Letecká záchranná služba MS kraje měla o prodlouženém víkendu napilno. V nepřístupném terénu v Beskydech se totiž zranila turistka a bylo potřeba ji co nejšetrněji dopravit do nemocnice. Na její záchraně se podílela samozřejmě i horská služba.
Teplé podzimní počasí vylákalo do přírody na hory spoustu lidí. Bohužel na to nebude ráda vzpomínat 49letá turistka, která si vyrazila do Beskyd do okolí Malého Smrčku. Při chůzi mimo značenou turistickou trasu uklouzla na ostrých kamenech a těžce se zranila.
Lukáš Humpl, mluvčí HZS MS kraje: "Spadla při horské turistice ze skalního srázu po ostrých kamenech do koryta vyschlého potoka z výšky přibližně pěti metrů. Přivodila si poranění hlavy, dolní končetiny a páteře. Zůstala při vědomí, její stav však vyžadoval neodkladné ošetření."
Na pomoc ženě vyrazili členové horské služby na čtyřkolce a z jiné základny i terénním vozem. Terén byla natolik náročný, že kus cesty musely hlídky i pěšky.
Česlav Jadamus, Horská služba Beskydy: "První hlídka na místě zjistila, že transport pacientky by byl obtížný a proto se zavolala letecká záchranná služba, která s převozem pomohla."
Žena byla transportována do fakultní nemocnice Ostrava. V letošním roce je to v našem regionu již 26 záchrana pacienta pomocí palubního jeřábu.
David Koudelka, vedoucí lékař LZS MS kraje: "Musíme říct, že opravdu palubní jeřáb je elegantní a rychlá metoda, jak se k pacientovi dostat a jak ho transportovat z nepřístupného místa. Podíleli jsme se na zásazích, kdy lidé byli nějakým způsobem ohroženi na zdraví nebo životě."
Letecká záchranná služba se velmi osvědčila také při povodních, kdy o sto procent stoupl počet jejich vzletů.
---
Policisté apelovali na chodce, aby se za snížené viditelnosti v ranních a večerních hodinách chovali při pohybu na silnici a při jejím přecházení obezřetně. Zdůrazňovali význam reflexních prvků a lidem je i rozdávali.
Pod dozorem policistů, strážníků městské policie a zástupce BESIPU byly za úsvitu hned tři přechody pro chodce na ulici Štefánikova v Novém Jičíně. Uskutečnili tu preventivní akci zaměřenou na viditelnost.
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Upozorňujeme chodce, aby byli dobře viditelní, jelikož se nám dříve stmívá, později rozednívá, takže opravdu důležité myslet na ty reflexní prvky a mít je na sobě. Těmi reflexními prvky zvýší chodci svou viditelnost až na 200 metrů.”
anketa: chodci
“Mám reflexní prvek na aktovce a teď budu nosit i ten pásek.”
“Mám, tady na zadní kapsičce na batohu.”
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Hodně lidí má dneska na sobě tmavší oblečení a řekla bych, že je to tak půl na půl. někdo ty reflexní prvky opravdu na sobě má, jiní třeba říkají, že je mají doma, ale nenosí je, což ztrácí význam.”
Za snížené viditelnosti nebo v dešti je chodec v tmavém oblečení pro řidiče takřka neviditelný. Proto také preventisté a policisté ráno u přechodů pro chodce lidem různé reflexní prvky rozdávali.
Ilona Majorošová, preventistka MP Nový Jičín: “I pro nás je tohle prioritou, aby chodci byli vidět a aby byli v bezpečí. Samozřejmě po celý školní rok dohlížíme ráno u přechodů pro chodce, kde děti přecházejí do školy. Samozřejmě i ve školách dětem vysvětlujeme, jak důležité je být vidět, nejen v noci, ale i ve dne, a aby na sebe dávaly pozor při přecházení silnice.”
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Doporučujeme i rodičům, aby dětem pořídili reflexní prvky, třeba na batůžek, nebo máme dnes i oblečení s reflexními prvky a není to tak finančně náročné.”
Apel na podcenění vlastní viditelnosti pak během ranní preventivní akce směřoval i na lidi jezdící na kole.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Cyklisté často bývají podceňování v provozu, mnoho cyklistů používá právě kolo jako dopravní prostředek do zaměstnání v době brzkých ranních hodin. Cyklista, když není dobře nebo dostatečně osvětlen, opravdu se vystavuje velkému riziku toho, že řidič jej neuvidí včas. Samozřejmě i řidiči musí počítat s tím, že i v takovém chladnějším počasí cyklisté stále jsou v provozu.”
Zástupce BESIPU také upozornil, aby řidiči za snížené viditelnosti, pokud to stav počasí vyžaduje, zapínali i mlhovky.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Mlhová světla musí řidič užít v okamžiku, kdy je hustá mlha, sněžení nebo déšť. To zadní musí a přední může použít. Ale spousta řidičů nechává auto na automat a mnohdy ani si neuvědomí, že už je třeba snížená viditelnost nebo ta mlha opravdu je taková, že už je potřeba užít mlhovku.”
---
Moravskoslezští celníci mají za sebou několik úspěšných zátahů, díky kterým zabránili v daňových únicích. V nelegální herně zabavili výherní automaty, v prodejně objevili nejrůznější neznačené potřeby pro kuřáky a v jiném obchodě zadrželi také padělky značkových oděvů.
V říjnu během pár dní realizovali Moravskoslezští celníci akce, při kterých zabránili daňovým únikům přes 3 miliony korun. Vidíte záběry z jedné z akcí. Celníci zjistili, že na Stodolní ulici v centru Ostravy funguje nelegální herna s výherními automaty. Obsluha se nejprve snažila získat čas, aby stroje mohla vypnout a celníky nechtěla pustit dovnitř.
Zuzana Postředníková, mluvčí Celního úřadu pro MS kraj: "Přes snahu obsluhy baru a hráčů zabránit celníkům ve vstupu do nelegální herny, se celníkům nakonec podařilo do herny vstoupit a odhalit 10 herních zařízení."
Pokud vyšetřování vede až k majiteli herny, je stíhán policií, jinak je ale postižena pouze obsluha herny pokutami.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Do trestního řízení vstupuje rovněž také Policie ČR a to např. při sdělení obvinění konkrétní osobě."
Další akce se odehrála v Ostravě, tentokrát ale v Mariánských Horách, kde byly v provozovně zabaveny neoznačené náplně do elektronických cigaret, nikotinové sáčky, zahřívané tabákové výrobky a další potřeby pro kuřáky. v Orlové zabavili celníci padělky oděvů.
Zuzana Postředníková, mluvčí Celního úřadu pro MS kraj: "Šlo o zboží světoznámých značek jako Tommy Hilfiger, Burberry. Oděvy byly v hodnotě téměř 3 miliony korun."
Od začátku roku se celníkům v MS kraji podařilo zajistit přes 300 000 ks nezdaněných cigaretových výrobků. Téměř denně pak zajišťují celníci nelegální automaty. Jen v letošním roce to bylo 135 herních zařízení.
---
Frýdek-Místek spolu s historiky pátrá po osudu sošky z domu na místeckém náměstí. Zmizela zřejmě zhruba před více než sto lety. Historici podle dobových fotografií dokonce vedou debaty o tom, zda šlo o sošku Panny Marie nebo Jana Nepomuckého.
Na domě U císaře ve Frýdku-Místku je mezi okny v prvním patře prázdný výklenek. Původně zde byla soška a ještě předtím i velký kříž. Jde o jeden z nejstarších zděných domů v Místku, který datují už mapy z roku 1745.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Kříž tady býval zřejmě už v 17. a 18. století. Zmínka je, že byl obnoven kříž 1772 a zároveň zde potom byla zřízená v tom barokním období ta nika, ve které byla plastika."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "V historii města jsou stále ještě bílá místa, která jsou nepopsaná a některá mají velký význam a některá jsou spíše velmi zajímavá a budí vášnivé diskuze mezi historiky. Jednou z těchto malých záhad je, co bylo ve výklenku v domě U císaře, kde přespal císař Josef II."
Návštěvu císaře z roku 1779 dodnes připomíná zchátralá pamětní deska. V roce 1912 poškodila kříž větrná smršť a později musel být odstraněn.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "V té době zanikla vlastně i ta nika. Z neznámého důvodu majitel plastiku vyjmul, nika byla zazděná. Až při posledních opravách, to znamená na přelomu 90. let a roku 2000, byla ta nika odkryta, je obnovená a teď se bude řešit, jaká plastika se tam vrátí."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Je tady pokus o to zjistit, proč byla odstraněna z toho domu, případně kam byla přesunuta a zda to teda opravdu byla Panna Marie, nebo to byla například socha Jana Nepomuckého."
Kdo by o ztracené sošce mohl něco vědět, například z vyprávění od starších příbuzných, může se ozvat na mail .
---
Chráněné dílny Charity Opava jsou jediným zařízením, které se v našem kraji věnují likvidaci elektroodpadu. Další tohoto druhu je až v Olomouci. Po ničivých zářijových povodních jsou tak elektrospotřebiči zcela zavaleny.
Do Chráněných dílen Charity Opava po zářijových záplavách jezdí jedno nákladní auto za druhým. Vozí tady zaplavené elektrospotřebiče z celého Moravskoslezského kraje. Všude kolem jsou tak velké hromady praček, lednic, mikrovlnek a dalších zničených elektrospotřebičů.
Tomáš Schaffartzik, vedoucí Chráněných dílen Charity Opava: "Jestli my rozebereme nějakých 120 tun spotřebičů bez povodní, tak to, co tady vidíte za mnou, tak je skutečně množství, které je navíc a je to enormní množství. Předpokládáme, že zhruba do Vánoc se tady budou navážet z těch zatopených oblastí ty hromady spotřebičů."
Vše se musí uskladnit tak, aby se tam dalo hnout a také zvážit, roztřídit a rozebrat.
Tomáš Schaffartzik, vedoucí Chráněných dílen Charity Opava: “Musíme návazně domlouvat dopravu, aby se odvážely lednice, které my nezpracováváme, pomáhají nám kolegové z Charity v Hrabyni."
Než se vše ekologicky zlikviduje, bude trvat zhruba do poloviny příštího roku.
Petr Kovalčík, mistr Technických dílen: "Chlapi tady rozebírají pračky, myčky, sporáky, sušičky, trouby a podobné velká zařízení do posledního šroubku. Je to mazec, je to 3x, možná i víckrát větší příjem materiálu, který tady teď máme."
Pro chráněné dílny, které zaměstnávají téměř výhradně lidi s různými handicapy, to přináší řadu kapacitních problémů, ale také situace ohrožující zdraví. Zatopené přístroje totiž mohou nést nebezpečné infekce. Všichni proto byli očkování proti žloutence a pracují ve vinylových rukavicích.
---
Letecká záchranná služba MS kraje měla o prodlouženém víkendu napilno. V nepřístupném terénu v Beskydech se totiž zranila turistka a bylo potřeba ji co nejšetrněji dopravit do nemocnice. Na její záchraně se podílela samozřejmě i horská služba.
Teplé podzimní počasí vylákalo do přírody na hory spoustu lidí. Bohužel na to nebude ráda vzpomínat 49letá turistka, která si vyrazila do Beskyd do okolí Malého Smrčku. Při chůzi mimo značenou turistickou trasu uklouzla na ostrých kamenech a těžce se zranila.
Lukáš Humpl, mluvčí HZS MS kraje: "Spadla při horské turistice ze skalního srázu po ostrých kamenech do koryta vyschlého potoka z výšky přibližně pěti metrů. Přivodila si poranění hlavy, dolní končetiny a páteře. Zůstala při vědomí, její stav však vyžadoval neodkladné ošetření."
Na pomoc ženě vyrazili členové horské služby na čtyřkolce a z jiné základny i terénním vozem. Terén byla natolik náročný, že kus cesty musely hlídky i pěšky.
Česlav Jadamus, Horská služba Beskydy: "První hlídka na místě zjistila, že transport pacientky by byl obtížný a proto se zavolala letecká záchranná služba, která s převozem pomohla."
Žena byla transportována do fakultní nemocnice Ostrava. V letošním roce je to v našem regionu již 26 záchrana pacienta pomocí palubního jeřábu.
David Koudelka, vedoucí lékař LZS MS kraje: "Musíme říct, že opravdu palubní jeřáb je elegantní a rychlá metoda, jak se k pacientovi dostat a jak ho transportovat z nepřístupného místa. Podíleli jsme se na zásazích, kdy lidé byli nějakým způsobem ohroženi na zdraví nebo životě."
Letecká záchranná služba se velmi osvědčila také při povodních, kdy o sto procent stoupl počet jejich vzletů.
---
Policisté apelovali na chodce, aby se za snížené viditelnosti v ranních a večerních hodinách chovali při pohybu na silnici a při jejím přecházení obezřetně. Zdůrazňovali význam reflexních prvků a lidem je i rozdávali.
Pod dozorem policistů, strážníků městské policie a zástupce BESIPU byly za úsvitu hned tři přechody pro chodce na ulici Štefánikova v Novém Jičíně. Uskutečnili tu preventivní akci zaměřenou na viditelnost.
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Upozorňujeme chodce, aby byli dobře viditelní, jelikož se nám dříve stmívá, později rozednívá, takže opravdu důležité myslet na ty reflexní prvky a mít je na sobě. Těmi reflexními prvky zvýší chodci svou viditelnost až na 200 metrů.”
anketa: chodci
“Mám reflexní prvek na aktovce a teď budu nosit i ten pásek.”
“Mám, tady na zadní kapsičce na batohu.”
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Hodně lidí má dneska na sobě tmavší oblečení a řekla bych, že je to tak půl na půl. někdo ty reflexní prvky opravdu na sobě má, jiní třeba říkají, že je mají doma, ale nenosí je, což ztrácí význam.”
Za snížené viditelnosti nebo v dešti je chodec v tmavém oblečení pro řidiče takřka neviditelný. Proto také preventisté a policisté ráno u přechodů pro chodce lidem různé reflexní prvky rozdávali.
Ilona Majorošová, preventistka MP Nový Jičín: “I pro nás je tohle prioritou, aby chodci byli vidět a aby byli v bezpečí. Samozřejmě po celý školní rok dohlížíme ráno u přechodů pro chodce, kde děti přecházejí do školy. Samozřejmě i ve školách dětem vysvětlujeme, jak důležité je být vidět, nejen v noci, ale i ve dne, a aby na sebe dávaly pozor při přecházení silnice.”
Darina Veselá, PČR ÚO Nový Jičín, oddělení prevence: “Doporučujeme i rodičům, aby dětem pořídili reflexní prvky, třeba na batůžek, nebo máme dnes i oblečení s reflexními prvky a není to tak finančně náročné.”
Apel na podcenění vlastní viditelnosti pak během ranní preventivní akce směřoval i na lidi jezdící na kole.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Cyklisté často bývají podceňování v provozu, mnoho cyklistů používá právě kolo jako dopravní prostředek do zaměstnání v době brzkých ranních hodin. Cyklista, když není dobře nebo dostatečně osvětlen, opravdu se vystavuje velkému riziku toho, že řidič jej neuvidí včas. Samozřejmě i řidiči musí počítat s tím, že i v takovém chladnějším počasí cyklisté stále jsou v provozu.”
Zástupce BESIPU také upozornil, aby řidiči za snížené viditelnosti, pokud to stav počasí vyžaduje, zapínali i mlhovky.
Pavel Blahut, krajský koordinátor BESIP: “Mlhová světla musí řidič užít v okamžiku, kdy je hustá mlha, sněžení nebo déšť. To zadní musí a přední může použít. Ale spousta řidičů nechává auto na automat a mnohdy ani si neuvědomí, že už je třeba snížená viditelnost nebo ta mlha opravdu je taková, že už je potřeba užít mlhovku.”
---
Moravskoslezští celníci mají za sebou několik úspěšných zátahů, díky kterým zabránili v daňových únicích. V nelegální herně zabavili výherní automaty, v prodejně objevili nejrůznější neznačené potřeby pro kuřáky a v jiném obchodě zadrželi také padělky značkových oděvů.
V říjnu během pár dní realizovali Moravskoslezští celníci akce, při kterých zabránili daňovým únikům přes 3 miliony korun. Vidíte záběry z jedné z akcí. Celníci zjistili, že na Stodolní ulici v centru Ostravy funguje nelegální herna s výherními automaty. Obsluha se nejprve snažila získat čas, aby stroje mohla vypnout a celníky nechtěla pustit dovnitř.
Zuzana Postředníková, mluvčí Celního úřadu pro MS kraj: "Přes snahu obsluhy baru a hráčů zabránit celníkům ve vstupu do nelegální herny, se celníkům nakonec podařilo do herny vstoupit a odhalit 10 herních zařízení."
Pokud vyšetřování vede až k majiteli herny, je stíhán policií, jinak je ale postižena pouze obsluha herny pokutami.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Do trestního řízení vstupuje rovněž také Policie ČR a to např. při sdělení obvinění konkrétní osobě."
Další akce se odehrála v Ostravě, tentokrát ale v Mariánských Horách, kde byly v provozovně zabaveny neoznačené náplně do elektronických cigaret, nikotinové sáčky, zahřívané tabákové výrobky a další potřeby pro kuřáky. v Orlové zabavili celníci padělky oděvů.
Zuzana Postředníková, mluvčí Celního úřadu pro MS kraj: "Šlo o zboží světoznámých značek jako Tommy Hilfiger, Burberry. Oděvy byly v hodnotě téměř 3 miliony korun."
Od začátku roku se celníkům v MS kraji podařilo zajistit přes 300 000 ks nezdaněných cigaretových výrobků. Téměř denně pak zajišťují celníci nelegální automaty. Jen v letošním roce to bylo 135 herních zařízení.
---
Frýdek-Místek spolu s historiky pátrá po osudu sošky z domu na místeckém náměstí. Zmizela zřejmě zhruba před více než sto lety. Historici podle dobových fotografií dokonce vedou debaty o tom, zda šlo o sošku Panny Marie nebo Jana Nepomuckého.
Na domě U císaře ve Frýdku-Místku je mezi okny v prvním patře prázdný výklenek. Původně zde byla soška a ještě předtím i velký kříž. Jde o jeden z nejstarších zděných domů v Místku, který datují už mapy z roku 1745.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "Kříž tady býval zřejmě už v 17. a 18. století. Zmínka je, že byl obnoven kříž 1772 a zároveň zde potom byla zřízená v tom barokním období ta nika, ve které byla plastika."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "V historii města jsou stále ještě bílá místa, která jsou nepopsaná a některá mají velký význam a některá jsou spíše velmi zajímavá a budí vášnivé diskuze mezi historiky. Jednou z těchto malých záhad je, co bylo ve výklenku v domě U císaře, kde přespal císař Josef II."
Návštěvu císaře z roku 1779 dodnes připomíná zchátralá pamětní deska. V roce 1912 poškodila kříž větrná smršť a později musel být odstraněn.
Jaromír Polášek, historik Muzea Beskyd: "V té době zanikla vlastně i ta nika. Z neznámého důvodu majitel plastiku vyjmul, nika byla zazděná. Až při posledních opravách, to znamená na přelomu 90. let a roku 2000, byla ta nika odkryta, je obnovená a teď se bude řešit, jaká plastika se tam vrátí."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Je tady pokus o to zjistit, proč byla odstraněna z toho domu, případně kam byla přesunuta a zda to teda opravdu byla Panna Marie, nebo to byla například socha Jana Nepomuckého."
Kdo by o ztracené sošce mohl něco vědět, například z vyprávění od starších příbuzných, může se ozvat na mail .
---
Chráněné dílny Charity Opava jsou jediným zařízením, které se v našem kraji věnují likvidaci elektroodpadu. Další tohoto druhu je až v Olomouci. Po ničivých zářijových povodních jsou tak elektrospotřebiči zcela zavaleny.
Do Chráněných dílen Charity Opava po zářijových záplavách jezdí jedno nákladní auto za druhým. Vozí tady zaplavené elektrospotřebiče z celého Moravskoslezského kraje. Všude kolem jsou tak velké hromady praček, lednic, mikrovlnek a dalších zničených elektrospotřebičů.
Tomáš Schaffartzik, vedoucí Chráněných dílen Charity Opava: "Jestli my rozebereme nějakých 120 tun spotřebičů bez povodní, tak to, co tady vidíte za mnou, tak je skutečně množství, které je navíc a je to enormní množství. Předpokládáme, že zhruba do Vánoc se tady budou navážet z těch zatopených oblastí ty hromady spotřebičů."
Vše se musí uskladnit tak, aby se tam dalo hnout a také zvážit, roztřídit a rozebrat.
Tomáš Schaffartzik, vedoucí Chráněných dílen Charity Opava: “Musíme návazně domlouvat dopravu, aby se odvážely lednice, které my nezpracováváme, pomáhají nám kolegové z Charity v Hrabyni."
Než se vše ekologicky zlikviduje, bude trvat zhruba do poloviny příštího roku.
Petr Kovalčík, mistr Technických dílen: "Chlapi tady rozebírají pračky, myčky, sporáky, sušičky, trouby a podobné velká zařízení do posledního šroubku. Je to mazec, je to 3x, možná i víckrát větší příjem materiálu, který tady teď máme."
Pro chráněné dílny, které zaměstnávají téměř výhradně lidi s různými handicapy, to přináší řadu kapacitních problémů, ale také situace ohrožující zdraví. Zatopené přístroje totiž mohou nést nebezpečné infekce. Všichni proto byli očkování proti žloutence a pracují ve vinylových rukavicích.
---
