Slezskoostravský Sokol Koblov oslavil o víkendu významné jubileum. Tělovýchovná jednota funguje v Koblově už rovných sto let. Součástí víkendových oslav bylo hned několik utkání v různých sportech, udílení cen, ale i večerní překvapení.
Tělovýchovná jednota Sokol Koblov byla ve Slezské Ostravě založena v únoru roku 1924 a měla původně úplně jiné zaměření i prostory. Velké změny se ale odehrály i v posledních letech.
Miroslav Michalík, místopředseda TJ Sokol Koblov: „Za těch posledních deset let se tu opravdu změnilo hodně. Vidíte, že ten areál dostal úplně novou tvář. Máme nové hřiště, máme nové zázemí, takže areál je opravdu krásný, trávník je špičkový. V současné době tady trénuje pět mládežnických družstev Sokola Koblov.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Ta spolková činnost třeba těch Sokolů vypadala zcela jinak než teď. Ta sportovní činnost nebyla tak rozvinutá a teď na to v Sokole Koblov de facto navazujeme, kdy se to teď snažíme rozhýbat fotbalem, a časem, pokud k tomu ta komunita přilne, bychom to chtěli třeba rozšířit o další sporty.“
Mezi ty patří například korfbal. Korfbalový klub má momentálně dokonce nejsilnější členskou základnu a v dubnu bojoval o postup do extraligy dospělých.
Miroslav Michalík, místopředseda TJ Sokol Koblov: „Jsme jeden z největších oddílů v České republice, máme tréningové středisko mládeže. Korfbal je velký přínos pro náš klub, je tam přes dvě stě dětí a mládeže do jednadvaceti let, což dělá z našeho klubu v rámci Ostravy jeden z největších klubů, co se týče mládeže.“
V rámci oslav se uskutečnil i exhibiční zápas právě v korfbalu. Důležitější byl ale fotbal. V tom se na koblovském hřišti utkalo hned několik družstev. Muži odehráli s Václavovicemi poslední kolo okresního přeboru a v turnaji se utkaly taky přípravky.
anketa, členové fotbalové přípravky TJ Sokol Koblov: „Já hraju tři roky a líbí se mi, jak pan trenér dobře trénuje, a taky jak vyhráváme a prohráváme.“
anketa, členové fotbalové přípravky TJ Sokol Koblov: „Je tu hodný trenér, je to dobrý kolektiv.“
anketa, členové fotbalové přípravky TJ Sokol Koblov: „Náš trenér je dobrý, a navíc ještě taky trénuje.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Je třeba si vážit činnosti lidí, kteří dělají něco navíc, něco nad rámec svých povinností. Odpoledne chodí trénovat, soboty a neděle zápasy. To je velmi vzácné a je třeba to podporovat, a tím pádem se Slezská Ostrava snaží pomoct nejen finančně, ale třeba i materiálně, nebo dalšími způsoby.“
Důležitou částí programu bylo i udílení ocenění. Plakety si převzali zasloužilí členové a reprezentanti klubu. Večer pak následovala volná zábava s kapelou No stres a oslavy zakončilo večerní překvapení – slavnostní ohňostroj.
---
Obřadní síň Slezskoostravské radnice přivítala v minulém týdnu významného hosta. Za klavír tu usedl jeden z nejuznávanějších českých klavíristů, Tomáš Kačo. Jeho koncert si dokonce vysloužil potlesk ve stoje.
Neobvyklé spojení klasické a jazzové hudby s českou lidovou písní a tradiční hudbou romskou, ale i neuvěřitelný talent. To je to, co dělá Tomáše Kača jedním ze světově nejuznávanějších českých klavíristů. Na Slezskoostravské radnici vystoupil s vlastním pojetím slavných písní, jako Holubí dům, Dej mi víc své lásky, nebo Tulácké ráno a bylo vidět, že do hudby dává srdce.
Tomáš Kačo, vystupující klavírista: „Jenom sám sebe. Tím je ta hudba moje, protože jsem našel sám sebe jako člověka a hudba nemůže být nikdy lepší, než jste sám člověkem. Takže je to vlastně celé o tom najít sám sebe.“
Novojičínský klavírista a skladatel romského původu si šel za svými sny. Vystudoval pražskou Akademii múzických umění, díky svému talentu pokračoval na bostonskou hudební fakultu a z nelehké životní situace to dotáhl až na koncert ve vyprodané newyorské Carnegie Hall.
Ilona Kučerová, dramaturg Cyklu komorních koncertů 2024: „Je to, myslím, takový malý, nebo spíš velký, zázrak. Celá jeho osobnosti, jeho talent, jeho neskutečná píle a celá ta jeho cesta je úžasná.“
Tomáš Kačo, vystupující klavírista: „Hrát doma, nebo tady v Ostravě, je vždycky velmi hřejivý pocit a vždycky se tady rád vracím a hrálo se mi opravdu krásně.“
Koncert si užili i jeho posluchači, které klavírista neváhal do vlastního recitálu začlenit. Klavírním tónům Valčíčku tak rytmus dodalo tleskání, luskání a dupot návštěvníků.
Ilona Kučerová, dramaturg Cyklu komorních koncertů 2024: „Přišlo ještě o dvacet lidí víc, než tady máme míst. Je tady standartně sto míst. Celkově ale musím říct, že na koncerty tady na Slezskoostravskou radnici chodí celkem slušný počet lidí. Vždycky je to v podstatě plné. Ale dnes byl ten koncert výjimečný, protože musím říct, že tady není zcela zvykem, aby posluchači aplaudovali ve stoje, jako to bylo dneska. Zcela spontánně nadšeně vyskočili ze židlí a děkovali. Byl to, myslím, velice krásný koncert.“
---
Maňásky, manekýny, javajky, marionety a spoustu dalších loutek z depozitáře ostravského loutkového divadla mohou návštěvníci nově obdivovat na Slezskoostravském hradě. V plánu jsou ale i lektorské programy a dílničky, věnující se třeba jejich výrobě.
Depozitář Divadla loutek Ostrava je za normálních okolností veřejnosti nepřístupný. Loutky, které momentálně nehrají, tak nemají využití. Divadlo se proto rozhodlo, že je alespoň vystaví a návštěvníci si je tak mohou nově prohlédnout v galerii Slezskoostravského hradu.
Tomáš Volkmer, kurátor výstavy: „Obecně ta výstava vznikla už před mnoha lety jako taková putovní interaktivní výstava pro děti. Projeli jsme s ní kus Evropy a úspěšně jsme ji prezentovali ve Španělsku, v Maďarsku, v Praze na různých základních školách a v různých muzeích.“
Miriam Čechová, kastelánka Slezskoostravského hradu: „Já jsem moc ráda, že jsme se s paní ředitelkou Loutkového divadla domluvili, že výstava bude právě u nás, protože si myslím, že tady patří, že je krásná. Máme tady hodně rodin s dětmi a myslím si, že každý si tady najde svůj návrat do dětství, že je to nejen pro děti, ale i pro dospělé, pro babičky, pro dědečky…“
První návštěvníci neskrývali nadšení z vystavených kousků ani výstavy jako celku.
anketa, návštěvnice výstavy: „Ohromná, já jsem úplně unešená. Jsem ráda, že mě paní kastelánka s panem kurátorem pozvali, protože to je nádhera. Ty loutky, vytažené z fundusu, které možná nikdo nikdy neviděl, já teda určitě ne, jsou báječné. Já se nemůžu vynadívat a fotky, které tady vznikají, jsou úplně úchvatné.“
Na výstavě se návštěvník seznámí s různými druhy loutek od marionety až po loutku zvanou manekýn. K vidění jsou ale i méně tradiční loutky, vyrobené japonským loutkářem a hercem Norim Sawou.
Tomáš Volkmer, kurátor výstavy: „To je třeba takový batůžek, který když se rozepne, tak je z toho tlama. Když se tady vytáhnou takové dvě kapsičky, tak jsou z toho oči a je z toho vlk.“
Galerie vystavuje minimálně několik desítek loutek. Kolik je jich ale přesně, si musí návštěvník spočítat sám.
Tomáš Volkmer, kurátor výstavy: „No vy to spočítejte. Je možné, že ve spolupráci s hradem tady budeme dělat edukační programy nebo soutěže a třeba jedna z těch otázek pro děti bude, kolik je tady loutek.“
Alena Punčochářová, ředitelka Divadla loutek Ostrava: „Kromě této výstavy bude ve spolupráci s prvodci Slezskoostravského hradu ještě nějaký lektorský program. To znamená, že děti potom mohou absolvovat ještě nějakou dílnu právě na téma loutkového divadla, výroby a tak dále.“
Lektorské programy by měly probíhat od 21. července do 18. srpna v rámci projektu Pimprléto. Samotná výstava pak bude na hradě k vidění až do konce října.
---
Slezskoostravský Sokol Koblov oslavil o víkendu významné jubileum. Tělovýchovná jednota funguje v Koblově už rovných sto let. Součástí víkendových oslav bylo hned několik utkání v různých sportech, udílení cen, ale i večerní překvapení.
Tělovýchovná jednota Sokol Koblov byla ve Slezské Ostravě založena v únoru roku 1924 a měla původně úplně jiné zaměření i prostory. Velké změny se ale odehrály i v posledních letech.
Miroslav Michalík, místopředseda TJ Sokol Koblov: „Za těch posledních deset let se tu opravdu změnilo hodně. Vidíte, že ten areál dostal úplně novou tvář. Máme nové hřiště, máme nové zázemí, takže areál je opravdu krásný, trávník je špičkový. V současné době tady trénuje pět mládežnických družstev Sokola Koblov.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Ta spolková činnost třeba těch Sokolů vypadala zcela jinak než teď. Ta sportovní činnost nebyla tak rozvinutá a teď na to v Sokole Koblov de facto navazujeme, kdy se to teď snažíme rozhýbat fotbalem, a časem, pokud k tomu ta komunita přilne, bychom to chtěli třeba rozšířit o další sporty.“
Mezi ty patří například korfbal. Korfbalový klub má momentálně dokonce nejsilnější členskou základnu a v dubnu bojoval o postup do extraligy dospělých.
Miroslav Michalík, místopředseda TJ Sokol Koblov: „Jsme jeden z největších oddílů v České republice, máme tréningové středisko mládeže. Korfbal je velký přínos pro náš klub, je tam přes dvě stě dětí a mládeže do jednadvaceti let, což dělá z našeho klubu v rámci Ostravy jeden z největších klubů, co se týče mládeže.“
V rámci oslav se uskutečnil i exhibiční zápas právě v korfbalu. Důležitější byl ale fotbal. V tom se na koblovském hřišti utkalo hned několik družstev. Muži odehráli s Václavovicemi poslední kolo okresního přeboru a v turnaji se utkaly taky přípravky.
anketa, členové fotbalové přípravky TJ Sokol Koblov: „Já hraju tři roky a líbí se mi, jak pan trenér dobře trénuje, a taky jak vyhráváme a prohráváme.“
anketa, členové fotbalové přípravky TJ Sokol Koblov: „Je tu hodný trenér, je to dobrý kolektiv.“
anketa, členové fotbalové přípravky TJ Sokol Koblov: „Náš trenér je dobrý, a navíc ještě taky trénuje.“
Roman Goryczka (OSTRAVAK), místostarosta Slezské Ostravy: „Je třeba si vážit činnosti lidí, kteří dělají něco navíc, něco nad rámec svých povinností. Odpoledne chodí trénovat, soboty a neděle zápasy. To je velmi vzácné a je třeba to podporovat, a tím pádem se Slezská Ostrava snaží pomoct nejen finančně, ale třeba i materiálně, nebo dalšími způsoby.“
Důležitou částí programu bylo i udílení ocenění. Plakety si převzali zasloužilí členové a reprezentanti klubu. Večer pak následovala volná zábava s kapelou No stres a oslavy zakončilo večerní překvapení – slavnostní ohňostroj.
---
Obřadní síň Slezskoostravské radnice přivítala v minulém týdnu významného hosta. Za klavír tu usedl jeden z nejuznávanějších českých klavíristů, Tomáš Kačo. Jeho koncert si dokonce vysloužil potlesk ve stoje.
Neobvyklé spojení klasické a jazzové hudby s českou lidovou písní a tradiční hudbou romskou, ale i neuvěřitelný talent. To je to, co dělá Tomáše Kača jedním ze světově nejuznávanějších českých klavíristů. Na Slezskoostravské radnici vystoupil s vlastním pojetím slavných písní, jako Holubí dům, Dej mi víc své lásky, nebo Tulácké ráno a bylo vidět, že do hudby dává srdce.
Tomáš Kačo, vystupující klavírista: „Jenom sám sebe. Tím je ta hudba moje, protože jsem našel sám sebe jako člověka a hudba nemůže být nikdy lepší, než jste sám člověkem. Takže je to vlastně celé o tom najít sám sebe.“
Novojičínský klavírista a skladatel romského původu si šel za svými sny. Vystudoval pražskou Akademii múzických umění, díky svému talentu pokračoval na bostonskou hudební fakultu a z nelehké životní situace to dotáhl až na koncert ve vyprodané newyorské Carnegie Hall.
Ilona Kučerová, dramaturg Cyklu komorních koncertů 2024: „Je to, myslím, takový malý, nebo spíš velký, zázrak. Celá jeho osobnosti, jeho talent, jeho neskutečná píle a celá ta jeho cesta je úžasná.“
Tomáš Kačo, vystupující klavírista: „Hrát doma, nebo tady v Ostravě, je vždycky velmi hřejivý pocit a vždycky se tady rád vracím a hrálo se mi opravdu krásně.“
Koncert si užili i jeho posluchači, které klavírista neváhal do vlastního recitálu začlenit. Klavírním tónům Valčíčku tak rytmus dodalo tleskání, luskání a dupot návštěvníků.
Ilona Kučerová, dramaturg Cyklu komorních koncertů 2024: „Přišlo ještě o dvacet lidí víc, než tady máme míst. Je tady standartně sto míst. Celkově ale musím říct, že na koncerty tady na Slezskoostravskou radnici chodí celkem slušný počet lidí. Vždycky je to v podstatě plné. Ale dnes byl ten koncert výjimečný, protože musím říct, že tady není zcela zvykem, aby posluchači aplaudovali ve stoje, jako to bylo dneska. Zcela spontánně nadšeně vyskočili ze židlí a děkovali. Byl to, myslím, velice krásný koncert.“
---
Maňásky, manekýny, javajky, marionety a spoustu dalších loutek z depozitáře ostravského loutkového divadla mohou návštěvníci nově obdivovat na Slezskoostravském hradě. V plánu jsou ale i lektorské programy a dílničky, věnující se třeba jejich výrobě.
Depozitář Divadla loutek Ostrava je za normálních okolností veřejnosti nepřístupný. Loutky, které momentálně nehrají, tak nemají využití. Divadlo se proto rozhodlo, že je alespoň vystaví a návštěvníci si je tak mohou nově prohlédnout v galerii Slezskoostravského hradu.
Tomáš Volkmer, kurátor výstavy: „Obecně ta výstava vznikla už před mnoha lety jako taková putovní interaktivní výstava pro děti. Projeli jsme s ní kus Evropy a úspěšně jsme ji prezentovali ve Španělsku, v Maďarsku, v Praze na různých základních školách a v různých muzeích.“
Miriam Čechová, kastelánka Slezskoostravského hradu: „Já jsem moc ráda, že jsme se s paní ředitelkou Loutkového divadla domluvili, že výstava bude právě u nás, protože si myslím, že tady patří, že je krásná. Máme tady hodně rodin s dětmi a myslím si, že každý si tady najde svůj návrat do dětství, že je to nejen pro děti, ale i pro dospělé, pro babičky, pro dědečky…“
První návštěvníci neskrývali nadšení z vystavených kousků ani výstavy jako celku.
anketa, návštěvnice výstavy: „Ohromná, já jsem úplně unešená. Jsem ráda, že mě paní kastelánka s panem kurátorem pozvali, protože to je nádhera. Ty loutky, vytažené z fundusu, které možná nikdo nikdy neviděl, já teda určitě ne, jsou báječné. Já se nemůžu vynadívat a fotky, které tady vznikají, jsou úplně úchvatné.“
Na výstavě se návštěvník seznámí s různými druhy loutek od marionety až po loutku zvanou manekýn. K vidění jsou ale i méně tradiční loutky, vyrobené japonským loutkářem a hercem Norim Sawou.
Tomáš Volkmer, kurátor výstavy: „To je třeba takový batůžek, který když se rozepne, tak je z toho tlama. Když se tady vytáhnou takové dvě kapsičky, tak jsou z toho oči a je z toho vlk.“
Galerie vystavuje minimálně několik desítek loutek. Kolik je jich ale přesně, si musí návštěvník spočítat sám.
Tomáš Volkmer, kurátor výstavy: „No vy to spočítejte. Je možné, že ve spolupráci s hradem tady budeme dělat edukační programy nebo soutěže a třeba jedna z těch otázek pro děti bude, kolik je tady loutek.“
Alena Punčochářová, ředitelka Divadla loutek Ostrava: „Kromě této výstavy bude ve spolupráci s prvodci Slezskoostravského hradu ještě nějaký lektorský program. To znamená, že děti potom mohou absolvovat ještě nějakou dílnu právě na téma loutkového divadla, výroby a tak dále.“
Lektorské programy by měly probíhat od 21. července do 18. srpna v rámci projektu Pimprléto. Samotná výstava pak bude na hradě k vidění až do konce října.
---
