Zástupci České pošty objíždějí jednotlivé starosty a primátory, aby jim vysvětlili rušení poboček. Havířov nesouhlasí, aby ve městě zůstaly jen tři. Státní podnik argumentuje tím, že tak jako lidé jezdí například k lékaři, mohou dojet i ke vzdálenější pobočce.
Pět z osmi poboček České pošty budou zrušeny a nic se na tom nezmění. To je výsledek jednání mezi primátorem Havířova a zástupcem státního podniku.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Pokoušel jsem se, zda by nebylo možné to rozhodnutí přehodnotit, ale to rozhodnutí už padlo."
Pošta uznává, že někteří lidé to budou mít na pobočku dál, ve městě prý ale funguje dobře MHD.
Pavel Smyček, manažer interní sítě České pošty: "Je to stejné, jako bychom cestovali k lékaři, nebo do supermarketu, tak se vlastně bude cestovat na poštu. Ty návštěvy jsou průměrně řešeny u klientů jednou, maximálně dvakrát za měsíc. Není to tak ani o počtu pošt, ale o počtu přepážek ve městě. Ono se to třeba zdá, že v Havířově zůstávají jen tři pošty, ale ty pošty jsou velké a třeba havířovská jednička ta pojme velký kus klientů.”
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Většinou až provoz a praxe ukáže, jaká je realita, protože já, když jdu dneska na poštu na Šumbarku, tak tam stojím frontu a mnohdy i hodinu. Nějak si nedovedu představit, že redukcí z osmi poboček na tři, najednou nebudu stát delší frontu, když na tu jednu poštu bude připadat 23 tisíc lidí."
Seniorům, kteří si chodí na poštu pro důchod podnik radí, že si mohou vyřídili donášku peněz na adresu, nebo si zřídit účty.
---
Stát může začít s výkupy pozemků pro výstavbu jižní části obchvatu Opavy. Umožňuje to společné povolení, které pro úsek jižního obchvatu vydal krajský úřad. Nyní je v provozu jen část obchvatu města. Jeho dokončení by se slezská metropole mohla dočkat v roce 2030.
Obchvat Opavy nabývá reálných obrysů. V roce 2009 byla dokončena propojka silnic I/11 a I/56. O tři roky později mohli řidiči jedoucí směrem na Hradec nad Moravicí minout město díky části jižního obchvatu. V roce 2019 byla dokončena východní část severního obchvatu. A v těchto dnech dělníci pracují na pěti kilometrové západní části severního obchvatu. Zprovozněna bude v září.
Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát Opava: Naším snem nebo naší vizí je, abychom dokončit veškeré obchvaty do roku 2030. V současné době ŘSD zpracovává veškeré dokumenty potřebné k dokončení přípravných prací.“
K tomu, aby silnice obkroužila Opavu totiž chybí ještě dostavět jihozápadní obchvat a asi dvoukilometrový úsek zbývající části jižního obchvatu. Pro tuto část stavby už krajský úřad vydal společné povolení, které umožňuje zahájit výkupy pozemků.
Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát Opava: „Už i dříve bylo město nápomocno v těchto výkupech, potažmo směnách pozemků. Takže i nadále budeme v tomto trendu pokračovat. Protože zájem Opavy je došlo ke snížení celkové dopravy v centru města.“
A to se podařilo. Při současném zprovoznění asi osmi kilometrového úseku obchvatu se doprava ve městě výrazně snížila. Podle průzkumu z loňského roku o 20 – 30 %. Počet nákladních vozů poklesl dokonce o více jak 40%.
Ještě více se Opavě uleví v r. 2026, kdy má být hotová zmiňovaná část jižního obchvatu v úseku Hradecká – Olomoucká.
Martin Dostál, tajemník, Sdružení I/11- I/57: „Bude to odvislé nejen od příslušných povolení, která by na tu poslední etapu měla být vydaná. Ale týká se to samozřejmě i bezproblémového výkupu pozemků. To je alfa a omega.“
V příštím roce plánuje Ředitelství silnic a dálnic ČR vypsat tendr na dodavatele stavby. Samotná realizace by měla trvat následné dva roky.
Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57 počítá s tím, že do roku 2030 bude dokončený nejen obchvat Opavy, ale také městské části Komárov. A poté se silnice napojí na již hotovou čtyřproudou komunikaci z Ostravy do Mokrých Lazců.
---
Ostravští kriminalisté zadrželi zloděje, který chtěl před svým nástupem do vězení zabezpečit rodinu a proto kradl ještě více. Specializoval se na elektroniku v autech, zejména na antiradary.
Policisté pátrali po neznámém pachateli, který se od konce ledna vloupal do několika vozidel. Jeho teritoriem byla Ostrava-Poruba. Na videu vidíte jeho obvyklý postup. Tentokrát si vybral vůz na parkovišti i Hornbachu a během několika sekund rozbil okno a odchází s antiradarem.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Po rozbití skleněné výplně odcizil radarové detektory, kamery a reproduktory. V těchto případech nebyly odcizeny žádné osobní věci, které by poškození nechali ve vozidlech. Policisté dokonce během jednoho dne přijali hned dvě oznámení o vloupání či pokusu vloupání do vozidel, kdy auta byla zaparkována poblíž sebe."
Zloději bylo úplně jedno, která je denní doma. Kradl ve dne i v noci. Prostě když uviděl v autě něco cenného šel do toho. Proto policisté připomínají, jak tomu předejít.
Soňa Štětínská, mluvčí PČR MS kraje: "Opět apelujeme na řidiče, vozidla zabezpečte, zkontrolujte a nenechávejte v nich žádné cenné věci ani klíče. V případě, že máte přenosný antiradar či kameru, tyto sundejte, nenechávejte je viditelně ve vozidle a nedávejte tak příležitost zlodějům. Auto není trezor."
Kromě věcí z aut kradl i v drogerii nebo v elektroprodejnách. Celkem mu policisté napočítali 17 skutků a škodu půl milionu kč.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Na základě získaných operativních informací a vyhodnocených kamerových záznamech se jim postupně podařilo ustanovit možného podezřelého muže."
Při výslechu se zloděj přiznal a vysvětlil, že kradl, aby zabezpečil rodinu. Za předchozí krádeže totiž neprovedl veřejně prospěšné práce a tak už čekal nástup trestu. Ten bude nyní zřejmě delší.
---
V Karvinské hornické nemocnici přibývá situací, kdy je zdravotnický personál vystaven slovní a bohužel i fyzické agresi ze strany pacientů nebo jejich rodinných příslušníků. Vedení nemocnice proto přijalo opatření, která přispějí ke zvýšení ochrany zaměstnanců.
Karvinská hornická nemocnice zaznamenala vyšší nárůst pacientů a rodinných příslušníků, kteří jsou vůči personálu agresivní a to nejen slovně, ale dochází i fyzickému napadání. Vedení nemocnice na tyto situace ihned zareagovala.
Tomáš Canibal, ředitel nemocnice: “My tady máme agenturu, která nám dělá dlouhodobě ostrahu a my jsme vyhlásili plán přechod od ostrahy k ochraně, domluvili jsme se, aby nám tady ochranku posílila.”
Nemocnice také vytvořila systém SOS hlášení, zdravotníci z vybraných oddělení a ambulancí také obdrželi osobní tísňová tlačítka.
Tomáš Canibal, ředitel nemocnice: "Zaměstnanec v případě nouze zmáčkne tlačítko, vyšle signál naší ochrance, která okamžitě ví, na kterém oddělení je krizová situace a a běží tam."
Zdravotnický personál tuto novinku vítá a oceňuje.
Alena Bilanová, staniční sestra: "V okamžiku, kdy ta sestřička potřebuje pomoc, není úplně v její moci doběhnout k telefonu a dovolávat se nějaké ochranky a podobně a ta agrese prostě ve společnosti obecně roste a roste nejen ze strany hospitalizovaných pacientů, ale i ze strany jejich příbuzných. Ten faktor si myslím, že je strach o toho příbuzného."
Dalším faktorem zvýšené agrese může být i dlouhodobá frustrace.
Ludmila Mrkvicová, klinická psycholožka: "Podrážděnost, neklid, to může být dáno určitou frustrací, ale slušné chování bychom měli všichni mít."
Vedení nemocnice také požádalo městskou i státní policii o navýšení přítomnosti hlídek v blízkosti nemocnice.
---
Senioři ve Frýdku-Místku se stále zajímají o dění ve městě. Na pravidelných diskuzních setkáních s primátorem poukazují na různé problémy, které by chtěli vyřešit. Ale dokáží udělit i pochvalu za realizaci jejich přání nebo reakci na podněty, které byly předány k řešení.
V Centru aktivních seniorů ve Frýdku-Místku proběhlo další setkání primátora se seniory. Nově se do diskuze zapojila také náměstkyně pro sociální služby a zdravotnictví Leona Sárkőziová. Senioři měli tradičně velké množství různých dotazů.
Anketa: 1.) "Nás zajímal přechod u nemocnice pro chodce, protože to tam je opravdu katastrofální. Tam teda ti lidé přebíhají o holi, z nemocnice, nemocní. A bojujeme o to strašně dlouho. A nic se neděje." – Že tam není ten přechod? – "Ano, my bychom ho tam moc chtěli, ale policie tvrdí, že to tam nejde. Proč to nejde, to není vysvětleno."
Anketa: 2.) "Bylo zajímavé, přínosné. A já si myslím, že pan primátor nás vyslechl a že se něco bude dít. Z těch dotazů, které tady vzešly." – A vás něco konkrétně zajímalo? – "No ano, já jsem se ptala právě na ty podchody v Místku. Protože to je tam zdevastované. A také máme problém s klubem důchodců v Lískovci, protože to tam máme v takovém sklepení a ty dámy starší se tam nemohou dostat. Tak, jestli by to nemohl nějak změnit."
Anketa: 3.) "To setkání je vždycky výborné, protože se tady vždycky dost věcí vyřeší. Lidé mají různé problémy. Já jsem sice z vesnice, ze Starého Města u Frýdku-Místku, tak mám takové jiné. Třeba autobusová zastávka na vlakovém nádraží tam je v takovém špatném stavu. Hodně lidí odtamtud jezdí směrem na Visalaje a je to tam nebezpečné, i pro malé děti. – Vy jste také dneska něco pochválila. – "Já jsem pochválila, že se opravuje, restauruje obraz svaté Otýlie na Staroměstské ulici, což jsem už dlouho požadovala. A jinak Slezan, uvidíme. Jak jsem to poslouchala o tom Slezanu, tak je to zajímavé. Proč se tam bourají ty nízké budovy? No a teď asi aby se ten Slezan zviditelnil. Tak já jsem pro."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Opět jsme se dozvěděli spousty zajímavých podnětů. Je vidět, že občany seniorského věku zajímá, co se ve městě děje. Dotkli jsme se parkování, opět úpravy Hlavní třídy, dostupnosti některých služeb, zdravotních. A opět jsme se dozvěděli několik podnětů, které prověříme. Tak, aby se zlepšila třeba jednoduše kvalita chodníků nebo nějaké drobné opravy nebo aby byl třeba větší pořádek ve městě."
A nezazněla tady jenom kritika, ale také nějaká pochvala.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Velmi pozitivní posun je. A vnímám to velmi dobře, že u těch prvních setkání, které byly většinou, nechci říct kritické, ale těch dotazů, proč něco nefunguje a tak dále, bylo mnoho. Tak se stále častěji objevují i příspěvky, které opravdu kvitují některá rozhodnutí města. Že se zlepšila kvalita čistoty, že dále běží projekt MHD zdarma, že se věnujeme problémům, které občany trápí."
Primátor se chce setkávat se seniory dál pravidelně, vždy alespoň jednou měsíčně.
---
Základní škola Gorkého a Gymnázium Komenského v Havířově mají jedno venkovní hřiště. Sportoviště ale potřebovalo celkovou rekonstrukci. Město se dohodlo s krajem na společném financování a nechali postavit zcela nové.
Tito žáci Základní školy Gorkého a studenti Gymnázia Komenského v Havířově jsou úplně prvními, kteří si mohli zasportovat na nově zrekonstruovaném hřišti.
anketa: "Je to určitě velký rozdíl. Hodně velké vylepšení celkově i ta nová hřiště, koše tady nebyly. Myslím, že to je upřímně nádhera pro každého studenta.”
anketa: “S kamarády jsme tady chodili každý den, když bylo léto, ale teď mám pocit, že tady budeme chodit i v zimě, protože je to super. Tady je ta umělá tráva a je to o hodně lepší.”
Projekt je unikátní v tom, že se na něm podílelo finančně jak město, tak MSK.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Celý projekt za 26 milionů se nám podařilo financovat společně s MSK. 14 milionů dalo město Havířov a 12 milionů přispěl MSK. Myslím si, že sportoviště, které vzniklo, je ne jen pro Havířov unikátní, ale myslím si, že se s ním můžeme chlubit v rámci celého MSK."
Hřiště bude v dopoledních hodinách sloužit žákům a studentům. Odpoledne a o víkendu pak veřejnosti.
Jiří Matěj, ředitel SSRZ: "My tady budeme mít správce. Takže hřiště se rozběhne tak, že kdo přijde, tak si bude moci zahrát. V případě, že by ta poptávka byla větší, tak určitě zavedeme nějaký rezervační systém u správce, který tady bude v tu dobu působit."
Hřiště je zabezpečeno proti vandalům kamerovým systémem a oplocením.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
Zástupci České pošty objíždějí jednotlivé starosty a primátory, aby jim vysvětlili rušení poboček. Havířov nesouhlasí, aby ve městě zůstaly jen tři. Státní podnik argumentuje tím, že tak jako lidé jezdí například k lékaři, mohou dojet i ke vzdálenější pobočce.
Pět z osmi poboček České pošty budou zrušeny a nic se na tom nezmění. To je výsledek jednání mezi primátorem Havířova a zástupcem státního podniku.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Pokoušel jsem se, zda by nebylo možné to rozhodnutí přehodnotit, ale to rozhodnutí už padlo."
Pošta uznává, že někteří lidé to budou mít na pobočku dál, ve městě prý ale funguje dobře MHD.
Pavel Smyček, manažer interní sítě České pošty: "Je to stejné, jako bychom cestovali k lékaři, nebo do supermarketu, tak se vlastně bude cestovat na poštu. Ty návštěvy jsou průměrně řešeny u klientů jednou, maximálně dvakrát za měsíc. Není to tak ani o počtu pošt, ale o počtu přepážek ve městě. Ono se to třeba zdá, že v Havířově zůstávají jen tři pošty, ale ty pošty jsou velké a třeba havířovská jednička ta pojme velký kus klientů.”
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Většinou až provoz a praxe ukáže, jaká je realita, protože já, když jdu dneska na poštu na Šumbarku, tak tam stojím frontu a mnohdy i hodinu. Nějak si nedovedu představit, že redukcí z osmi poboček na tři, najednou nebudu stát delší frontu, když na tu jednu poštu bude připadat 23 tisíc lidí."
Seniorům, kteří si chodí na poštu pro důchod podnik radí, že si mohou vyřídili donášku peněz na adresu, nebo si zřídit účty.
---
Stát může začít s výkupy pozemků pro výstavbu jižní části obchvatu Opavy. Umožňuje to společné povolení, které pro úsek jižního obchvatu vydal krajský úřad. Nyní je v provozu jen část obchvatu města. Jeho dokončení by se slezská metropole mohla dočkat v roce 2030.
Obchvat Opavy nabývá reálných obrysů. V roce 2009 byla dokončena propojka silnic I/11 a I/56. O tři roky později mohli řidiči jedoucí směrem na Hradec nad Moravicí minout město díky části jižního obchvatu. V roce 2019 byla dokončena východní část severního obchvatu. A v těchto dnech dělníci pracují na pěti kilometrové západní části severního obchvatu. Zprovozněna bude v září.
Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát Opava: Naším snem nebo naší vizí je, abychom dokončit veškeré obchvaty do roku 2030. V současné době ŘSD zpracovává veškeré dokumenty potřebné k dokončení přípravných prací.“
K tomu, aby silnice obkroužila Opavu totiž chybí ještě dostavět jihozápadní obchvat a asi dvoukilometrový úsek zbývající části jižního obchvatu. Pro tuto část stavby už krajský úřad vydal společné povolení, které umožňuje zahájit výkupy pozemků.
Petr Popadinec, uvolněný radní, Magistrát Opava: „Už i dříve bylo město nápomocno v těchto výkupech, potažmo směnách pozemků. Takže i nadále budeme v tomto trendu pokračovat. Protože zájem Opavy je došlo ke snížení celkové dopravy v centru města.“
A to se podařilo. Při současném zprovoznění asi osmi kilometrového úseku obchvatu se doprava ve městě výrazně snížila. Podle průzkumu z loňského roku o 20 – 30 %. Počet nákladních vozů poklesl dokonce o více jak 40%.
Ještě více se Opavě uleví v r. 2026, kdy má být hotová zmiňovaná část jižního obchvatu v úseku Hradecká – Olomoucká.
Martin Dostál, tajemník, Sdružení I/11- I/57: „Bude to odvislé nejen od příslušných povolení, která by na tu poslední etapu měla být vydaná. Ale týká se to samozřejmě i bezproblémového výkupu pozemků. To je alfa a omega.“
V příštím roce plánuje Ředitelství silnic a dálnic ČR vypsat tendr na dodavatele stavby. Samotná realizace by měla trvat následné dva roky.
Sdružení pro výstavbu komunikace I/11-I/57 počítá s tím, že do roku 2030 bude dokončený nejen obchvat Opavy, ale také městské části Komárov. A poté se silnice napojí na již hotovou čtyřproudou komunikaci z Ostravy do Mokrých Lazců.
---
Ostravští kriminalisté zadrželi zloděje, který chtěl před svým nástupem do vězení zabezpečit rodinu a proto kradl ještě více. Specializoval se na elektroniku v autech, zejména na antiradary.
Policisté pátrali po neznámém pachateli, který se od konce ledna vloupal do několika vozidel. Jeho teritoriem byla Ostrava-Poruba. Na videu vidíte jeho obvyklý postup. Tentokrát si vybral vůz na parkovišti i Hornbachu a během několika sekund rozbil okno a odchází s antiradarem.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Po rozbití skleněné výplně odcizil radarové detektory, kamery a reproduktory. V těchto případech nebyly odcizeny žádné osobní věci, které by poškození nechali ve vozidlech. Policisté dokonce během jednoho dne přijali hned dvě oznámení o vloupání či pokusu vloupání do vozidel, kdy auta byla zaparkována poblíž sebe."
Zloději bylo úplně jedno, která je denní doma. Kradl ve dne i v noci. Prostě když uviděl v autě něco cenného šel do toho. Proto policisté připomínají, jak tomu předejít.
Soňa Štětínská, mluvčí PČR MS kraje: "Opět apelujeme na řidiče, vozidla zabezpečte, zkontrolujte a nenechávejte v nich žádné cenné věci ani klíče. V případě, že máte přenosný antiradar či kameru, tyto sundejte, nenechávejte je viditelně ve vozidle a nedávejte tak příležitost zlodějům. Auto není trezor."
Kromě věcí z aut kradl i v drogerii nebo v elektroprodejnách. Celkem mu policisté napočítali 17 skutků a škodu půl milionu kč.
Eva Michalíková, mluvčí PČR Ostrava: "Na základě získaných operativních informací a vyhodnocených kamerových záznamech se jim postupně podařilo ustanovit možného podezřelého muže."
Při výslechu se zloděj přiznal a vysvětlil, že kradl, aby zabezpečil rodinu. Za předchozí krádeže totiž neprovedl veřejně prospěšné práce a tak už čekal nástup trestu. Ten bude nyní zřejmě delší.
---
V Karvinské hornické nemocnici přibývá situací, kdy je zdravotnický personál vystaven slovní a bohužel i fyzické agresi ze strany pacientů nebo jejich rodinných příslušníků. Vedení nemocnice proto přijalo opatření, která přispějí ke zvýšení ochrany zaměstnanců.
Karvinská hornická nemocnice zaznamenala vyšší nárůst pacientů a rodinných příslušníků, kteří jsou vůči personálu agresivní a to nejen slovně, ale dochází i fyzickému napadání. Vedení nemocnice na tyto situace ihned zareagovala.
Tomáš Canibal, ředitel nemocnice: “My tady máme agenturu, která nám dělá dlouhodobě ostrahu a my jsme vyhlásili plán přechod od ostrahy k ochraně, domluvili jsme se, aby nám tady ochranku posílila.”
Nemocnice také vytvořila systém SOS hlášení, zdravotníci z vybraných oddělení a ambulancí také obdrželi osobní tísňová tlačítka.
Tomáš Canibal, ředitel nemocnice: "Zaměstnanec v případě nouze zmáčkne tlačítko, vyšle signál naší ochrance, která okamžitě ví, na kterém oddělení je krizová situace a a běží tam."
Zdravotnický personál tuto novinku vítá a oceňuje.
Alena Bilanová, staniční sestra: "V okamžiku, kdy ta sestřička potřebuje pomoc, není úplně v její moci doběhnout k telefonu a dovolávat se nějaké ochranky a podobně a ta agrese prostě ve společnosti obecně roste a roste nejen ze strany hospitalizovaných pacientů, ale i ze strany jejich příbuzných. Ten faktor si myslím, že je strach o toho příbuzného."
Dalším faktorem zvýšené agrese může být i dlouhodobá frustrace.
Ludmila Mrkvicová, klinická psycholožka: "Podrážděnost, neklid, to může být dáno určitou frustrací, ale slušné chování bychom měli všichni mít."
Vedení nemocnice také požádalo městskou i státní policii o navýšení přítomnosti hlídek v blízkosti nemocnice.
---
Senioři ve Frýdku-Místku se stále zajímají o dění ve městě. Na pravidelných diskuzních setkáních s primátorem poukazují na různé problémy, které by chtěli vyřešit. Ale dokáží udělit i pochvalu za realizaci jejich přání nebo reakci na podněty, které byly předány k řešení.
V Centru aktivních seniorů ve Frýdku-Místku proběhlo další setkání primátora se seniory. Nově se do diskuze zapojila také náměstkyně pro sociální služby a zdravotnictví Leona Sárkőziová. Senioři měli tradičně velké množství různých dotazů.
Anketa: 1.) "Nás zajímal přechod u nemocnice pro chodce, protože to tam je opravdu katastrofální. Tam teda ti lidé přebíhají o holi, z nemocnice, nemocní. A bojujeme o to strašně dlouho. A nic se neděje." – Že tam není ten přechod? – "Ano, my bychom ho tam moc chtěli, ale policie tvrdí, že to tam nejde. Proč to nejde, to není vysvětleno."
Anketa: 2.) "Bylo zajímavé, přínosné. A já si myslím, že pan primátor nás vyslechl a že se něco bude dít. Z těch dotazů, které tady vzešly." – A vás něco konkrétně zajímalo? – "No ano, já jsem se ptala právě na ty podchody v Místku. Protože to je tam zdevastované. A také máme problém s klubem důchodců v Lískovci, protože to tam máme v takovém sklepení a ty dámy starší se tam nemohou dostat. Tak, jestli by to nemohl nějak změnit."
Anketa: 3.) "To setkání je vždycky výborné, protože se tady vždycky dost věcí vyřeší. Lidé mají různé problémy. Já jsem sice z vesnice, ze Starého Města u Frýdku-Místku, tak mám takové jiné. Třeba autobusová zastávka na vlakovém nádraží tam je v takovém špatném stavu. Hodně lidí odtamtud jezdí směrem na Visalaje a je to tam nebezpečné, i pro malé děti. – Vy jste také dneska něco pochválila. – "Já jsem pochválila, že se opravuje, restauruje obraz svaté Otýlie na Staroměstské ulici, což jsem už dlouho požadovala. A jinak Slezan, uvidíme. Jak jsem to poslouchala o tom Slezanu, tak je to zajímavé. Proč se tam bourají ty nízké budovy? No a teď asi aby se ten Slezan zviditelnil. Tak já jsem pro."
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Opět jsme se dozvěděli spousty zajímavých podnětů. Je vidět, že občany seniorského věku zajímá, co se ve městě děje. Dotkli jsme se parkování, opět úpravy Hlavní třídy, dostupnosti některých služeb, zdravotních. A opět jsme se dozvěděli několik podnětů, které prověříme. Tak, aby se zlepšila třeba jednoduše kvalita chodníků nebo nějaké drobné opravy nebo aby byl třeba větší pořádek ve městě."
A nezazněla tady jenom kritika, ale také nějaká pochvala.
Petr Korč (NMFM), primátor Frýdku-Místku: "Velmi pozitivní posun je. A vnímám to velmi dobře, že u těch prvních setkání, které byly většinou, nechci říct kritické, ale těch dotazů, proč něco nefunguje a tak dále, bylo mnoho. Tak se stále častěji objevují i příspěvky, které opravdu kvitují některá rozhodnutí města. Že se zlepšila kvalita čistoty, že dále běží projekt MHD zdarma, že se věnujeme problémům, které občany trápí."
Primátor se chce setkávat se seniory dál pravidelně, vždy alespoň jednou měsíčně.
---
Základní škola Gorkého a Gymnázium Komenského v Havířově mají jedno venkovní hřiště. Sportoviště ale potřebovalo celkovou rekonstrukci. Město se dohodlo s krajem na společném financování a nechali postavit zcela nové.
Tito žáci Základní školy Gorkého a studenti Gymnázia Komenského v Havířově jsou úplně prvními, kteří si mohli zasportovat na nově zrekonstruovaném hřišti.
anketa: "Je to určitě velký rozdíl. Hodně velké vylepšení celkově i ta nová hřiště, koše tady nebyly. Myslím, že to je upřímně nádhera pro každého studenta.”
anketa: “S kamarády jsme tady chodili každý den, když bylo léto, ale teď mám pocit, že tady budeme chodit i v zimě, protože je to super. Tady je ta umělá tráva a je to o hodně lepší.”
Projekt je unikátní v tom, že se na něm podílelo finančně jak město, tak MSK.
Josef Bělica (ANO), primátor Havířova: "Celý projekt za 26 milionů se nám podařilo financovat společně s MSK. 14 milionů dalo město Havířov a 12 milionů přispěl MSK. Myslím si, že sportoviště, které vzniklo, je ne jen pro Havířov unikátní, ale myslím si, že se s ním můžeme chlubit v rámci celého MSK."
Hřiště bude v dopoledních hodinách sloužit žákům a studentům. Odpoledne a o víkendu pak veřejnosti.
Jiří Matěj, ředitel SSRZ: "My tady budeme mít správce. Takže hřiště se rozběhne tak, že kdo přijde, tak si bude moci zahrát. V případě, že by ta poptávka byla větší, tak určitě zavedeme nějaký rezervační systém u správce, který tady bude v tu dobu působit."
Hřiště je zabezpečeno proti vandalům kamerovým systémem a oplocením.
---
Redakčně upraveno / zkráceno.
