Městská nemocnice Ostrava pokračuje v rozsáhlé rekonstrukci klíčového pavilonu E2, který je srdcem nemocnice. Od loňska již pacientům slouží nové oddělaní ARO a část chirurgie. Nyní se pracuje na další etapě, která by měla být hotová příští rok v dubnu. Rekonstrukce je o to náročnější, že probíhá za plného provozu.
Budova nemocnice pochází z 20. let minulého století, a kromě výměny oken a opravy fasády žádná zásadnější rekonstrukce neproběhla. Město ale nyní do areálu nemocnice masivně investuje a jen celková cena opravy pavilonu E2 vyjde zhruba na 300 milionů korun.
Michal Mariánek (Ostravak), člen rady města: "Ty prostory, ve kterých jsme dneska, tak to je druhá etapa a rekonstruují se tady prostory pro chirurgickou JIP, lůžkové oddělení interny a chirurgie a také potom nějaká kapacita pro kardiologii."
Pacienti po dokončení úprav ocení vlastní sociální zařízení v každém pokoji, nové interiéry i kompletně klimatizované prostory. Součástí zakázky jsou dispoziční změny, výměna oken i dveří, celoplošné zateplení objektu i vybudování požárního schodiště.
Alan Řeháček, zástupce dodavatele stavby: "Máme hotové omítky nebo se dokončují, máme hotové hrubé rozvody elektřiny, vody, medicialních plynů, vzduchotechniky, provádíme v současné době hrubé podlahy a připravujeme práce dokončovací."
Rekonstrukce probíhá za plného provozu, což je náročné jak pro personál tak pro pacienty.
Michal Mariánek (Ostravak), člen rady města: "Ta úzká spolupráce napříč nemocnicí byla strašně důležitá a za to bych jim chtěl fakt poděkovat, protože to není jednoduché."
Dle plánu pokračují stavby parkovacího domu a budovy hyperbarické komory. Dokončeny jsou také nové prostory protialkoholní záchytné stanice.
---
Ulice Těšínská v Opavě projde celkovou rekonstrukcí. Už ji potřebovala delší dobu. Je to totiž ve špatném stavu. Jedná se o souvislou opravu silnice v délce asi 2, 5 km.
Moravskoslezský kraj už ve čtvrtek začne opravovat Těšínskou ulici. Rekonstrukce bude probíhat postupně zhruba do poloviny října a vyžádá si částečné omezení dopravy.
Roman Konečný, mluvčí Opavy: “Město Opava samozřejmě vítá tuto opravu, protože ulice byla, nebo je stále ve velmi špatném stavu. Původně jsme usilovali, aby k této opravě došlo až v polovině září, kdy bude otevřen severní obchvat města a nebude v Opavě taková doprava. Bohužel toto nešlo.”
Opravy se budou provádět od Nádražního okruhu až po kruhovou křižovatku u Globusu a jsou rozděleny na 3 etapy.
Marek Melichárek, vedoucí střediska Ostrava, Správa silnic MS kraje: “31.8. až 6.9. proběhne frézování od okružní křižovatky u Globusu, kde bude odfrézování, bude tam v tloušťce 9 cm a potom postupně zase 9 cm pokládka zpět živičných ploch. V rozmezí do 21.9. do 5. 10. bude probíhat celkový úsek ulice Těšínská a zbývající úsek z ulice Nádražní okruh."
Řidiči, kteří pojedou z Opavy na Ostravu, budou jezdit po Těšínské ulici, která bude zjednosměrněna. Řidiči, kteří pojedou z Ostravy na Opavu, budou muset jezdit objížďkou od Globusu po spojce.
Samotné práce budou probíhat technologií Remix plus, která umožní částečnou recyklaci stávajícího asfaltu.
---
Moravskoslezský kraj pokračuje v investicích do areálu barokního zámku Nová Horka u Studénky na Novojičínsku. Zámek byl zpřístupněn veřejnosti před třemi lety. Teď zde vzniká nové parkoviště a zázemí pro návštěvníky.
Zámek Nová Horka u Studénky, který je jednou z poboček Muzea Novojičínska, se po rekonstrukci přízemí, fasády a kaple otevřel veřejnost na podzim 2020. Teď zvelebení areálu pokračuje, v létě začaly další rozsáhlé stavební práce.
Aleš Knápek, ředitel Muzea Novojičínska: “Snažíme se zlepšit situaci s parkováním, takže parkoviště pro návštěvníky, a zejména také systém nové pokladny, sociální zařízení, prostor pro návštěvníka, odkud bude potom do toho areálu vstupovat.”
Nová pokladna tedy vzniká v budově bývalé prádelny, která stojí opodál zámku. Budou zde také kanceláře pro zaměstnance a v patře malý penzion. Součástí celého projektu je i čistírny odpadních vod a podzemní nádrž na dešťovou vodu pro budoucí zavlažování parku.
Investorem projektu je Moravskoslezský kraj, náklady se pohybují kolem 50 milionů korun.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: “Bude se dělat i příjezdová komunikace a chodníky pro pěší, které momentálně chybí. Součástí je i výstavba komunikace sloužící pro příjezd vozidel integrovaného záchranného systému k budově zámku a v průběhu akce bude rekonstruována také památkově chráněné ohradní zeď ohraničující areál zámku a repasovany dvě kovové vjezdové brány a také zámecká barokní zeď s plastikami.”
Vše bude hotovo příští rok na podzim. Moravskoslezský kraj již také podniká kroky vedoucí k zahájení rekonstrukce druhého patra a půdy zámku.
---
Termín ukončení těžby černého uhlí je stanovený na konec roku 2025. Jediným producentem v České republice je Důl ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Kvůli energetické krizi nyní těží tolik uhlí, kolik mu podmínky umožňují.
Zásoby černého uhlí na Karvinsku jsou poměrně velké a zcela jistě se nestihnou vytěžit. Horníci z Dolu ČSM ve Stonavě se proto snaží do konce roku 2025 vytěžit maximum uhlí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “V současné době těžba probíhá ve dvou porubech, další dva se nyní připravují a jeden je dokopaný a v připravuje se tam likvidace. jedeme ve všech hlavních parametrech podle plánu, v letošním roce vytěžíme přes milion tun uhlí. Do konce roku 2025, nebo začátku roku 2026, vytěžíme celkem 3,6 milionu tun uhlí, což jsou de facto ekonomicky vytěžitelné zásoby."
Se samotnou těžbou uhlí přímo souvisí příprava jednotlivých pracovišť. Důlní kolektivy mají v podzemí přesně stanovené úlohy.
Peter Lako, zástupce vedoucího příprav, Důl ČSM, OKD: “Přidávají se rovinové tahy, respuje se dopředu, plení se zával, odebírají se lutnové tahy, abychom dokázali udržet lutnový tah a další věci spojené s těžbou. Těžební party už vesměs jenom těží. A tento postup se každý den opakuje.”
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “V souvislosti s pokračující těžbou přijímáme nové zaměstnance za přirozené odchody důlních pracovníků. V letošním roce jsem jich přijali už přes sto a do konce roku bychom ještě chtěli dalších 100 přijmout."
Přes množství důlní techniky a počítačů je havířina stále fyzicky velmi namáhavá práce v rizikovém prostředí.
---
Havířovská nemocnice je jednou z prvních v ČR, která si pořídila na likvidaci odpadu dekontaminační jednotku, která pracuje v kombinaci s mikrovlnným zářením. Čísla ukazují, že se jim investice do technologie vyplatila. Kraj zvažuje, zda pořídí jednotky i do dalších svých nemocnic.
Tyto pytle obsahují obvazový materiál, pleny, jednorázové pláště, obleky, dialyzační sety, či krevní vaky. A takto vypadá materiál po dekontaminaci v zařízení s mikrovlnným zářením, který z havířovské nemocnice putuje jako palivo pro cementárnu.
Stanislav Pazdera, technik Nemocnice Havířov: "Dvacet minut trvá dekontaminace, mikrovlnění. Po dokončení to samo vysype do jednoho pytle, který se vytáhne a je už to neinfekční odpad."
Data ukazují, že investice do technologie se nemocnici vyplatila.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Za první polovinu letošního roku Nemocnice Havířov vyprodukovala 110 775 kg nebezpečného infekčního odpadu, Z toho 89% dokážeme dát do stroje, který dokáže zdekontaminovat všechny nebezpečné vlastnosti tohoto odpadu. Tento odpad po procesu dekontaminace ztrácí 20% své hmotnosti a 80% svého objemu."
Kraj nyní zvažuje, zda dekontaminační jednotka bude v každé krajské nemocnici.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Momentálně budeme instalovat dekontaminační jednotku na likvidaci nebezpečného odpadu v krnovské nemocnici. A momentálně musíme vyhodnotit ekonomiku, jestli při současných cenách energií a současných cenách likvidace nebezpečného odpadu se instalace jednotky vyplatí v ostatních nemocnicích.”
Nebezpečný odpad likvidují pomocí dekontaminační jednotky již také v nemocnici ve Frýdku-Místku.
---
V září letošního roku uplyne 100 let od vzniku Archivu města Ostravy. Za tu dobu tato instituce - jako jakási paměť města, nashromáždila kilometry archiválií. Najdete zde nejstarší dokumenty ze 14.století, kroniky městských obvodů i poslední výtisky regionálních novin.
Za dobu sta let urazil obor archivnictví velký kus cesty. Od tužky, papíru a petrolejové lampy až k modernímu digitalizování dokumentů v klimatizovaných prostorách. Přesto je ale v knihařské dílně stále potřeba mít i řemeslnou zručnost. Opravují se zde třeba kroniky.
Jakub Vaculík, knihař a restaurátor: "Velký lis na lisování, malý lis, oklepávačka, pákové nůžky a zlatící lis."
V roce 2013 archiv dokázal zdigitalizovat 1600 000 stran formátu A4. Lidé je tak mohou využívat prostřednictvím internetové archivní badatelny. Vzácným dokumentům tak nehrozí poškození ani odcizení.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: "Jeho hlavním úkolem je shraňovat písemné bohatství, které se vztahuje k dějinám města Ostravy. Archiváři mají také za úkol bdít nad spisovou službou tzn. dohlížet na to, aby úředníci správně úřadovali, správně ukládali dokumenty."
V klimatizovaném trezoru se pak uchovávají ty nejvzácnější listiny na pergamenech. Nejstarší je z roku 1362, tedy z doby vlády Karla IV.
Jozef Šerka, vedoucí oddělení služeb archivu: "Tady máme listinu z roku 1426, která je zajímavá tím, že je na ní dochovaná nejstarší městská pečeť"
Archiv města Ostravy vydává také již 60.let svůj Sborník. Křest jeho 37 dílu je naplánován na přelom října a listopadu. Zásadní události uplynulého roku najdete zase v Ostravském kalendáriu.
---
Městská nemocnice Ostrava pokračuje v rozsáhlé rekonstrukci klíčového pavilonu E2, který je srdcem nemocnice. Od loňska již pacientům slouží nové oddělaní ARO a část chirurgie. Nyní se pracuje na další etapě, která by měla být hotová příští rok v dubnu. Rekonstrukce je o to náročnější, že probíhá za plného provozu.
Budova nemocnice pochází z 20. let minulého století, a kromě výměny oken a opravy fasády žádná zásadnější rekonstrukce neproběhla. Město ale nyní do areálu nemocnice masivně investuje a jen celková cena opravy pavilonu E2 vyjde zhruba na 300 milionů korun.
Michal Mariánek (Ostravak), člen rady města: "Ty prostory, ve kterých jsme dneska, tak to je druhá etapa a rekonstruují se tady prostory pro chirurgickou JIP, lůžkové oddělení interny a chirurgie a také potom nějaká kapacita pro kardiologii."
Pacienti po dokončení úprav ocení vlastní sociální zařízení v každém pokoji, nové interiéry i kompletně klimatizované prostory. Součástí zakázky jsou dispoziční změny, výměna oken i dveří, celoplošné zateplení objektu i vybudování požárního schodiště.
Alan Řeháček, zástupce dodavatele stavby: "Máme hotové omítky nebo se dokončují, máme hotové hrubé rozvody elektřiny, vody, medicialních plynů, vzduchotechniky, provádíme v současné době hrubé podlahy a připravujeme práce dokončovací."
Rekonstrukce probíhá za plného provozu, což je náročné jak pro personál tak pro pacienty.
Michal Mariánek (Ostravak), člen rady města: "Ta úzká spolupráce napříč nemocnicí byla strašně důležitá a za to bych jim chtěl fakt poděkovat, protože to není jednoduché."
Dle plánu pokračují stavby parkovacího domu a budovy hyperbarické komory. Dokončeny jsou také nové prostory protialkoholní záchytné stanice.
---
Ulice Těšínská v Opavě projde celkovou rekonstrukcí. Už ji potřebovala delší dobu. Je to totiž ve špatném stavu. Jedná se o souvislou opravu silnice v délce asi 2, 5 km.
Moravskoslezský kraj už ve čtvrtek začne opravovat Těšínskou ulici. Rekonstrukce bude probíhat postupně zhruba do poloviny října a vyžádá si částečné omezení dopravy.
Roman Konečný, mluvčí Opavy: “Město Opava samozřejmě vítá tuto opravu, protože ulice byla, nebo je stále ve velmi špatném stavu. Původně jsme usilovali, aby k této opravě došlo až v polovině září, kdy bude otevřen severní obchvat města a nebude v Opavě taková doprava. Bohužel toto nešlo.”
Opravy se budou provádět od Nádražního okruhu až po kruhovou křižovatku u Globusu a jsou rozděleny na 3 etapy.
Marek Melichárek, vedoucí střediska Ostrava, Správa silnic MS kraje: “31.8. až 6.9. proběhne frézování od okružní křižovatky u Globusu, kde bude odfrézování, bude tam v tloušťce 9 cm a potom postupně zase 9 cm pokládka zpět živičných ploch. V rozmezí do 21.9. do 5. 10. bude probíhat celkový úsek ulice Těšínská a zbývající úsek z ulice Nádražní okruh."
Řidiči, kteří pojedou z Opavy na Ostravu, budou jezdit po Těšínské ulici, která bude zjednosměrněna. Řidiči, kteří pojedou z Ostravy na Opavu, budou muset jezdit objížďkou od Globusu po spojce.
Samotné práce budou probíhat technologií Remix plus, která umožní částečnou recyklaci stávajícího asfaltu.
---
Moravskoslezský kraj pokračuje v investicích do areálu barokního zámku Nová Horka u Studénky na Novojičínsku. Zámek byl zpřístupněn veřejnosti před třemi lety. Teď zde vzniká nové parkoviště a zázemí pro návštěvníky.
Zámek Nová Horka u Studénky, který je jednou z poboček Muzea Novojičínska, se po rekonstrukci přízemí, fasády a kaple otevřel veřejnost na podzim 2020. Teď zvelebení areálu pokračuje, v létě začaly další rozsáhlé stavební práce.
Aleš Knápek, ředitel Muzea Novojičínska: “Snažíme se zlepšit situaci s parkováním, takže parkoviště pro návštěvníky, a zejména také systém nové pokladny, sociální zařízení, prostor pro návštěvníka, odkud bude potom do toho areálu vstupovat.”
Nová pokladna tedy vzniká v budově bývalé prádelny, která stojí opodál zámku. Budou zde také kanceláře pro zaměstnance a v patře malý penzion. Součástí celého projektu je i čistírny odpadních vod a podzemní nádrž na dešťovou vodu pro budoucí zavlažování parku.
Investorem projektu je Moravskoslezský kraj, náklady se pohybují kolem 50 milionů korun.
Lukáš Curylo (KDU-ČSL), náměstek hejtmana MSK pro kulturu a památkovou péči: “Bude se dělat i příjezdová komunikace a chodníky pro pěší, které momentálně chybí. Součástí je i výstavba komunikace sloužící pro příjezd vozidel integrovaného záchranného systému k budově zámku a v průběhu akce bude rekonstruována také památkově chráněné ohradní zeď ohraničující areál zámku a repasovany dvě kovové vjezdové brány a také zámecká barokní zeď s plastikami.”
Vše bude hotovo příští rok na podzim. Moravskoslezský kraj již také podniká kroky vedoucí k zahájení rekonstrukce druhého patra a půdy zámku.
---
Termín ukončení těžby černého uhlí je stanovený na konec roku 2025. Jediným producentem v České republice je Důl ČSM ve Stonavě na Karvinsku. Kvůli energetické krizi nyní těží tolik uhlí, kolik mu podmínky umožňují.
Zásoby černého uhlí na Karvinsku jsou poměrně velké a zcela jistě se nestihnou vytěžit. Horníci z Dolu ČSM ve Stonavě se proto snaží do konce roku 2025 vytěžit maximum uhlí.
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “V současné době těžba probíhá ve dvou porubech, další dva se nyní připravují a jeden je dokopaný a v připravuje se tam likvidace. jedeme ve všech hlavních parametrech podle plánu, v letošním roce vytěžíme přes milion tun uhlí. Do konce roku 2025, nebo začátku roku 2026, vytěžíme celkem 3,6 milionu tun uhlí, což jsou de facto ekonomicky vytěžitelné zásoby."
Se samotnou těžbou uhlí přímo souvisí příprava jednotlivých pracovišť. Důlní kolektivy mají v podzemí přesně stanovené úlohy.
Peter Lako, zástupce vedoucího příprav, Důl ČSM, OKD: “Přidávají se rovinové tahy, respuje se dopředu, plení se zával, odebírají se lutnové tahy, abychom dokázali udržet lutnový tah a další věci spojené s těžbou. Těžební party už vesměs jenom těží. A tento postup se každý den opakuje.”
Barbora Černá Dvořáková, mluvčí OKD: “V souvislosti s pokračující těžbou přijímáme nové zaměstnance za přirozené odchody důlních pracovníků. V letošním roce jsem jich přijali už přes sto a do konce roku bychom ještě chtěli dalších 100 přijmout."
Přes množství důlní techniky a počítačů je havířina stále fyzicky velmi namáhavá práce v rizikovém prostředí.
---
Havířovská nemocnice je jednou z prvních v ČR, která si pořídila na likvidaci odpadu dekontaminační jednotku, která pracuje v kombinaci s mikrovlnným zářením. Čísla ukazují, že se jim investice do technologie vyplatila. Kraj zvažuje, zda pořídí jednotky i do dalších svých nemocnic.
Tyto pytle obsahují obvazový materiál, pleny, jednorázové pláště, obleky, dialyzační sety, či krevní vaky. A takto vypadá materiál po dekontaminaci v zařízení s mikrovlnným zářením, který z havířovské nemocnice putuje jako palivo pro cementárnu.
Stanislav Pazdera, technik Nemocnice Havířov: "Dvacet minut trvá dekontaminace, mikrovlnění. Po dokončení to samo vysype do jednoho pytle, který se vytáhne a je už to neinfekční odpad."
Data ukazují, že investice do technologie se nemocnici vyplatila.
Petr Baránek, provozně-technický náměstek Nemocnice Havířov: "Za první polovinu letošního roku Nemocnice Havířov vyprodukovala 110 775 kg nebezpečného infekčního odpadu, Z toho 89% dokážeme dát do stroje, který dokáže zdekontaminovat všechny nebezpečné vlastnosti tohoto odpadu. Tento odpad po procesu dekontaminace ztrácí 20% své hmotnosti a 80% svého objemu."
Kraj nyní zvažuje, zda dekontaminační jednotka bude v každé krajské nemocnici.
Martin Gebauer (ANO), náměstek hejtmana MSK: "Momentálně budeme instalovat dekontaminační jednotku na likvidaci nebezpečného odpadu v krnovské nemocnici. A momentálně musíme vyhodnotit ekonomiku, jestli při současných cenách energií a současných cenách likvidace nebezpečného odpadu se instalace jednotky vyplatí v ostatních nemocnicích.”
Nebezpečný odpad likvidují pomocí dekontaminační jednotky již také v nemocnici ve Frýdku-Místku.
---
V září letošního roku uplyne 100 let od vzniku Archivu města Ostravy. Za tu dobu tato instituce - jako jakási paměť města, nashromáždila kilometry archiválií. Najdete zde nejstarší dokumenty ze 14.století, kroniky městských obvodů i poslední výtisky regionálních novin.
Za dobu sta let urazil obor archivnictví velký kus cesty. Od tužky, papíru a petrolejové lampy až k modernímu digitalizování dokumentů v klimatizovaných prostorách. Přesto je ale v knihařské dílně stále potřeba mít i řemeslnou zručnost. Opravují se zde třeba kroniky.
Jakub Vaculík, knihař a restaurátor: "Velký lis na lisování, malý lis, oklepávačka, pákové nůžky a zlatící lis."
V roce 2013 archiv dokázal zdigitalizovat 1600 000 stran formátu A4. Lidé je tak mohou využívat prostřednictvím internetové archivní badatelny. Vzácným dokumentům tak nehrozí poškození ani odcizení.
Hana Šústková, ředitelka Archivu města Ostravy: "Jeho hlavním úkolem je shraňovat písemné bohatství, které se vztahuje k dějinám města Ostravy. Archiváři mají také za úkol bdít nad spisovou službou tzn. dohlížet na to, aby úředníci správně úřadovali, správně ukládali dokumenty."
V klimatizovaném trezoru se pak uchovávají ty nejvzácnější listiny na pergamenech. Nejstarší je z roku 1362, tedy z doby vlády Karla IV.
Jozef Šerka, vedoucí oddělení služeb archivu: "Tady máme listinu z roku 1426, která je zajímavá tím, že je na ní dochovaná nejstarší městská pečeť"
Archiv města Ostravy vydává také již 60.let svůj Sborník. Křest jeho 37 dílu je naplánován na přelom října a listopadu. Zásadní události uplynulého roku najdete zase v Ostravském kalendáriu.
---
