Městská policie Ostrava slavnostně ukončila stý rekvalifikační kurz pro zájemce o práci strážníka. Za celou historii kurzů absolvovalo vzdělávací proces přes 7200 strážníků. Kurzy absolvují strážníci nejen z MS, ale také Olomouckého a Zlínského kraje.
MPO má od roku 2006 akreditaci pro školení strážníků. Kurzy jsou buď rekvalifikační nebo prolongační.
Miroslav Plaček, ředitel MPO: „Pro to, aby strážník mohl projít tímto rekvalifikačním kurzem, musí projít školením platné legislativy, kurzem sebeobrany, taktiky zákroků, policejní etiky, střelecké přípravy a zakončí to samozřejmě zkouškou před komisí z ministerstva vnitra.“
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: „Městská policie už dnes dosáhla takové úrovně, že by si zasloužila ještě větší pozornost státu. Chtěli bychom přenastavit ty podmínky, které jsou dnes mezi státní a městskou policií tak, aby si byly tyto dvě složky schopné konkurovat.“
Přestože kurzy prošlo už 7223 strážníků, konkrétně stavy v Ostravě ještě stále nejsou naplněny.
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: „Nabíráme, sháníme, nemáme plný stav. Nemáme tedy ani nějaký dramatický podstav, bavíme se o tom, že nám chybí zhruba 30 až 40 lidí. Je to i tím, že ta konkurence na trhu práce je obrovská.“
Dobrou zprávou je, že kdo projde tímto rekvalifikačním kurzem, u závěrečných zkoušek většinou nemá problém uspět.
Miroslav Plaček, ředitel MPO: „Těch strážníků, kteří neprošli, je opravdu málo, myslím, že se pohybujeme někde do deseti procent.“
---
Nemilosrdnými demolicemi pokračuje likvidace černouhelného Dolu Lazy v Orlové. K zemi se postupně poroučí jedna budova za druhou, aby areál v budoucnu našel úplně jiné využití.
Takový pohled na Důl Lazy v Orlové bude už brzy minulostí. Z horizontu totiž zmizí všechny objekty. Jedinou výjimkou bude ocelová těžní věž. Ta bude připomínat někdejší těžbu černého uhlí. Dohodli se na tom těžaři z Diama s památkáři.
Miloš Matěj, památkář NPÚ Ostrava: “Za památkový ústav jsme provedli podrobnou prohlídku všech areálů, které patří do útlumu uhelného hornictví a několik objektů a zařízení, včetně těžních věží navrhujeme za kulturní památky. Těch důvodů může být více, konkrétně v případě Lazů jsme chtěli, aby byla alespoň nějaká připomínka toho, že ten důl tam kdysi existoval.”
V současné době finišují práce na zásypech důlních jam a souběžně už probíhají demolice povrchových objektů.
Jiří Golasowski, náměstek pro výrobu a ekologii, DIAMO: “Ty práce po ukončení té likvidace důlní části budou pokračovat podle harmonogramu určitě přes rok 2025, protože ten areál Dolu Lazy Je poměrně velký. V současné době se soustředíme na demolice vyloženě objektů povrchových, které jsou v ochranném pásmu jámy. Takto nám to ukládá báňský předpis.”
K zemi se nakonec bude poroučet i vysoká betonová věž skipu. Zda bude odstřelena, nebo postupně rozebrána, ještě není rozhodnuto.
Jiří Golasowski, náměstek pro výrobu a ekologii, DIAMO: “Jsou dvě varianty, a to postupná demolice a rozebírání nebo provedení trhací práce. Musíme vyhodnotit bezpečnostní rizika a samozřejmě finanční stránku.”
Uvolněný areál bývalé šachty by se v budoucnu měl využívat k výzkumu opětovného využívání odpadu.
---
Zastupitelé v Havířově schválili vítězné projekty participativního rozpočtu. Největší bitva se odehrála v městské části Havířov-Město. Fotbalový klub Gascontrol je zklamaný, že jen o pár hlasů přišel o výstavbu hřiště se zavlažováním.
V městské části Havířov-Město si několik let střádali peníze z participativního rozpočtu, aby mohli investovat do velkého projektu za šest milionů korun. Proti sobě stály projekty na zkulturnění zázemí areálu minigolfu a výstavby víceúčelového fotbalového hřiště Gascontrolu.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "Toto hlasování bylo velmi, velmi těsné. Snad o 59 hlasů zvítězilo zatraktivnění zázemí v areálu minigolfu. Tam hlasovalo více než tisíc lidí. Čili to jsou zajímavosti letošního participativního rozpočtu."
Nové fotbalové hřiště mělo sloužit i ragbistům.
Martin Porembski, manažer FK Gascontrol Havířov: "Mrzelo nás to samozřejmě hodně. 59 hlasů rozdíl je strašně malý. Projekt byl travnaté fotbalové hřiště se zavlažovacím systémem. Bylo by to náhradní fotbalové hřiště, protože hlavní plocha je totálně vytížená našimi osmi družstvy. To znamená, že je velice špatná, nemá zavlažování.”
Velké zklamání neskrývali ani rodiče.
Markéta Štrauchová, rodič: "Mrzí nás to hodně, jelikož tady je spoustu dětí, které jsou šikovní a někam to doufám dotáhnou do budoucna a potřebují tady na něčem hrát a mít nějakou pořádnou plochu."
Fotbalový klub bude nyní jednat s městem, zda by jako vlastník pozemku nezafinancoval výstavbu hřiště z rozpočtu.
---
Lékařská fakulta Ostravské univerzity definitivně překonala problémy s akreditací, na konci školního roku vypustila do světa další desítky promovaných lékařů a pro příští školní rok má jeden velký plán – akreditovat obor Zubní lékařství.
V posledních letech bylo o Lékařské fakultě slyšet bohužel hlavně ve spojení s akreditačními problémy.
Renáta Tomášková, prorektorka OSU: „Ty problémy už jsou za námi, naštěstí se je podařilo vyřešit. A nastavili jsme takové mechanismy, že už k nim nemůže dojít.“
Jan Dohnal (Spolu/ODS), primátor Ostravy: „Je potřeba si uvědomit, že v komisi, která akreditaci posuzovala, seděli i odborníci z jiných lékařských fakult, kteří si přirozeně nechtěli vypouštět svůj vlastní rybník. Lékařské fakultě se ale podařilo tímto těžkým obdobím projít a pevně věřím, že už bude vše v pořádku.“
Lékařská fakulta se snaží působit na své studenty tak, aby zůstali v regionu.
anketa: čerství absolventi
„Já nastupuji na kardiologii Fakultní nemocnice Ostrava.“
„Budu pracovat v olomoucké nemocnici.“
Další posun by měla přinést akreditace oboru stomatologie.
Renáta Tomášková, prorektorka OSU: „Přivede to na naši univerzitu další talentované studenty, zvýší to prestiž Lékařské fakulty a také budeme produkovat mladé zubaře, kterých je v našem regionu nedostatek.“
---
Žáci vybraných základních škol z Frýdku-Místku se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů. Jednotlivé týmy měly za úkol vyzpovídat pamětníky druhé světové války, období 50. let nebo normalizace. Výsledky své práce pak představily na společné prezentaci.
Marie Burkotová, pamětnice: "Jsem Marie Burkotová, narodila jsem se 21. 7. 1923. To byla jiná doba. Byli lidé poctiví a všechno bylo dobře. Jak přijel pan prezident Masaryk, tak jsme zpívali takové písničky. Neseme věnečky do Prahy, věnečky tatíčkovi. To jsem už chodila do školy."
Tak začíná jedna z devíti zpovědí, které postupně zpracovali žáci osmých a devátých tříd zapojení do letošního projektu Příběhy našich sousedů. V Rytířském sále frýdeckého zámku se sešlo devět týmů, pět bylo přímo z Frýdku-Místku.
František Graclík, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Zapojil jsem se do toho, protože dějepis mě baví. Paní učitelka sháněla lidi, tak jsem se přihlásil."
Hlavním úkolem bylo s pamětníky natočit rozhovor, který může být použit do rozhlasového pořadu Příběhy 20. století.
Barbara Konderlová, koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů: "Krom toho mají ty děti za úkol to zpracovat buď jako videoreportáž, animovaný film, rozhlasovou reportáž, případně komiks. V tom jich podporujeme, učíme je, jak to mohou zpracovat a také jim nabízíme workshopy, jak vůbec takové pamětníky vyzpovídat. Celé to končí dneškem, závěrečnou slavnostní prezentací. Takže se děti učí i prezentovat."
Pamětníci všech generací žákům zavzpomínali na různé události. Například na životickou tragédii z druhé světové války, potravinové lístky nebo sovětská okupační vojska.
Marta Němcová, pamětnice: "Přišla jsem ke Slezanu a tam stál tank, vojáci se samopaly a nepustili nás vůbec do zaměstnání. Tak já jsem trochu ještě rusky mluvila, tak jsme se s nimi dohadovali, ať nás pustí a oni řekli, že nás nepustí, že až přijde velitel. Přišel velitel, tak ten nás pustil, ale stejně jsme pracovali a mezi námi pořád chodili vojáci se samopaly, po dvoře. No bylo to hrozné."
Marie Doležalová, pamětnice: "Matka ukrojila chleba a zamkla. K večeři krajíček chleba nebo ke snídani a chleba byl zamčený. Vzali vůz a šli jsme sbírat mrtvé mezi brambořištěm. Po poli se hledali mrtví vojáci, to bylo strašné."
Barbara Konderlová, koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů: "Děláme to hlavně kvůli dětem, aby poznaly historii trošku jinak. Protože když se seznámí s nějakým poutavým příběhem, tak tu historii potom vnímají úplně jinak. A děláme to i proto, aby ty dvě generace se nějak protnuly. Jak těch starších, tak těch mladších. Aby se vzájemně nějak respektovaly. A myslím, že toto je vždycky taková přidaná hodnota toho projektu."
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Já si myslím, že je to velmi zajímavé, kdy naše děti se setkávají s těmi seniory, pamětníky, kdy získávají informace o tom, jak žili, jaké prožili mládí. A všechny tady tyto věci zaznamenávají. Myslím si, že je to hodně poučí, zjistí, jaké jsou jejich priority. Tenkrát byly v tom životě. Dneska už je to úplně všechno jinak."
Žáci zároveň získali za prezentace ocenění a drobné dárky.
---
Nekoncepčnost celého prostoru, roztroušená parkoviště a špatná kvalita veřejných prostranství. Tak dnes vypadá Černá louka. Nová územní studie městského ateliéru MAPPA ji má proměnit v zelené srdce Ostravy.
Černá louka by se měla stát vyhledávaným parkem i vstupní bránou k řece Ostravici. Jejím centrem by měla být parková plocha lemovaná oválem pro sportovní a rekreační účely s prstencem staveb za ním.
Pavel Řihák, architekt, ateliér MAPPA: “Ty první kroky souvisí s realizací projektů, které jsou připravené. To znamená je to ulice Pivovarská, je to pavilon G. V rámci té studie, co řešila, tak prvním a stěžejním bylo upravit ten stávající veřejný prostor, který už dneska je a na který pak bude navazovat jeho rozšíření v místě pavilonu C směrem k Masarykovu náměstí.”
Jednou z nejstarších budov Černé louky je vila Tereza, kterou vidíte za mnou, je z roku 1894 a v budoucnu se sem přesune komunitní zahrada a vznikne tady i nové dětské hřiště.
Co se týká budov, pak je v plánu bytový dům Malé Lauby, přístavba Spilky, přístavba a nástavba Pavilonu A a krytá městská tržnice.
Tomáš Zetek, komunikace a popularizace, MAPPA: “Teď se nacházíme v místě před Pavilonem A nedaleko divadla loutek a nedaleko je zastávka Výstaviště. Tady se kromě dnešní tramvajové dopravy dostane i trolejbus, který pojede po ulici Nová Pivovarská a právě objekt toho přestupního uzlu je součástí té územní studie a skýtá příležitost pro vybudování městské tržnice.”
Realizace 1. části, tedy centrálního prostoru by mohla být hotová za 3 až 5 let.
---
Městská policie Ostrava slavnostně ukončila stý rekvalifikační kurz pro zájemce o práci strážníka. Za celou historii kurzů absolvovalo vzdělávací proces přes 7200 strážníků. Kurzy absolvují strážníci nejen z MS, ale také Olomouckého a Zlínského kraje.
MPO má od roku 2006 akreditaci pro školení strážníků. Kurzy jsou buď rekvalifikační nebo prolongační.
Miroslav Plaček, ředitel MPO: „Pro to, aby strážník mohl projít tímto rekvalifikačním kurzem, musí projít školením platné legislativy, kurzem sebeobrany, taktiky zákroků, policejní etiky, střelecké přípravy a zakončí to samozřejmě zkouškou před komisí z ministerstva vnitra.“
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: „Městská policie už dnes dosáhla takové úrovně, že by si zasloužila ještě větší pozornost státu. Chtěli bychom přenastavit ty podmínky, které jsou dnes mezi státní a městskou policií tak, aby si byly tyto dvě složky schopné konkurovat.“
Přestože kurzy prošlo už 7223 strážníků, konkrétně stavy v Ostravě ještě stále nejsou naplněny.
Jan Dohnal (SPOLU/ODS), primátor Ostravy: „Nabíráme, sháníme, nemáme plný stav. Nemáme tedy ani nějaký dramatický podstav, bavíme se o tom, že nám chybí zhruba 30 až 40 lidí. Je to i tím, že ta konkurence na trhu práce je obrovská.“
Dobrou zprávou je, že kdo projde tímto rekvalifikačním kurzem, u závěrečných zkoušek většinou nemá problém uspět.
Miroslav Plaček, ředitel MPO: „Těch strážníků, kteří neprošli, je opravdu málo, myslím, že se pohybujeme někde do deseti procent.“
---
Nemilosrdnými demolicemi pokračuje likvidace černouhelného Dolu Lazy v Orlové. K zemi se postupně poroučí jedna budova za druhou, aby areál v budoucnu našel úplně jiné využití.
Takový pohled na Důl Lazy v Orlové bude už brzy minulostí. Z horizontu totiž zmizí všechny objekty. Jedinou výjimkou bude ocelová těžní věž. Ta bude připomínat někdejší těžbu černého uhlí. Dohodli se na tom těžaři z Diama s památkáři.
Miloš Matěj, památkář NPÚ Ostrava: “Za památkový ústav jsme provedli podrobnou prohlídku všech areálů, které patří do útlumu uhelného hornictví a několik objektů a zařízení, včetně těžních věží navrhujeme za kulturní památky. Těch důvodů může být více, konkrétně v případě Lazů jsme chtěli, aby byla alespoň nějaká připomínka toho, že ten důl tam kdysi existoval.”
V současné době finišují práce na zásypech důlních jam a souběžně už probíhají demolice povrchových objektů.
Jiří Golasowski, náměstek pro výrobu a ekologii, DIAMO: “Ty práce po ukončení té likvidace důlní části budou pokračovat podle harmonogramu určitě přes rok 2025, protože ten areál Dolu Lazy Je poměrně velký. V současné době se soustředíme na demolice vyloženě objektů povrchových, které jsou v ochranném pásmu jámy. Takto nám to ukládá báňský předpis.”
K zemi se nakonec bude poroučet i vysoká betonová věž skipu. Zda bude odstřelena, nebo postupně rozebrána, ještě není rozhodnuto.
Jiří Golasowski, náměstek pro výrobu a ekologii, DIAMO: “Jsou dvě varianty, a to postupná demolice a rozebírání nebo provedení trhací práce. Musíme vyhodnotit bezpečnostní rizika a samozřejmě finanční stránku.”
Uvolněný areál bývalé šachty by se v budoucnu měl využívat k výzkumu opětovného využívání odpadu.
---
Zastupitelé v Havířově schválili vítězné projekty participativního rozpočtu. Největší bitva se odehrála v městské části Havířov-Město. Fotbalový klub Gascontrol je zklamaný, že jen o pár hlasů přišel o výstavbu hřiště se zavlažováním.
V městské části Havířov-Město si několik let střádali peníze z participativního rozpočtu, aby mohli investovat do velkého projektu za šest milionů korun. Proti sobě stály projekty na zkulturnění zázemí areálu minigolfu a výstavby víceúčelového fotbalového hřiště Gascontrolu.
Ondřej Baránek (ANO), náměstek primátora: "Toto hlasování bylo velmi, velmi těsné. Snad o 59 hlasů zvítězilo zatraktivnění zázemí v areálu minigolfu. Tam hlasovalo více než tisíc lidí. Čili to jsou zajímavosti letošního participativního rozpočtu."
Nové fotbalové hřiště mělo sloužit i ragbistům.
Martin Porembski, manažer FK Gascontrol Havířov: "Mrzelo nás to samozřejmě hodně. 59 hlasů rozdíl je strašně malý. Projekt byl travnaté fotbalové hřiště se zavlažovacím systémem. Bylo by to náhradní fotbalové hřiště, protože hlavní plocha je totálně vytížená našimi osmi družstvy. To znamená, že je velice špatná, nemá zavlažování.”
Velké zklamání neskrývali ani rodiče.
Markéta Štrauchová, rodič: "Mrzí nás to hodně, jelikož tady je spoustu dětí, které jsou šikovní a někam to doufám dotáhnou do budoucna a potřebují tady na něčem hrát a mít nějakou pořádnou plochu."
Fotbalový klub bude nyní jednat s městem, zda by jako vlastník pozemku nezafinancoval výstavbu hřiště z rozpočtu.
---
Lékařská fakulta Ostravské univerzity definitivně překonala problémy s akreditací, na konci školního roku vypustila do světa další desítky promovaných lékařů a pro příští školní rok má jeden velký plán – akreditovat obor Zubní lékařství.
V posledních letech bylo o Lékařské fakultě slyšet bohužel hlavně ve spojení s akreditačními problémy.
Renáta Tomášková, prorektorka OSU: „Ty problémy už jsou za námi, naštěstí se je podařilo vyřešit. A nastavili jsme takové mechanismy, že už k nim nemůže dojít.“
Jan Dohnal (Spolu/ODS), primátor Ostravy: „Je potřeba si uvědomit, že v komisi, která akreditaci posuzovala, seděli i odborníci z jiných lékařských fakult, kteří si přirozeně nechtěli vypouštět svůj vlastní rybník. Lékařské fakultě se ale podařilo tímto těžkým obdobím projít a pevně věřím, že už bude vše v pořádku.“
Lékařská fakulta se snaží působit na své studenty tak, aby zůstali v regionu.
anketa: čerství absolventi
„Já nastupuji na kardiologii Fakultní nemocnice Ostrava.“
„Budu pracovat v olomoucké nemocnici.“
Další posun by měla přinést akreditace oboru stomatologie.
Renáta Tomášková, prorektorka OSU: „Přivede to na naši univerzitu další talentované studenty, zvýší to prestiž Lékařské fakulty a také budeme produkovat mladé zubaře, kterých je v našem regionu nedostatek.“
---
Žáci vybraných základních škol z Frýdku-Místku se zapojili do projektu Příběhy našich sousedů. Jednotlivé týmy měly za úkol vyzpovídat pamětníky druhé světové války, období 50. let nebo normalizace. Výsledky své práce pak představily na společné prezentaci.
Marie Burkotová, pamětnice: "Jsem Marie Burkotová, narodila jsem se 21. 7. 1923. To byla jiná doba. Byli lidé poctiví a všechno bylo dobře. Jak přijel pan prezident Masaryk, tak jsme zpívali takové písničky. Neseme věnečky do Prahy, věnečky tatíčkovi. To jsem už chodila do školy."
Tak začíná jedna z devíti zpovědí, které postupně zpracovali žáci osmých a devátých tříd zapojení do letošního projektu Příběhy našich sousedů. V Rytířském sále frýdeckého zámku se sešlo devět týmů, pět bylo přímo z Frýdku-Místku.
František Graclík, žák 8. třídy, Základní škola Frýdek-Místek: "Zapojil jsem se do toho, protože dějepis mě baví. Paní učitelka sháněla lidi, tak jsem se přihlásil."
Hlavním úkolem bylo s pamětníky natočit rozhovor, který může být použit do rozhlasového pořadu Příběhy 20. století.
Barbara Konderlová, koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů: "Krom toho mají ty děti za úkol to zpracovat buď jako videoreportáž, animovaný film, rozhlasovou reportáž, případně komiks. V tom jich podporujeme, učíme je, jak to mohou zpracovat a také jim nabízíme workshopy, jak vůbec takové pamětníky vyzpovídat. Celé to končí dneškem, závěrečnou slavnostní prezentací. Takže se děti učí i prezentovat."
Pamětníci všech generací žákům zavzpomínali na různé události. Například na životickou tragédii z druhé světové války, potravinové lístky nebo sovětská okupační vojska.
Marta Němcová, pamětnice: "Přišla jsem ke Slezanu a tam stál tank, vojáci se samopaly a nepustili nás vůbec do zaměstnání. Tak já jsem trochu ještě rusky mluvila, tak jsme se s nimi dohadovali, ať nás pustí a oni řekli, že nás nepustí, že až přijde velitel. Přišel velitel, tak ten nás pustil, ale stejně jsme pracovali a mezi námi pořád chodili vojáci se samopaly, po dvoře. No bylo to hrozné."
Marie Doležalová, pamětnice: "Matka ukrojila chleba a zamkla. K večeři krajíček chleba nebo ke snídani a chleba byl zamčený. Vzali vůz a šli jsme sbírat mrtvé mezi brambořištěm. Po poli se hledali mrtví vojáci, to bylo strašné."
Barbara Konderlová, koordinátorka projektu Příběhy našich sousedů: "Děláme to hlavně kvůli dětem, aby poznaly historii trošku jinak. Protože když se seznámí s nějakým poutavým příběhem, tak tu historii potom vnímají úplně jinak. A děláme to i proto, aby ty dvě generace se nějak protnuly. Jak těch starších, tak těch mladších. Aby se vzájemně nějak respektovaly. A myslím, že toto je vždycky taková přidaná hodnota toho projektu."
Leona Sárkőziová (ANO), náměstkyně primátora Frýdku-Místku: "Já si myslím, že je to velmi zajímavé, kdy naše děti se setkávají s těmi seniory, pamětníky, kdy získávají informace o tom, jak žili, jaké prožili mládí. A všechny tady tyto věci zaznamenávají. Myslím si, že je to hodně poučí, zjistí, jaké jsou jejich priority. Tenkrát byly v tom životě. Dneska už je to úplně všechno jinak."
Žáci zároveň získali za prezentace ocenění a drobné dárky.
---
Nekoncepčnost celého prostoru, roztroušená parkoviště a špatná kvalita veřejných prostranství. Tak dnes vypadá Černá louka. Nová územní studie městského ateliéru MAPPA ji má proměnit v zelené srdce Ostravy.
Černá louka by se měla stát vyhledávaným parkem i vstupní bránou k řece Ostravici. Jejím centrem by měla být parková plocha lemovaná oválem pro sportovní a rekreační účely s prstencem staveb za ním.
Pavel Řihák, architekt, ateliér MAPPA: “Ty první kroky souvisí s realizací projektů, které jsou připravené. To znamená je to ulice Pivovarská, je to pavilon G. V rámci té studie, co řešila, tak prvním a stěžejním bylo upravit ten stávající veřejný prostor, který už dneska je a na který pak bude navazovat jeho rozšíření v místě pavilonu C směrem k Masarykovu náměstí.”
Jednou z nejstarších budov Černé louky je vila Tereza, kterou vidíte za mnou, je z roku 1894 a v budoucnu se sem přesune komunitní zahrada a vznikne tady i nové dětské hřiště.
Co se týká budov, pak je v plánu bytový dům Malé Lauby, přístavba Spilky, přístavba a nástavba Pavilonu A a krytá městská tržnice.
Tomáš Zetek, komunikace a popularizace, MAPPA: “Teď se nacházíme v místě před Pavilonem A nedaleko divadla loutek a nedaleko je zastávka Výstaviště. Tady se kromě dnešní tramvajové dopravy dostane i trolejbus, který pojede po ulici Nová Pivovarská a právě objekt toho přestupního uzlu je součástí té územní studie a skýtá příležitost pro vybudování městské tržnice.”
Realizace 1. části, tedy centrálního prostoru by mohla být hotová za 3 až 5 let.
---
