MŠ se připravují na větší počet dětí
V Opavě roste počet dětí. Na demografický vývoj zareagovala opavská radnice, která v současné době navyšuje kapacity tím, že v mateřských školách buduje nové třídy.
Vybrané opavské mateřské školy letos přijmou více dětí než v minulých letech. A přivítají je v nových prostorách. Aktuálně vzniká nová třída v Mateřské škole Edvarda Beneše.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Demografický vývoj po dobu 5 let byl takový, že nám rostl počet dětí pro mateřské školy, nehledě k tomu, že došlo ke změně zákona, kdy umísťujeme i děti, které nedosáhly ještě 3 let věku do MŠ, takže to vyvolalo potřebu nových kapacit.”
Dáša Onderková, ředitelka MŠ Edvarda Beneše: “Protože v naší MŠ byl už dlouho nevyužitý prostor bývalé kuchyně, tak se to přímo nabídlo na rekonstrukci na novou třídu, která právě probíhá a měl by v ní začít provoz od 1. září.”
Jan Kubíček, stavbyvedoucí realizační firmy: “Dělají se nové podlahy, nové omítky, nové dispozice pomocí nových příček vyzdívaných a následně úpravy povrchů. Takže strop se bude dělat nový a další navazující věci.”
Mateřská škola Edvarda Beneše ale není jediná, kde o prázdninách zavládne čilý stavební ruch.
Vladimír Schreier (ANO), náměstek primátora Opavy: “Začneme budovat nové oddělení v Malých Hošticích a zároveň budujeme dvě oddělení na Liptovské ulici, kde dříve MŠ byla, dneska tam byla knihovna.”
Rekonstrukce Mateřské školy Liptovská by měla skončit stejně jako rekonstrukce školky v Malých Hošticích začátkem příštího roku.
---
Dětský domov v Havířově má obavy z parkování na chodníku
Radnice v Havířově stále hledá způsoby, jak ve městě navýšit počet parkovacích míst. V ulici Čelakovského vznikla nová stání na úkor chodníku. To se ale nelíbí dětskému domovu, který stojí přímo u dané komunikace.
Vychovatelé v havířovském dětském domově vštěpují dětem do hlavy, aby vždy, když opouští domov, chodily po chodníku a nevstupovaly na cestu. Nyní ale nemají jinou možnost.
Ladislava Hilberová, ředitelka Dětského domova Sluníčko: "Chybí parkovací místa, tomu rozumím, ale už se nedomyslelo, že tady jsou popelnice, že nám tady zkrátili místo na zásobování a asi nikdo nedomyslel, jak to bude metrově vycházet a auta, která se tady míjí, ať nákladní, nebo větší, tak je to velký problém. Máme takový pocit, že ten prostor na obytnou zónu, je tady malý na to, aby to bylo pro děti bezpečné.”
anketa, děti z Dětského domova Sluníčko: "Byl bych rád, aby se to změnilo, aby se nemuselo řešit, že tady někoho zajede auto.”
anketa, děti z Dětského domova Sluníčko: "Už se stalo, že na nás troubila auta, když jsme chodili po cestě."
Radnice ale tvrdí, že bezpečnost je zachována.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "Vznikne tam obytná zóna, kde je povolena maximální rychlost 20 km za hodinu, kde v obytné zóně je absolutní přednost chodců, děti si mohou hrát v uvozovkách na komunikaci a abychom zabránili i případnému úrazu, tak doplňková tabulka bude řidiče informovat, že mají nacouvávat, aby při výjezdu nedocházelo k problémům."
Radnice přislíbila, že případné problémy v dané lokalitě bude s vedením domova řešit.
---
Procházka Zámeckým parkem s arboristou
V Ostravě-Porubě začal tradiční cyklus tematicky zaměřených procházek. Na první se lidé vydali za ptačím zpěvem a druhá je zavedla do Zámeckého parku, kde se seznámili nejen s jeho historií, ale také zajímavosti o jeho dendrologickém složení.
Porubská radnice uspořádala tradiční procházku s arboristou. Tentokrát se zájemci mohli s odborníkem na péči o dřeviny vydat do Zámeckého parku.
Jiří Poulík, arborista: “Budeme procházet celý park a budeme si ukazovat jednotlivé zajímavé stromy a k tomu si budeme říkat, jaké mají defekty, jak se takový strom zdravotně zkoumá, čeho si musíme všimnout a jaký defekt třeba rozhoduje o tom, že se strom musí pokácet.”
Lidé se dozvěděli i to, jaké choroby v dnešní době stromy trápí a jak výjimečné je druhové složení Zámeckého parku.
Jiří Poulík, arborista: "Neodpovídá úplně druhovému složení celé Poruby, kde převážnou většinu tvoří lípy, ale tady je dost velké zastoupení jilmu habrolistého.”
anketa: účastníci procházky: "Vždycky se nám líbí, když pan arborista řekne bříza, tu mám rád. Dub, ten mám rád, takže prostě je to už taková srdeční záležitost.”
"Jsem zvědavý, jaká je právě skladba tady toho parku a co se dozvím zajímavého.”
Na další tematicky zaměřené procházky se lidé mohou těšit po letních prázdninách.
Kristýna Špačková, koordinátorka MA21, MOb Ostrava-Poruba: "Hned první týden v září máme naplánovanou procházku 4. stavebním obvodem s panem Lexou Přendíkem a potom budeme pokračovat tematicky, a to historickými prohlídkami porubského zámku.”
---
V Ostravě se školí strážníci i ze Zlínského a Olomouckého kraje
Městská policie Ostrava slavnostně ukončila stý rekvalifikační kurz pro zájemce o práci strážníka. Za celou historii kurzů absolvovalo vzdělávací proces přes 7200 strážníků. Kurzy absolvují strážníci nejen z MS, ale také Olomouckého a Zlínského kraje.
MPO má od roku 2006 akreditaci pro školení strážníků. Kurzy jsou buď rekvalifikační nebo prolongační.
Miroslav Plaček, ředitel MPO: „Pro to, aby strážník mohl projít tímto rekvalifikačním kurzem, musí projít školením platné legislativy, kurzem sebeobrany, taktiky zákroků, policejní etiky, střelecké přípravy a zakončí to samozřejmě zkouškou před komisí z ministerstva vnitra.“
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: „Městská policie už dnes dosáhla takové úrovně, že by si zasloužila ještě větší pozornost státu. Chtěli bychom přenastavit ty podmínky, které jsou dnes mezi státní a městskou policií tak, aby si byly tyto dvě složky schopné konkurovat.“
Přestože kurzy prošlo už 7223 strážníků, konkrétně stavy v Ostravě ještě stále nejsou naplněny.
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: „Nabíráme, sháníme, nemáme plný stav. Nemáme tedy ani nějaký dramatický podstav, bavíme se o tom, že nám chybí zhruba 30 až 40 lidí. Je to i tím, že ta konkurence na trhu práce je obrovská.“
Dobrou zprávou je, že kdo projde tímto rekvalifikačním kurzem, u závěrečných zkoušek většinou nemá problém uspět.
Miroslav Plaček, ředitel MPO: „Těch strážníků, kteří neprošli, je opravdu málo, myslím, že se pohybujeme někde do deseti procent.“
---
Ve Vítkovicích se sešli odborníci na sociální služby
V Ostravě-Vítkovicích proběhlo historicky 1. setkání zástupců radnic a poskytovatelů sociálních služeb. Jeho cílem bylo vzájemně se seznámit a navázat dlouhodobou spolupráci.
Vítkovice patří mezi obvody, které velmi trápí sociální zatížení. Mnoho lidí tak potřebuje pomoc k tomu, aby se v životě posunuli dál. Radnice si proto pozvala odborníky, kteří by ji pomohli vytvořit strategií sociálního začleňování na příštích 5 let.
Margareta Michopulu (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Vítkovice: “Byli bychom rádi, kdyby se právě organizace, které poskytují sociální služby u nás v obvodě, zapojily do pracovních skupin, které v budoucnu budou vytvořené našim sociálním odborem a aby nám pomohly s přípravou právě této strategie.”
Na setkání tak nechyběli zástupci Charity Ostrava, Domova Magnolie, Centra života Pavla Novotný, nebo Renarkonu.
Andrea Gibejová, ředitelka Domova Magnolie, p.o.: “Můžeme si vyměnit zkušenosti jak v provozu, tak v nějakých strategických úvahách, kam sociální služby v regionu vést.”
Právě ve Vítkovicích vznikl například projekt Stravenka, který lidem pomáhá na cestě za vlastním domovem.
Martin Pražák, ředitel Charity Ostrava: “Zásluhou Stravenky jednak lidé, kteří k nám přichází do našich azylových domů, nízkoprahových denních center mají příležitost jednak zajistit nějakou drobnou podporu, materiální podporu, ale zároveň se zvyšuje prestiž těchto lidí.”
Poskytovatelé sociálních služeb se dohodli na tom, že budou pomáhat budoucím pracovním skupinám radnice.
---
Fotbalisté neuspěli s hřištěm v participativním rozpočtu
Zastupitelé v Havířově schválili vítězné projekty participativního rozpočtu. Největší bitva se odehrála v městské části Havířov-Město. Fotbalový klub Gascontrol je zklamaný, že jen o pár hlasů přišel o výstavbu hřiště se zavlažováním.
V městské části Havířov-Město si několik let střádali peníze z participativního rozpočtu, aby mohli investovat do velkého projektu za šest milionů korun. Proti sobě stály projekty na zkulturnění zázemí areálu minigolfu a výstavby víceúčelového fotbalového hřiště Gascontrolu.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "Toto hlasování bylo velmi, velmi těsné. Snad o 59 hlasů zvítězilo zatraktivnění zázemí v areálu minigolfu. Tam hlasovalo více než tisíc lidí. Čili to jsou zajímavosti letošního participativního rozpočtu."
Nové fotbalové hřiště mělo sloužit i ragbistům.
Martin Porembski, manažer FK Gascontrol Havířov: "Mrzelo nás to samozřejmě hodně. 59 hlasů rozdíl je strašně malý. Projekt byl travnaté fotbalové hřiště se zavlažovacím systémem. Bylo by to náhradní fotbalové hřiště, protože hlavní plocha je totálně vytížená našimi osmi družstvy. To znamená, že je velice špatná, nemá zavlažování.”
Velké zklamání neskrývali ani rodiče.
Markéta Štrauchová, rodič: "Mrzí nás to hodně, jelikož tady je spoustu dětí, které jsou šikovní a někam to doufám dotáhnou do budoucna a potřebují tady na něčem hrát a mít nějakou pořádnou plochu."
Fotbalový klub bude nyní jednat s městem, zda by jako vlastník pozemku nezafinancoval výstavbu hřiště z rozpočtu.
---