Klienti se vracejí do vytopených domovů pro seniory
Povodeň značně zasáhla i dva ostravské domovy pro seniory. V mariánskohorském Domově IRIS dosahovala voda do výšky dvou metrů a klienti museli být evakuováni. Podobná situace byla i ve Slunovratu v Přívoze. V úterý se mohli vrátit senioři z Irisu a mnozí se nevyhnuli slzám.
Zatopení Domova pro Seniory IRIS i Slunovratu souviselo z narušením hráze na soutoku Odry a Opavy, kde vzniklo nové koryto a voda se hnala do velké části Ostravy. V Domově Iris voda zatopila suterén a přízemí. Klienti byli ale v bezpečí ve vyšších patrech. Nešla elektřina a tak se na plynu grilovaly párky a dělala se studená kuchyně. Výměna směn probíhala na člunech. Třetí den voda opadla a senioři mohli být evakuováni. Začaly opravy, rekonstrukce i výměna vybavení. Škoda dosahuje více než 50 milionů korun.
Michal Mariánek, ředitel Domova IRIS: "To důležité, co potřebujeme nám funguje. Svítíme, topíme, jezdí nám výtahy a externě jsme zajistili dodávku stravy. Prádelnu rozjedeme v řádu dnů."
IRIS už se podařilo opravit natolik, že se klienti mohli vrátit. Zaměstnanci seniorům připravili milé uvítaní.
Hana Dvořáková, klientka Domova Iris: "Nádherné přivítání, s tím jsme nepočítala. Jsme šťastní, že jsme zase doma."
Zbyněk Pražák (KDU-ČSL) náměstek primátora Ostravy: "Já bych chtěl především poděkovat, poděkovat všem, kteří se podíleli na tom, že se klienti mohou vrátit."
Situace v Domově Slunovrat v Přívoze je o poznání horší. Stále nefunguje v plném rozsahu elektřina a topení, takže je pro klienty neobyvatelný a budou muset ještě asi dva týdny vydržet v azylu. Ten tráví v domě Slunečnice v Porubě.
---
Pozůstatky cihelny z 19. století u Bruntálu
Práce archeologů v Bruntále nepřinesla jen objevy systému bruntálských hradeb. Nejnovější nálezy jsou staré několik týdnů a týkají se historické cihelny v oblasti budované lokality pro bydlení. Při odkrytí zarostlé plochy v okraji lokality Za mlékárnou půdy byly objeveny pozůstatky cihlářské žárové pece z 19. století.
Jedná se o unikátní a výjimečně zachovalé pozůstatky čtyřkanálové pece.
Petr Rys (STAN), místostarosta Bruntálu: „Dnes jsme se díky spolupráci s Národním památkovým ústavem, zejména s panem ředitelem Zezulou, s panem Kolářem a paní Brhelovou dozvěděli nové informace o našem městě napříč staletími. U bašty jsme hovořili o 13.,14. 15. 16. století, zde v lokalitě Za mlékárnou, kde jsme přímo u cihelny, jsme ve století 19. Je skvělé, že dostáváme další informace o tom, jak naše město fungovat, jak se zde mohlo žít a jaké zde stály stavby.“
Michal Zezula, ředitel NPÚ Ostrava: „Dostali jsme se časově do 19. století, kdy velkostatek Bruntál, který náležel Řádu německých rytířů, si uvědomil potenciál cihlářských hlín, které jsou na mnoha místech v okolí města. Za mlékárnou se podařilo zachytit i žárovou cihelnu, což je takový objev, který je velmi typický pro ty ranně industriální formy té cihlářské výroby a tato cihlářská pec mohla už mít řádově větší kapacitní možnosti. Cihly, které se zeď vyráběla z těch cihlářských hlín, mohly být vyráběny velmi jednoduchým způsobem v takových polních pecích nebo milířích.“
Jana Brhelová, archeoložka: „V té první fázi výzkumu jsme zachytili skupinu asi třech milířů, ale až v té druhé etapě se nám podařilo zachytit nejprve obvodová zdiva a potom interiér samotné pece. Ta se skládá z obvodových zdí kamenných, které jsou zaplentované cihlou, skládají se z roštů a z kanálů, které přivádějí vzduch a samozřejmě i z různých podest, na které se vyskládávala vsázka.“
Nalezení ložisek cihlářské hlíny v té době pomáhalo řešit nedostatek stavebního kamene na stavbu továren.
Michal Zezula, ředitel NPÚ Ostrava: „Na základě studia archivních materiálů, víme, že vlastně se z cihel, které si vyráběl velkostatek Bruntál ve vlastní režii, taky byl stavěny žárové železárny v Ludvíkově.“
Také lokalita cihelny se stane součástí sítě turisticky atraktivních cílů v Bruntále a okolí.
---
Policisté pomohli dívce, která zvažovala sebevraždu
Ostravští policisté jsou školeni na nejrůznější situace, ale někdy postačí jen intuice a správná komunikace a mohou odradit člověka od sebevraždy. Na Svinovských mostech takto pravděpodobně pomohla hlídka policie zachránit mladou ženu.
Policisté z Ostravy prováděli běžnou hlídkovou službu. Když pak v noci projížděli po Svinovských mostech zahlédli ženu, která seděla na zábradlí ve výšce asi 15 metrů nad silnicí. Nohy měla za zábradlím, na uších měla sluchátka. Okamžitě zastavili, protože se obávali, že se chystá spáchat sebevraždu.
zasahující policisté: "Pojďte zpátky, pojďte."
"Tím, že měla sluchátka, mohli jsme k ní v klidu přistoupit, aniž by se lekla. Pak jsme se snažili s ní navázat nějaký kontakt. Ten byl bohužel jednostranný, takže jsme ji potom strhli zpátky."
"Kolega mi naznačil, že půjde z pravé strany a já jsem šel z levé. Když jsme k dívce přicházeli, opravdu jsme měli obavu, že může z toho mostu skočit."
Pote, co dívku sundali ze zábradlí, snažili se s ní navázat kontakt. Prý to trvalo asi 20 minut, než s nimi skutečně začala mluvit. Nakonec jim i poděkovala za záchranu.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Dechová zkouška ukázala pozitivní výsledek okolo 0,5 promile. Následně se také policistům svěřila, že má potíže a deprese. Přemýšlela o svém životě."
Ročně jsou policejní vyjednavači voláni přibližně k 80 případům sebevražd v celém MS kraji. Téměř vždy se jim podaří tragédii zabránit.
---
Úředníci MSK darovali krev přímo na pracovišti
Mezi dobrovolné dárce krve se zařadilo několik pracovníků krajského úřadu. Další, kteří krev darují pravidelně, využili možnosti odběru přímo v budově úřadu, kde pracují.
Pracovníci Krevního centra Fakultní nemocnice v Ostravě vyzkoušeli vyjet za dárci na jejich pracoviště. V úterý dopoledne odebírali krev v předsálí, kde zasedá krajské zastupitelstvo.
Zuzana Jurčeková, marketingové oddělení KC FN Ostrava: “My jsme dneska přijeli na krajský úřad, kde se sešli dobrovolní dárci krve, které jsme přijeli odebrat přímo na jejich pracoviště. Fakultní nemocnice Ostrava se stejně jako jiné transfúzní stanice v ČR potýká s nedostatkem dárců, s nedostatkem plné krve, takže jsme jim vyjeli naproti a dojeli jsme do místa jejich zaměstnání.”
Václav Palička, dárce krve: “Jsem poprvé a jsem rád, že přišli z nemocnice právě tady, protože člověk na to nemá čas. A takto jsme to měl kousek a mohl jsem to takhle vyřešit a je to fajn. Pokud to bude i příště, tak půjdu zase.”
Anketa: “Byla jsem dneska darovat krev poprvé a přesvědčilo mě právě to, že transfúzní stanice přijela za námi a nemusela jsem nikam jezdit. bylo to velice rychlé, příjemné a jestli přijedou příště, tak se určitě zúčastním znovu.”
Pavel Kowalski, vedoucí personálního oddělení KÚ MSK: “Krajský úřad dlouhodobě podporuje dárcovství krve. I v rámci benefitního programu se snažíme dávat zaměstnancům příležitost, aby mohli tuto záslužnou činnost absolvovat.”
Pracovníci krevního centra předpokládají, že podobné výjezdy za dárci budou opakovat. Současně ale uvítají každého dárce, který přijde darovat svou krev do jejich centra v nemocnici.
---
Swap ve Studénce obměnil podzimní šatníky
Přinést věci, které už nepoužívají, ale jinému by ještě mohly posloužit, a třeba si naopak i něco odnést. To je i myšlenkou podzimního swapu, který se konal v rodinném centru ve Studénce.
Swapy s mottem Přines, vyměň a odnes se v rodinném centru ve Studénce konají třetím rokem. Teď byl na řadě ten podzimní, který dal druhou šanci oblečení, obuvi, hračkám, kuchyňským potřebám a dalším věcem.
Lucie Zajícová, vedoucí Rodinného centra: “Ty věci nemusí skončit v nějakém skladišti, ale vlastně i věci, které nám tady zůstanou, které už nikdo nebude chtít, tak my odvážíme do Armády spásy do Vítkova, kde už si najdou nějaké majitele, takže ty věci opravdu budou dále využity.”
návštěvníci akce:
“Nám se to hodně líbí, vždycky tady doneseme hodně věcí, které nepoužíváme. Je to fajn, že lidé donesou věci, které nepoužívají, pro jiné a ti si je mohou vzít.”
“Jsme z Jistebníku, takže objíždíme i rodiny. které se tu třeba nemají jak dostat, a vezeme i jejich věci.”
Vstup na tento swap byl zdarma, stejně tak si lidé mohli bezplatně odnášet cokoliv v jakémkoliv množství.
Lucie Zajícová, vedoucí Rodinného centra: “Nebereme věci, které jsou poškozené nebo pozůstalosti, to se vám také stávalo. Dneska tady máme věci, které jsou nošené, ale stále slušivé, takže si myslím, že si vybere každý.”
Samotný swap trval tři hodiny, ale účel splnil. Na konci zbylo jen pár kousků dámských oděvů a kojenecké oblečení.
---
Běžecké a biatlonové trasy připravují pro ODM mladí dobrovolníci
V následující reportáži se podíváme do Beskyd, kde mladí gymnazisté začali s přípravou místního lyžařského areálu pro blížící se Olympiádu dětí a mládeže. Většina z nich bude pracovat jako dobrovolník i během samotné olympiády.
Na konci ledna se stane MS kraj dějištěm zimní Olympiády dětí a mládeže. Jedním ze sportovišť bude samozřejmě i areál v Bílé v Beskydech. A právě tam vyrazili studenti Gymnázia Petra Bezruče z Frýdku-Místku, aby začali s přípravami běžeckých a biatlonových tras.
Pavel Kváč, předseda Krajského svazu lyžování: „Budou za dva a půl měsíce fungovat jako dobrovolníci a tato aktivita souvisí s tím, aby si osahali prostředí, ve kterém budou. Bude se tu připravovat dráha pro běžecké a biatlonové disciplíny, takové poslední dočištění toho prostoru.“
Studenti se ochotně hlásili nejen na tuto brigádu, ale také jako dobrovolníci v průběhu ODM.
anketa: dobrovolník
„Budeme pomáhat na různých stanovištích, buď na parkovištích organizovat dopravu, nebo také na sjezdovkách pomáhat s čísly. Ale také přímo ve FM v hale Polárce budeme počítat statistiky a pořadí.“
anketa: dobrovolnice, závodnice
„Já se těším už hodně dlouho, bude to super akce, jsou z toho vždy vynikající vzpomínky. Doufám, že budou i nějaké dobré výsledky, protože příprava byla hodně těžká.“
Olympiádu dětí a mládeže můžete navštívit od 26. do 30. ledna příštího roku.
---