Hrůzný zážitek má za sebou studentka z Darkovic, která se svým přítelem venčila psa na cyklostezce vedoucí okrajem pole. Přímo před očima ji milovanou border kolii Dixie zastřelil myslivec z posedu. Prý si myslel, že je to liška.
Měla to být běžná procházka s border kolií Dixie, ale skončilo to jako noční můra. Majitelka psa šla po cyklostezce v Darkovicích se svým přítelem. Povídali si a smáli se, když v tom se nad jejich hlavami ozval výstřel. Byli v tu chvíli totiž přímo pod posedem. To co následovalo, nechce žádný milovník zvířat zažít.
Sabina Plačková, majitelka psa: "Když jsme se otočila, Dixie už tady ležela, takže mé první myšlenky byly, že ji musím zachránit, protože byla jako mé dítě. Umírala mi pod rukama a já jsem s tím nemohla vůbec nic dělat. Už jsem si jen přála, ať to skončí."
Pes umíral dívce v náručí dlouhé minuty a tak prosili myslivce, aby mu dal ránu z milosti. Ten se ale prý bál slézt z posedu, než dorazí místní myslivecký hospodář, protože mu přítel dívky nadával. Pak už jen tvrdil, že střílel na lišku.
Jiří Smolka, myslivec: "Vidím, že tam je něco podobného jako liška, že tam je liška. Ona se vrátila a teďkom běží. Mířil jsem na ní a pak jsem vystřelil."
Zákon jasně vymezuje situaci, kdy může myslivec střílet na psa. Nikdo nechápe jak lze psa a lišku zaměnit. Dixie vážila přes 20 kilo a byla huňatá, zatímco liška má stěží 10 kg kilo a je štíhlá.
Vlastimil Waic, mluví České myslivecké jednoty: "Podmínkou je, aby pes byl mimo vliv vedoucího, pronásledoval zvěř a současně se nacházel více než 200 metrů od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení."
Případ vyšetřuje policie a všechno nasvědčuje tomu, že řešení skončí jako přestupek na úřadu.
René Černohorský, mluvčí PČR Opava: "Zjišťujeme, zda byla naplněna skutková podstata některého z trestných činů, případně, zda se jedná o protiprávní jednání a chování přestupkového charakteru."
Majitelka psa chce hlavně dosáhnout toho, aby tento lovec už nikdy nesměl vzít legálně pušku do ruky a střílet po živých tvorech. Základní myslivecké pravidlo je, že než vystřelíš, musíš si být stoprocentně jistý, že víš na co.
---
Černá perla, architektonicky významná budova Ostravy-Poruby postavená v bruselském stylu, roste do krásy. Po zhruba 15 letech, kdy chátrala, prochází kompletní rekonstrukcí, na jejímž konci v ní lidé najdou moderní kliniku.
Dvanáctipodlažní budovu Černé perly v Ostravě-Porubě několik měsíců zahalovalo lešení. Od jara loňského roku procházel rekonstrukcí její vnější plášť. Celkem zde bylo osazeno 960 skel.
David Kotek, architekt: “Je to udělaná v podstatě replika původní fasády a co šlo, to jsme vylepšili, zlepšili. Máme přípravu na fotovoltaiku, ale ta vlna fotovoltaická byla tak šílená, že jsme se rozhodli, že počkáme než ty ceny trošku opadnou. Máme tady speciální skla, která jsou protisolární, aby se dům nepřehříval. Do toho jsme hodně zainvestovali.”
Nyní se většina prací přesouvá do interiéru. Dokončují se sádrokartonové podhledy, vnitřní příčky a připravený je i materiál na zdvojené podlahy. Hotovo by mělo být do června.
Jakub Czudek, výkonný ředitel, Moravian Premium Care: “Kdy budou k dispozici ambulance praktického lékaře, plicní, alergologie, kardiologie a vlastně neurologie, ortopedie, budeme nabízet pracovní a lékařské služby a v neposlední řadě provozovat radiodermostické pracoviště a na pracovišti bude k dispozici i softwarová umělá inteligence.”
Klinika bude výjimečná nejen poskytovaným komfortem, ale navíc dá lidem možnost, aby měli sami kontrolu nad svým zdravím.
V přízemí za mnou vznikne kavárna, která bude veřejně přístupná všem a prostor před ní zkrášlí umělecké dílo. Socha ženy v nadživotní velikosti.
David Kotek, architekt: “Ta socha se zachrání díky tomu. Je to socha, která je z doby, kdy vznikala Perla, takže ty věci se pěkně jakoby propojí a bude tady dělat prostě radost.”
Úpravou projde i předprostor před Černou perlou. Tedy zeleň, chodníky a parkoviště.
---
Na konci dubna bude otevřená nová expozice hrabyňského Národního památníku II. světové války, který je součástí Slezského zemského muzea. Vévodit jí bude velkolepá bojová scéna odkazující na Ostravsko-opavskou operaci. Expozici doplní také moderní audiovizuální technika.
Památník II. světové války v Hrabyni připomíná ofenzívu Rudé armády a jednotek 1. československého armádního sboru na jaře roku 1945 a jejich průnik na sever Moravy. Přestože venkovní pohled na něj zůstává stejný, expozice uvnitř právě mění svou tvář.
Kamila Poláková, vedoucí Národního památníku II. světové války, Hrabyně: „Zůstala tady maketa domu Hrabyňského č. 72. Na ni navazuje městský dům a na něj aranžovaná scéna s tankem T-34, která je věnována osvobození a bojům o velká města.“
Velikost makety sovětského tanku odpovídá skutečnosti, ovšem zhotovený je ze dřeva a z plastu. To německý a sovětský kanón jsou originálními zbraněmi. Velkolepou scénu doplní ještě protiletecký kryt s reálnými zvuky letadel pro dokreslení atmosféry války. Na plátno nad scénou se budou promítat historické filmy, které se ostravsko-opavské operace týkají. V expozici budou dotykové obrazovky, které doplní informace také v podobě fotografií, dokumentů nebo vzpomínek pamětníků.
Vitríny se začínají postupně zaplňovat vojenskými uniformami i dobovým oblečením.
Hana Polášová, dokumentaristka, Národní památník II. světové války, Hrabyně: „Tady máme radistku a velitele výsadku. Mají na sobě uniformy, které jsme nechali ušít přímo pro tuto výstavu.“
Na svém místě už jsou figuríny s uniformou protektorátního četníka, vojáků západní i východní fronty nebo německé tajné policie – gestapa. Jednotlivé scény doplní drobnosti každodenního života. Chybí ještě válečné zbraně, které čekají na svou chvíli v depozitáři.
Marek Slanina, kurátor – zbrojíř, Národní památník II. světové války, Hrabyně: „Zbraně se budou instalovat pochopitelně až nakonec, z bezpečnostních důvodů. A také proto, že se musí všechno důkladně nachystat, připravit. Vytáhnout z boxů po konzervaci.“
V expozici budou také nové panely s informacemi o II. světové válce.
Kamila Poláková, vedoucí Národního památníku II. světové války, Hrabyně: „My jsme více rozšířili to, proč vlastně II.světová válka vypukla. Tzn. rok 1938 a 1939. Zároveň jsme přidali více informací o domácím odboji.
Kvůli kompletní rekonstrukci vnitřní expozice za 35 mil. Kč je od konce roku 2021 památník uzavřený. Ovšem termín otevření už se blíží. Veřejnost si jej bude moci přijít poprvé prohlédnout 29. dubna.
---
Krátké zprávy 12. 3. 2023
Soupeře se dozvědí až v následujících dnech, fanoušky hokejistů Vítkovice Ridera však čeká první důležitý moment letošního play-off již nyní. Už v pátek spustily hokejové Vítkovice prodej vstupenek na první dva čtvrtfinálové zápasy, které Ostravané odehrají o týden později – v pátek 17. a v sobotu 18. března v Ostravar Aréně.
---
Žáci karvinské Základní škola Dělnická patří mezi stálice nejlepších a nejrychlejších písařů všemi deseti. Děti se učí psát všemi deseti v hodinách informatiky od 6. třídy a také ve volitelném kroužku, který mohou navštěvovat už od 4. ročníku.
Psát rychle, bezchybně a hlavně všemi deseti. To jsou nároky na dnešní generaci dětí, která tuto znalost bude potřebovat snad v každém budoucím zaměstnání. Někteří psaní na klávesnici věnují i několik hodin denně a jejich výkony jsou na velmi vysoké úrovni.
Renáta Vykrentová, učitelka: “O psaní všemi deseti je na škole velký zájem, psaní žáky baví, určitou motivací pro ně je i fakt, že se potom mohou účastnit různých prestižních celorepublikových a mezinárodních soutěží a na obou úrovních naše škola dosahuje výborných výsledků."
Mezi poslední patří například účast v online celorepublikové soutěži ZAV Olomouc. Té se zúčastnil například Samuel Domes.
Samuel Domes, úspěšný účastník soutěže v psaní všemi deseti: “Jsme měli jednu minutu co nejvíce úhozů a pak jsme měli deset minut co nejvíc úhozů a v té jedné minutě jsem měl nejvíc 220 úhozů a v těch deseti minutách jsem měl 2200 úhozů za těch deset minut."
Úspěšná na soutěžích je i Klára Rojíčková.
Klára Rojíčková, úspěšná účastnice soutěže v psaní všemi deseti: “Je to dobré i na doma, když se píšou nějaké úkoly, tak se mi rychleji píše a je to výhodné do života, že nemusím zbytečně hledat ty písmenka na klávesnici, vím, co je kde."
Celkově je na této škole o informatiku mezi žáky velký zájem.
---
V Ostravském školícím centru jsou na svou práci připravováni noví strážníci z celého našeho i Olomouckého kraje. V těchto dnech se chystá jubilejní stý kurz a například v Ostravě je o nové strážníky stále velký zájem. Nábor cílí i na starší a zkušenější uchazeče.
Integrované výjezdové centrum Ostrava Jih v Nové Bělé, slouží zároveň také jako školící středisko pro městskou policii. Zájemci o tuto práci musejí nejprve absolvovat tříměsíční kurz zakončený zkouškou.
Martin Čížek, lektor školícího střediska MP Ostrava: "V teoretické rovině je to především studium zákonů. V praktické rovině pak musejí strážníci zvládnout sebeobranu nebo třeba taktiku zákroku."
Od roku 2011 už připravili na práci téměř tisícovku strážníků. Většina slouží v Ostravě, ale asi 400 jich zamířilo i do jiných měst po celém kraji. V těchto dnech se připravuje už stý kurz. Uvítají na něm i starší a zkušenější uchazeče.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Rádi bychom v našich řadách přivítali i osoby, které mají určité životní a pracovní zkušenosti. Necílíme jenom na mladé."
V posledním roce rozšířili řady ostravských strážníků například 37letý Adam Dekický nebo 51letá Marcela Štefková.
Adam Dekický, strážník MP Ostrava: "Když jsem zjistil, že věk není limit, pokud člověk splní podmínky pro výkon toho zaměstnání, tak jsem to zkusil, prošel jsem kurzem a stal jsem se strážníkem. Práce s lidmi mě doopravdy hodně baví."
Marcela Štefková, strážnice MP Ostrava: "Protože si myslím, že nikdy není pozdě splnit si svůj sen, tak jsem do toho šla i nyní v tomhle věku."
U Ostravské městské policie nyní slouží 637 strážníků a strážnic a do plného stavu jich tak schází 43. Pokud vás tato práce láká, neváhejte. Vše potřebné najdete na stránkách mpostrava.cz.
---
Hrůzný zážitek má za sebou studentka z Darkovic, která se svým přítelem venčila psa na cyklostezce vedoucí okrajem pole. Přímo před očima ji milovanou border kolii Dixie zastřelil myslivec z posedu. Prý si myslel, že je to liška.
Měla to být běžná procházka s border kolií Dixie, ale skončilo to jako noční můra. Majitelka psa šla po cyklostezce v Darkovicích se svým přítelem. Povídali si a smáli se, když v tom se nad jejich hlavami ozval výstřel. Byli v tu chvíli totiž přímo pod posedem. To co následovalo, nechce žádný milovník zvířat zažít.
Sabina Plačková, majitelka psa: "Když jsme se otočila, Dixie už tady ležela, takže mé první myšlenky byly, že ji musím zachránit, protože byla jako mé dítě. Umírala mi pod rukama a já jsem s tím nemohla vůbec nic dělat. Už jsem si jen přála, ať to skončí."
Pes umíral dívce v náručí dlouhé minuty a tak prosili myslivce, aby mu dal ránu z milosti. Ten se ale prý bál slézt z posedu, než dorazí místní myslivecký hospodář, protože mu přítel dívky nadával. Pak už jen tvrdil, že střílel na lišku.
Jiří Smolka, myslivec: "Vidím, že tam je něco podobného jako liška, že tam je liška. Ona se vrátila a teďkom běží. Mířil jsem na ní a pak jsem vystřelil."
Zákon jasně vymezuje situaci, kdy může myslivec střílet na psa. Nikdo nechápe jak lze psa a lišku zaměnit. Dixie vážila přes 20 kilo a byla huňatá, zatímco liška má stěží 10 kg kilo a je štíhlá.
Vlastimil Waic, mluví České myslivecké jednoty: "Podmínkou je, aby pes byl mimo vliv vedoucího, pronásledoval zvěř a současně se nacházel více než 200 metrů od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení."
Případ vyšetřuje policie a všechno nasvědčuje tomu, že řešení skončí jako přestupek na úřadu.
René Černohorský, mluvčí PČR Opava: "Zjišťujeme, zda byla naplněna skutková podstata některého z trestných činů, případně, zda se jedná o protiprávní jednání a chování přestupkového charakteru."
Majitelka psa chce hlavně dosáhnout toho, aby tento lovec už nikdy nesměl vzít legálně pušku do ruky a střílet po živých tvorech. Základní myslivecké pravidlo je, že než vystřelíš, musíš si být stoprocentně jistý, že víš na co.
---
Černá perla, architektonicky významná budova Ostravy-Poruby postavená v bruselském stylu, roste do krásy. Po zhruba 15 letech, kdy chátrala, prochází kompletní rekonstrukcí, na jejímž konci v ní lidé najdou moderní kliniku.
Dvanáctipodlažní budovu Černé perly v Ostravě-Porubě několik měsíců zahalovalo lešení. Od jara loňského roku procházel rekonstrukcí její vnější plášť. Celkem zde bylo osazeno 960 skel.
David Kotek, architekt: “Je to udělaná v podstatě replika původní fasády a co šlo, to jsme vylepšili, zlepšili. Máme přípravu na fotovoltaiku, ale ta vlna fotovoltaická byla tak šílená, že jsme se rozhodli, že počkáme než ty ceny trošku opadnou. Máme tady speciální skla, která jsou protisolární, aby se dům nepřehříval. Do toho jsme hodně zainvestovali.”
Nyní se většina prací přesouvá do interiéru. Dokončují se sádrokartonové podhledy, vnitřní příčky a připravený je i materiál na zdvojené podlahy. Hotovo by mělo být do června.
Jakub Czudek, výkonný ředitel, Moravian Premium Care: “Kdy budou k dispozici ambulance praktického lékaře, plicní, alergologie, kardiologie a vlastně neurologie, ortopedie, budeme nabízet pracovní a lékařské služby a v neposlední řadě provozovat radiodermostické pracoviště a na pracovišti bude k dispozici i softwarová umělá inteligence.”
Klinika bude výjimečná nejen poskytovaným komfortem, ale navíc dá lidem možnost, aby měli sami kontrolu nad svým zdravím.
V přízemí za mnou vznikne kavárna, která bude veřejně přístupná všem a prostor před ní zkrášlí umělecké dílo. Socha ženy v nadživotní velikosti.
David Kotek, architekt: “Ta socha se zachrání díky tomu. Je to socha, která je z doby, kdy vznikala Perla, takže ty věci se pěkně jakoby propojí a bude tady dělat prostě radost.”
Úpravou projde i předprostor před Černou perlou. Tedy zeleň, chodníky a parkoviště.
---
Na konci dubna bude otevřená nová expozice hrabyňského Národního památníku II. světové války, který je součástí Slezského zemského muzea. Vévodit jí bude velkolepá bojová scéna odkazující na Ostravsko-opavskou operaci. Expozici doplní také moderní audiovizuální technika.
Památník II. světové války v Hrabyni připomíná ofenzívu Rudé armády a jednotek 1. československého armádního sboru na jaře roku 1945 a jejich průnik na sever Moravy. Přestože venkovní pohled na něj zůstává stejný, expozice uvnitř právě mění svou tvář.
Kamila Poláková, vedoucí Národního památníku II. světové války, Hrabyně: „Zůstala tady maketa domu Hrabyňského č. 72. Na ni navazuje městský dům a na něj aranžovaná scéna s tankem T-34, která je věnována osvobození a bojům o velká města.“
Velikost makety sovětského tanku odpovídá skutečnosti, ovšem zhotovený je ze dřeva a z plastu. To německý a sovětský kanón jsou originálními zbraněmi. Velkolepou scénu doplní ještě protiletecký kryt s reálnými zvuky letadel pro dokreslení atmosféry války. Na plátno nad scénou se budou promítat historické filmy, které se ostravsko-opavské operace týkají. V expozici budou dotykové obrazovky, které doplní informace také v podobě fotografií, dokumentů nebo vzpomínek pamětníků.
Vitríny se začínají postupně zaplňovat vojenskými uniformami i dobovým oblečením.
Hana Polášová, dokumentaristka, Národní památník II. světové války, Hrabyně: „Tady máme radistku a velitele výsadku. Mají na sobě uniformy, které jsme nechali ušít přímo pro tuto výstavu.“
Na svém místě už jsou figuríny s uniformou protektorátního četníka, vojáků západní i východní fronty nebo německé tajné policie – gestapa. Jednotlivé scény doplní drobnosti každodenního života. Chybí ještě válečné zbraně, které čekají na svou chvíli v depozitáři.
Marek Slanina, kurátor – zbrojíř, Národní památník II. světové války, Hrabyně: „Zbraně se budou instalovat pochopitelně až nakonec, z bezpečnostních důvodů. A také proto, že se musí všechno důkladně nachystat, připravit. Vytáhnout z boxů po konzervaci.“
V expozici budou také nové panely s informacemi o II. světové válce.
Kamila Poláková, vedoucí Národního památníku II. světové války, Hrabyně: „My jsme více rozšířili to, proč vlastně II.světová válka vypukla. Tzn. rok 1938 a 1939. Zároveň jsme přidali více informací o domácím odboji.
Kvůli kompletní rekonstrukci vnitřní expozice za 35 mil. Kč je od konce roku 2021 památník uzavřený. Ovšem termín otevření už se blíží. Veřejnost si jej bude moci přijít poprvé prohlédnout 29. dubna.
---
Krátké zprávy 12. 3. 2023
Soupeře se dozvědí až v následujících dnech, fanoušky hokejistů Vítkovice Ridera však čeká první důležitý moment letošního play-off již nyní. Už v pátek spustily hokejové Vítkovice prodej vstupenek na první dva čtvrtfinálové zápasy, které Ostravané odehrají o týden později – v pátek 17. a v sobotu 18. března v Ostravar Aréně.
---
Žáci karvinské Základní škola Dělnická patří mezi stálice nejlepších a nejrychlejších písařů všemi deseti. Děti se učí psát všemi deseti v hodinách informatiky od 6. třídy a také ve volitelném kroužku, který mohou navštěvovat už od 4. ročníku.
Psát rychle, bezchybně a hlavně všemi deseti. To jsou nároky na dnešní generaci dětí, která tuto znalost bude potřebovat snad v každém budoucím zaměstnání. Někteří psaní na klávesnici věnují i několik hodin denně a jejich výkony jsou na velmi vysoké úrovni.
Renáta Vykrentová, učitelka: “O psaní všemi deseti je na škole velký zájem, psaní žáky baví, určitou motivací pro ně je i fakt, že se potom mohou účastnit různých prestižních celorepublikových a mezinárodních soutěží a na obou úrovních naše škola dosahuje výborných výsledků."
Mezi poslední patří například účast v online celorepublikové soutěži ZAV Olomouc. Té se zúčastnil například Samuel Domes.
Samuel Domes, úspěšný účastník soutěže v psaní všemi deseti: “Jsme měli jednu minutu co nejvíce úhozů a pak jsme měli deset minut co nejvíc úhozů a v té jedné minutě jsem měl nejvíc 220 úhozů a v těch deseti minutách jsem měl 2200 úhozů za těch deset minut."
Úspěšná na soutěžích je i Klára Rojíčková.
Klára Rojíčková, úspěšná účastnice soutěže v psaní všemi deseti: “Je to dobré i na doma, když se píšou nějaké úkoly, tak se mi rychleji píše a je to výhodné do života, že nemusím zbytečně hledat ty písmenka na klávesnici, vím, co je kde."
Celkově je na této škole o informatiku mezi žáky velký zájem.
---
V Ostravském školícím centru jsou na svou práci připravováni noví strážníci z celého našeho i Olomouckého kraje. V těchto dnech se chystá jubilejní stý kurz a například v Ostravě je o nové strážníky stále velký zájem. Nábor cílí i na starší a zkušenější uchazeče.
Integrované výjezdové centrum Ostrava Jih v Nové Bělé, slouží zároveň také jako školící středisko pro městskou policii. Zájemci o tuto práci musejí nejprve absolvovat tříměsíční kurz zakončený zkouškou.
Martin Čížek, lektor školícího střediska MP Ostrava: "V teoretické rovině je to především studium zákonů. V praktické rovině pak musejí strážníci zvládnout sebeobranu nebo třeba taktiku zákroku."
Od roku 2011 už připravili na práci téměř tisícovku strážníků. Většina slouží v Ostravě, ale asi 400 jich zamířilo i do jiných měst po celém kraji. V těchto dnech se připravuje už stý kurz. Uvítají na něm i starší a zkušenější uchazeče.
Jindřich Machů, mluvčí MP Ostrava: "Rádi bychom v našich řadách přivítali i osoby, které mají určité životní a pracovní zkušenosti. Necílíme jenom na mladé."
V posledním roce rozšířili řady ostravských strážníků například 37letý Adam Dekický nebo 51letá Marcela Štefková.
Adam Dekický, strážník MP Ostrava: "Když jsem zjistil, že věk není limit, pokud člověk splní podmínky pro výkon toho zaměstnání, tak jsem to zkusil, prošel jsem kurzem a stal jsem se strážníkem. Práce s lidmi mě doopravdy hodně baví."
Marcela Štefková, strážnice MP Ostrava: "Protože si myslím, že nikdy není pozdě splnit si svůj sen, tak jsem do toho šla i nyní v tomhle věku."
U Ostravské městské policie nyní slouží 637 strážníků a strážnic a do plného stavu jich tak schází 43. Pokud vás tato práce láká, neváhejte. Vše potřebné najdete na stránkách mpostrava.cz.
---
