Nedávno jsme vás informovali o úhynu ryb ve Výškovických tůních v Ostravě, do kterých natekla odpadní voda z kanalizace. Vodohospodáři zjistili, že havárii způsobilo ucpané potrubí, do kterého někdo vysypal suť. Ta ale do kanalizace nepatří a ucpává ji další nevhodný odpad, kterého se lidé zbavují ve svých domácnostech.
20. března se k Výšovickým tůním sjeli policisté, hasiči, inspektoři životního prostředí i rybáři, aby zjistili co způsobilo úhyn ryb. Na hladině jich plavaly desítky.
místní rybáři: "Viděli jsme sumce, kapry, amury, líny, plotice, cejny i štiky, takže toho bude dost. Teprve se to projeví."
Zdroj znečištění byl stanoven velmi rychle. Do dešťové kanalizace, která do vody ústí, přetekla kanalizace odpadní. Potrubí se totiž ucpalo odpadem a šachticí začaly vytékat splašky na povrch.
Marcel Ulrych, vedoucí provozu kanalizační sítě OVAK: "Došlo k havárii na splaškové kanalizaci, kde byly vhozeny stavební materiály, které tam samozřejmě nepatří. V důsledku toho se kanalizace ucpala, natlakovala, byla poškozena šachtice a voda začala přetékat do dešťové kanalizace, která následně vtekla do vodního toku."
Tady můžete vidět, co všechno najdou vodohospodáři v potrubí. Podobných havárií se jen v loňském roce stalo asi 20. Lidé jsou schopni do odpadu naházet cokoliv, ale největší problémy způsobuje suť, kterou je pak nutné odsát speciálním vozem.
Radka Vanková, mluvčí, Ostravské vodárny a kanalizace: "Do kanalizace rozhodně nepatří tuky, zbytky jídel, chemikálie, jsou to věci, které nám dělají největší problémy, což jsou hygienické pomůcky."
Velké problémy působí v kanalizaci tuky z domácností, které po ochlazení tuhnou a vytvářejí hrudky. ty se obalují dalším odpadem, až potrubí zcela ucpou. Tuky navíc komplikují i proces čištění odpadní vody.
---
Skončila rekonstrukce nádražní budovy Opava – západ. Přestavba za víc jak 100 milionů korun vrátila nádraží historický ráz. Rozlehlý objekt teď bude nyní využívat také dopravní policie, která sem přesune své kanceláře.
Přesně po dvou letech od zahájení stavebních prací je hotovo. Nevzhledná budova, dříve naháněla cestujícím spíš hrůzu. Navíc byla kvůli špatnému technickému stavu z velké části nevyužívaná. Nádraží Opava západ nyní získalo díky celkové rekonstrukci po delším čase opět historickou podobu z 19. století.
Jiří Svoboda, generální ředitel, Správa železnic: „Vždycky je velké téma, zda skutečně dodržet ráz objektu. Často to bývá velmi energeticky náročné. Myslím si, že do Opavy, vzhledem k tomu, jaká je zde historie, patří právě tato změna původnímu stavu.“
Velkolepé nádraží bylo vybudováno v roce 1872 na trati, která spojovala Olomouc s Krnovem. Šlo o druhou stanici v Opavě. Odjížděly z ní mezistátní vlaky. Později ale její význam upadal.
Poslední stavební úpravy jsou ze 60. let 20.stol., a tak tady byl zub času znát.
Matěj Piwowarski, stavbyvedoucí, Metrostav: „Původní dřevěné trámy byly uhnilé a bylo nutné je kompletně demontovat. Místo těchto trámů byla provedena nová ocelová konstrukce. Byly rovněž vybourány původní sloupy, které vynášely strop ve vestibulu. Jsou nahrazené ocelovými se sádrokartonovým opláštěním.“
Právě tyto komplikace přesunuly dokončení rekonstrukce z podzimu na jaro.
Kromě výměny střechy a opravy fasády dostaly nový vzhled také vnitřní prostory. Cestující teď mají k dispozici opravený vestibul s pokladnami. Část stavby, která nebyla kvůli špatnému technickému stavu využívána, mají nově k dispozici dopravní policisté.
Jiří Marzoll, ředitel, Policie ČR, ÚO Opava: „Vzniklo tady moderní a komfortní pracoviště jak se zázemím pro policisty, tak i pro policejní techniku.“
Přestože už je nádražní budova v provozu, cestující musí ještě po dobu několika dní využít pro vstup dovnitř vchod od nástupiště. Zbývá totiž ještě dokončit přístupový chodník.
Do poloviny května bude upravený také prostor před nádražím. Ten má na starosti město Opava. Investuje do něj 4,6 mil. korun.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Budeme opravovat komunikaci i chodníky. Opravíme a vyměníme také lampy veřejného osvětlení. Také budeme budovat parkovací místa. Právě vymýšlíme systém krátkodobého stání zdarma pro cestující. Aby mohli vyložit své známé, rodinné příslušníky, zavazadla.“
Do části objektu se po rekonstrukci vrátila pobočka České pošty. Ovšem jen do konce června. Pak podnik plánuje tuto pobočku, stejně jako celkem tři stovky dalších v zemi, uzavřít.
---
Tři nabíjecí ramena pro autobusy staví Dopravní podnik Ostrava na Valchařské ulici v centru města. Nová nabíječka bude sloužit k rychlému nabití elektrobusů při každém pobytu na konečné. Nabíjení bude trvat vždy 6 až 10 minut a elektrobusy po něm budou schopné absolvovat další jízdu na lince jako běžný autobus v síti DPO.
Správa železnic plánuje letos v září zahájit modernizaci havířovské stanice, po její rekonstrukci bude možné zajíždění vlaků ve směru od Ostravy až do zastávky Havířov střed. Cestující získají nová nástupiště a bezbariérový přístup k nim, prodlouží se také stávající podchod do severní části města. Celkové investiční náklady akce činí 3,2 miliardy korun.
---
Česká pošta zveřejnila seznam poboček, které chce zrušit. Nejvíce z celé země se to dotkne Moravskoslezského kraje, kde ubude 48 poboček. Hejtman Ivo Vondrák a primátor Ostravy Tomáš Macura se proto chtějí obrátit na vládu, aby to přehodnotila.
Česká pošta v pátek zveřejnila seznam 300 poboček, které chce v polovině roku zrušit. Důvodem prý je pokles zájmu o její služby až o 40 procent. Nově tak každá obec s počtem obyvatel nad 2500 nemusí mít poštu v docházkové vzdálenosti do dvou kilometrů, ale nově do tří. Nejvíce tato změna dopadne na MS kraj, kde zmizí 46 poboček.
Miroslav Štepán, pověřený zástupce generálního ředitele České pošty: "Legislativa se změnila a my si nemůžeme dovolit luxus provozovat pošty, které nemusíme. Proto k 1. červenci uzavíráme 300 poboček, které už nejsou podle platné legislativy potřeba. Není to o emocích, je to o finanční realitě České pošty."
V Ostravě má být zrušeno 19 poboček, což je pro změnu nejvíce po Praze. To se ale nelíbí primátoru Tomáši Macurovi.
Tomáš Macura (Nezařazení), primátor Ostravy: "Celkem bude v Ostravě i kraji uzavřeno nejvíce poboček z celé České republiky. My jsme se hned ráno spojili s panem hejtmanem a dohodli jsme se, že to tak nenecháme a vyzveme pana Rakušana i vládu, aby ten postoj přehodnotila. Jeví se, že jediným kritériem, které bylo zvoleno, byla docházková vzdálenost. Toto kritérium podle mě nerespektuje specifika města."
V této souvislosti bude také propuštěno asi 1600 zaměstnanců. Návrh na snížení počtu poboček by měla vláda schvalovat příští týden. Rušení poboček je součástí transformace České pošty, která by měla být hotova v roce 2025.
---
Zdravotnické vzdělávání v Ostravě slaví v těchto dnech 90 let od svého vzniku. U této příležitosti uspořádala SZŠ a VOŠ zdravotnická akademii, kde mladí zdravotníci předvedli své umělecké vlohy.
SZŠ a VOŠ zdravotnická v Ostravě patří k nejprestižnějším zdravotnickým školám v republice.
Jana Foltýnová, ředitelka SZŠ a VOŠZ Ostrava: „Ta 90letá tradice nás nejen zavazuje, ale současně vidíme, jak mnozí absolventi byli skvěle vychovaní našimi předchůdci, byli na vysoké odborné úrovni a žádáni zaměstnavateli. A my se snažíme v této tradici pokračovat.“
A pokračování se daří více než dobře, absolventi ostravské zdravky stále patří ve zdravotnických zařízeních k velmi žádanému zboží.
Oliver Kanyza, žák: „Tato škola je hned odborná. Nabízí maturitu, řadu oborů. Já jako praktická sestra mám výhodu, že po absolvování této školy můžu jít hned do praxe.“
Zdravotnická škola nevyučuje žádné umělecké předměty, přesto studenti na slavnostní akademii překvapili svými uměleckými vlohami.
Radana Kluzová, organizátorka akademie: „Opravdu se odhodlali a byli rádi, že se mohou podílet na oslavách a vymysleli pestrá čísla a jsou na sebe pyšní.“
Pro úplnost – SZŠ nabízí sedm studijních oborů, VOŠ zdravotnická dalších šest.
---
Nové semafory s chytrým softwarem, který zajistí plynulejší provoz i přednostní průjezd hasičů či záchranářů, měla mít od loňska Opava. Město na projekt získalo bezmála třicet milionů z evropských peněz. Provoz ale stále vázne a začíná hrozit i ztráta dotace.
---
Centrum aktivních seniorů ve Frýdku-Místku připravilo další výstavu s velikonoční tematikou. Podíleli se na ní senioři společně s handicapovanými školáky. Na vernisáži představili také několik kroužků navazujících na velikonoční práce. Korálkování, pletení nebo výrobu keramiky.
Centrum aktivních seniorů ve Frýdku-Místku zaplnily desítky seniorů, kteří se přišli podívat na zahájení tradiční Velikonoční výstavy. Letos jde už o desátý ročník.
Dalibor Kališ, předseda městské organizace Senioři ČR, Frýdek-Místek: "Každý rok před Velikonocemi ji otvíráme, připravujeme dlouho dopředu a tradičně děláme se školami. Děti dokáží vytvářet velmi zajímavé, velmi hezké věci, tematické k Velikonocům. Oživí to tu výstavu. My senioři samozřejmě děláme něco, co je umělecky hodnotnější. Možná je to i pracnější. Ale s těmi dětmi se nám to vždycky osvědčilo."
Jitka Vachtarčíková, ředitelka SŠ, ZŠ a MŠ Frýdek-Místek: "My jsme škola pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyučujeme děti s mentálním postižením a tady tyto výtvarné práce, které vystavujeme a jsou součástí této výstavy, dělaly děti se svými vyučujícími v rámci kreativních činností."
Výstava je tradičně koncipována tak, aby si ji mohli prohlédnout návštěvníci, ale také náhodní kolemjdoucí. Část je totiž k vidění za sklem Centra aktivních seniorů.
Dalibor Kališ, předseda městské organizace Senioři ČR, Frýdek-Místek: "Jsou tady koláže, děti malovaly výkresy, dělaly koláže. My tady máme takové jarní aranžmá. Domečky ze dřeva. Některé vypadají velmi hezky, ale jsou udělané z lepenky, kterou jsme sbírali kolem popelnic, ale nabarvili ji a upravili tak, že jsou to velmi dekorativní věci. Dokonce nám vyrostlo i zelené osení. Takže to jaro je vidět i na čerstvé zeleni třeba."
Anketa: 1.) - Co říkáte na tu výstavu? Podílely jste se na ní? - "Je hezká, je hezká. Moc hezká. Tam tu paní obdivuji s těmi vajíčky a perličkami, že má dobré oči. Nezávidím, ale přeju." 2.) "Je to pěkné, opravdu, fakt. Děcka ze školy si dala na tom záležet. Opravdu je to pěkné." 3.) "Já můžu říct to samé, líbí se mi to opravdu, pěkné."
Součástí výstavy byly také prezentace několika kroužků, které se v centru provozují. Cílem bylo pomalu navodit velikonoční atmosféru.
Anketa: 3.) "Hodně, pro mě určitě hodně, protože já mám vnoučata, vnuky, takže se na to těším."
Olga Krkošková, vedoucí kroužku Korálkování: - Na čem pracujete a co děláte? - "Obšívám vajíčka korálky." - A jak je to složité? - "Není to složité. Je třeba umět počítat, třeba do osmi. Víc nepotřebujete. Máte vzor, barvy a šijete." - Za jak dlouho tak vyrobíte třeba jeden? - "Takovéto vajíčko tak tři hodny, když mě nikdo neruší. Manžel mi přinese kávu a je pohoda."
Dalibor Kališ, předseda městské organizace Senioři ČR, Frýdek-Místek: "Je tady třeba Olinka Krkošková, která ukazuje, jak se opletají vajíčka a korálky. Je tady Miluška Adamcová, která vede kroužek pletení. Má tady své výrobky a ukazuje, jak se to dělá. Děláme keramiku, takže Lenka Steiningerová vede skupinu keramiky a vystavují tady své výrobky. Takže se snažíme vždycky i ukázat, jak probíhá ten tvořivý proces. A jaké krásné věci senioři v sedmdesáti, osmdesáti letech dokáží ještě vytvořit."
Samotná Velikonoční výstava bude v Centru aktivních seniorů k vidění do 14. dubna.
---
Nedávno jsme vás informovali o úhynu ryb ve Výškovických tůních v Ostravě, do kterých natekla odpadní voda z kanalizace. Vodohospodáři zjistili, že havárii způsobilo ucpané potrubí, do kterého někdo vysypal suť. Ta ale do kanalizace nepatří a ucpává ji další nevhodný odpad, kterého se lidé zbavují ve svých domácnostech.
20. března se k Výšovickým tůním sjeli policisté, hasiči, inspektoři životního prostředí i rybáři, aby zjistili co způsobilo úhyn ryb. Na hladině jich plavaly desítky.
místní rybáři: "Viděli jsme sumce, kapry, amury, líny, plotice, cejny i štiky, takže toho bude dost. Teprve se to projeví."
Zdroj znečištění byl stanoven velmi rychle. Do dešťové kanalizace, která do vody ústí, přetekla kanalizace odpadní. Potrubí se totiž ucpalo odpadem a šachticí začaly vytékat splašky na povrch.
Marcel Ulrych, vedoucí provozu kanalizační sítě OVAK: "Došlo k havárii na splaškové kanalizaci, kde byly vhozeny stavební materiály, které tam samozřejmě nepatří. V důsledku toho se kanalizace ucpala, natlakovala, byla poškozena šachtice a voda začala přetékat do dešťové kanalizace, která následně vtekla do vodního toku."
Tady můžete vidět, co všechno najdou vodohospodáři v potrubí. Podobných havárií se jen v loňském roce stalo asi 20. Lidé jsou schopni do odpadu naházet cokoliv, ale největší problémy způsobuje suť, kterou je pak nutné odsát speciálním vozem.
Radka Vanková, mluvčí, Ostravské vodárny a kanalizace: "Do kanalizace rozhodně nepatří tuky, zbytky jídel, chemikálie, jsou to věci, které nám dělají největší problémy, což jsou hygienické pomůcky."
Velké problémy působí v kanalizaci tuky z domácností, které po ochlazení tuhnou a vytvářejí hrudky. ty se obalují dalším odpadem, až potrubí zcela ucpou. Tuky navíc komplikují i proces čištění odpadní vody.
---
Skončila rekonstrukce nádražní budovy Opava – západ. Přestavba za víc jak 100 milionů korun vrátila nádraží historický ráz. Rozlehlý objekt teď bude nyní využívat také dopravní policie, která sem přesune své kanceláře.
Přesně po dvou letech od zahájení stavebních prací je hotovo. Nevzhledná budova, dříve naháněla cestujícím spíš hrůzu. Navíc byla kvůli špatnému technickému stavu z velké části nevyužívaná. Nádraží Opava západ nyní získalo díky celkové rekonstrukci po delším čase opět historickou podobu z 19. století.
Jiří Svoboda, generální ředitel, Správa železnic: „Vždycky je velké téma, zda skutečně dodržet ráz objektu. Často to bývá velmi energeticky náročné. Myslím si, že do Opavy, vzhledem k tomu, jaká je zde historie, patří právě tato změna původnímu stavu.“
Velkolepé nádraží bylo vybudováno v roce 1872 na trati, která spojovala Olomouc s Krnovem. Šlo o druhou stanici v Opavě. Odjížděly z ní mezistátní vlaky. Později ale její význam upadal.
Poslední stavební úpravy jsou ze 60. let 20.stol., a tak tady byl zub času znát.
Matěj Piwowarski, stavbyvedoucí, Metrostav: „Původní dřevěné trámy byly uhnilé a bylo nutné je kompletně demontovat. Místo těchto trámů byla provedena nová ocelová konstrukce. Byly rovněž vybourány původní sloupy, které vynášely strop ve vestibulu. Jsou nahrazené ocelovými se sádrokartonovým opláštěním.“
Právě tyto komplikace přesunuly dokončení rekonstrukce z podzimu na jaro.
Kromě výměny střechy a opravy fasády dostaly nový vzhled také vnitřní prostory. Cestující teď mají k dispozici opravený vestibul s pokladnami. Část stavby, která nebyla kvůli špatnému technickému stavu využívána, mají nově k dispozici dopravní policisté.
Jiří Marzoll, ředitel, Policie ČR, ÚO Opava: „Vzniklo tady moderní a komfortní pracoviště jak se zázemím pro policisty, tak i pro policejní techniku.“
Přestože už je nádražní budova v provozu, cestující musí ještě po dobu několika dní využít pro vstup dovnitř vchod od nástupiště. Zbývá totiž ještě dokončit přístupový chodník.
Do poloviny května bude upravený také prostor před nádražím. Ten má na starosti město Opava. Investuje do něj 4,6 mil. korun.
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: „Budeme opravovat komunikaci i chodníky. Opravíme a vyměníme také lampy veřejného osvětlení. Také budeme budovat parkovací místa. Právě vymýšlíme systém krátkodobého stání zdarma pro cestující. Aby mohli vyložit své známé, rodinné příslušníky, zavazadla.“
Do části objektu se po rekonstrukci vrátila pobočka České pošty. Ovšem jen do konce června. Pak podnik plánuje tuto pobočku, stejně jako celkem tři stovky dalších v zemi, uzavřít.
---
Tři nabíjecí ramena pro autobusy staví Dopravní podnik Ostrava na Valchařské ulici v centru města. Nová nabíječka bude sloužit k rychlému nabití elektrobusů při každém pobytu na konečné. Nabíjení bude trvat vždy 6 až 10 minut a elektrobusy po něm budou schopné absolvovat další jízdu na lince jako běžný autobus v síti DPO.
Správa železnic plánuje letos v září zahájit modernizaci havířovské stanice, po její rekonstrukci bude možné zajíždění vlaků ve směru od Ostravy až do zastávky Havířov střed. Cestující získají nová nástupiště a bezbariérový přístup k nim, prodlouží se také stávající podchod do severní části města. Celkové investiční náklady akce činí 3,2 miliardy korun.
---
Česká pošta zveřejnila seznam poboček, které chce zrušit. Nejvíce z celé země se to dotkne Moravskoslezského kraje, kde ubude 48 poboček. Hejtman Ivo Vondrák a primátor Ostravy Tomáš Macura se proto chtějí obrátit na vládu, aby to přehodnotila.
Česká pošta v pátek zveřejnila seznam 300 poboček, které chce v polovině roku zrušit. Důvodem prý je pokles zájmu o její služby až o 40 procent. Nově tak každá obec s počtem obyvatel nad 2500 nemusí mít poštu v docházkové vzdálenosti do dvou kilometrů, ale nově do tří. Nejvíce tato změna dopadne na MS kraj, kde zmizí 46 poboček.
Miroslav Štepán, pověřený zástupce generálního ředitele České pošty: "Legislativa se změnila a my si nemůžeme dovolit luxus provozovat pošty, které nemusíme. Proto k 1. červenci uzavíráme 300 poboček, které už nejsou podle platné legislativy potřeba. Není to o emocích, je to o finanční realitě České pošty."
V Ostravě má být zrušeno 19 poboček, což je pro změnu nejvíce po Praze. To se ale nelíbí primátoru Tomáši Macurovi.
Tomáš Macura (Nezařazení), primátor Ostravy: "Celkem bude v Ostravě i kraji uzavřeno nejvíce poboček z celé České republiky. My jsme se hned ráno spojili s panem hejtmanem a dohodli jsme se, že to tak nenecháme a vyzveme pana Rakušana i vládu, aby ten postoj přehodnotila. Jeví se, že jediným kritériem, které bylo zvoleno, byla docházková vzdálenost. Toto kritérium podle mě nerespektuje specifika města."
V této souvislosti bude také propuštěno asi 1600 zaměstnanců. Návrh na snížení počtu poboček by měla vláda schvalovat příští týden. Rušení poboček je součástí transformace České pošty, která by měla být hotova v roce 2025.
---
Zdravotnické vzdělávání v Ostravě slaví v těchto dnech 90 let od svého vzniku. U této příležitosti uspořádala SZŠ a VOŠ zdravotnická akademii, kde mladí zdravotníci předvedli své umělecké vlohy.
SZŠ a VOŠ zdravotnická v Ostravě patří k nejprestižnějším zdravotnickým školám v republice.
Jana Foltýnová, ředitelka SZŠ a VOŠZ Ostrava: „Ta 90letá tradice nás nejen zavazuje, ale současně vidíme, jak mnozí absolventi byli skvěle vychovaní našimi předchůdci, byli na vysoké odborné úrovni a žádáni zaměstnavateli. A my se snažíme v této tradici pokračovat.“
A pokračování se daří více než dobře, absolventi ostravské zdravky stále patří ve zdravotnických zařízeních k velmi žádanému zboží.
Oliver Kanyza, žák: „Tato škola je hned odborná. Nabízí maturitu, řadu oborů. Já jako praktická sestra mám výhodu, že po absolvování této školy můžu jít hned do praxe.“
Zdravotnická škola nevyučuje žádné umělecké předměty, přesto studenti na slavnostní akademii překvapili svými uměleckými vlohami.
Radana Kluzová, organizátorka akademie: „Opravdu se odhodlali a byli rádi, že se mohou podílet na oslavách a vymysleli pestrá čísla a jsou na sebe pyšní.“
Pro úplnost – SZŠ nabízí sedm studijních oborů, VOŠ zdravotnická dalších šest.
---
Nové semafory s chytrým softwarem, který zajistí plynulejší provoz i přednostní průjezd hasičů či záchranářů, měla mít od loňska Opava. Město na projekt získalo bezmála třicet milionů z evropských peněz. Provoz ale stále vázne a začíná hrozit i ztráta dotace.
---
Centrum aktivních seniorů ve Frýdku-Místku připravilo další výstavu s velikonoční tematikou. Podíleli se na ní senioři společně s handicapovanými školáky. Na vernisáži představili také několik kroužků navazujících na velikonoční práce. Korálkování, pletení nebo výrobu keramiky.
Centrum aktivních seniorů ve Frýdku-Místku zaplnily desítky seniorů, kteří se přišli podívat na zahájení tradiční Velikonoční výstavy. Letos jde už o desátý ročník.
Dalibor Kališ, předseda městské organizace Senioři ČR, Frýdek-Místek: "Každý rok před Velikonocemi ji otvíráme, připravujeme dlouho dopředu a tradičně děláme se školami. Děti dokáží vytvářet velmi zajímavé, velmi hezké věci, tematické k Velikonocům. Oživí to tu výstavu. My senioři samozřejmě děláme něco, co je umělecky hodnotnější. Možná je to i pracnější. Ale s těmi dětmi se nám to vždycky osvědčilo."
Jitka Vachtarčíková, ředitelka SŠ, ZŠ a MŠ Frýdek-Místek: "My jsme škola pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyučujeme děti s mentálním postižením a tady tyto výtvarné práce, které vystavujeme a jsou součástí této výstavy, dělaly děti se svými vyučujícími v rámci kreativních činností."
Výstava je tradičně koncipována tak, aby si ji mohli prohlédnout návštěvníci, ale také náhodní kolemjdoucí. Část je totiž k vidění za sklem Centra aktivních seniorů.
Dalibor Kališ, předseda městské organizace Senioři ČR, Frýdek-Místek: "Jsou tady koláže, děti malovaly výkresy, dělaly koláže. My tady máme takové jarní aranžmá. Domečky ze dřeva. Některé vypadají velmi hezky, ale jsou udělané z lepenky, kterou jsme sbírali kolem popelnic, ale nabarvili ji a upravili tak, že jsou to velmi dekorativní věci. Dokonce nám vyrostlo i zelené osení. Takže to jaro je vidět i na čerstvé zeleni třeba."
Anketa: 1.) - Co říkáte na tu výstavu? Podílely jste se na ní? - "Je hezká, je hezká. Moc hezká. Tam tu paní obdivuji s těmi vajíčky a perličkami, že má dobré oči. Nezávidím, ale přeju." 2.) "Je to pěkné, opravdu, fakt. Děcka ze školy si dala na tom záležet. Opravdu je to pěkné." 3.) "Já můžu říct to samé, líbí se mi to opravdu, pěkné."
Součástí výstavy byly také prezentace několika kroužků, které se v centru provozují. Cílem bylo pomalu navodit velikonoční atmosféru.
Anketa: 3.) "Hodně, pro mě určitě hodně, protože já mám vnoučata, vnuky, takže se na to těším."
Olga Krkošková, vedoucí kroužku Korálkování: - Na čem pracujete a co děláte? - "Obšívám vajíčka korálky." - A jak je to složité? - "Není to složité. Je třeba umět počítat, třeba do osmi. Víc nepotřebujete. Máte vzor, barvy a šijete." - Za jak dlouho tak vyrobíte třeba jeden? - "Takovéto vajíčko tak tři hodny, když mě nikdo neruší. Manžel mi přinese kávu a je pohoda."
Dalibor Kališ, předseda městské organizace Senioři ČR, Frýdek-Místek: "Je tady třeba Olinka Krkošková, která ukazuje, jak se opletají vajíčka a korálky. Je tady Miluška Adamcová, která vede kroužek pletení. Má tady své výrobky a ukazuje, jak se to dělá. Děláme keramiku, takže Lenka Steiningerová vede skupinu keramiky a vystavují tady své výrobky. Takže se snažíme vždycky i ukázat, jak probíhá ten tvořivý proces. A jaké krásné věci senioři v sedmdesáti, osmdesáti letech dokáží ještě vytvořit."
Samotná Velikonoční výstava bude v Centru aktivních seniorů k vidění do 14. dubna.
---
