Ostravský magistrát se mnoha způsoby snaží pomáhat lidem, kteří to potřebují. Jedním ze způsobů je i dotační program, do kterého poputuje přes 120 milionů korun a je určen na podporu široké škály aktivit od sociální péče až například po prevenci kriminality či volnočasové aktivity.
Zastupitelstvo Ostravy každý rok vyčleňuje finance pro podporu sociální oblasti. Pro rok 2024 by to mělo být asi 123 milionů korun, které půjdou na širokou škálu aktivit. Nejvíce peněz, více než 76 milionů korun, jde na sociální péči a dalších 19 milionů mohou využít handicapovaní.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: „Pro rok 2024 město zamýšlí vyčlenit k podpoře sociální péče, zdravotnictví, osob s handicapem, ale i prevence kriminality, protidrogové prevence, volnočasových aktivit a rodinné politice částku přesahující 123 milionů korun. Rozhodně bychom nechtěli omezit stávající rozsah a funkčnost poskytovaných sociálních služeb, ale naopak vše přizpůsobovat zvyšujícím se potřebám. Proto i nyní definovaná částka reflektuje vývoj inflace, jejího dopadu a růstu cen energií, služeb, pohonných hmot a souvisejících nákladů. Nicméně v tuto chvíli jde o předpokládané částky, které zohledňují popsanou situaci."
Detailní podmínky jednotlivých programů naleznou zájemci na webu města. V prostorách magistrátu města jsou připraveny také semináře pro žadatele v termínech 3. října a 5. října, kde se mohou dozvědět, jak správně žádost podat.
Zdeněk Živčák, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví: „Město letos ale rovněž dotovalo zhruba 30 projektů v rámci rodinné politiky a prostřednictvím dotačního titulu volný čas podporuje i víc než stovku spolků a dalších neziskových organizací. Namátkou mohu uvést projekt dobrovolnického centra ADRA Ostrava, v jehož rámci studenti středních škol navštěvují domovy pro seniory a pomáhají zmírňovat pocity osamělosti a sociální izolace. Podpořen byl také spolek Senioři České republiky, městské organizace Ostrava. Díky jeho aktivitám se senioři společně setkávají a absolvují různé aktivity, soutěžemi počínaje, výlety konče.“
V letošním roce byl například podpořen Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, dotace pomohla hospicovému centru Charity Ostrava a peníze šly také organizaci pomáhající vytvářet vhodné pracovní a životní podmínky pro osoby s handicapem formou chráněných pracovních míst.
---
Krajský úřad uspořádal pro veřejnost Den otevřených dveří. Lidé tak měli možnost nahlédnou do jindy nepřístupných prostor. K vidění byl i zlatý poklad a bohatý doprovodný program.
Takto vítal hejtman Moravskoslezského kraje návštěvníky ve své pracovně, kteří využili možnosti nahlédnout pod pokličku úřadu v rámci Dne otevřených dveří.
Jan Krkoška (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: "My jsme otevřený úřad a chceme, aby obyvatelé našeho kraje věděli jak vypadá, jak funguje krajský úřad a já tuhle myšlenku vítám. A jsem rád, že všichni zaměstnanci, kteří se na tom podílí, jsou tak hodní a jsou tady o svátku a ukazujeme všechny prostory, které tady jsou. Ale neukazujeme jen ty prostory, ve kterých jednáme, nebo sedíme, ale je to také o tom, že představujeme různé příspěvkové organizace.”
Návštěvníci tak mohli ochutnat netradiční jídla z kuchyně gastronomické školy, nechat si uvázat kytici od budoucích zahradníků, nechyběly soutěže, nebo ukázka techniky profesionálních hasičů Moravskoslezského záchranného sboru. Pohodovou atmosféru utvářela hudba žáků základních uměleckých škol.
anketa: “Myslím, že to je super nápad, že lidé poznají, jak to tady vypadá, protože mnozí neví, co vlastně tady na tom krajském úřadě je.”
anketa: “Je dobře, že si můžeme prohlédnout úřad. Já jsem tady byl několikrát za mámou, tak mohu vidět, kde pracuje.”
anketa: “Já jsem přišel s mamkou a kamarádem a budou mě tu zajímat roboti ve druhém patře.”
Velký zájem se strany veřejnosti byl i o zlatý diadém z doby bronzové nalezený před necelým rokem v Opavě.
---
Novojičínská radnice také letos zjišťuje, co trápí obyvatele místních okrajových částí města. Ve všech pěti pořádá veřejná setkání. Teď se schůzka uskutečnila ve druhé největší části, v Žilině.
Ve všech pěti místních částech Nového Jičína probíhají v posledních letech veřejná setkání s občany. Účastní se jich vedení radnice, vedoucí odborů městského úřadu, zástupci technických služeb i městské policie. Teď zavítali do Žiliny. Lidi tu trápí například chybějící chodník nebo vodovod, a také jejich lokální záležitosti.
účastník veřejného setkání: “Ohledně cesty Na Výsluní, je to tam v dezolátním stavu.
Jana Holáňová, předsedkyně Osadního výboru v Žilině: “Teď největší asi záležitost je prodloužení vodovodu na konci Žiliny směrem na Životice u Nového Jičína, což se teď řeší. A plus takové malé věci, jako opravy dřevěného mostu, který propojuje ulici Beskydskou s Potoční.”
Jak zástupci radnice informovali, v letošním roce nechali aktualizovat projektovou dokumentaci na vybudování chodníku a vodovodu u Pstružího potoka. Jiné projekty se naopak podařilo realizovat a dokončit, třeba workoutové hřiště.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Zanedlouho začne investiční akce, která by měla být financována z větší části z dotace, a to je vybudování autobusové zastávky na ulici Beskydská u požární zbrojnice a taktéž na této požární zbrojnici by měly být vyměněna vrata, tak aby tento přístřešek sloužil jako sklad pro potřeby osadního výboru.”
V plánu, pravděpodobně příští rok, je v Žilině také vybudování parkoviště u kostela nebo rekonstrukce veřejného osvětlení v lokalitě na Lamberku.
---
Tradičním Dnem řemesel ukončila Kotulova dřevěnka v Havířově letní sezonu, která byla z pohledu počtu návštěvníků úspěšná. Rušno v areálu bude ale i na podzim, a to z důvodu rekonstrukce.
Stovky návštěvníků během letní sezony navštívily Kotulovu dřevěnku v Havířově. Stavba pochází z roku 1781 a lidé v areálu mohou vidět, jak se žilo ve středně zámožné zemědělské rodině na přelomu 19. a 20. století.
Soňa Kavanová, vedoucí Kotulovy dřevěnky: "Myslím si, že to byla úspěšná sezona. Máme takové slavnostní ukončení, máme tady řemeslníky, takže krásně si mohou děti v tvořících dílnách něco vyzkoušet a myslím si, že se jim to velice líbí."
anketa: “Byl jsem tady ještě jako malý a nepamatuji si to. Pamatuji si to jen z vyprávění od mamky. Hodně se mi líbilo vrtání do kosti, nebo vytváření ozdob z těsta a koření. Hodně se mi tady líbí.”
anketa: “Mají tu i různé řemesla, chlév, mlýn, kde se mlela mouka a takové různé věci. Dneska jsem si vyzkoušela vyrábět korálek.”
Návštěvníky už za nedlouho vystřídají řemeslníci.
Soňa Kavanová, vedoucí Kotulovy dřevěnky: "V letošním roce zavíráme trochu dříve, protože se budou dělat velké opravy. Bude se dělat veškeré elektroinstalace, která se bude dělat nová. Má to svá specifika. Ty stěny jsou někde i s rákosem, aby ta omítka držela, takže opravdu bude to náročné."
Zaměstnanci nyní budou muset převést veškeré sbírky do depozitáře. Práce v Kotulově dřevěnce začnou v říjnu.
---
V Ostravě-Přívoze stojí jediná dochovaná hornická voliéra v kraji. Kdysi sloužila harckým kanárkům, kteří se používali v dolech na detekci metanu. Ve voliéře dodnes nadšenci chovají na tři desítky drobných papoušků.
Hornická voliéra vznikla na okraji Zákrejsovy ulice v Ostravě-Přívoze v roce 1959. Je devět metrů široká a šest metrů vysoká. Má tvar tří propojených věží.
Jan Duda, spoluzakladatel a dlouholetý správce voliéry: "Zpočátku tady byli kanárci, ale aby to bylo trošičku takové poutavé a hlavně pro děti, poučné a naučné, tak jsme tu vysadili různé druhy, tu drobotinu."
Dnes v ní najdeme na tři desítky drobných papoušků jako andulky, korely a další.
Ilona Rozehnalová, Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu a klub Fiducia: "My jako Okrašlovací spolek a klub Fiducia se snažíme o propagaci kulturního dědictví Ostravy. A málokdo ví, že ta voliéra je hornická, že původem byla založena horníky a že se vztahuje k tradici chovu harckých kanárů."
Jan Duda, spoluzakladatel a dlouholetý správce voliéry: "Tady v Ostravě bylo postaveno několik voliér. Jenomže pro nedostatečnou péči tyto voliéry brzo z parků vymizely. A zůstala nám jenom tady jediná."
Harcké kanárky chovali horníci od druhé poloviny 19. století. Ptáci totiž v dolech pomáhali upozorňovat na zvýšené koncentrace metanu. U voliéry byla nyní slavnostně odhalena naučná cedule, která kolemjdoucím vše popisuje.
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Já jsem moc rád za tu aktivitu paní Rozehnalové a Fiducie a celé to zapadá do toho kontextu Fajrontu. Máš obvod podporuje obnovu tady té voliéry, chceme zachovat tu tradici a budeme hledat cesty, jak finančně pomoct, aby mohla ta tradice pokračovat dál."
Spolek Fiducia u cedule také pokřtil pexeso Hornická Ostrava a třetí skládačku Ostravské hornické stezky, která představuje hornické památky. Obvod zároveň zve na radnici, kde zájemci najdou v prvním patře výstavu obrazů dětí ze základních škol, které malovaly, jak si představují kanárky v dole.
---
Český para hokej v posledních letech zaznamenal velký rozmach, což pomáhá v soužití handicapovaných a většinovou společností. Je důležité, aby se už i děti na školách o jejich životě dozvěděli co nejvíce a proto vznikl projekt Para tour, který i letos putuje po ostravských školách.
Během Mistrovství světa v para hokeji v Ostravě v roce 2019 vznikl unikátní program s názvem Para tour. Ostravští školáci se díky němu mohou interaktivní formou seznámit s tím, co vše mohou lidé se zdravotním znevýhodněním dělat, jak mohou sportovat či jak fungují v běžném životě. Letos odstartoval už jeho čtvrtý ročník.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: „V průběhu programu si mohou děti samy vyzkoušet sport s handicapem. Nejčastěji reagují na obtížné situace, chtějí si vyzkoušet simulaci zrakového handicapu a pohybu s tímto postižením, ale i další nesnadné aktivity. Díky vlastní zkušenosti dětí také vzniká bezprostřednější vztah k handicapovaným lidem, učí se vzájemné toleranci odlišností a pochopení života handicapovaného, stejně tak důležitosti zdraví a zdravého pohybu. Program však může ukázat i cestu handicapovaným kamarádům dětí, které se jej účastní, a jeho prostřednictvím jsou nalézány také nové talenty pro paralympijské sporty."
Jiří Šindler, šéf Českého para hokeje: „Smyslem Para tour je bourat ty naše bariéry. Nejsou handicapovaní a zdraví, žijeme a fungujeme všichni spolu, máme sny, rodiny, touhy a přání, všichni úplně stejné a formou zábavy i debaty to děti díky Para tour zjistí."
Para tour tentokrát zamířila na ZŠ Volgogradskou, kde přivezla kompletní sportovní vybavení, zkušené animátory i známé paralympijské sportovce.
Daniel Minster, bývalý parahokejista: „Děti jsou neskutečně bezprostřední. Ptají se mě na běžné věci, jak vařím, cestuju, ale zjišťují i to, jak jsem posiloval, sportoval.“
anketa, děti ZŠ Volgogradská: "Strašně mě bavila ta slepota, že jsem si vyzkoušela jaký je to pocit."
"Byla to sranda, pořád jsem padal. Je to těžké, ale jde si na to zvyknout."
Para tour zamíří do 20 ostravských základních a středních škol k bezmála 1200 žákům.
---
Ostravský magistrát se mnoha způsoby snaží pomáhat lidem, kteří to potřebují. Jedním ze způsobů je i dotační program, do kterého poputuje přes 120 milionů korun a je určen na podporu široké škály aktivit od sociální péče až například po prevenci kriminality či volnočasové aktivity.
Zastupitelstvo Ostravy každý rok vyčleňuje finance pro podporu sociální oblasti. Pro rok 2024 by to mělo být asi 123 milionů korun, které půjdou na širokou škálu aktivit. Nejvíce peněz, více než 76 milionů korun, jde na sociální péči a dalších 19 milionů mohou využít handicapovaní.
Zbyněk Pražák, náměstek primátora Ostravy: „Pro rok 2024 město zamýšlí vyčlenit k podpoře sociální péče, zdravotnictví, osob s handicapem, ale i prevence kriminality, protidrogové prevence, volnočasových aktivit a rodinné politice částku přesahující 123 milionů korun. Rozhodně bychom nechtěli omezit stávající rozsah a funkčnost poskytovaných sociálních služeb, ale naopak vše přizpůsobovat zvyšujícím se potřebám. Proto i nyní definovaná částka reflektuje vývoj inflace, jejího dopadu a růstu cen energií, služeb, pohonných hmot a souvisejících nákladů. Nicméně v tuto chvíli jde o předpokládané částky, které zohledňují popsanou situaci."
Detailní podmínky jednotlivých programů naleznou zájemci na webu města. V prostorách magistrátu města jsou připraveny také semináře pro žadatele v termínech 3. října a 5. října, kde se mohou dozvědět, jak správně žádost podat.
Zdeněk Živčák, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví: „Město letos ale rovněž dotovalo zhruba 30 projektů v rámci rodinné politiky a prostřednictvím dotačního titulu volný čas podporuje i víc než stovku spolků a dalších neziskových organizací. Namátkou mohu uvést projekt dobrovolnického centra ADRA Ostrava, v jehož rámci studenti středních škol navštěvují domovy pro seniory a pomáhají zmírňovat pocity osamělosti a sociální izolace. Podpořen byl také spolek Senioři České republiky, městské organizace Ostrava. Díky jeho aktivitám se senioři společně setkávají a absolvují různé aktivity, soutěžemi počínaje, výlety konče.“
V letošním roce byl například podpořen Azylový dům pro ženy a matky s dětmi, dotace pomohla hospicovému centru Charity Ostrava a peníze šly také organizaci pomáhající vytvářet vhodné pracovní a životní podmínky pro osoby s handicapem formou chráněných pracovních míst.
---
Krajský úřad uspořádal pro veřejnost Den otevřených dveří. Lidé tak měli možnost nahlédnou do jindy nepřístupných prostor. K vidění byl i zlatý poklad a bohatý doprovodný program.
Takto vítal hejtman Moravskoslezského kraje návštěvníky ve své pracovně, kteří využili možnosti nahlédnout pod pokličku úřadu v rámci Dne otevřených dveří.
Jan Krkoška (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje: "My jsme otevřený úřad a chceme, aby obyvatelé našeho kraje věděli jak vypadá, jak funguje krajský úřad a já tuhle myšlenku vítám. A jsem rád, že všichni zaměstnanci, kteří se na tom podílí, jsou tak hodní a jsou tady o svátku a ukazujeme všechny prostory, které tady jsou. Ale neukazujeme jen ty prostory, ve kterých jednáme, nebo sedíme, ale je to také o tom, že představujeme různé příspěvkové organizace.”
Návštěvníci tak mohli ochutnat netradiční jídla z kuchyně gastronomické školy, nechat si uvázat kytici od budoucích zahradníků, nechyběly soutěže, nebo ukázka techniky profesionálních hasičů Moravskoslezského záchranného sboru. Pohodovou atmosféru utvářela hudba žáků základních uměleckých škol.
anketa: “Myslím, že to je super nápad, že lidé poznají, jak to tady vypadá, protože mnozí neví, co vlastně tady na tom krajském úřadě je.”
anketa: “Je dobře, že si můžeme prohlédnout úřad. Já jsem tady byl několikrát za mámou, tak mohu vidět, kde pracuje.”
anketa: “Já jsem přišel s mamkou a kamarádem a budou mě tu zajímat roboti ve druhém patře.”
Velký zájem se strany veřejnosti byl i o zlatý diadém z doby bronzové nalezený před necelým rokem v Opavě.
---
Novojičínská radnice také letos zjišťuje, co trápí obyvatele místních okrajových částí města. Ve všech pěti pořádá veřejná setkání. Teď se schůzka uskutečnila ve druhé největší části, v Žilině.
Ve všech pěti místních částech Nového Jičína probíhají v posledních letech veřejná setkání s občany. Účastní se jich vedení radnice, vedoucí odborů městského úřadu, zástupci technických služeb i městské policie. Teď zavítali do Žiliny. Lidi tu trápí například chybějící chodník nebo vodovod, a také jejich lokální záležitosti.
účastník veřejného setkání: “Ohledně cesty Na Výsluní, je to tam v dezolátním stavu.
Jana Holáňová, předsedkyně Osadního výboru v Žilině: “Teď největší asi záležitost je prodloužení vodovodu na konci Žiliny směrem na Životice u Nového Jičína, což se teď řeší. A plus takové malé věci, jako opravy dřevěného mostu, který propojuje ulici Beskydskou s Potoční.”
Jak zástupci radnice informovali, v letošním roce nechali aktualizovat projektovou dokumentaci na vybudování chodníku a vodovodu u Pstružího potoka. Jiné projekty se naopak podařilo realizovat a dokončit, třeba workoutové hřiště.
Václav Dobrozemský (ODS), 2. místostarosta Nového Jičína: “Zanedlouho začne investiční akce, která by měla být financována z větší části z dotace, a to je vybudování autobusové zastávky na ulici Beskydská u požární zbrojnice a taktéž na této požární zbrojnici by měly být vyměněna vrata, tak aby tento přístřešek sloužil jako sklad pro potřeby osadního výboru.”
V plánu, pravděpodobně příští rok, je v Žilině také vybudování parkoviště u kostela nebo rekonstrukce veřejného osvětlení v lokalitě na Lamberku.
---
Tradičním Dnem řemesel ukončila Kotulova dřevěnka v Havířově letní sezonu, která byla z pohledu počtu návštěvníků úspěšná. Rušno v areálu bude ale i na podzim, a to z důvodu rekonstrukce.
Stovky návštěvníků během letní sezony navštívily Kotulovu dřevěnku v Havířově. Stavba pochází z roku 1781 a lidé v areálu mohou vidět, jak se žilo ve středně zámožné zemědělské rodině na přelomu 19. a 20. století.
Soňa Kavanová, vedoucí Kotulovy dřevěnky: "Myslím si, že to byla úspěšná sezona. Máme takové slavnostní ukončení, máme tady řemeslníky, takže krásně si mohou děti v tvořících dílnách něco vyzkoušet a myslím si, že se jim to velice líbí."
anketa: “Byl jsem tady ještě jako malý a nepamatuji si to. Pamatuji si to jen z vyprávění od mamky. Hodně se mi líbilo vrtání do kosti, nebo vytváření ozdob z těsta a koření. Hodně se mi tady líbí.”
anketa: “Mají tu i různé řemesla, chlév, mlýn, kde se mlela mouka a takové různé věci. Dneska jsem si vyzkoušela vyrábět korálek.”
Návštěvníky už za nedlouho vystřídají řemeslníci.
Soňa Kavanová, vedoucí Kotulovy dřevěnky: "V letošním roce zavíráme trochu dříve, protože se budou dělat velké opravy. Bude se dělat veškeré elektroinstalace, která se bude dělat nová. Má to svá specifika. Ty stěny jsou někde i s rákosem, aby ta omítka držela, takže opravdu bude to náročné."
Zaměstnanci nyní budou muset převést veškeré sbírky do depozitáře. Práce v Kotulově dřevěnce začnou v říjnu.
---
V Ostravě-Přívoze stojí jediná dochovaná hornická voliéra v kraji. Kdysi sloužila harckým kanárkům, kteří se používali v dolech na detekci metanu. Ve voliéře dodnes nadšenci chovají na tři desítky drobných papoušků.
Hornická voliéra vznikla na okraji Zákrejsovy ulice v Ostravě-Přívoze v roce 1959. Je devět metrů široká a šest metrů vysoká. Má tvar tří propojených věží.
Jan Duda, spoluzakladatel a dlouholetý správce voliéry: "Zpočátku tady byli kanárci, ale aby to bylo trošičku takové poutavé a hlavně pro děti, poučné a naučné, tak jsme tu vysadili různé druhy, tu drobotinu."
Dnes v ní najdeme na tři desítky drobných papoušků jako andulky, korely a další.
Ilona Rozehnalová, Okrašlovací spolek Za krásnou Ostravu a klub Fiducia: "My jako Okrašlovací spolek a klub Fiducia se snažíme o propagaci kulturního dědictví Ostravy. A málokdo ví, že ta voliéra je hornická, že původem byla založena horníky a že se vztahuje k tradici chovu harckých kanárů."
Jan Duda, spoluzakladatel a dlouholetý správce voliéry: "Tady v Ostravě bylo postaveno několik voliér. Jenomže pro nedostatečnou péči tyto voliéry brzo z parků vymizely. A zůstala nám jenom tady jediná."
Harcké kanárky chovali horníci od druhé poloviny 19. století. Ptáci totiž v dolech pomáhali upozorňovat na zvýšené koncentrace metanu. U voliéry byla nyní slavnostně odhalena naučná cedule, která kolemjdoucím vše popisuje.
Petr Veselka (ANO), starosta Moravské Ostravy a Přívozu: "Já jsem moc rád za tu aktivitu paní Rozehnalové a Fiducie a celé to zapadá do toho kontextu Fajrontu. Máš obvod podporuje obnovu tady té voliéry, chceme zachovat tu tradici a budeme hledat cesty, jak finančně pomoct, aby mohla ta tradice pokračovat dál."
Spolek Fiducia u cedule také pokřtil pexeso Hornická Ostrava a třetí skládačku Ostravské hornické stezky, která představuje hornické památky. Obvod zároveň zve na radnici, kde zájemci najdou v prvním patře výstavu obrazů dětí ze základních škol, které malovaly, jak si představují kanárky v dole.
---
Český para hokej v posledních letech zaznamenal velký rozmach, což pomáhá v soužití handicapovaných a většinovou společností. Je důležité, aby se už i děti na školách o jejich životě dozvěděli co nejvíce a proto vznikl projekt Para tour, který i letos putuje po ostravských školách.
Během Mistrovství světa v para hokeji v Ostravě v roce 2019 vznikl unikátní program s názvem Para tour. Ostravští školáci se díky němu mohou interaktivní formou seznámit s tím, co vše mohou lidé se zdravotním znevýhodněním dělat, jak mohou sportovat či jak fungují v běžném životě. Letos odstartoval už jeho čtvrtý ročník.
Andrea Hoffmannová, náměstkyně primátora Ostravy: „V průběhu programu si mohou děti samy vyzkoušet sport s handicapem. Nejčastěji reagují na obtížné situace, chtějí si vyzkoušet simulaci zrakového handicapu a pohybu s tímto postižením, ale i další nesnadné aktivity. Díky vlastní zkušenosti dětí také vzniká bezprostřednější vztah k handicapovaným lidem, učí se vzájemné toleranci odlišností a pochopení života handicapovaného, stejně tak důležitosti zdraví a zdravého pohybu. Program však může ukázat i cestu handicapovaným kamarádům dětí, které se jej účastní, a jeho prostřednictvím jsou nalézány také nové talenty pro paralympijské sporty."
Jiří Šindler, šéf Českého para hokeje: „Smyslem Para tour je bourat ty naše bariéry. Nejsou handicapovaní a zdraví, žijeme a fungujeme všichni spolu, máme sny, rodiny, touhy a přání, všichni úplně stejné a formou zábavy i debaty to děti díky Para tour zjistí."
Para tour tentokrát zamířila na ZŠ Volgogradskou, kde přivezla kompletní sportovní vybavení, zkušené animátory i známé paralympijské sportovce.
Daniel Minster, bývalý parahokejista: „Děti jsou neskutečně bezprostřední. Ptají se mě na běžné věci, jak vařím, cestuju, ale zjišťují i to, jak jsem posiloval, sportoval.“
anketa, děti ZŠ Volgogradská: "Strašně mě bavila ta slepota, že jsem si vyzkoušela jaký je to pocit."
"Byla to sranda, pořád jsem padal. Je to těžké, ale jde si na to zvyknout."
Para tour zamíří do 20 ostravských základních a středních škol k bezmála 1200 žákům.
---
