Zastupitelstvo Slezské Ostravy schválilo sloučení několika mateřských škol. Důvodem je především nový školský zákon, který obcím ukládá, aby zajistily minimální počet dětí. Důležité ale je, že ani děti ani rodiče nezaznamenají žádné změny. Malí předškoláci budou stále docházet do stejných budov.
Od roku 2026 začala pro městské obvody, které jsou zřizovateli základních a mateřských škol, platit novela zákona. Ta jim ukládá sloučit školy tak, aby měly minimálně 180 dětí. Ve Slezské Ostravě to nesplňuje ani jedna z dvanácti budov školek, a proto muselo zastupitelstvo schválit jejich spojení do dvou zařízení.
Richard Vereš, starosta Slezské Ostravy: "My už v minulosti jsme provedli optimalizaci mateřských školek, kdy vlastně každá organizace měla pod sebou tři pracoviště. Nově tedy to bude tak, že budeme mít dvě organizace, každou se šesti pracovišti."
Slezská tak bude mít Mateřskou školu Slezská Ostrava I., pod kterou budou spadat budovy na Komerční, Jaklovecké, Slívově, Bohumínské, Nástupní a Frýdecké a Mateřskou školu Slezská Ostrava II., kde budou patřit objekty na ulicích Požární, Chrustově, Na Liščině, Zámostní, Antošovické a Keramické.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: "Nezaznamenaly žádnou změnu. Školky budou stát tam, kde jsou, a fungovat budou tak, jak fungují. Změní se pouze název těch příspěvkových organizací, těch sloučených, a vedení. Čili ze dvou ředitelek bude jedna ředitelka."
Novela školského zákona nemá za cíl rušit malé školy. Mění především způsob jejich řízení. Místo čtyř ředitelek budou dvě. Dojde k zefektivnění práce a tím i k úsporám peněz.
---
Celorepubliková preventivní akce Spolu proti melanomu letos odhalila celkem 315 kožních nádorů různého typu. Největší zájem o bezplatné vyšetření kůže byl ve Frýdku-Místku.
Do speciálního stanu na náměstí Svobody dorazilo přes 600 návštěvníků. Dermatologové u nich zachytili 16 podezřelých znamének.
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Tato aktivita je už devátým rokem od roku 2016. Byla tam covidová pauza a každým rokem navštívíme patnáct měst a od desáté hodiny ranní do sedmnácté vyšetřujeme znaménka nebo játra. Jsem kožní lékařka, takže vyšetřím znaménka, jestli nejsou nějaká riziková, a případně doporučím další postup."
A vidím, že ten zájem je aspoň tady ve Frýdku-Místku obrovský. Tak je to obvyklé?
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Je to obvyklé. Akce se těší velké přízni, vyšetříme každoročně nebo v každém místě nižší stovky pacientů a vždycky máme nějaký záchyt."
Proč je důležité si nechat zkontrolovat znaménka?
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Tak když vylučujeme znaménka, která jsou potenciální rakovinou, a každý z nás v České republice má asi 5% šanci, že bohužel tyto zhoubné kožní onemocnění dostane. Takže je důležité pravidelně, minimálně jedenkrát ročně, si kožním lékařem znaménka nechat vyšetřit. Kromě toho je taky potřeba, aby si lidé znaménka vyšetřovali sami."
Bezbolestné vyšetření bez nutnosti předchozího objednání bylo pro všechny zájemce zdarma, bez ohledu na jejich příslušnost ke zdravotní pojišťovně.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tato akce je z mnoha dalších preventivních akcí, které pro naše občany pořádáme. Tato akce Spolu proti melanomu je i díky České průmyslové pojišťovně. Obyvatelé si mohou dnes zdarma během celého dne vyšetřit svá znaménka. Lékaři zkontrolují, zda je znaménko v pořádku. Pokud by byl nějaký problém, tak jsou odesláni na další vyšetření. Jak jsem říkal, je to jedna z dalších preventivních akcí. Na podzim probíhá v nemocnici ve Frýdku-Místku spolu s Nadačním fondem Pavla Novotného Den urologické prevence. Před měsícem byl Den zdraví, který probíhal ve spolupráci s nemocnicí, kde obyvatelé mohli navštívit různé stánky z různých oddělení Frýdecké nemocnice. Takže opravdu dbáme na to, aby preventivní programy pro občany Frýdku-Místku probíhaly pravidelně."
Největší zájem vzbudila akce Spolu proti melanomu právě ve Frýdku-Místku, kde si znaménko nechalo zkontrolovat přesně 609 lidí. Při vyšetření lékaři nekontrolovali pouze běžně viditelná znaménka, ale zaměřili se také na dlaně a plosky nohou, kde se může vyskytnout vzácnější, ale velmi agresivní forma melanomu.
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "Tak dozvěděla jsem se o tom, že je možnost, je to zdarma, tak jsme přišly ještě i s tchýní."
A jak to dopadlo?
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "No, všechno dopadlo v pořádku podle výsledků, takže všechno je dobré."
Takže zase za rok?
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "No, nejspíš jo."
Kromě vyšetření kůže byl pro návštěvníky akce připraven tematicky zaměřený doprovodný program.
---
Sbor dobrovolných hasičů v Čeladné převzal do svého vozového parku novou cisternu. Moderní zásahové vozidlo hasiči pojmenovali Barča, podle své starostky.
Cisternová stříkačka se v areálu za čeladenskou základní školou hrdě představila jako nový pomocník místních dobrovolných hasičů, a také hned udělala radost dětem, když jim v tropických vedrech nabídla osvěžení.
Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Ona stála i a DPH kolem 12 milionů korun, myslím 11 milionů a nějaké drobné, a 4 miliony přispělo ministerstvo vnitra, za to jsme rádi. Dva miliony ze svých programů dal i Moravskoslezský kraj, no a zbytek vždycky financuje obec.”
Vozový park obnovil hasiči po dvaceti letech.
hovoří Radim Kuchař, ředitel HZS Moravskoslezského kraje: “Jsem moc rád, že tohle auto je jedno z 31 cisteren, které v tuto dobu přicházejí do kraje k 31 jednotkám.”
Čeladenští hasiči, dle oblíbené tradice, nový výjezdový vůz pojmenovali, a rozhodli se pro Barču, podle své sborové starostky.
Barbora Toflová Pustelníková, starostka SDH Čeladná: “Určitě to je velký závazek, takže i díky tomu, že to je takto pojmenováno, tak myslím si, že mi dali velkou zodpovědnost. A myslím si, že tady toto, za těch 20 let, jde vidět, kam ta technika šla dopředu. Kluci z výjezdové jednotky jsou nadšení.”
Rostislav Pavelec, velitel jednotky SDH Čeladná: “Pro nás je to zcela zásadní, protože jednak množstvím vody, které ta nová cisterna obsahuje. Tady pro to naše území při vzniku lesních požárů, určitě čím větší zásoba vody, tím je to určitě lepší.”
Než se nová cisterna poprvé vydá k zásahu, musí nejprve najet zhruba dva až tři tisíce kilometrů, absolvovat kontrolu u dodavatele a pak může být zařazena do výjezdu.
---
Jak ochránit nemocnice před kybernetickými útoky i mimořádnými událostmi? Právě tomu se věnovala odborná konference v Ostravě, která představila nové povinnosti vyplývající z legislativy o kybernetické bezpečnosti a kritické infrastruktuře.
Nové zákony o kybernetické bezpečnosti a kritické infrastruktuře přinášejí zdravotnickým zařízením řadu nových povinností. O jejich zavádění do praxe jednali odborníci na konferenci v Ostravě.
Andrea Babišová, ředitelka sekce zdravotnictví ASKI SOLUTIONS: “Tyto zákony vznikly na základě evropské legislativy, v dnešních třech blocích vlastně rozebíráme jednotlivé části těchto dvou nových zákonů, jakým způsobem se budou muset naše zdravotnická zařízení vyrovnat s implementací těchto zákonů.”
Vedle ochrany před kybernetickými útoky se konference zaměřila také na připravenost nemocnic na krizové situace, například povodně nebo jiné mimořádné události. Součástí změn bude i vznik nových odborných pozic, které budou mít bezpečnost zdravotnických zařízení na starosti.
Petr Stoklasa, cyber security, Asociace Škol kritické infrastruktury: ”Je tam manažer kybernetické bezpečnosti, je tam architekt kybernetické bezpečnosti, je tam celý výbor kybernetické bezpečnosti, který ze zákona musí být zřízen a musí fungovat.”
Na nové požadavky se připravuje také Fakultní nemocnice Ostrava, která už nyní navazuje na bezpečnostní opatření, která začala zavádět v předchozích letech.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “Máme rok na to po registraci, abychom veškeré záležitosti, které nám zákon ukládá, implementovali. Nemocnice je bezpečná už teď, ale všechno navíc je plus. Tak já doufám, že děláme všechno pro to, aby jsme ochránili všechny.”
Cílem nové legislativy je zajistit, aby zdravotnická zařízení dokázala i v době kybernetických útoků nebo jiných krizových situací poskytovat péči bez omezení a zajistit bezpečnost pacientů i personálu.
---
Prostor před karvinským vlakovým nádražím se mění. Vstupní brána do města získá příjemnější a ekologičtější prostředí.
Prostor mezi nádražím a obchodním centrem v Karviné postupně získává novou podobu. Přibývá zde nová zeleň i prvky, které pomohou zadržet dešťovou vodu. První výsledky jsou už dnes dobře viditelné.
Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Jednak je to vstupní brána do města z nádraží, jednak to byl takový velký betonový plácek. A my, po vzoru ostatních měst, se snažíme, aby ty betonové věci, které hlavně i v dnešních dnech víme, že sálají velké teplo, tak se snažíme jednak je esteticky zvelebit, ale také právě abychom tady lépe hospodařili s vodou. Jsou tady stromy, budou tady keře, takže to tady více zazelená a doufám, že to bude sloužit lidem nejen esteticky, ale prakticky k tomu, aby to tady nebylo rozpálené jako v těch minulých letech."
Úpravy se týkají dvou lokalit v daném prostoru. Větší plocha navazuje na ulici Nádražní, druhou tvoří zelený ostrůvek v prostoru parkoviště.
Monika Danková, tisková mluvčí města Karviné: "Aby celý prostor opravdu prokoukl, musel zhotovitel nejdříve odstranit staré nevhodné stromy a také invazivní křídlatku. Teprve pak byly vysazeny stromy nové. Celkem jich je tady 24 a než akce skončí, přibude tady celkem 330 keřů. Byly také upraveny chodníky a přibyly tady i takové velkoformátové šlapáky."
Cílem projektu je vrátit do této frekventované části města více zeleně, lépe hospodařit s dešťovou vodou a vytvořit příjemnější prostředí pro obyvatele i návštěvníky Karviné.
---
Každý rok si Havířov připomíná jednu z nejtragičtějších událostí své historie. Od důlního neštěstí na Dole Dukla letos uplynulo 65 let. Pietní akt u památníku na městském hřbitově byl věnován památce 108 horníků, kteří při tragédii přišli o život.
To jsou jména všech 108 horníků, kteří zahynuli při tragickém požáru 7. července 1961 na Dole Dukla. O život přišel i František Horák. Jeho manželka Olga se slzami v očích rovněž přišla uctít jeho památku.
Olga Horáková, pozůstalá: „To nejde zapomenout. To se fakt nedá, tolik roků to je, ale bolí to furt.“ Jaký byl potom váš život, když jste přišla o manžela? „Tak všelijaký. Syn měl deset týdnů. No tak udalo se to, jak se udalo. Maminka mi hodně pomáhala, brácha mi hodně pomáhal. Pomohli mi ho vychovat. Fotky mám doma vystavené. Celých 65 roků tam svítí svíčky. To nejde fakt vymazat.“
K tragédii došlo při nechtěném spuštění pásového dopravníku, který se přehřál a způsobil požár. Ten zpočátku nikdo neodhalil a kouř s jedovatými plyny se pak rychle rozšířily podzemím.
Jakub Chlopecký (ANO), náměstek primátorky Havířova: „I po ukončení těžby v našem regionu je důležité si tuhle událost připomínat, protože 108 nevinných horníků, kteří zahynuli při největší důlní tragédii v rámci města Havířova, je nezapomenutelný okamžik, který si musíme připomínat a musíme to i budoucím generacím dávat najevo, že tady toto se událo ve městě Havířově.“
Vyšetřování ukázalo, že katastrofální následky požáru umocnila také tehdejší nedostatečná bezpečnostní opatření i chyby při organizaci záchranných prací a evakuace.
---
Zastupitelstvo Slezské Ostravy schválilo sloučení několika mateřských škol. Důvodem je především nový školský zákon, který obcím ukládá, aby zajistily minimální počet dětí. Důležité ale je, že ani děti ani rodiče nezaznamenají žádné změny. Malí předškoláci budou stále docházet do stejných budov.
Od roku 2026 začala pro městské obvody, které jsou zřizovateli základních a mateřských škol, platit novela zákona. Ta jim ukládá sloučit školy tak, aby měly minimálně 180 dětí. Ve Slezské Ostravě to nesplňuje ani jedna z dvanácti budov školek, a proto muselo zastupitelstvo schválit jejich spojení do dvou zařízení.
Richard Vereš, starosta Slezské Ostravy: "My už v minulosti jsme provedli optimalizaci mateřských školek, kdy vlastně každá organizace měla pod sebou tři pracoviště. Nově tedy to bude tak, že budeme mít dvě organizace, každou se šesti pracovišti."
Slezská tak bude mít Mateřskou školu Slezská Ostrava I., pod kterou budou spadat budovy na Komerční, Jaklovecké, Slívově, Bohumínské, Nástupní a Frýdecké a Mateřskou školu Slezská Ostrava II., kde budou patřit objekty na ulicích Požární, Chrustově, Na Liščině, Zámostní, Antošovické a Keramické.
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: "Nezaznamenaly žádnou změnu. Školky budou stát tam, kde jsou, a fungovat budou tak, jak fungují. Změní se pouze název těch příspěvkových organizací, těch sloučených, a vedení. Čili ze dvou ředitelek bude jedna ředitelka."
Novela školského zákona nemá za cíl rušit malé školy. Mění především způsob jejich řízení. Místo čtyř ředitelek budou dvě. Dojde k zefektivnění práce a tím i k úsporám peněz.
---
Celorepubliková preventivní akce Spolu proti melanomu letos odhalila celkem 315 kožních nádorů různého typu. Největší zájem o bezplatné vyšetření kůže byl ve Frýdku-Místku.
Do speciálního stanu na náměstí Svobody dorazilo přes 600 návštěvníků. Dermatologové u nich zachytili 16 podezřelých znamének.
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Tato aktivita je už devátým rokem od roku 2016. Byla tam covidová pauza a každým rokem navštívíme patnáct měst a od desáté hodiny ranní do sedmnácté vyšetřujeme znaménka nebo játra. Jsem kožní lékařka, takže vyšetřím znaménka, jestli nejsou nějaká riziková, a případně doporučím další postup."
A vidím, že ten zájem je aspoň tady ve Frýdku-Místku obrovský. Tak je to obvyklé?
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Je to obvyklé. Akce se těší velké přízni, vyšetříme každoročně nebo v každém místě nižší stovky pacientů a vždycky máme nějaký záchyt."
Proč je důležité si nechat zkontrolovat znaménka?
Irena Šubíková, kožní lékařka: "Tak když vylučujeme znaménka, která jsou potenciální rakovinou, a každý z nás v České republice má asi 5% šanci, že bohužel tyto zhoubné kožní onemocnění dostane. Takže je důležité pravidelně, minimálně jedenkrát ročně, si kožním lékařem znaménka nechat vyšetřit. Kromě toho je taky potřeba, aby si lidé znaménka vyšetřovali sami."
Bezbolestné vyšetření bez nutnosti předchozího objednání bylo pro všechny zájemce zdarma, bez ohledu na jejich příslušnost ke zdravotní pojišťovně.
Marcel Sikora (KDU-ČSL/SPOLU), náměstek primátora Frýdku-Místku: "Tato akce je z mnoha dalších preventivních akcí, které pro naše občany pořádáme. Tato akce Spolu proti melanomu je i díky České průmyslové pojišťovně. Obyvatelé si mohou dnes zdarma během celého dne vyšetřit svá znaménka. Lékaři zkontrolují, zda je znaménko v pořádku. Pokud by byl nějaký problém, tak jsou odesláni na další vyšetření. Jak jsem říkal, je to jedna z dalších preventivních akcí. Na podzim probíhá v nemocnici ve Frýdku-Místku spolu s Nadačním fondem Pavla Novotného Den urologické prevence. Před měsícem byl Den zdraví, který probíhal ve spolupráci s nemocnicí, kde obyvatelé mohli navštívit různé stánky z různých oddělení Frýdecké nemocnice. Takže opravdu dbáme na to, aby preventivní programy pro občany Frýdku-Místku probíhaly pravidelně."
Největší zájem vzbudila akce Spolu proti melanomu právě ve Frýdku-Místku, kde si znaménko nechalo zkontrolovat přesně 609 lidí. Při vyšetření lékaři nekontrolovali pouze běžně viditelná znaménka, ale zaměřili se také na dlaně a plosky nohou, kde se může vyskytnout vzácnější, ale velmi agresivní forma melanomu.
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "Tak dozvěděla jsem se o tom, že je možnost, je to zdarma, tak jsme přišly ještě i s tchýní."
A jak to dopadlo?
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "No, všechno dopadlo v pořádku podle výsledků, takže všechno je dobré."
Takže zase za rok?
anketa: obyvatelé Frýdku-Místku: "No, nejspíš jo."
Kromě vyšetření kůže byl pro návštěvníky akce připraven tematicky zaměřený doprovodný program.
---
Sbor dobrovolných hasičů v Čeladné převzal do svého vozového parku novou cisternu. Moderní zásahové vozidlo hasiči pojmenovali Barča, podle své starostky.
Cisternová stříkačka se v areálu za čeladenskou základní školou hrdě představila jako nový pomocník místních dobrovolných hasičů, a také hned udělala radost dětem, když jim v tropických vedrech nabídla osvěžení.
Pavol Lukša (DOBRÁ VOLBA 2016), starosta Čeladné: “Ona stála i a DPH kolem 12 milionů korun, myslím 11 milionů a nějaké drobné, a 4 miliony přispělo ministerstvo vnitra, za to jsme rádi. Dva miliony ze svých programů dal i Moravskoslezský kraj, no a zbytek vždycky financuje obec.”
Vozový park obnovil hasiči po dvaceti letech.
hovoří Radim Kuchař, ředitel HZS Moravskoslezského kraje: “Jsem moc rád, že tohle auto je jedno z 31 cisteren, které v tuto dobu přicházejí do kraje k 31 jednotkám.”
Čeladenští hasiči, dle oblíbené tradice, nový výjezdový vůz pojmenovali, a rozhodli se pro Barču, podle své sborové starostky.
Barbora Toflová Pustelníková, starostka SDH Čeladná: “Určitě to je velký závazek, takže i díky tomu, že to je takto pojmenováno, tak myslím si, že mi dali velkou zodpovědnost. A myslím si, že tady toto, za těch 20 let, jde vidět, kam ta technika šla dopředu. Kluci z výjezdové jednotky jsou nadšení.”
Rostislav Pavelec, velitel jednotky SDH Čeladná: “Pro nás je to zcela zásadní, protože jednak množstvím vody, které ta nová cisterna obsahuje. Tady pro to naše území při vzniku lesních požárů, určitě čím větší zásoba vody, tím je to určitě lepší.”
Než se nová cisterna poprvé vydá k zásahu, musí nejprve najet zhruba dva až tři tisíce kilometrů, absolvovat kontrolu u dodavatele a pak může být zařazena do výjezdu.
---
Jak ochránit nemocnice před kybernetickými útoky i mimořádnými událostmi? Právě tomu se věnovala odborná konference v Ostravě, která představila nové povinnosti vyplývající z legislativy o kybernetické bezpečnosti a kritické infrastruktuře.
Nové zákony o kybernetické bezpečnosti a kritické infrastruktuře přinášejí zdravotnickým zařízením řadu nových povinností. O jejich zavádění do praxe jednali odborníci na konferenci v Ostravě.
Andrea Babišová, ředitelka sekce zdravotnictví ASKI SOLUTIONS: “Tyto zákony vznikly na základě evropské legislativy, v dnešních třech blocích vlastně rozebíráme jednotlivé části těchto dvou nových zákonů, jakým způsobem se budou muset naše zdravotnická zařízení vyrovnat s implementací těchto zákonů.”
Vedle ochrany před kybernetickými útoky se konference zaměřila také na připravenost nemocnic na krizové situace, například povodně nebo jiné mimořádné události. Součástí změn bude i vznik nových odborných pozic, které budou mít bezpečnost zdravotnických zařízení na starosti.
Petr Stoklasa, cyber security, Asociace Škol kritické infrastruktury: ”Je tam manažer kybernetické bezpečnosti, je tam architekt kybernetické bezpečnosti, je tam celý výbor kybernetické bezpečnosti, který ze zákona musí být zřízen a musí fungovat.”
Na nové požadavky se připravuje také Fakultní nemocnice Ostrava, která už nyní navazuje na bezpečnostní opatření, která začala zavádět v předchozích letech.
Jiří Havrlant, ředitel FNO: “Máme rok na to po registraci, abychom veškeré záležitosti, které nám zákon ukládá, implementovali. Nemocnice je bezpečná už teď, ale všechno navíc je plus. Tak já doufám, že děláme všechno pro to, aby jsme ochránili všechny.”
Cílem nové legislativy je zajistit, aby zdravotnická zařízení dokázala i v době kybernetických útoků nebo jiných krizových situací poskytovat péči bez omezení a zajistit bezpečnost pacientů i personálu.
---
Prostor před karvinským vlakovým nádražím se mění. Vstupní brána do města získá příjemnější a ekologičtější prostředí.
Prostor mezi nádražím a obchodním centrem v Karviné postupně získává novou podobu. Přibývá zde nová zeleň i prvky, které pomohou zadržet dešťovou vodu. První výsledky jsou už dnes dobře viditelné.
Lukáš Raszyk (SOCDEM), náměstek primátora Karviné: "Jednak je to vstupní brána do města z nádraží, jednak to byl takový velký betonový plácek. A my, po vzoru ostatních měst, se snažíme, aby ty betonové věci, které hlavně i v dnešních dnech víme, že sálají velké teplo, tak se snažíme jednak je esteticky zvelebit, ale také právě abychom tady lépe hospodařili s vodou. Jsou tady stromy, budou tady keře, takže to tady více zazelená a doufám, že to bude sloužit lidem nejen esteticky, ale prakticky k tomu, aby to tady nebylo rozpálené jako v těch minulých letech."
Úpravy se týkají dvou lokalit v daném prostoru. Větší plocha navazuje na ulici Nádražní, druhou tvoří zelený ostrůvek v prostoru parkoviště.
Monika Danková, tisková mluvčí města Karviné: "Aby celý prostor opravdu prokoukl, musel zhotovitel nejdříve odstranit staré nevhodné stromy a také invazivní křídlatku. Teprve pak byly vysazeny stromy nové. Celkem jich je tady 24 a než akce skončí, přibude tady celkem 330 keřů. Byly také upraveny chodníky a přibyly tady i takové velkoformátové šlapáky."
Cílem projektu je vrátit do této frekventované části města více zeleně, lépe hospodařit s dešťovou vodou a vytvořit příjemnější prostředí pro obyvatele i návštěvníky Karviné.
---
Každý rok si Havířov připomíná jednu z nejtragičtějších událostí své historie. Od důlního neštěstí na Dole Dukla letos uplynulo 65 let. Pietní akt u památníku na městském hřbitově byl věnován památce 108 horníků, kteří při tragédii přišli o život.
To jsou jména všech 108 horníků, kteří zahynuli při tragickém požáru 7. července 1961 na Dole Dukla. O život přišel i František Horák. Jeho manželka Olga se slzami v očích rovněž přišla uctít jeho památku.
Olga Horáková, pozůstalá: „To nejde zapomenout. To se fakt nedá, tolik roků to je, ale bolí to furt.“ Jaký byl potom váš život, když jste přišla o manžela? „Tak všelijaký. Syn měl deset týdnů. No tak udalo se to, jak se udalo. Maminka mi hodně pomáhala, brácha mi hodně pomáhal. Pomohli mi ho vychovat. Fotky mám doma vystavené. Celých 65 roků tam svítí svíčky. To nejde fakt vymazat.“
K tragédii došlo při nechtěném spuštění pásového dopravníku, který se přehřál a způsobil požár. Ten zpočátku nikdo neodhalil a kouř s jedovatými plyny se pak rychle rozšířily podzemím.
Jakub Chlopecký (ANO), náměstek primátorky Havířova: „I po ukončení těžby v našem regionu je důležité si tuhle událost připomínat, protože 108 nevinných horníků, kteří zahynuli při největší důlní tragédii v rámci města Havířova, je nezapomenutelný okamžik, který si musíme připomínat a musíme to i budoucím generacím dávat najevo, že tady toto se událo ve městě Havířově.“
Vyšetřování ukázalo, že katastrofální následky požáru umocnila také tehdejší nedostatečná bezpečnostní opatření i chyby při organizaci záchranných prací a evakuace.
---
