Diskuze o stavbě nového ostravského fotbalového stadionu a možný návrat Baníku na Slezskou hýbal celým městem. Studie nyní potvrdila, že se na Bazalech skutečně stavět dá a slavný fotbalový klub je tak o krok blíže k tomu, aby se vrátil domů.
V únoru letošního roku zadalo město studii, která měla zjistit, zda je možné postavit na Bazalech nový stadion. Autoři studie teď konečně potvrdili, že přestavba a rozšíření kapacity současného stadionu možné jsou. Výsledky této studie vítá vedení Baníku i městského obvodu Slezská Ostrava.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Já jsem určitě rád, že se Baník vátí se svým stadionem na Slezskou. My tu myšlenku od začátku podporujeme. Bazaly jsou ikonickým místem, které k Baníku neodmyslitelně patří, takže jsem velmi rád, že se to posunuje tímto směrem.“
Václav Brabec, majitel FC Baník Ostrava: „Musím říct, že myšlenka toho, že by se Baník vrátil zpátky na Bazaly, vlastně se vrátil domů, je pro mě dnes samozřejmě kromě rodiny na prvním místě.“
Zadaná studie se zabývala hlavně geologickým průzkumem. Právě podloží slezskoostravských Bazalů mělo být totiž kamenem úrazu stavby stadionu.
Rudolf Müller, autor studie: „Víme, že to není úplně jednoduché místo, co se týká právě geologie, ale i co se týká dopravy. Infrastruktura je tam ale dneska kompletně vybudovaná. My bychom ji vlastně rozšířili jen o to, co potřebujeme ve 21. století, to znamená o udržitelnost, současné stavební materiály.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Ze strany městského obvodu budeme ještě velmi apelovat na to, aby se dořešila spousta návazných otázek. Tou hlavní je určitě parkování, protože nechceme, aby auta fanoušků Baníku v budoucnu zaplavila okolní čtvrti.“
Vedení Slezské Ostravy chce proto iniciovat výstavbu nového parkovacího domu, nebo zavedení kyvadlové dopravy z parkovišť u zoo. Otázkou je i promarněná investice do nedávné rekonstrukce současného stadionu a jeho okolí.
Jan Dohnal (ANO), primátor města Ostravy: „Ta investice byla dokončena v roce 2019, takže poměrně nedávno. Celkově se tam z veřejných peněz nalilo 300 milionů korun. Je si ale třeba říci, že většina peněz se tam investovala do stabilizace území, do budování opěrných zdí a do vybudování tréninkových ploch, které tam plánujeme ponechat.“
Václav Brabec, majitel FC Baník Ostrava: „Na Bazalech vznikla tři hřiště, protože tam původně byla dvě, a já chci, aby tam zůstala tři hřiště. Jedno to hlavní a dvě tréninkové, takže by se tam nemělo nic zásadního měnit.“
Hlavním důvodem nové přestavby je splnění požadavků fotbalové asociace pro pořádání vrcholných fotbalových soutěží. Dojít by mělo k zastřešení tribun, a hlavně k trojnásobnému navýšení jejich kapacity.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Zvažovaná kapacita stadionu by měla být mezi 15 až 17 tisíci návštěvníky. Měl by tedy splňovat všechny podmínky, které dnes pro první ligu stanoví Fotbalová asociace. Zároveň by ale mělo dojít i k úpravě nejbližšího okolí. Počítá se s tím, že by došlo k úpravě komunikace ulice Michálkovická, která by měla být stažena do jednoho pruhu, kde by měla vzniknout také nová parkovací místa a nové veřejné prostranství.“
Konečná podoba stadionu ale vzejde stejně jako jeho technické a funkční specifikace až z architektonické soutěže. Ta by měla být vyhlášena v první polovině příštího roku. Samotná stavba by pak mohla začít v roce 2027.
---
Ve Slezské Ostravě byla otevřena nová ferrata a jedná se o první takový projekt v rámci celé Ostravy a širokého okolí. Kramle, stupy, úchyty a žebříky si může na cvičné lezecké stěně nově vyzkoušet opravdu každý od dětí až po seniory, a to zcela zdarma.
Na slezskoostravských Bazalech vznikl unikátní a atraktivní prostor oživující opomíjenou lokalitu Všehrdova sadu. Nevyužitou opěrnou zeď Michálkovické ulice přebudovali nadšenci na stěnu lezeckou.
Hana Tichánková (ANO), náměstkyně primátora města Ostravy: „Ferraty na Bazalech patřily určitě k tomu, co se všem nesmírně líbilo, protože přesně splňují podmínky, které si od projektu Tvoříme prostor slibujeme. To značí bezprostřední zapojení místní komunity a využití veřejného prostoru.“
Další nejbližší ferrata je od Ostravy asi 100 kilometrů a Slezská Ostrava se tak pravděpodobně stane oblíbeným cílem lezců z okolí. Zajištěná stezka je přístupná kdykoliv přes den od března do listopadu a ferratové lezení si tady může vyzkoušet opravdu každý.
Petr Kleček, předseda spolku Via FerratOVA: „Primárně je to určeno pro lidi, kteří by si chtěli ferraty vyzkoušet, a neví, co to vlastně je. Lidi to nazvali pískovištěm, takže je to opravdu jednoduché a pro všechny generace od dětí až po seniory.“
Zájemci o ferratové lezení si můžou vyzkoušet cvičnou stěnu v délce třiceti metrů ve výšce až pět metrů.
Petr Kleček, předseda spolku Via FerratOVA: „Základem je ferratová trasa, která je vytyčená lanem, ta je jednoduchá, chodí se po kramlích, jste jištění, není s tím žádný problém. Pak je tu ještě boulderová stěna, to je jednoduché, pro děti, jako na běžném dětském hřišti.“
anketa, mladá lezkyně: „Myslím si, že je to dobrá zkušenost, a zároveň si můžu rozšířit obzory. Má to hodně výzev, jako třeba výšku a překonávání sebe sama.“
Ferratové lezení je vhodné pro jakékoliv pohlaví a začít se s ním dá téměř v kterémkoliv věku. Nabízí tak zajímavou alternativu ke klasickým sportům.
Zdeněk Navalaný, spolurealizátor: „Po 20 letech jsem musel změnit zaměstnání a dostal jsem se do nového zaměstnání, kde byl kolektiv lidí, kteří jezdí na hory, lezou na ferratách. Docela mě to oslovilo a v 58 letech jsem začal lozit s nimi a je to úžasné.“
anketa, mladá lezkyně: „Lozím odmalička, dostal mě k tomu můj otec. Tady se mi leze dobře, jelikož je to takové malinké a lehké. Je to ale super na procvičení.“
Z původního plánu, jak měla ferrata vypadat, se bohužel zatím podařila realizovat jen část. Přesto nabízí skvělou možnost hlavně pro začínající lezce. Autoři nápadu ale do budoucna počítají s rozšířením.
Zdeněk Navalaný, spolurealizátor: „Určitě by to bylo bohatší. Měli bychom představu i nějakého lanového mostu, více tras. Bylo by to náročnější a zábavnější.“
Hana Tichánková (ANO), náměstkyně primátora města Ostravy: „Celková částka, kterou to stálo, je 370 tisíc korun. Městský obvod Slezská Ostrava se k nám připojil a v prostoru umístil štěpku a taky odpadkové koše, aby to bylo celé využitelné a byl tam pořádek.“
V rámci programu Tvoříme prostor už bylo ve Slezské Ostravě realizováno celkem osm projektů.
---
Obrazy, sochy i fotografie bezmála třiceti umělců si mohou prohlédnout návštěvníci Slezskoostravské galerie. Svou výstavu s názvem „Equilibrium – hledání rovnováhy“ si tu pro ně připravilo umělecké Sdružení Q.
Sdružení Q vzniklo v 60. letech minulého století a za cíl si vzalo propojit po uvolnění politických poměrů různé umělecké obory. Přes překážky, které jim byly kladeny v období normalizace, přežilo sdružení dodnes a mohlo tak společnou výstavu uspořádat taky v Ostravě.
Marek Trizuljak, organizátor výstavy: „Jako obsah výstavy jsme tentokrát zvolili téma rovnováhy, Equilibrium je i název té výstavy. Jsou tam různé vrstvy významu. Jak člověk i výtvarník hledá rovnováhu v sobě a se světem, nebo hledá nějaký rovnovážný výraz toho díla, které vytváří.“
Na výstavě se podílelo téměř třicet umělců s různými styly, žánry i obory.
Marek Trizuljak, organizátor výstavy: „Charakteristikou Sdružení Q je, že členové jsou spíš starší a střední generace, takže je to takový klasičtější žánr: obrazy, sochy, keramika, grafika, kresba, fotografie. Těžko bych řekl, na co se zaměřit, protože ta sekce je velmi rozmanitá a členové jsou často solitéry – významnými osobnostmi ve svém oboru.“
Jan Rajlich, vystavující umělec: „Já tady vystavuji takové kresbičky, jak vidíte, které vlastně dělám už od nepaměti, asi od roku 1954, když mi byly čtyři roky. Teď jsem právě po těch 70 letech některé staré kresby vytáhl a zjistil jsem, že jsem se moc dál neposunul.“
Vernisáže výstav Sdružení Q bývají tradičně propojené i s hudbou. I na začátku této výstavy se tak představila taky hudební sekce tohoto sdružení.
Ivo Medek, statutární konzul Sdružení Q: „Máme několik sekcí. Nejaktivnějšími jsou hudební, výtvarná, pak máme ale i architekty, máme divadelníky a literáty, takže vlastně pokrýváme celé spektrum uměleckých druhů a momentálně sdružujeme přes 110 členů.“
Díla téměř třiceti z nich budou ve Slezskoostravské galerii vystavena až do 4. srpna a návštěvníci si je mohou prohlédnout vždy o víkendu.
---
Diskuze o stavbě nového ostravského fotbalového stadionu a možný návrat Baníku na Slezskou hýbal celým městem. Studie nyní potvrdila, že se na Bazalech skutečně stavět dá a slavný fotbalový klub je tak o krok blíže k tomu, aby se vrátil domů.
V únoru letošního roku zadalo město studii, která měla zjistit, zda je možné postavit na Bazalech nový stadion. Autoři studie teď konečně potvrdili, že přestavba a rozšíření kapacity současného stadionu možné jsou. Výsledky této studie vítá vedení Baníku i městského obvodu Slezská Ostrava.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Já jsem určitě rád, že se Baník vátí se svým stadionem na Slezskou. My tu myšlenku od začátku podporujeme. Bazaly jsou ikonickým místem, které k Baníku neodmyslitelně patří, takže jsem velmi rád, že se to posunuje tímto směrem.“
Václav Brabec, majitel FC Baník Ostrava: „Musím říct, že myšlenka toho, že by se Baník vrátil zpátky na Bazaly, vlastně se vrátil domů, je pro mě dnes samozřejmě kromě rodiny na prvním místě.“
Zadaná studie se zabývala hlavně geologickým průzkumem. Právě podloží slezskoostravských Bazalů mělo být totiž kamenem úrazu stavby stadionu.
Rudolf Müller, autor studie: „Víme, že to není úplně jednoduché místo, co se týká právě geologie, ale i co se týká dopravy. Infrastruktura je tam ale dneska kompletně vybudovaná. My bychom ji vlastně rozšířili jen o to, co potřebujeme ve 21. století, to znamená o udržitelnost, současné stavební materiály.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Ze strany městského obvodu budeme ještě velmi apelovat na to, aby se dořešila spousta návazných otázek. Tou hlavní je určitě parkování, protože nechceme, aby auta fanoušků Baníku v budoucnu zaplavila okolní čtvrti.“
Vedení Slezské Ostravy chce proto iniciovat výstavbu nového parkovacího domu, nebo zavedení kyvadlové dopravy z parkovišť u zoo. Otázkou je i promarněná investice do nedávné rekonstrukce současného stadionu a jeho okolí.
Jan Dohnal (ANO), primátor města Ostravy: „Ta investice byla dokončena v roce 2019, takže poměrně nedávno. Celkově se tam z veřejných peněz nalilo 300 milionů korun. Je si ale třeba říci, že většina peněz se tam investovala do stabilizace území, do budování opěrných zdí a do vybudování tréninkových ploch, které tam plánujeme ponechat.“
Václav Brabec, majitel FC Baník Ostrava: „Na Bazalech vznikla tři hřiště, protože tam původně byla dvě, a já chci, aby tam zůstala tři hřiště. Jedno to hlavní a dvě tréninkové, takže by se tam nemělo nic zásadního měnit.“
Hlavním důvodem nové přestavby je splnění požadavků fotbalové asociace pro pořádání vrcholných fotbalových soutěží. Dojít by mělo k zastřešení tribun, a hlavně k trojnásobnému navýšení jejich kapacity.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Zvažovaná kapacita stadionu by měla být mezi 15 až 17 tisíci návštěvníky. Měl by tedy splňovat všechny podmínky, které dnes pro první ligu stanoví Fotbalová asociace. Zároveň by ale mělo dojít i k úpravě nejbližšího okolí. Počítá se s tím, že by došlo k úpravě komunikace ulice Michálkovická, která by měla být stažena do jednoho pruhu, kde by měla vzniknout také nová parkovací místa a nové veřejné prostranství.“
Konečná podoba stadionu ale vzejde stejně jako jeho technické a funkční specifikace až z architektonické soutěže. Ta by měla být vyhlášena v první polovině příštího roku. Samotná stavba by pak mohla začít v roce 2027.
---
Ve Slezské Ostravě byla otevřena nová ferrata a jedná se o první takový projekt v rámci celé Ostravy a širokého okolí. Kramle, stupy, úchyty a žebříky si může na cvičné lezecké stěně nově vyzkoušet opravdu každý od dětí až po seniory, a to zcela zdarma.
Na slezskoostravských Bazalech vznikl unikátní a atraktivní prostor oživující opomíjenou lokalitu Všehrdova sadu. Nevyužitou opěrnou zeď Michálkovické ulice přebudovali nadšenci na stěnu lezeckou.
Hana Tichánková (ANO), náměstkyně primátora města Ostravy: „Ferraty na Bazalech patřily určitě k tomu, co se všem nesmírně líbilo, protože přesně splňují podmínky, které si od projektu Tvoříme prostor slibujeme. To značí bezprostřední zapojení místní komunity a využití veřejného prostoru.“
Další nejbližší ferrata je od Ostravy asi 100 kilometrů a Slezská Ostrava se tak pravděpodobně stane oblíbeným cílem lezců z okolí. Zajištěná stezka je přístupná kdykoliv přes den od března do listopadu a ferratové lezení si tady může vyzkoušet opravdu každý.
Petr Kleček, předseda spolku Via FerratOVA: „Primárně je to určeno pro lidi, kteří by si chtěli ferraty vyzkoušet, a neví, co to vlastně je. Lidi to nazvali pískovištěm, takže je to opravdu jednoduché a pro všechny generace od dětí až po seniory.“
Zájemci o ferratové lezení si můžou vyzkoušet cvičnou stěnu v délce třiceti metrů ve výšce až pět metrů.
Petr Kleček, předseda spolku Via FerratOVA: „Základem je ferratová trasa, která je vytyčená lanem, ta je jednoduchá, chodí se po kramlích, jste jištění, není s tím žádný problém. Pak je tu ještě boulderová stěna, to je jednoduché, pro děti, jako na běžném dětském hřišti.“
anketa, mladá lezkyně: „Myslím si, že je to dobrá zkušenost, a zároveň si můžu rozšířit obzory. Má to hodně výzev, jako třeba výšku a překonávání sebe sama.“
Ferratové lezení je vhodné pro jakékoliv pohlaví a začít se s ním dá téměř v kterémkoliv věku. Nabízí tak zajímavou alternativu ke klasickým sportům.
Zdeněk Navalaný, spolurealizátor: „Po 20 letech jsem musel změnit zaměstnání a dostal jsem se do nového zaměstnání, kde byl kolektiv lidí, kteří jezdí na hory, lezou na ferratách. Docela mě to oslovilo a v 58 letech jsem začal lozit s nimi a je to úžasné.“
anketa, mladá lezkyně: „Lozím odmalička, dostal mě k tomu můj otec. Tady se mi leze dobře, jelikož je to takové malinké a lehké. Je to ale super na procvičení.“
Z původního plánu, jak měla ferrata vypadat, se bohužel zatím podařila realizovat jen část. Přesto nabízí skvělou možnost hlavně pro začínající lezce. Autoři nápadu ale do budoucna počítají s rozšířením.
Zdeněk Navalaný, spolurealizátor: „Určitě by to bylo bohatší. Měli bychom představu i nějakého lanového mostu, více tras. Bylo by to náročnější a zábavnější.“
Hana Tichánková (ANO), náměstkyně primátora města Ostravy: „Celková částka, kterou to stálo, je 370 tisíc korun. Městský obvod Slezská Ostrava se k nám připojil a v prostoru umístil štěpku a taky odpadkové koše, aby to bylo celé využitelné a byl tam pořádek.“
V rámci programu Tvoříme prostor už bylo ve Slezské Ostravě realizováno celkem osm projektů.
---
Obrazy, sochy i fotografie bezmála třiceti umělců si mohou prohlédnout návštěvníci Slezskoostravské galerie. Svou výstavu s názvem „Equilibrium – hledání rovnováhy“ si tu pro ně připravilo umělecké Sdružení Q.
Sdružení Q vzniklo v 60. letech minulého století a za cíl si vzalo propojit po uvolnění politických poměrů různé umělecké obory. Přes překážky, které jim byly kladeny v období normalizace, přežilo sdružení dodnes a mohlo tak společnou výstavu uspořádat taky v Ostravě.
Marek Trizuljak, organizátor výstavy: „Jako obsah výstavy jsme tentokrát zvolili téma rovnováhy, Equilibrium je i název té výstavy. Jsou tam různé vrstvy významu. Jak člověk i výtvarník hledá rovnováhu v sobě a se světem, nebo hledá nějaký rovnovážný výraz toho díla, které vytváří.“
Na výstavě se podílelo téměř třicet umělců s různými styly, žánry i obory.
Marek Trizuljak, organizátor výstavy: „Charakteristikou Sdružení Q je, že členové jsou spíš starší a střední generace, takže je to takový klasičtější žánr: obrazy, sochy, keramika, grafika, kresba, fotografie. Těžko bych řekl, na co se zaměřit, protože ta sekce je velmi rozmanitá a členové jsou často solitéry – významnými osobnostmi ve svém oboru.“
Jan Rajlich, vystavující umělec: „Já tady vystavuji takové kresbičky, jak vidíte, které vlastně dělám už od nepaměti, asi od roku 1954, když mi byly čtyři roky. Teď jsem právě po těch 70 letech některé staré kresby vytáhl a zjistil jsem, že jsem se moc dál neposunul.“
Vernisáže výstav Sdružení Q bývají tradičně propojené i s hudbou. I na začátku této výstavy se tak představila taky hudební sekce tohoto sdružení.
Ivo Medek, statutární konzul Sdružení Q: „Máme několik sekcí. Nejaktivnějšími jsou hudební, výtvarná, pak máme ale i architekty, máme divadelníky a literáty, takže vlastně pokrýváme celé spektrum uměleckých druhů a momentálně sdružujeme přes 110 členů.“
Díla téměř třiceti z nich budou ve Slezskoostravské galerii vystavena až do 4. srpna a návštěvníci si je mohou prohlédnout vždy o víkendu.
---
