V pondělí jsme vás informovali o nouzovém přistání balónu v Ostravě, který vítr zahnal nad zástavbu v centru. Při pokusech o přistání balón protrhla větev stromu a později narazil do budovy školy. Nyní se nám podařilo natočit rozhovor s jedním z pasažérů tohoto letu.
Dramatický let balónu nad centrem Ostravy sledovalo v neděli v podvečer mnoho lidí. Je tak přesně zaznamenán náraz do školy u krajského úřadu. Nám se podařilo spojit i s jedním s pasažérů. Let balónem byl dárek k narozeninám.
pasažér balónu: "Pilot celou dobu dával plyn, jde to vidět i na videích a ten balon pořád klesal, pořád. Já nevím, tam byla nějaká tlaková níže, já nevím. Sjel dolů a jak škrtnul o tu rýnu tak to zvednul a řekl bohužel, tady nikde nemůžeme přistát, není to tady vhodné."
Balón prý startoval poměrně pozdě v půl šesté odpoledne a v průběhu letu se otočil vítr. Ten ho pak hnal do obydlené části města, kde se nedařilo přistát. Řídící věž na letišti navíc pilotovi přikázala letět nízko, protože se blíží dopravní letadlo.
pasažér balónu: "Zapadalo slunce a on měl obavu, že za tmy nikde nepřistane, takže nejdřív zkoušel parkoviště u Kauflandu a viděl, že mu to nevyjde a pak ještě u té sociálky mezi baráky se snažil přistát a narazil do stromu, který balon prorazil. "
Vítr nakonec balón nasměroval do Mariánských Hor na pole, kde přiběhli policisté.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Velké poděkování si samozřejmě zaslouží policisté z oddělení hlídkové služby, kteří ihned po oznámení perfektně reagovali."
Zatímco policisty nyní čeká odměna, postup pilota, který má údajně za sebou 600 letů, budou nyní prověřovat letečtí inspektoři.
---
Zídka na Máchově ulici v Novém Jičíně, na které je sgrafito s dětskými motivy ze šedesátých let, se bude bourat. Nicméně samotná mozaika bude po dohodě s majitelem pozemku zachráněna, a to za podpory města i kraje.
Mozaika na zídce na Máchově ulici v Novém Jičíně není kulturní památkou, nicméně patří do souboru děl z období socialismu, které lze dle historiků umění považovat za poměrně výjimečný doklad doby. Majitel pozemku zde nyní realizuje novou výstavbu, přestože stěna bude zbourána, sgrafito se podaří zachránit a přestěhovat o pár metrů dále.
Autorem sgrafita je Otakar Schindler, vytvořil jej v roce 1967. Vzniklo na stěně budovy kočárkárny tehdejších jeslí, čemuž odpovídá zobrazené téma dětí.
Toto sgrafito, řekněme znovuobjevil pedagog Jakub Ivánek, člen okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu, který mapuje výtvarná díla ve veřejném prostoru vzniklá ve druhé polovině 20. století.
Michal Uhlár, majitel pozemku: “Pan Ivánek je iniciátor celé této akce. První komunikace s ním o záchraně této stěny byla někdy před pěti lety, kdy jsem mu slíbil, že tu zeď ponechám, aby bylo možné ji zachránit. Nyní už se pracuje na tom přemístění.”
Josef Červinka, restaurátor: “Transfer patří k jedněm z nejriskantnějších kroků při restaurování, zde se jde opravdu do velkého rizika a může nastat i to, že dojde k drobným ztrátám na tom artefaktu.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Já považuji skoro za zázrak, že se nakonec podařilo dosáhnout toho, že dojde k záchraně tohoto díla.”
Na přesun mozaiky, který potrvá zhruba dva měsíce, přispělo město 450 tisíci korunami, dalších 400 tisíc přidal Moravskoslezský kraj.
---
Umělá inteligence v endoskopii a další novinky z oblasti moderních technologií při léčbě a diagnostice. To byla hlavní témata dalšího ročníku Beskydského endoskopického workshopu, který už léta vzdělává lékaře a sestry z celé České republiky. Letos opět nechyběl ani důraz na prevenci.
Do Nemocnice ve Frýdku-Místku se sjelo na 70 lékařů a sester. Specialisté na endoskopii z celé země si zde vyměňovali zkušenosti a sbírali nové poznatky na Beskydském endoskopickém workshopu.
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Letos se scházíme posedmnácté a zaměřili jsme se na novinky v léčebné endoskopii. Jednak jsou to novinky v léčbě a diagnostice nádorů tlustého střeva s pomocí umělé inteligence a možnostech léčby."
Workshop obecně představuje, jak velký pokrok udělala digestivní endoskopie v posledních letech.
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My už jsme měli přednáškový program, kde zazněly čtyři přednášky. A nyní bude ošetřeno ještě 5 pacientů v samostatných výkonech, které jsou jednak přenášeny do jedné místnosti. A jednak i lékaři jsou přítomni u toho výkonu. Takže mohou některé tipy si sdělit během toho výkonu. Což si myslím, že je důležité pro tu každodenní praxi."
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Například je to v oblasti takzvané pankreatobiliární endoskopie, která se zabývá endoskoskopií žlučových cest a slinivky břišní. A právě tento sál, na kterém jsme a který je zde úplně nový, ukazuje, jaké endoskopisté složitými postupy dosahují maximálně efektivních diagnóz a terapií pro pacienty s onemocněním této oblasti."
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Kombinuje jednotlivé techniky. Rentgen, endoskopii a endosonografii do jednoho prostoru. Kde ten vyšetřující endoskopista na základě kombinovaných informací může pak rozhodnout o léčbě během toho jednoho výkonu."
Beskydské gastrocentrum provede ročně na 5 tisíc endoskopií. Nový sál bude pomáhat až šesti stovkám pacientů. Zároveň je důležité neustále zvyšovat povědomí o prevenci.
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "V České republice máme velice úspěšný program screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku, jehož je endoskopie základním pilířem. A který má vynikající výsledky ve srovnání na celém světě."
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Každý člověk v padesáti letech by měl absolvovat kolposkopické vyšetření a v případě, že to vyšetření je negativní, předpokládáme, že je 10 až 15 let ochráněn před nádorem tlustého střeva."
Lékaři zároveň připravují nový program na vyhledávání častých nádorů slinivky břišní u pacientů s vysokým rizikem.
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "V České republice onemocní ročně asi 2 500 nemocných s karcinomem pankreatu. Z nich asi 10 až 15 procent tvoří ti nemocní, kteří mají vysoké riziko. Například mají nějaký gen, který je ohrožuje. A pokud my tyto nemocné budeme v jednoročních intervalech speciálními metodami vyšetřovat, tak můžeme až desetinásobně prodloužit jejich život."
Rakovina slinivky má totiž až 95procentní úmrtnost, protože je velmi těžce odhalitelná.
---
Lidé v Havířově mohli v anketě hlasovat, zda chtějí na náměstí Republiky v centru města zachovat jeho dominantu kyvadlo. Výsledky jsou více než jednoznačné. Občané si kyvadlo již nepřejí.
Od roku 2007 stojí na náměstí Republiky v Havířově brána s kyvadlem a pramenem. Celý prvek je ale nefunkční a lidé se neustále dotazovali, co s tím bude město dělat. Radnice, jelikož připravuje celou revitalizaci náměstí, nechala o osudu kyvadla hlasovat.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "My jsme chtěli znát názor občanů, abychom mohli postupovat v dalších úpravách a přemýšlení o revitalizaci náměstí Republiky. 81% lidí je pro odstranění kyvadla, 19% pro zachování. Pro nás je to dobrý signál, se kterým můžeme pracovat dál v rámci přípravy studie a přemýšlíme, jakým způsobem k tomu přistoupit."
anketa: "Mě se to líbí z toho důvodu, jako ten symbol strážce času a pramene, ale ten tu právě netryská a mě na tom mrzí to, že to je nefunkční, že to je právě o to víc terčem posměchu, ale že to je vždy jednoduché řešení, něco zbourat.”
anketa: “Já s tím naprosto souhlasím a také jsem hlasovala, aby bylo kyvadlo odstraněno, jelikož si myslím, že by se to náměstí dalo zvelebit určitě nějakým lepším způsobem."
Celkem se do ankety zapojilo 3403 lidí. Pro odstranění hlasovalo 2750 z nich.
---
V Opavě slavnostně otevřeli nové integrované hřiště, jediné svého druhu v Česku. Společně se na něm mohou bavit zdravé děti s hendikepovanými. Vyrostlo mezi bytovými domy v blízkosti Základní školy pro tělesně postižené na ulici Dostojevského.
Opava má jedinečné integrované dětské hřiště pro společné radovánky zdravých a hendikepovaných dětí. Jako první si ho při slavnostním otevření vyzkoušely děti Základní školy pro tělesně postižené na Dostojevského ulici, která je pár metrů od něj.
Pavel Carbol, předseda OPBB z.s., iniciátor projektu: “Jsem až dojatý. Opravdu jak se říká chlapsky přiznám, že i slzička mi ukápla. Když vidím tu radost těch dětí, že to využívají."
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Jsme za něj moc rádi, protože to bylo z iniciativy občanů. Vzešel tento nápad z Nápadů pro Opavu právě ve spolupráci s hendikepovanými. Takže máme strašnou radost, že něco takového je."
Jde o projekt třívěžového herního prvku, který má z obou stran nájezdy pro děti na vozíčku, které mohou využívat i maminky s kočárky. Na hřišti je klouzačka, prolézačka, bubínky, braillovo písmo a nechybí ani motorické prvky.
Aleš Brückner, majitel realizační firmy: “Podle nás je toto hřiště opravdu jedinečné. Je jediné v ČR tohoto typu. Vozíček elektrický i s dítětem má kolem 80 až 100 kilo, takže jsou tam větší dimenze a je to určitě bytelnější hřiště než klasické hřiště pro děti, které mají do 30 kilo.”
Opava chce hledat další lokality pro integrovaná hřiště. V budoucnu by tak mohla vzniknout i v jiných částech města.
---
Nejvyšší bod Lysé hory, která patří mezi nejnavštěvovanější vrcholy Beskyd, prošel v minulých dnech první etapou plánovaných úprav. Dobrovolníci tam vybudovali štětový chodník, aby se k vrcholu dostali i lidé s kočárky nebo různě hendikepovaní.
Úpravami prochází nejvyšší místo Lysé hory. Přístup na plochu u obelisku je totiž dobře schůdný jen pro fyzicky zdatné jedince. Těm ostatním pohyb komplikují nerovné kameny a kusy betonu. Dobrovolníci to chtějí změnit.
Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: “Snažíme se tady udělat kus chodníku, který tady podle nás chyběl. Jak si můžete všimnout, tak je tady spousta vylitých kusů betonu, který chceme odstranit a chtěli bychom, ať se tady z toho vrcholu stane důstojné místo.”
Anketa, turisté: “Jsme z Hranic na Moravě a určitě to oceňujeme, že se tady nachází takoví lidé, kteří jsou ochotni ve svém volném čase udělat takovou dobročinnou věc. Sami vidíte, že tady chodí lidé s kočárky, s malými dětmi, tak určitě všichni ocení, že se tady udělá lepší přístupová cesta.”
"Já myslím, že to je dobře. Ještě bych to upravil tam nahoře u kamene."
Nový chodník je štětovaný z kamenů posbíraných v okolí.
František Herbich, kameník: “Štětovaná cesta se musí skládat z kamenů, které do sebe zapadnou podobně jako klenba. Důležitý prvek je obruba, kterou jsme tady museli kvůli zvýšenému profilu zhotovit formou suché zdi. Vyžaduje to určité zkušenosti.”
Také do dalších etap úpravy vrcholu Lysé hory se opět budou moci zapojit dobrovolníci, kteří budou ochotni přiložit ruku k dílu.
---
V pondělí jsme vás informovali o nouzovém přistání balónu v Ostravě, který vítr zahnal nad zástavbu v centru. Při pokusech o přistání balón protrhla větev stromu a později narazil do budovy školy. Nyní se nám podařilo natočit rozhovor s jedním z pasažérů tohoto letu.
Dramatický let balónu nad centrem Ostravy sledovalo v neděli v podvečer mnoho lidí. Je tak přesně zaznamenán náraz do školy u krajského úřadu. Nám se podařilo spojit i s jedním s pasažérů. Let balónem byl dárek k narozeninám.
pasažér balónu: "Pilot celou dobu dával plyn, jde to vidět i na videích a ten balon pořád klesal, pořád. Já nevím, tam byla nějaká tlaková níže, já nevím. Sjel dolů a jak škrtnul o tu rýnu tak to zvednul a řekl bohužel, tady nikde nemůžeme přistát, není to tady vhodné."
Balón prý startoval poměrně pozdě v půl šesté odpoledne a v průběhu letu se otočil vítr. Ten ho pak hnal do obydlené části města, kde se nedařilo přistát. Řídící věž na letišti navíc pilotovi přikázala letět nízko, protože se blíží dopravní letadlo.
pasažér balónu: "Zapadalo slunce a on měl obavu, že za tmy nikde nepřistane, takže nejdřív zkoušel parkoviště u Kauflandu a viděl, že mu to nevyjde a pak ještě u té sociálky mezi baráky se snažil přistát a narazil do stromu, který balon prorazil. "
Vítr nakonec balón nasměroval do Mariánských Hor na pole, kde přiběhli policisté.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Velké poděkování si samozřejmě zaslouží policisté z oddělení hlídkové služby, kteří ihned po oznámení perfektně reagovali."
Zatímco policisty nyní čeká odměna, postup pilota, který má údajně za sebou 600 letů, budou nyní prověřovat letečtí inspektoři.
---
Zídka na Máchově ulici v Novém Jičíně, na které je sgrafito s dětskými motivy ze šedesátých let, se bude bourat. Nicméně samotná mozaika bude po dohodě s majitelem pozemku zachráněna, a to za podpory města i kraje.
Mozaika na zídce na Máchově ulici v Novém Jičíně není kulturní památkou, nicméně patří do souboru děl z období socialismu, které lze dle historiků umění považovat za poměrně výjimečný doklad doby. Majitel pozemku zde nyní realizuje novou výstavbu, přestože stěna bude zbourána, sgrafito se podaří zachránit a přestěhovat o pár metrů dále.
Autorem sgrafita je Otakar Schindler, vytvořil jej v roce 1967. Vzniklo na stěně budovy kočárkárny tehdejších jeslí, čemuž odpovídá zobrazené téma dětí.
Toto sgrafito, řekněme znovuobjevil pedagog Jakub Ivánek, člen okrašlovacího spolku Za krásnou Ostravu, který mapuje výtvarná díla ve veřejném prostoru vzniklá ve druhé polovině 20. století.
Michal Uhlár, majitel pozemku: “Pan Ivánek je iniciátor celé této akce. První komunikace s ním o záchraně této stěny byla někdy před pěti lety, kdy jsem mu slíbil, že tu zeď ponechám, aby bylo možné ji zachránit. Nyní už se pracuje na tom přemístění.”
Josef Červinka, restaurátor: “Transfer patří k jedněm z nejriskantnějších kroků při restaurování, zde se jde opravdu do velkého rizika a může nastat i to, že dojde k drobným ztrátám na tom artefaktu.”
Ondřej Syrovátka (ZELENÍ), 1. místostarosta Nového Jičína: “Já považuji skoro za zázrak, že se nakonec podařilo dosáhnout toho, že dojde k záchraně tohoto díla.”
Na přesun mozaiky, který potrvá zhruba dva měsíce, přispělo město 450 tisíci korunami, dalších 400 tisíc přidal Moravskoslezský kraj.
---
Umělá inteligence v endoskopii a další novinky z oblasti moderních technologií při léčbě a diagnostice. To byla hlavní témata dalšího ročníku Beskydského endoskopického workshopu, který už léta vzdělává lékaře a sestry z celé České republiky. Letos opět nechyběl ani důraz na prevenci.
Do Nemocnice ve Frýdku-Místku se sjelo na 70 lékařů a sester. Specialisté na endoskopii z celé země si zde vyměňovali zkušenosti a sbírali nové poznatky na Beskydském endoskopickém workshopu.
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Letos se scházíme posedmnácté a zaměřili jsme se na novinky v léčebné endoskopii. Jednak jsou to novinky v léčbě a diagnostice nádorů tlustého střeva s pomocí umělé inteligence a možnostech léčby."
Workshop obecně představuje, jak velký pokrok udělala digestivní endoskopie v posledních letech.
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "My už jsme měli přednáškový program, kde zazněly čtyři přednášky. A nyní bude ošetřeno ještě 5 pacientů v samostatných výkonech, které jsou jednak přenášeny do jedné místnosti. A jednak i lékaři jsou přítomni u toho výkonu. Takže mohou některé tipy si sdělit během toho výkonu. Což si myslím, že je důležité pro tu každodenní praxi."
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "Například je to v oblasti takzvané pankreatobiliární endoskopie, která se zabývá endoskoskopií žlučových cest a slinivky břišní. A právě tento sál, na kterém jsme a který je zde úplně nový, ukazuje, jaké endoskopisté složitými postupy dosahují maximálně efektivních diagnóz a terapií pro pacienty s onemocněním této oblasti."
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Kombinuje jednotlivé techniky. Rentgen, endoskopii a endosonografii do jednoho prostoru. Kde ten vyšetřující endoskopista na základě kombinovaných informací může pak rozhodnout o léčbě během toho jednoho výkonu."
Beskydské gastrocentrum provede ročně na 5 tisíc endoskopií. Nový sál bude pomáhat až šesti stovkám pacientů. Zároveň je důležité neustále zvyšovat povědomí o prevenci.
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "V České republice máme velice úspěšný program screeningu nádorů tlustého střeva a konečníku, jehož je endoskopie základním pilířem. A který má vynikající výsledky ve srovnání na celém světě."
Petr Vítek, primář interního oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku: "Každý člověk v padesáti letech by měl absolvovat kolposkopické vyšetření a v případě, že to vyšetření je negativní, předpokládáme, že je 10 až 15 let ochráněn před nádorem tlustého střeva."
Lékaři zároveň připravují nový program na vyhledávání častých nádorů slinivky břišní u pacientů s vysokým rizikem.
Ondřej Urban, předseda České gastroenterologické společnosti: "V České republice onemocní ročně asi 2 500 nemocných s karcinomem pankreatu. Z nich asi 10 až 15 procent tvoří ti nemocní, kteří mají vysoké riziko. Například mají nějaký gen, který je ohrožuje. A pokud my tyto nemocné budeme v jednoročních intervalech speciálními metodami vyšetřovat, tak můžeme až desetinásobně prodloužit jejich život."
Rakovina slinivky má totiž až 95procentní úmrtnost, protože je velmi těžce odhalitelná.
---
Lidé v Havířově mohli v anketě hlasovat, zda chtějí na náměstí Republiky v centru města zachovat jeho dominantu kyvadlo. Výsledky jsou více než jednoznačné. Občané si kyvadlo již nepřejí.
Od roku 2007 stojí na náměstí Republiky v Havířově brána s kyvadlem a pramenem. Celý prvek je ale nefunkční a lidé se neustále dotazovali, co s tím bude město dělat. Radnice, jelikož připravuje celou revitalizaci náměstí, nechala o osudu kyvadla hlasovat.
Bohuslav Niemiec (KDU-ČSL), náměstek primátora: "My jsme chtěli znát názor občanů, abychom mohli postupovat v dalších úpravách a přemýšlení o revitalizaci náměstí Republiky. 81% lidí je pro odstranění kyvadla, 19% pro zachování. Pro nás je to dobrý signál, se kterým můžeme pracovat dál v rámci přípravy studie a přemýšlíme, jakým způsobem k tomu přistoupit."
anketa: "Mě se to líbí z toho důvodu, jako ten symbol strážce času a pramene, ale ten tu právě netryská a mě na tom mrzí to, že to je nefunkční, že to je právě o to víc terčem posměchu, ale že to je vždy jednoduché řešení, něco zbourat.”
anketa: “Já s tím naprosto souhlasím a také jsem hlasovala, aby bylo kyvadlo odstraněno, jelikož si myslím, že by se to náměstí dalo zvelebit určitě nějakým lepším způsobem."
Celkem se do ankety zapojilo 3403 lidí. Pro odstranění hlasovalo 2750 z nich.
---
V Opavě slavnostně otevřeli nové integrované hřiště, jediné svého druhu v Česku. Společně se na něm mohou bavit zdravé děti s hendikepovanými. Vyrostlo mezi bytovými domy v blízkosti Základní školy pro tělesně postižené na ulici Dostojevského.
Opava má jedinečné integrované dětské hřiště pro společné radovánky zdravých a hendikepovaných dětí. Jako první si ho při slavnostním otevření vyzkoušely děti Základní školy pro tělesně postižené na Dostojevského ulici, která je pár metrů od něj.
Pavel Carbol, předseda OPBB z.s., iniciátor projektu: “Jsem až dojatý. Opravdu jak se říká chlapsky přiznám, že i slzička mi ukápla. Když vidím tu radost těch dětí, že to využívají."
Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy: “Jsme za něj moc rádi, protože to bylo z iniciativy občanů. Vzešel tento nápad z Nápadů pro Opavu právě ve spolupráci s hendikepovanými. Takže máme strašnou radost, že něco takového je."
Jde o projekt třívěžového herního prvku, který má z obou stran nájezdy pro děti na vozíčku, které mohou využívat i maminky s kočárky. Na hřišti je klouzačka, prolézačka, bubínky, braillovo písmo a nechybí ani motorické prvky.
Aleš Brückner, majitel realizační firmy: “Podle nás je toto hřiště opravdu jedinečné. Je jediné v ČR tohoto typu. Vozíček elektrický i s dítětem má kolem 80 až 100 kilo, takže jsou tam větší dimenze a je to určitě bytelnější hřiště než klasické hřiště pro děti, které mají do 30 kilo.”
Opava chce hledat další lokality pro integrovaná hřiště. V budoucnu by tak mohla vzniknout i v jiných částech města.
---
Nejvyšší bod Lysé hory, která patří mezi nejnavštěvovanější vrcholy Beskyd, prošel v minulých dnech první etapou plánovaných úprav. Dobrovolníci tam vybudovali štětový chodník, aby se k vrcholu dostali i lidé s kočárky nebo různě hendikepovaní.
Úpravami prochází nejvyšší místo Lysé hory. Přístup na plochu u obelisku je totiž dobře schůdný jen pro fyzicky zdatné jedince. Těm ostatním pohyb komplikují nerovné kameny a kusy betonu. Dobrovolníci to chtějí změnit.
Vít Březina, předseda spolku Beskydhost: “Snažíme se tady udělat kus chodníku, který tady podle nás chyběl. Jak si můžete všimnout, tak je tady spousta vylitých kusů betonu, který chceme odstranit a chtěli bychom, ať se tady z toho vrcholu stane důstojné místo.”
Anketa, turisté: “Jsme z Hranic na Moravě a určitě to oceňujeme, že se tady nachází takoví lidé, kteří jsou ochotni ve svém volném čase udělat takovou dobročinnou věc. Sami vidíte, že tady chodí lidé s kočárky, s malými dětmi, tak určitě všichni ocení, že se tady udělá lepší přístupová cesta.”
"Já myslím, že to je dobře. Ještě bych to upravil tam nahoře u kamene."
Nový chodník je štětovaný z kamenů posbíraných v okolí.
František Herbich, kameník: “Štětovaná cesta se musí skládat z kamenů, které do sebe zapadnou podobně jako klenba. Důležitý prvek je obruba, kterou jsme tady museli kvůli zvýšenému profilu zhotovit formou suché zdi. Vyžaduje to určité zkušenosti.”
Také do dalších etap úpravy vrcholu Lysé hory se opět budou moci zapojit dobrovolníci, kteří budou ochotni přiložit ruku k dílu.
---
