Na zámku Nová Horka ve Studénce se v úterý před polednem sešla česká a slovenská vláda. Kabinety premiérů Andreje Babiše a Roberta Fica navázaly na společná jednání obou zemí. Na programu bylo podepsání memoranda o prohloubené spolupráci v oblastech od ekonomiky přes dopravu až po energetickou bezpečnost.
Červený koberec, hradní stráž a hymny Slovenska a Česka. Slavnostní ceremoniál na Zámku Nová Horka zahájil setkání premiérů obou zemí v doprovodu jejich ministrů. U vítání byl i moravskoslezský hejtman.
Josef Bělica (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: "Je to velmi významná událost, protože setkání vlád České a Slovenské republiky v Moravskoslezském kraji nikdy nebylo. My jsme moc rádi, že jsme mohli spoluorganizovat toto významné setkání. Jedná se o restart vztahů mezi Českou a Slovenskou vládou a my jsme hrdí na to, že to proběhne v Moravskoslezském kraji."
Členové vlád zamířili na společný oběd a po zhruba dvou a půl hodinách předstoupili před novináře. Podepsána byla memoranda o sdílené odpovědnosti za uskladňování plynu. Dále za mírové využití jaderné energie. A především o prohloubené spolupráci. Například v oblasti dopravních staveb.
Robert Fico (Smer), předseda vlády Slovenské republiky: "Prakticky v každé jedné oblasti je obrovský prostor na prohloubení spolupráce a společné projekty."
Kromě podepsaných memorand oba premiéři hovořili také o hledání cest z energetické krize.
Andrej Babiš (ANO), předseda vlády České republiky: "Já si myslím, že to řešení je v prostoru V4, Německa a Rakouska. My musíme bojovat dál, abychom přesvědčili hlavně Německo, že je lepší zastropovat ceny povolenek celého evropského průmyslu, než dotovat ten průmysl."
Robert Fico (Smer), předseda vlády Slovenské republiky: "Proč se neotevře ropovod Družba. Co je to za nesmysl, že máme jednoduché řešení dostat do střední Evropy dostatek ropy. Ten by stabilizoval situaci nejen na Slovensku a Maďarsku, které jsou nejvíce dotčené, ale stabilizoval by situaci ve střední Evropě jako takové."
Obě vlády se v kompletním složení za přísných bezpečnostních opatření setkaly po třech letech. Kolem zámku se objevili i kritici s transparenty.
Setkání české a slovenské vlády provázela rozsáhlá bezpečnostní opatření i náročná organizační příprava. Kvůli účasti vrcholných politických představitelů obou zemí bylo v okolí výrazně posíleno zabezpečení a celý areál byl pod přísným dohledem.
---
KONTROLY POLICIE NA ŽELEZNICI
Moravskoslezští policisté při speciální akci na železnici zkontrolovali téměř 70 lidí, 36 vlaků a 15 železničních přejezdů. Nejčastějším přestupkem bylo neoprávněné vstupování do kolejiště, kterého se dopustilo osm osob. Policie upozorňuje, že podobné chování je velmi nebezpečné a střet s vlakem může mít fatální následky.
---
Obyvatelé Slezské Ostravy přivítali rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu, které zastavilo přípravu projektu sarkofágu na haldě v Heřmanicích. Jedním z hlavních důvodů je právě značné zhoršení ovzduší v okolí haldy, které by při takové stavbě bylo nevyhnutelné. Zatížení by prý bylo větší, než při jejím vyhoření.
Halda hlušiny vznikla na konci 19. století, kdy se moc neřešilo životní prostředí, ale hlavně aby to bylo blízko šachty. Obrovský kopec tak leží na okraji Heřmanic, Muglinova a Bohumína a dokonce sousedí i s přírodní památkou Heřmanický rybník. Státní podnik Diamo hledá už řadu let možnosti sanace. Nakonec byl zvolen sarkofág, který byl ale na posledním jednání odborníků a politiků zpochybněn a bylo rozhodnuto, že se halda nechá vyhořet.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My jsme dlouhodobě upozorňovali na to, že sarkofág zřejmě není vhodné řešení, protože i ta zátěž, která by byla způsobena výstavbou toho sarkofágu pro okolí, by mohla být daleko závažnější, než ta zátěž, která tam je dnes."
Halda hoří od konce devadesátých let a zřejmě bude hořet dalších deset let. Stejnou dobu mělo trvat stavění sarkofágu, což by ale velmi zhoršilo ovzduší v okolí stavby. Lidé, kteří u od Valu bydlí, rozhodnutí přivítali.
anketa, obyvatelé Heřmanic: "Jestli z toho nebude extrémní prach nebo něco, tak jo."
"To je určitě plus, že se nebude prášit."
"Chvála bohu, že to někoho napadlo."
Diamo se zaměří na stavbu oddělovacích vzdušných stěn, které oddělí termicky aktivní část od skládky nebezpečného odpadu OKK Koksovny.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Já jsem rád, že jsme se domluvili na ministerstvu, že tato stavba nebude už prioritou Diama a nepožádá ani o její povolení."
Vzhledem ke shodě zainteresovaných by v brzké době mělo budování vzdušných stěn začít. Část opatření má zasahovat na pozemky koksovny a proto v minulých dnech změnila Ostrava územní plán tak, aby je v případě nedohody s majitelem mohla vyvlastnit.
---
V Havířově-Prostřední Suché odstartovaly práce na dopravní a technické infrastruktuře v průmyslové zóně Burianovka, kde by měly postupně vznikat projekty zaměřené zejména na zpracování a třídění odpadů.
V Havířově začala výstavba nové průmyslové zóny Burianovka, která patří mezi klíčové investice města i celého kraje. Pozemky v lokalitě jsou již po rekultivaci kalových nádrží mezi bývalými doly Dukla a František.
Jiří Hrdina, stavbyvedoucí zhotovitelské firmy: „Součástí technické infrastruktury bude vybudování splaškové kanalizace, dešťové kanalizace, vodovodu a přívodu vysokého napětí. Bude tady i autobusová zastávka. Nacházíme se na poddolovaném území, což je technicky náročné, ale nebojíme se toho a zvládneme to.“
Jakmile skončí výstavba infrastruktury na konci roku, může začít výstavba Centra pro využití komunálních odpadů.
Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: „Jakmile uvidíme, že se stavba inženýrských sítí chýlí ke konci, budeme připraveni, co se týče smluvních závazků s dodavateli, zahájit práce a navázat hned poté, co se to tady uvede do provozu. Předpoklad je v roce 2027.“
Kromě společnosti CEVYKO by měla v průmyslové zóně působit také další firma.
Jakub Chlopecký (ANO), náměstek primátorky: „Přímo to navazuje na projekt CEVYKO. Zatím nebudu více prozrazovat, ale jde o úzkou spolupráci. Máme na mysli, že tady vznikne minimálně 200 pracovních míst v prvotním režimu Burianovky.“
Město do vybudování infrastruktury pro průmyslovou zónu investuje zhruba 100 milionů korun.
---
Očekávané pojmenování nového koncertního sálu v Ostravě bylo oficiálně zveřejněno. Ponese název VOX, což latinsky znamená hlas a celý komplex propojující původní kulturní dům s moderní stavbou Stevena Holla má ambici stát se veřejným prostorem pro kulturu, vzdělávání a setkávání lidí.
Koncertní sál v Ostravě bude VOX. Vítězný návrh se líbil všem, kdo o něm rozhodovali a může tak začít nová éra, kdy už se nemluví o novém koncertním sále, ale o mnohem širším komplexu pro kulturu, vzdělávání i mnoho dalších aktivit a funkcí.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Já jsem ráda, že už to konečně získalo takzvaně svůj hlas, že opravdu koncertní hala už má svůj hlas a to doslova, protože je to VOX."
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Myslím si, že ten název je ambiciózní, líbivý, že si na něj lidé rychle zvyknou. Je samozřejmě snadno zapamatovatelný i v zahraničí, což je pro nás důležité."
VOX bude domácí scénou pro Janáčkovu filharmonii Ostrava, která je nyní v azylu bývalého kina Vesmír.
Jan Žemla, ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava: "Znemožňuje nám to opravdu to, aby se ten orchestr projevil v plné síle? To se nám v tuto chvíli de facto daří jenom v zahraničí. A to je to, co nám strašně chybí."
Autor novostavby je světoznámý architekt Stephen Hall, kterému se vybraný název také líbí.
Steven Holl, architekt: "Jsme velmi nadšení z naší ostravské koncertní síně ve výstavbě s novým názvem VOX."
Název doprovází i vizuální identita, která se stane nedílnou součástí boxu.
Martin Egrt, autor vítězného návrhu vizuální identity: "Hlavní inspirace byla teorie Leoše Janáčka z časování, která má tři fáze: soustředí se na jednotlivé tóny, pak na jejich rytmus a potom na celkovou kompozici."
Stavba VOXu pokračuje podle plánu. Uvnitř kulturního domu jedou naplno bourací práce a za budovou už se budují betonové základy pro novou koncertní halu.
---
Otužilí plavci, ale i další lidé, kteří ve vodě smočili třeba jen kotníky, symbolicky otevřeli novojičínskou nádrž Čerťák. Akce se udála navzdory počasí, které bylo jaru na hony vzdáleno.
Zimní bunda a čepice, to byl oděv, který se na konec března hodil nejlépe. Přesto se našlo 13 otužilců, kteří v rámci symbolického otevírání nádrže Čerťák u Nového Jičína do chladné vody vstoupili, plus dva, kteří v ní alespoň smočili kotníky.
Jiří Klein, organizátor akce: “Je to různorodé, někdy tady máme tak teplo, že tady je více žab než plavců, ale někdy dneska je třeba zase velká zima, takže uvidíme, kolik odvážlivců přijde, ale věřím tomu, že se tady nějací objeví, kteří chodí třeba celý rok.”
První ročník akce se konal v roce 2020, poté co byl z důvodu opravy vypouštěcího zařízení Čerťák dva roky bez vody.
účastníci akce:
“Otužuji se už čtyři roky, tady jsem podruhé a je to super. Letos je to krásně studené, takže fajn, voda má asi pět stupňů.”
“Jsme tady podruhé a jinak se otužuji doma. Ráno studená sprcha a to stačí.
“Jsme tu už potřetí a vždycky je to skvělé, ale mohlo by být počasí. Voda má tak dva stupně. Já se pravidelně neotužuji, to je vždycky taková jednorázová akce.”
“Obeplaval jsem celý Čerťák. Voda je parádní. Otužuji se už dvacet tři let.
Jiří Klein, organizátor akce: “Mám s sebou plavky, přemýšlím, zda do toho půdu nebo ne, nicméně mám ještě organizační povinnosti.”
Každý, kdo do kontaktu s vodou z Čerťáku přišel, obdržel účastnický list s označením, kam až se namočil, jestli to bylo po kotníky, po kolen, po pás, nebo úplně celý.
---
Na zámku Nová Horka ve Studénce se v úterý před polednem sešla česká a slovenská vláda. Kabinety premiérů Andreje Babiše a Roberta Fica navázaly na společná jednání obou zemí. Na programu bylo podepsání memoranda o prohloubené spolupráci v oblastech od ekonomiky přes dopravu až po energetickou bezpečnost.
Červený koberec, hradní stráž a hymny Slovenska a Česka. Slavnostní ceremoniál na Zámku Nová Horka zahájil setkání premiérů obou zemí v doprovodu jejich ministrů. U vítání byl i moravskoslezský hejtman.
Josef Bělica (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: "Je to velmi významná událost, protože setkání vlád České a Slovenské republiky v Moravskoslezském kraji nikdy nebylo. My jsme moc rádi, že jsme mohli spoluorganizovat toto významné setkání. Jedná se o restart vztahů mezi Českou a Slovenskou vládou a my jsme hrdí na to, že to proběhne v Moravskoslezském kraji."
Členové vlád zamířili na společný oběd a po zhruba dvou a půl hodinách předstoupili před novináře. Podepsána byla memoranda o sdílené odpovědnosti za uskladňování plynu. Dále za mírové využití jaderné energie. A především o prohloubené spolupráci. Například v oblasti dopravních staveb.
Robert Fico (Smer), předseda vlády Slovenské republiky: "Prakticky v každé jedné oblasti je obrovský prostor na prohloubení spolupráce a společné projekty."
Kromě podepsaných memorand oba premiéři hovořili také o hledání cest z energetické krize.
Andrej Babiš (ANO), předseda vlády České republiky: "Já si myslím, že to řešení je v prostoru V4, Německa a Rakouska. My musíme bojovat dál, abychom přesvědčili hlavně Německo, že je lepší zastropovat ceny povolenek celého evropského průmyslu, než dotovat ten průmysl."
Robert Fico (Smer), předseda vlády Slovenské republiky: "Proč se neotevře ropovod Družba. Co je to za nesmysl, že máme jednoduché řešení dostat do střední Evropy dostatek ropy. Ten by stabilizoval situaci nejen na Slovensku a Maďarsku, které jsou nejvíce dotčené, ale stabilizoval by situaci ve střední Evropě jako takové."
Obě vlády se v kompletním složení za přísných bezpečnostních opatření setkaly po třech letech. Kolem zámku se objevili i kritici s transparenty.
Setkání české a slovenské vlády provázela rozsáhlá bezpečnostní opatření i náročná organizační příprava. Kvůli účasti vrcholných politických představitelů obou zemí bylo v okolí výrazně posíleno zabezpečení a celý areál byl pod přísným dohledem.
---
KONTROLY POLICIE NA ŽELEZNICI
Moravskoslezští policisté při speciální akci na železnici zkontrolovali téměř 70 lidí, 36 vlaků a 15 železničních přejezdů. Nejčastějším přestupkem bylo neoprávněné vstupování do kolejiště, kterého se dopustilo osm osob. Policie upozorňuje, že podobné chování je velmi nebezpečné a střet s vlakem může mít fatální následky.
---
Obyvatelé Slezské Ostravy přivítali rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu, které zastavilo přípravu projektu sarkofágu na haldě v Heřmanicích. Jedním z hlavních důvodů je právě značné zhoršení ovzduší v okolí haldy, které by při takové stavbě bylo nevyhnutelné. Zatížení by prý bylo větší, než při jejím vyhoření.
Halda hlušiny vznikla na konci 19. století, kdy se moc neřešilo životní prostředí, ale hlavně aby to bylo blízko šachty. Obrovský kopec tak leží na okraji Heřmanic, Muglinova a Bohumína a dokonce sousedí i s přírodní památkou Heřmanický rybník. Státní podnik Diamo hledá už řadu let možnosti sanace. Nakonec byl zvolen sarkofág, který byl ale na posledním jednání odborníků a politiků zpochybněn a bylo rozhodnuto, že se halda nechá vyhořet.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: "My jsme dlouhodobě upozorňovali na to, že sarkofág zřejmě není vhodné řešení, protože i ta zátěž, která by byla způsobena výstavbou toho sarkofágu pro okolí, by mohla být daleko závažnější, než ta zátěž, která tam je dnes."
Halda hoří od konce devadesátých let a zřejmě bude hořet dalších deset let. Stejnou dobu mělo trvat stavění sarkofágu, což by ale velmi zhoršilo ovzduší v okolí stavby. Lidé, kteří u od Valu bydlí, rozhodnutí přivítali.
anketa, obyvatelé Heřmanic: "Jestli z toho nebude extrémní prach nebo něco, tak jo."
"To je určitě plus, že se nebude prášit."
"Chvála bohu, že to někoho napadlo."
Diamo se zaměří na stavbu oddělovacích vzdušných stěn, které oddělí termicky aktivní část od skládky nebezpečného odpadu OKK Koksovny.
Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), náměstek primátora Ostravy: "Já jsem rád, že jsme se domluvili na ministerstvu, že tato stavba nebude už prioritou Diama a nepožádá ani o její povolení."
Vzhledem ke shodě zainteresovaných by v brzké době mělo budování vzdušných stěn začít. Část opatření má zasahovat na pozemky koksovny a proto v minulých dnech změnila Ostrava územní plán tak, aby je v případě nedohody s majitelem mohla vyvlastnit.
---
V Havířově-Prostřední Suché odstartovaly práce na dopravní a technické infrastruktuře v průmyslové zóně Burianovka, kde by měly postupně vznikat projekty zaměřené zejména na zpracování a třídění odpadů.
V Havířově začala výstavba nové průmyslové zóny Burianovka, která patří mezi klíčové investice města i celého kraje. Pozemky v lokalitě jsou již po rekultivaci kalových nádrží mezi bývalými doly Dukla a František.
Jiří Hrdina, stavbyvedoucí zhotovitelské firmy: „Součástí technické infrastruktury bude vybudování splaškové kanalizace, dešťové kanalizace, vodovodu a přívodu vysokého napětí. Bude tady i autobusová zastávka. Nacházíme se na poddolovaném území, což je technicky náročné, ale nebojíme se toho a zvládneme to.“
Jakmile skončí výstavba infrastruktury na konci roku, může začít výstavba Centra pro využití komunálních odpadů.
Václav Zyder, ředitel společnosti CEVYKO: „Jakmile uvidíme, že se stavba inženýrských sítí chýlí ke konci, budeme připraveni, co se týče smluvních závazků s dodavateli, zahájit práce a navázat hned poté, co se to tady uvede do provozu. Předpoklad je v roce 2027.“
Kromě společnosti CEVYKO by měla v průmyslové zóně působit také další firma.
Jakub Chlopecký (ANO), náměstek primátorky: „Přímo to navazuje na projekt CEVYKO. Zatím nebudu více prozrazovat, ale jde o úzkou spolupráci. Máme na mysli, že tady vznikne minimálně 200 pracovních míst v prvotním režimu Burianovky.“
Město do vybudování infrastruktury pro průmyslovou zónu investuje zhruba 100 milionů korun.
---
Očekávané pojmenování nového koncertního sálu v Ostravě bylo oficiálně zveřejněno. Ponese název VOX, což latinsky znamená hlas a celý komplex propojující původní kulturní dům s moderní stavbou Stevena Holla má ambici stát se veřejným prostorem pro kulturu, vzdělávání a setkávání lidí.
Koncertní sál v Ostravě bude VOX. Vítězný návrh se líbil všem, kdo o něm rozhodovali a může tak začít nová éra, kdy už se nemluví o novém koncertním sále, ale o mnohem širším komplexu pro kulturu, vzdělávání i mnoho dalších aktivit a funkcí.
Lucie Baránková Vilamová (ANO), náměstkyně primátora Ostravy: "Já jsem ráda, že už to konečně získalo takzvaně svůj hlas, že opravdu koncertní hala už má svůj hlas a to doslova, protože je to VOX."
Jan Dohnal (ODS/SPOLU), primátor Ostravy: "Myslím si, že ten název je ambiciózní, líbivý, že si na něj lidé rychle zvyknou. Je samozřejmě snadno zapamatovatelný i v zahraničí, což je pro nás důležité."
VOX bude domácí scénou pro Janáčkovu filharmonii Ostrava, která je nyní v azylu bývalého kina Vesmír.
Jan Žemla, ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava: "Znemožňuje nám to opravdu to, aby se ten orchestr projevil v plné síle? To se nám v tuto chvíli de facto daří jenom v zahraničí. A to je to, co nám strašně chybí."
Autor novostavby je světoznámý architekt Stephen Hall, kterému se vybraný název také líbí.
Steven Holl, architekt: "Jsme velmi nadšení z naší ostravské koncertní síně ve výstavbě s novým názvem VOX."
Název doprovází i vizuální identita, která se stane nedílnou součástí boxu.
Martin Egrt, autor vítězného návrhu vizuální identity: "Hlavní inspirace byla teorie Leoše Janáčka z časování, která má tři fáze: soustředí se na jednotlivé tóny, pak na jejich rytmus a potom na celkovou kompozici."
Stavba VOXu pokračuje podle plánu. Uvnitř kulturního domu jedou naplno bourací práce a za budovou už se budují betonové základy pro novou koncertní halu.
---
Otužilí plavci, ale i další lidé, kteří ve vodě smočili třeba jen kotníky, symbolicky otevřeli novojičínskou nádrž Čerťák. Akce se udála navzdory počasí, které bylo jaru na hony vzdáleno.
Zimní bunda a čepice, to byl oděv, který se na konec března hodil nejlépe. Přesto se našlo 13 otužilců, kteří v rámci symbolického otevírání nádrže Čerťák u Nového Jičína do chladné vody vstoupili, plus dva, kteří v ní alespoň smočili kotníky.
Jiří Klein, organizátor akce: “Je to různorodé, někdy tady máme tak teplo, že tady je více žab než plavců, ale někdy dneska je třeba zase velká zima, takže uvidíme, kolik odvážlivců přijde, ale věřím tomu, že se tady nějací objeví, kteří chodí třeba celý rok.”
První ročník akce se konal v roce 2020, poté co byl z důvodu opravy vypouštěcího zařízení Čerťák dva roky bez vody.
účastníci akce:
“Otužuji se už čtyři roky, tady jsem podruhé a je to super. Letos je to krásně studené, takže fajn, voda má asi pět stupňů.”
“Jsme tady podruhé a jinak se otužuji doma. Ráno studená sprcha a to stačí.
“Jsme tu už potřetí a vždycky je to skvělé, ale mohlo by být počasí. Voda má tak dva stupně. Já se pravidelně neotužuji, to je vždycky taková jednorázová akce.”
“Obeplaval jsem celý Čerťák. Voda je parádní. Otužuji se už dvacet tři let.
Jiří Klein, organizátor akce: “Mám s sebou plavky, přemýšlím, zda do toho půdu nebo ne, nicméně mám ještě organizační povinnosti.”
Každý, kdo do kontaktu s vodou z Čerťáku přišel, obdržel účastnický list s označením, kam až se namočil, jestli to bylo po kotníky, po kolen, po pás, nebo úplně celý.
---
