Pravidelnou prázdninovou údržbu dálničního tunelu v Klimkovicích využili hasiči k cvičnému zásahu u autonehody. V uzavřeném prostoru si vyzkoušeli vyproštění zraněných řidičů dvou havarovaných vozidel.
Hasičské cvičení bylo situováno do dočasně uzavřeného tubusu Klimkovického tunelu. Hasiči z Bílovce a Ostravy získali informaci o havárii dvou osobních automobilů zhruba uprostřed tunelu s tím, že na místě jsou dva zranění řidiči. Ty museli hasiči z vraků vystříhat.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: “Mimořádné události v tunelu, ať už dopravní nehoda nebo požár, jsou pro nás specifické tím, že se nacházíme v uzavřeném prostoru a tím prvotním cílem je zachránit respektive evakuovat osoby. K tomu v tunelu slouží technické propojky, kterých je tady celkem pět. Jsou přetlakované, což znamená, že jsou chráněny proti vniknutí kouře. Lidé v nich najdou bezpečný úkryt a z druhé strany mohou potom odejít do nezasažené trouby.”
Veškeré dění v tunelu monitorují různá čidla a několik desítek kamer, které automaticky upozorňují na nestandardní situace. Dispečeři pak mohou okamžitě dopravu v tunelu zastavit a řešit jeho vyklizení.
Tomáš Kvašný, ŘSD, vedoucí oddělení řízení tunelů: “Můžu říct, že za celou dobu, a já jsem tady v podstatě od začátku provozování toho tunelu, jsme zde měli pouze jeden požár osobního vozidla. Což je velmi dobře, protože opravdu si myslím, že ten tunel je bezpečnostně velmi dobře koncipovaný, dobře navrhnutý.”
Při jakékoli události v tunelu musí lidé myslet především na svou vlastní bezpečnost, aby nedošlo k ještě většímu neštěstí. K dispozici mají telefonní hlásiče a únikové cesty.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: “Pokud se bavíme o požáru v tunelu, tak největší chybou lidí je snažit se ten požár uhasit. Vzhledem k tomu, že jsme v uzavřeném prostoru, tak rozvoj kouře a pokles takzvané neutrální roviny je velmi rychlý. Během minuty tady přestane být vidět, tunel se naplní hustým jedovatým kouřem, takže opravdu nezůstávat a v případě požáru tunel okamžitě opustit.”
Cvičný zásah trval jen několik minut a oba figuranti byli zachráněni bez zranění.
---
Unikátní bytové muzeum v Jubilejní kolonii je otevřeno už půl roku. Za tu dobu se zde dostavila více než tisícovka návštěvníků, kteří si mohli prohlédnout, jak v Ostravě bydleli řadoví dělníci ve 30. letech minulého století. Zájemci zde přijíždějí dokonce i z Rakouska, Švýcarska a Německa.
První muzeum v obvodu Ostrava-Jih a jediné svého druhu na Ostravsku. Už půl roku se mohou zájemci podívat, jak vypadaly a jaké měly vybavení byty pracovníků hutí a dolů v 30. letech minulého století. Expozice se stále rozrůstá.
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „Když jsme muzeum otevírali na počátku února letošního roku, tak v podstatě působily některé ty kouty ještě prázdně. Dnes, když se podíváme okolo sebe, tak už není moc kde co přidat, vměstnat. Jediný takový exponát, který nám tady schází je kuchyňský otoman a pak už opravdu budeme hotovi.“
V květnu muzeum přivítalo svého tisícího návštěvníka.
Martin Kret (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Ta návštěvnost muzea nás docela překvapuje. Rezervace jsou zaplněny dlouho dopředu. Prohlídky probíhají každé úterý od 15:00 do 18:00 s tím, že lidé si je mohou rezervovat v rezervačním systému na stránkách jubilejní kolonie.cz.“
Oproti tradičním muzeím si mohou návštěvníci toho bytového některé vystavené exponáty i osahat a vyzkoušet.
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „Často si potěžkávají tuto elektrickou žehličku, která má opravdu možná 7 kilogramů nebo si mohou zkusit překládat toto žehlící prkno na kuchyňské štafle nebo si vyzkoušejí šití na takovémto šlapacím stroji.“
Půl roku oslaví také vyobrazení kolonie v aplikaci SmartGuide. Tento digitální turistický průvodce zájemce seznamuje s poutavou historií dalších domů v Jubilejní kolonii.
---
Organizace Sport a kultura ve Studénce připravila na letošní léto novinku - hru o zámecký poklad. Zahrát si ji může každý, potřeba je jen chytrý mobilní telefon a chuť projít se po zajímavých místech města.
Zámecký poklad Studénky - to je soutěžní hra, kterou na léto připravili kulturní pracovníci města. Určena je především pro rodiny s dětmi, ale i pro kohokoliv, kdo si rád připomene zdejší zajímavá místa. Stačí si na webu stáhnout aplikaci.
Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: ”Úkolem hry je navštívit deset míst, které jsou různě ve Studénce a v jejím okolí, a při splnění podmínky, při návštěvě minimálně osmi z deseti míst, mají potom nárok na poklad. K soutěži potřebují chytrý telefon, zapnuté mobilní data a sdílení polohy. Vyberou si, jaké místo chtějí navštívit, klikou si na to na mapě, a ukážeme se jim mapa s navigací, podle které k místu dojdou.”
Aplikace pak zaznamená, že jsou hráči na místě a nabídne jim otázku, která se k němu váže.
Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: “Snažili jsme se ta místa vybírat tak, ať to nejsou jen ta profláknutá místa, které znají všichni, ale ať i Studéňáci nebo i lidé, kteří jsou mimo Studénku, objeví ty krásy přírody nebo i nějaké historie.”
Soutěžící si hru mohou rozložit do několika dnů. Odměnu si vyzvednou ve Vagonářském muzeu na zámku.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Tady je cíl toho hledání, tady si lidé chodí ten poklad vyzvednout. Takže někteří už přišli, chodí se i ptát, takže věřím tomu, že jak se počasí trošku umoudří, nebude tolik pálit slunce, tak přijdou ve větším počtu.”
Poznávací hra, která nutí i k pohybu, bude aktivní do konce října.
---
V městském obvodu Ostrava-Jih dokončili rekonstrukci Mateřské školy Bohumíra Dvorského za 12 milionů korun. Její součástí byla i úprava hřiště, které je v létě zpřístupněno veřejnosti celodenně.
Zateplení fasády, nová izolace střechy a vylepšení venkovního areálu školky prostřednictvím opravy chodníků a nového hřiště. Po více než půl roce byla na jaře dokončena rekonstrukce mateřské školy Bohumíra Dvorského v Bělském Lese. Kromě toho zde nedávno otevřeli také tzv. Dětský přírodní ráj z participativního rozpočtu.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Dětský přírodní ráj v mateřské škole Bohumíra Dvorského je projektem z roku 2021 a zahrnuje prvek pro hru s vodou – takovou vodní laboratoř, vrbový tunel a záhony, na kterých mohou děti pozorovat život rostlin nebo taky pěstovat jahody, dýně…“
Miloš Kosík, ředitel, ZŠ a MŠ B. Dvorského: „V podstatě můžeme využívat plno nových prvků, které se hodí jak dětem v mateřské školce, tak je využívají také děti ze základní školy. Zejména ze školní družiny. Těch prvků je vícero, některé jsou na této části zahrady a některé jsou na opačné straně.“
anketa, děti z MŠ B. Dvorského: „Mě se nejvíce tady na tom hřišti líbí ty vodní hrátky.“ – „Jo, mě se taky tady nejvíc líbí ty vodní hrátky.“
Hřiště neslouží jen dětem obou škol ale také veřejnosti. Kromě prvních 3 týdnů v červenci bude dětské hřiště pro veřejnost otevřené od rána do večera.
---
Farma U Stromovouse ve Staré Vodě obhájila titul Regionální potravina MS kraje. Získala ho za Jesenický horský sýr z vlastní produkce. Na farmě chovají vlastní krávy plemene Jersey a hnědé krátkosrsté kozy. Na oslavu titulu na farmě pořádali veřejnou ochutnávku sýrů.
Jesenický horský sýr je součásti kompletního sortimentu místních sýrů.
Stanislav Zámečník, farmář: „Je to typ švýcarských horských sýrů, je docela takový nasládlejší, odborněji s propionovými kulturami, které prostě tvoří taková ta ementálská očka, zraje při třech různých teplotách. Technologicky je to vysoko dohřívaný sýr, který potom zraje 4 měsíce, po 4 měsících se dá krájet.“
Návštěvníci si zdejší farmu velmi oblíbili a přijíždějí sem na posezení i ochutnávky.
Marie Metelková, Farma U Stromovouse: „Máme tady kozí čerstvý sýr, hned vedle je kravský čerstvý sýr a potom tady máme kravské tvrdé sýry,, tady máme Jesenický horský sýr, na tom jsme obhájili letos tu regionální potravinu, hned vedle je Bospor, což je typ do balkánských sýrů, chuťově i do Jadelu, pak je tady Morgenland a nakonec Jesenický bochník, který je rakový výraznější chuťově.“
Valerie Zámečníková, farmářka: „Je to různé, každý má jinou chuť, hodně jdou kozí sýry, z kravských ten Horský, co máme dneska ochutnávku, bochník, děláme nový, Bospor formou vlastně Balkánu.“
Stanislav Zámečník, farmář: „My se snažíme být taková široko spektrální mlékárna a prodejna, s tím, že prakticky držíme kompletně celý sortiment mléčných výrobků kromě sýrů s plísní a kromě acidofilních mlék. Takže děláme vlastně čerstvé sýry, což je vlastně název čerstvého sýra, tak vlastně tvaroh, tvaroh zpracováváme dále na pomazánky, různé tvarohové krémy, krémáčky, potom děláme jogurty, děláme středně dohřívané sýry, to je vlastně Jesenický bochník, který dostal Regionální potravinu 2018. Ten horský sýr jako vysokohorský, Rozálii jako extra tvrdý sýr, děláme Morgenland, což je taky typ vysoko dohřívaných sýrů, které zrají při třech různých teplotách, až potom vlastně po jogurty. A z těch jogurtů si mohou tady dát hosté třeba různé jogurtové šejky a podobně. Teď máme dvě novinky ještě, děláme vlastně sýr Bospor, což je vlastně sýr něco mezi Balkánem a Fetou, na strouhání, slaný sýr, který se strouhá na zeleninové saláty a děláme Halumi, podstatě je to receptury Halumi, Halumi to není, je to vlastně sýr na gril.“
Kromě sýrů jsou na farmě velmi oblíbené zejména jogurty, pomazánky a koktejly.
Anketa, návštěvníci ochutnávky: „Tvrdé, měkké, všechny sýry. I kozí i kravské. Nejlepší kozí sýr, co jsem jedla, tak to bylo od tety Hanky, tady od manžela.“
„Já mám ráda sýry.“
„Chutnají, jsou vynikající. Zkoušeli jsme zatím jenom jeden a čekáme na sýrové prkénko.“
„My jíme, všechny sýry máme rádi a od té doby, co tady na té farmě vyhráli ty velké ceny, kde se na to hrabe Grand Moravia ze Třech dvorů, jezdíme každých 14 dní. Máme to od Olomouce, ej to hodinka cesty, ale ta cesta za ty sýry stojí.“
Oceněnou regionální potravinu i další výrobky kozího a kravského mléka budou k ochutnání také na gastrofestivalu Pojez v Karlově Studánce 10. srpna.
---
Badmintonistka Tereza Švábíková z Klimkovic si splnila svůj životní sen. Podařilo se jí kvalifikovat na olympiádu v Paříži, což bude v jejích 24 letech první olympijský start. Tam bude už za dva týdny bojovat proti světové badmintonové elitě.
Tereza Švábíková se zúčastnila řady světových turnajů, ale úspěšnou kvalifikaci na olympiádu považuje za svůj největší sportovní úspěch.
Tereza Švábíková, olympionička v badmintonu: „Kdybych to měla zařadit do žebříčku nejtěžších věcí, co se mi ve svém krátkém životě podařilo, tak to řadím hodně vysoko. Nebylo to těžké je po sportovní stránce, ale i po fyzické a mentální. Byla jsem skoro celý rok sama a cestovala jsem po turnajích.“
Po úspěšné kvalifikaci spadla z Terezy nervozita, na olympiádě si chce hlavně pozitivně nastavit hlavu.
Tereza Švábíková, olympionička v badmintonu: „Ty poslední měsíce jsme každý den chodili do haly s tím, že chceme být co nejlépe připraveni, ale nesoustředili jsme se na to, že na tuto největší akci jedeme. Mysleli jsme spíše na náš výkonnostní posun. Už se nám to blíží, jedeme fasovat oblečení, za dva týdny cestujeme do Paříže, tak doufám, že si to užijeme a nervy nás nepřemůžou.“
Švábíková věří v úspěšný olympijský start, protože už příští rok ji čeká mistrovství Evropy a mistrovství světa.
---
Pravidelnou prázdninovou údržbu dálničního tunelu v Klimkovicích využili hasiči k cvičnému zásahu u autonehody. V uzavřeném prostoru si vyzkoušeli vyproštění zraněných řidičů dvou havarovaných vozidel.
Hasičské cvičení bylo situováno do dočasně uzavřeného tubusu Klimkovického tunelu. Hasiči z Bílovce a Ostravy získali informaci o havárii dvou osobních automobilů zhruba uprostřed tunelu s tím, že na místě jsou dva zranění řidiči. Ty museli hasiči z vraků vystříhat.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: “Mimořádné události v tunelu, ať už dopravní nehoda nebo požár, jsou pro nás specifické tím, že se nacházíme v uzavřeném prostoru a tím prvotním cílem je zachránit respektive evakuovat osoby. K tomu v tunelu slouží technické propojky, kterých je tady celkem pět. Jsou přetlakované, což znamená, že jsou chráněny proti vniknutí kouře. Lidé v nich najdou bezpečný úkryt a z druhé strany mohou potom odejít do nezasažené trouby.”
Veškeré dění v tunelu monitorují různá čidla a několik desítek kamer, které automaticky upozorňují na nestandardní situace. Dispečeři pak mohou okamžitě dopravu v tunelu zastavit a řešit jeho vyklizení.
Tomáš Kvašný, ŘSD, vedoucí oddělení řízení tunelů: “Můžu říct, že za celou dobu, a já jsem tady v podstatě od začátku provozování toho tunelu, jsme zde měli pouze jeden požár osobního vozidla. Což je velmi dobře, protože opravdu si myslím, že ten tunel je bezpečnostně velmi dobře koncipovaný, dobře navrhnutý.”
Při jakékoli události v tunelu musí lidé myslet především na svou vlastní bezpečnost, aby nedošlo k ještě většímu neštěstí. K dispozici mají telefonní hlásiče a únikové cesty.
Jakub Kozák, mluvčí HZS MSK: “Pokud se bavíme o požáru v tunelu, tak největší chybou lidí je snažit se ten požár uhasit. Vzhledem k tomu, že jsme v uzavřeném prostoru, tak rozvoj kouře a pokles takzvané neutrální roviny je velmi rychlý. Během minuty tady přestane být vidět, tunel se naplní hustým jedovatým kouřem, takže opravdu nezůstávat a v případě požáru tunel okamžitě opustit.”
Cvičný zásah trval jen několik minut a oba figuranti byli zachráněni bez zranění.
---
Unikátní bytové muzeum v Jubilejní kolonii je otevřeno už půl roku. Za tu dobu se zde dostavila více než tisícovka návštěvníků, kteří si mohli prohlédnout, jak v Ostravě bydleli řadoví dělníci ve 30. letech minulého století. Zájemci zde přijíždějí dokonce i z Rakouska, Švýcarska a Německa.
První muzeum v obvodu Ostrava-Jih a jediné svého druhu na Ostravsku. Už půl roku se mohou zájemci podívat, jak vypadaly a jaké měly vybavení byty pracovníků hutí a dolů v 30. letech minulého století. Expozice se stále rozrůstá.
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „Když jsme muzeum otevírali na počátku února letošního roku, tak v podstatě působily některé ty kouty ještě prázdně. Dnes, když se podíváme okolo sebe, tak už není moc kde co přidat, vměstnat. Jediný takový exponát, který nám tady schází je kuchyňský otoman a pak už opravdu budeme hotovi.“
V květnu muzeum přivítalo svého tisícího návštěvníka.
Martin Kret (ANO), místostarosta MOb Ostrava-Jih: „Ta návštěvnost muzea nás docela překvapuje. Rezervace jsou zaplněny dlouho dopředu. Prohlídky probíhají každé úterý od 15:00 do 18:00 s tím, že lidé si je mohou rezervovat v rezervačním systému na stránkách jubilejní kolonie.cz.“
Oproti tradičním muzeím si mohou návštěvníci toho bytového některé vystavené exponáty i osahat a vyzkoušet.
Petr Lexa Přendík, kronikář MOb Ostrava-Jih: „Často si potěžkávají tuto elektrickou žehličku, která má opravdu možná 7 kilogramů nebo si mohou zkusit překládat toto žehlící prkno na kuchyňské štafle nebo si vyzkoušejí šití na takovémto šlapacím stroji.“
Půl roku oslaví také vyobrazení kolonie v aplikaci SmartGuide. Tento digitální turistický průvodce zájemce seznamuje s poutavou historií dalších domů v Jubilejní kolonii.
---
Organizace Sport a kultura ve Studénce připravila na letošní léto novinku - hru o zámecký poklad. Zahrát si ji může každý, potřeba je jen chytrý mobilní telefon a chuť projít se po zajímavých místech města.
Zámecký poklad Studénky - to je soutěžní hra, kterou na léto připravili kulturní pracovníci města. Určena je především pro rodiny s dětmi, ale i pro kohokoliv, kdo si rád připomene zdejší zajímavá místa. Stačí si na webu stáhnout aplikaci.
Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: ”Úkolem hry je navštívit deset míst, které jsou různě ve Studénce a v jejím okolí, a při splnění podmínky, při návštěvě minimálně osmi z deseti míst, mají potom nárok na poklad. K soutěži potřebují chytrý telefon, zapnuté mobilní data a sdílení polohy. Vyberou si, jaké místo chtějí navštívit, klikou si na to na mapě, a ukážeme se jim mapa s navigací, podle které k místu dojdou.”
Aplikace pak zaznamená, že jsou hráči na místě a nabídne jim otázku, která se k němu váže.
Radka Tomášková, vedoucí kultury SAK Studénka: “Snažili jsme se ta místa vybírat tak, ať to nejsou jen ta profláknutá místa, které znají všichni, ale ať i Studéňáci nebo i lidé, kteří jsou mimo Studénku, objeví ty krásy přírody nebo i nějaké historie.”
Soutěžící si hru mohou rozložit do několika dnů. Odměnu si vyzvednou ve Vagonářském muzeu na zámku.
Bronislav Novosad, vedoucí Vagonářského muzea: “Tady je cíl toho hledání, tady si lidé chodí ten poklad vyzvednout. Takže někteří už přišli, chodí se i ptát, takže věřím tomu, že jak se počasí trošku umoudří, nebude tolik pálit slunce, tak přijdou ve větším počtu.”
Poznávací hra, která nutí i k pohybu, bude aktivní do konce října.
---
V městském obvodu Ostrava-Jih dokončili rekonstrukci Mateřské školy Bohumíra Dvorského za 12 milionů korun. Její součástí byla i úprava hřiště, které je v létě zpřístupněno veřejnosti celodenně.
Zateplení fasády, nová izolace střechy a vylepšení venkovního areálu školky prostřednictvím opravy chodníků a nového hřiště. Po více než půl roce byla na jaře dokončena rekonstrukce mateřské školy Bohumíra Dvorského v Bělském Lese. Kromě toho zde nedávno otevřeli také tzv. Dětský přírodní ráj z participativního rozpočtu.
Martina Jarošková (ANO), místostarostka MOb Ostrava-Jih: „Dětský přírodní ráj v mateřské škole Bohumíra Dvorského je projektem z roku 2021 a zahrnuje prvek pro hru s vodou – takovou vodní laboratoř, vrbový tunel a záhony, na kterých mohou děti pozorovat život rostlin nebo taky pěstovat jahody, dýně…“
Miloš Kosík, ředitel, ZŠ a MŠ B. Dvorského: „V podstatě můžeme využívat plno nových prvků, které se hodí jak dětem v mateřské školce, tak je využívají také děti ze základní školy. Zejména ze školní družiny. Těch prvků je vícero, některé jsou na této části zahrady a některé jsou na opačné straně.“
anketa, děti z MŠ B. Dvorského: „Mě se nejvíce tady na tom hřišti líbí ty vodní hrátky.“ – „Jo, mě se taky tady nejvíc líbí ty vodní hrátky.“
Hřiště neslouží jen dětem obou škol ale také veřejnosti. Kromě prvních 3 týdnů v červenci bude dětské hřiště pro veřejnost otevřené od rána do večera.
---
Farma U Stromovouse ve Staré Vodě obhájila titul Regionální potravina MS kraje. Získala ho za Jesenický horský sýr z vlastní produkce. Na farmě chovají vlastní krávy plemene Jersey a hnědé krátkosrsté kozy. Na oslavu titulu na farmě pořádali veřejnou ochutnávku sýrů.
Jesenický horský sýr je součásti kompletního sortimentu místních sýrů.
Stanislav Zámečník, farmář: „Je to typ švýcarských horských sýrů, je docela takový nasládlejší, odborněji s propionovými kulturami, které prostě tvoří taková ta ementálská očka, zraje při třech různých teplotách. Technologicky je to vysoko dohřívaný sýr, který potom zraje 4 měsíce, po 4 měsících se dá krájet.“
Návštěvníci si zdejší farmu velmi oblíbili a přijíždějí sem na posezení i ochutnávky.
Marie Metelková, Farma U Stromovouse: „Máme tady kozí čerstvý sýr, hned vedle je kravský čerstvý sýr a potom tady máme kravské tvrdé sýry,, tady máme Jesenický horský sýr, na tom jsme obhájili letos tu regionální potravinu, hned vedle je Bospor, což je typ do balkánských sýrů, chuťově i do Jadelu, pak je tady Morgenland a nakonec Jesenický bochník, který je rakový výraznější chuťově.“
Valerie Zámečníková, farmářka: „Je to různé, každý má jinou chuť, hodně jdou kozí sýry, z kravských ten Horský, co máme dneska ochutnávku, bochník, děláme nový, Bospor formou vlastně Balkánu.“
Stanislav Zámečník, farmář: „My se snažíme být taková široko spektrální mlékárna a prodejna, s tím, že prakticky držíme kompletně celý sortiment mléčných výrobků kromě sýrů s plísní a kromě acidofilních mlék. Takže děláme vlastně čerstvé sýry, což je vlastně název čerstvého sýra, tak vlastně tvaroh, tvaroh zpracováváme dále na pomazánky, různé tvarohové krémy, krémáčky, potom děláme jogurty, děláme středně dohřívané sýry, to je vlastně Jesenický bochník, který dostal Regionální potravinu 2018. Ten horský sýr jako vysokohorský, Rozálii jako extra tvrdý sýr, děláme Morgenland, což je taky typ vysoko dohřívaných sýrů, které zrají při třech různých teplotách, až potom vlastně po jogurty. A z těch jogurtů si mohou tady dát hosté třeba různé jogurtové šejky a podobně. Teď máme dvě novinky ještě, děláme vlastně sýr Bospor, což je vlastně sýr něco mezi Balkánem a Fetou, na strouhání, slaný sýr, který se strouhá na zeleninové saláty a děláme Halumi, podstatě je to receptury Halumi, Halumi to není, je to vlastně sýr na gril.“
Kromě sýrů jsou na farmě velmi oblíbené zejména jogurty, pomazánky a koktejly.
Anketa, návštěvníci ochutnávky: „Tvrdé, měkké, všechny sýry. I kozí i kravské. Nejlepší kozí sýr, co jsem jedla, tak to bylo od tety Hanky, tady od manžela.“
„Já mám ráda sýry.“
„Chutnají, jsou vynikající. Zkoušeli jsme zatím jenom jeden a čekáme na sýrové prkénko.“
„My jíme, všechny sýry máme rádi a od té doby, co tady na té farmě vyhráli ty velké ceny, kde se na to hrabe Grand Moravia ze Třech dvorů, jezdíme každých 14 dní. Máme to od Olomouce, ej to hodinka cesty, ale ta cesta za ty sýry stojí.“
Oceněnou regionální potravinu i další výrobky kozího a kravského mléka budou k ochutnání také na gastrofestivalu Pojez v Karlově Studánce 10. srpna.
---
Badmintonistka Tereza Švábíková z Klimkovic si splnila svůj životní sen. Podařilo se jí kvalifikovat na olympiádu v Paříži, což bude v jejích 24 letech první olympijský start. Tam bude už za dva týdny bojovat proti světové badmintonové elitě.
Tereza Švábíková se zúčastnila řady světových turnajů, ale úspěšnou kvalifikaci na olympiádu považuje za svůj největší sportovní úspěch.
Tereza Švábíková, olympionička v badmintonu: „Kdybych to měla zařadit do žebříčku nejtěžších věcí, co se mi ve svém krátkém životě podařilo, tak to řadím hodně vysoko. Nebylo to těžké je po sportovní stránce, ale i po fyzické a mentální. Byla jsem skoro celý rok sama a cestovala jsem po turnajích.“
Po úspěšné kvalifikaci spadla z Terezy nervozita, na olympiádě si chce hlavně pozitivně nastavit hlavu.
Tereza Švábíková, olympionička v badmintonu: „Ty poslední měsíce jsme každý den chodili do haly s tím, že chceme být co nejlépe připraveni, ale nesoustředili jsme se na to, že na tuto největší akci jedeme. Mysleli jsme spíše na náš výkonnostní posun. Už se nám to blíží, jedeme fasovat oblečení, za dva týdny cestujeme do Paříže, tak doufám, že si to užijeme a nervy nás nepřemůžou.“
Švábíková věří v úspěšný olympijský start, protože už příští rok ji čeká mistrovství Evropy a mistrovství světa.
---
