstupu stála kdysi historická brána. Tu se nyní podařilo po desítkách let najít a město ji chce nechat opravit.
Jaroslav Hrůzek, umělecký kovář: "Krásný kus historické práce, kterou dělali kováři. A opravdu poctivě, tak jak se to dělalo vždycky."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Našli jsme to v garáži. Bylo to schováno léta. Jedná se starou historickou bránu z Janáčkova parku. Naším cílem je ji obnovit tady u pana kováře Hrůzka. Udělat celkovou rekonstrukci. Tak jak teď pracovnice památkového ústavu popsaly. A kvůli tomu jsme se dneska sešli, abychom dohodli ten postup."
Jaroslav Hrůzek, umělecký kovář: "Budeme restaurovat v původním rozsahu, aby ta brána byla zachována, tak jak byla. To znamená, že se to bude všechno zpracovávat kovářsky. Nýtovat, žádné sváry a všechno bude uděláno tak, jak to bylo v původním stavu."
S restaurováním historických předmětů má kovář dlouholeté zkušenosti. Pracoval například pro Baziliku Minor, frýdecký zámek, hrad Hukvaldy nebo zámek Šilheřovice. Restaurační práce na bráně odhaduje v rozsahu do 400 hodin.
Jaroslav Hrůzek, umělecký kovář: "Samozřejmě fotodokumentace se musí pořizovat a potom postupně rozebírat jednotlivé složky. Rozbírat na jednotlivé díly, očistit, odbarvit a zachovat původní vzhled té brány a zpátky to zase složit."
Jiří Kajzar (NMFM), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Následně bude ještě pokračovat úprava těch sloupů, které dneska nevyhovují. Musí se rozšířit. A následně bychom po prázdninách mohli, až se ta brána obnoví, tak ji tam zavěsit. A bude tam další ozdobou. Tak, jak to bylo původně."
Brána byla na vstupu do hřbitova do roku 1957, kdy přišel orkán, který ji vyvrátil i s oplocením a zděnými cihelnými sloupy. Navíc zničil i většinu zeleně.
---
Krátké zprávy, 30. 6. 2023 17 h - 1
Úpravna vody ve Vyšních Lhotách. Severomoravské vodovody a kanalizace ji budou modernizovat za 130 milionů korun. Druhá největší úpravna vody v Beskydech zásobuje Česko-Těšínsko, Třinecko a část Frýdecko- Místecka pitnou vodou. Za tři roky modernizace se změní strojně-technologické zařízení a automatizovaný systém řízení provozu. Úpravna byla uvedena do provozu v dubnu 1961, její kapacita je 450 litrů za sekundu.
---
Nemilosrdnými demolicemi pokračuje likvidace černouhelného Dolu Lazy v Orlové. K zemi se postupně poroučí jedna budova za druhou, aby areál v budoucnu našel úplně jiné využití.
Takový pohled na Důl Lazy v Orlové bude už brzy minulostí. Z horizontu totiž zmizí všechny objekty. Jedinou výjimkou bude ocelová těžní věž. Ta bude připomínat někdejší těžbu černého uhlí. Dohodli se na tom těžaři z Diama s památkáři.
Miloš Matěj, památkář NPÚ Ostrava: “Za památkový ústav jsme provedli podrobnou prohlídku všech areálů, které patří do útlumu uhelného hornictví a několik objektů a zařízení, včetně těžních věží navrhujeme za kulturní památky. Těch důvodů může být více, konkrétně v případě Lazů jsme chtěli, aby byla alespoň nějaká připomínka toho, že ten důl tam kdysi existoval.”
V současné době finišují práce na zásypech důlních jam a souběžně už probíhají demolice povrchových objektů.
Jiří Golasowski, náměstek pro výrobu a ekologii, DIAMO: “Ty práce po ukončení té likvidace důlní části budou pokračovat podle harmonogramu určitě přes rok 2025, protože ten areál Dolu Lazy Je poměrně velký. V současné době se soustředíme na demolice vyloženě objektů povrchových, které jsou v ochranném pásmu jámy. Takto nám to ukládá báňský předpis.”
K zemi se nakonec bude poroučet i vysoká betonová věž skipu. Zda bude odstřelena, nebo postupně rozebrána, ještě není rozhodnuto.
Jiří Golasowski, náměstek pro výrobu a ekologii, DIAMO: “Jsou dvě varianty, a to postupná demolice a rozebírání nebo provedení trhací práce. Musíme vyhodnotit bezpečnostní rizika a samozřejmě finanční stránku.”
Uvolněný areál bývalé šachty by se v budoucnu měl využívat k výzkumu opětovného využívání odpadu.
---
Lékařská fakulta Ostravské univerzity definitivně překonala problémy s akreditací, na konci školního roku vypustila do světa další desítky promovaných lékařů a pro příští školní rok má jeden velký plán – akreditovat obor Zubní lékařství.
V posledních letech bylo o Lékařské fakultě slyšet bohužel hlavně ve spojení s akreditačními problémy.
Renáta Tomášková, prorektorka OSU: „Ty problémy už jsou za námi, naštěstí se je podařilo vyřešit. A nastavili jsme takové mechanismy, že už k nim nemůže dojít.“
Jan Dohnal (Spolu/ODS), primátor Ostravy: „Je potřeba si uvědomit, že v komisi, která akreditaci posuzovala, seděli i odborníci z jiných lékařských fakult, kteří si přirozeně nechtěli vypouštět svůj vlastní rybník. Lékařské fakultě se ale podařilo tímto těžkým obdobím projít a pevně věřím, že už bude vše v pořádku.“
Lékařská fakulta se snaží působit na své studenty tak, aby zůstali v regionu.
anketa: čerství absolventi
„Já nastupuji na kardiologii Fakultní nemocnice Ostrava.“
„Budu pracovat v olomoucké nemocnici.“
Další posun by měla přinést akreditace oboru stomatologie.
Renáta Tomášková, prorektorka OSU: „Přivede to na naši univerzitu další talentované studenty, zvýší to prestiž Lékařské fakulty a také budeme produkovat mladé zubaře, kterých je v našem regionu nedostatek.“
---
Krátké zprávy, 30. 6. 2023 17 h - 2
Karvinský Permoník pokračuje v dobývání hudebního světa. 1. července odjíždí na světovou soutěž do Korejské republiky. Sborové Olympiády se zúčastní 324 sborů z 34 zemí a soutěžit budou ve 28 kategoriích.
A teď pozitivní zpráva z Otic na Opavsku. Tamní čapí hnízdo na ulici k Rybníčkům je plné mláďat. Naposledy to bylo, podle informací majitele fotografie pana Pavelky, před deseti lety, co zdravá mláďata vyletěla z hnízda. Aktuálně jsou v hnízdě vidět čtyři malí zdraví čápi.
---
Již popáté přijeli studenti architektury VUT Brno do Jeseníků na prázdninovou dílnu Letní školy architektury, nazvanou Mezi světy. V lesích v zaniklé obci Pelhřimovy letos tvořili a pracovali na obnově bývalého hřbitova. Ten byl dosud naprosto devastován a zarostlý kopřivami a nálety.
Zaměřením tvorby budoucích architektů je v letošním roce obnova prostoru a výroba 3D objektů ke zdůraznění piety místa.
Jan Mléčka, architekt a vedoucí dílny: „Je to takové svědectví, jakým způsobem se vypořádávají studenti nebo současná nejmladší generace s otázkou právě života a smrti, umírání a vůbec. Máme tady 13 studentů, kteří v úvodních dnech se seznámí s místem, projdou si ten hřbitov, seznámí se se hřbitovní zdí, která je poměrně velice dynamická, někde je vysoká, někde je nízká, někde se úplně ztrácí. Seznámí se také s kontextem a na základě toho vytváří papírové modely, které v posledních dnech potom realizují.“
Své náměty a záměry studenti konzultují a podle svých navržených modelů následně vyrábějí vlastní dřevěné objekty v prostoru hřbitova.
Aneta Koželuhová, studentka, Rychnov nad Kněžnou: „Můj záměr je vlastně vybudovat tady na té fasádě takový soukromý objekt, kde si člověk bude moci zalézt a rozjímat tady. Protože je to taková tady nejintimnější část na tom hřbitově.“
Charlotte, studentka, Trenčín: „Přijela jsem z Trenčína. Mým záměrem je vlastně vytvořit prostor, na kterém by se mohli lidé potkávat, který poukazuje vlastně na kostel a toto opuštěné místo a jeho historii.“
Eliška Valová, studentka, Vysočina: „Mým záměrem je dodělat plot tady v té části hřbitova, protože mi připadá, že tenhleten kout toho hřbitova je nejvíce zachovaný a vlastně jsem byla trošku nervózní z toho, že se tu chodí přes ty hroby, že jsou tu vyšlapané cestičky mimo ten původní řad, takže jsem se rozhodla tuhletu část zavřít, aby alespoň v tomhle koutě byla zachovaná jakási pieta, která tu kdysi jako byla.“
Marie Křížková, studentka, Rožnov pod Radhoštěm: „Mým záměrem bylo si ujasnit, jaký vlastně já mám přístup k hřbitovu a došla jsem k závěru, že mi není úplně vlastní chodit na ten hřbitov, protože si myslím, že toho zesnulého si můžeme připomenout i kdykoli jindy a na jiném místě. Proto jsem si vlastně vybrala místo za tou hřbitovní zdí a ten můj návrh pracuje s tím, jak ti zesnulí se postupně propadají dolů v tom čase, tak i ta moje konstrukce, vlastně budou tři vedle sebe a každá bude v jiné úrovni. Chtěla jsem tím vlastně vyjádřit tu pomíjivost v tom čase, jak se to vlastně mění.“
Lakhia, studentka, Vesmír: „Já jsem přijela z dalekých krajin, z vesmíru. Mám tady v plánu udělat takový objekt, který má myšlenku odlet duše. Jde o to, že my si tímto připomeneme ten odlet té duše. Že ta duše opouští to místo od země a vrací se někam nahoru a je to hlavně připomínka pro ty lidi, aby, když si vejdou dovnitř, tak mohli komunikovat s tou duší a nechat ji popřípadě odejít.“
Cílem dílny nebylo jen ztvárnění duchovních záměrů studentů, ale především jejich seznámení se s problémy manuální práce se dřevem.
Tomáš Madro, architekt, lektor dílny: „Pochopit, jak vlastně to dřevo funguje a jakým způsobem můžou k sobě jednotlivé kusy spojovat tak, aby to vlastně drželo. Předpokládám, že většina lidí, co sem jede, tu praxi úplně se dřevem nemá.“
Jan Mléčka, architekt a vedoucí dílny: „My se domníváme, že je strašně důležité, aby každý architekt se toho materiálu dotýkal a pracoval rukama, protože řada z nich, jak jsem říkal s tím prknem, tak drží třeba poprvé v ruce aku šroubovák. Je hrozně intenzivní vidět, že na začátku ani neví vlastně, jak se k tomu materiálu postavit a na konci dokážou realizovat svůj vlastní autorský objekt.“
Konečným výsledkem celé prázdninové dílny bude 13 nových objektů v prostoru hřbitova.
Jan Mléčka, architekt a vedoucí dílny: „Objekty tady zůstávají po dobu minimálně jednoho roku, stanou se součástí toho obnoveného hřbitova a toho kontextu s tím kostelem sv. Jiří v Pelhřimovech.“
Objekty jistě přitáhnou pozornost návštěvníků tohoto skrytého místa a doplní i křížovou cestu kterou budoucí architekti tvořili na loňské dílně.
---
