Nejen novou střechu, ale i kompletně přebudovaný interiér má nově pavilon Malá Amazonie v ostravské zoo. Nejmenší ostravský pavilon se po půl roce rekonstrukcí opět otevřel veřejnosti a nabízí jedinečný pohled do života amazonského deštného lesa.
Pavilon s názvem Malá Amazonie byl v ostravské zoologické zahradě v provozu dlouhých patnáct let, což se podepsalo na jeho technickém stavu. Jeho dveře se tak téměř na rok musely návštěvníkům uzavřít, aby zoo mohla provést zevrubnou rekonstrukci.
Jiří Novák, ředitel ZOO Ostrava: „Měli jsme starou střechu, do které teklo, která špatně izolovala od tepla. Měli jsme velké úniky tepla, takže to byl hlavní motiv. Ale když už jsme celý ten pavilon rozkopali, tak jsme nemohli odolat a samozřejmě všechny ty prvotní skály, které jsme tvořili někdy před 15-20 lety, posunuli na trošku jinou úroveň. A myslím si, že celkové ztvárnění Malé Amazonie je na úplně jiné úrovni.“
Návštěvníci si mohli nové prostory pavilonu prohlédnout poprvé v polovině července. Kromě nových skal si mohli všimnout i dalších kulis a rostlin, které napodobují jihoamerický prales. Nejdůležitější je ale rozmanitá fauna, představující pavoukovce, ryby, obojživelníky i primáty.
Pavla Slavíčková, zooložka: „Tak asi největší zajímavostí jsou samozřejmě tamaríni pinčí, což je jediný představitel drápkatých opic, které máme tady v zoologické zahradě, a vlastně jsou tam tři samci. A je to poměrně velkorysý výběh, protože mají i vnitřní, i venkovní prostor. Ta přestavba teďka více znázornila to přirozené prostředí, kde žijí, což je prostor právě toho deštného pralesa, který jsme se snažili vizuálně i klimatem přizpůsobit.“
Společnost dělají tamarínům taky pralesničky, sklípkani, nebo několik druhů amazonských ryb. Největší prostor je ale dán právě primátům.
Pavla Slavíčková, zooložka: „Neumím úplně říct, jakou plochu zabírá ta řeka samotná a kolik zabírá vlastně ten vnitřní prostor pro tamaríny, ale spojíme-li to s venkovním výběhem, který je dostupný většinou 24 hodin denně, pokud nejsou zimy a třeskuté teploty, tak je to v tomto směru největší plocha.“
Rekonstrukce si vyžádala okolo 5 milionů korun, změny v pavilonu Malá Amazonie jí ale nekončí. Pavilon postupně doplní i další živočichové.
Jiří Novák, ředitel ZOO Ostrava: „Nejnáročnější jsou asi akvária, ta nelze vyladit ihned. Probíhají si po napuštění svým procesem zabíhávání a je potřeba, aby ty biologické procesy sedly, a pak postupně budeme přidávat více a více zajímavých druhů a věřím, že Amazonie jen pokvete.“
Zrekonstruovaný pavilon je návštěvníkům k dispozici v otevírací době zoo.
---
Slezská Ostrava bude mít nové dětské hřiště. Vznikne rekonstrukcí v areálu Mateřské školy Slívova nedaleko Hranečníku a sloužit bude nejen školce, ale i veřejnosti. V areálu vzniknou taky nová parkovací místa pro rodiče. Dostavěno bude v září.
Slezská Ostrava je největším městským obvodem, do kterého se v poslední době ve velkém stěhují mladé rodiny s dětmi, a městský obvod proto mimo jiné investuje do staveb a rekonstrukcí dětských hřišť. Poslední vyrostlo v minulém roce na sídlišti Kamenec, další přibude letos u Hranečníku.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V této lokalitě Slezské Ostravy, tedy zejména v okolí Hranečníku a také Salmy, jsme dlouhodobě vnímali, že občané volali po tom, aby se zde vybudovalo veřejně přístupné dětské hřiště. Zároveň tady máme mateřskou školu, která dnes má zahradu, kde jí dělá problém pečovat o tak velký pozemek a má zde i nějaké hrací prvky. Proto jsme se rozhodli do projektu rekonstrukce této školní zahrady, která bude v sobě skýtat i dětské hřiště, které bude přístupné mimo provozní dobu školky i veřejnosti.“
Michaela Špaňhelová, ředitelka mateřské školy: „Co se týče toho projektu, tak je to vlastně takové pokračování v proměně naší školy, protože v předchozích letech už škola prošla nějakou rekonstrukcí, ale jednalo se o vnitřní prostory školy, a teď se jedná o ty vnější prostory, které dětem přinesou nové prostředí, kde budou moci objevovat, prostředí, které pro ně bude bezpečné, inspirativní, kde budou rozvíjet svůj přirozený pohyb a objevování.“
Dětské hřiště je jen jednou z novinek, které prostor kolem Mateřské školy Slívova čekají. Proměnou projde areál i jeho okolí.
Michaela Špaňhelová, ředitelka mateřské školy: „Hřiště na Mateřské škole Slívova je vlastně dalším krokem v rozvoji naší školy a přinese nám nejen nové dětské hřiště, ale také bezpečnější parkování pro rodiče současně s úpravou toho stávajícího prostředí.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V rámci rekonstrukce, která vyjde na 2,5 milionu korun, bude zbudováno tedy nové dětské hřiště. Zároveň dojde k vybudování parkovacích míst v areálu školky, které umožní rodičům bezpečně vysazovat ráno jejich ratolesti. Současně dojde také k vybudování nového oplocení části školní zahrady a přesunut bude také památník umučeným, který dnes je tedy v areálu školky, a my ho přesuneme na důstojnější místo a dostupnější místo u komunikace.“
Samotné hřiště nabídne bezpečný pryžový povrch a tři nové herní prvky včetně kolotoče, houpačky, skluzavky nebo malé horolezecké stěny. Zahradu pak doplní taky nový mobiliář. Aktuálně začínají demontáže starého vybavení a bourací a přípravné práce, na které naváže samotná stavba. Ta by měla být hotová do konce září.
---
Slezskoostravský hrad, kulturní a společenské centrum nejen Slezské Ostravy, není třeba představovat. Na území městského obvodu ale leží hrady dva. Hrad Landek sice nenabízí expozice ani kulturní akce, zato poskytne možnost příjemné procházky a jedinečný pohled na Ostravu i do její historie.
Vrch Landek mezi Slezskou Ostravou a Petřkovicemi je známý především díky nálezu Petřkovické venuše, uhlí a hornickému muzeu. Zalesněný kopec nad soutokem Odry a Ostravice ale ukrývá taky zbytky kdysi významného středověkého sídla.
Zbyněk Moravec, archeolog Ostravského muzea: „Význam toho hradu ve středověku byl velký, byl založen Přemyslem Otakarem II. před rokem 1278, přesný rok neznáme. Bylo to vlastně i správní centrum, ale postupem doby prostě ztráceno na tom významu, zejména po roce 1427, kdy Slezsko získal Jan Lucemburský a ten hrad, který byl tehdy pohraniční, ztratil ten svůj hraniční strategický význam.“
Na rozdíl od nedalekého Slezskoostravského hradu, který byl přestavěn na zámek a obýván až do 20. století, byly budovy hradu Landek opuštěny a rozebrány na stavební materiál. Do dnešních dní se tak z něj příliš nedochovalo. Přesto láká nejen historické nadšence.
anketa, návštěvník hradu Landek: „Líbí se mi tady hodně, zajímám se o všechny hrady v téhle zemi. Tahle lokalita je naprosto speciální v celorepublikovém, možná i celoplanetárním měřítku, a určitě bych rád doporučil všem lidem někdy nějakou návštěvu toho Landeku, protože tady je vidět to osídlení od pravěkých dob a vlastně až nepřetržitě do pozdního středověku.“
Zbyněk Moravec, archeolog Ostravského muzea: „Co se na Landeku zejména dochovalo a co je velice výrazné, to jsou příkopy. Příkopy, které mohou mít možná i pravěkou historii, ale není to úplně jasné. Určitě je využívá středověký hrad a jsou mohutné. Každý, kdo sem přijde, si jich možná nevšimne právě proto, že působí jako takové terénní vlny v tom kraji, ale jsou to vlastně mohutné příkopy. Kromě toho, když jsou příznivější vegetační podmínky, tím myslím příznivější, že tady je lépe vidět, je tady přehlednější prostor, tak je tady zachován ještě kousek zdi.“
V roce 1998 doplnila prostor na Landeku taky nová dřevěná rozhledna, která je důležitým turistickým lákadlem. Hrad a okolní lesy navíc vybízí k procházkám zvláště v teplých letních dnech.
anketa, návštěvnice hradu Landek: „Mě velmi láká už jenom tím, jak bylo řečeno, jaký měl význam, jaká je to lokalita. A vlastně já jsem rodilý Ostravák, tak jsem hrdá na každou věc, která je velice významná. No a velice ráda se tady procházím, protože vlastně hnedka pod Landekem je Koblov a moje rodinné kořeny sahají právě do Koblova, takže já cokoliv, co se týče Koblova, ale hlavně tady historických památek, tak si nenechám ujít.“
Hradní návrší osídlené už v mladším paleolitu je i s rozhlednou celoročně volně přístupné a nabízí tak nejen jiný pohled na historii města, ale i na město jako takové.
---
Nejen novou střechu, ale i kompletně přebudovaný interiér má nově pavilon Malá Amazonie v ostravské zoo. Nejmenší ostravský pavilon se po půl roce rekonstrukcí opět otevřel veřejnosti a nabízí jedinečný pohled do života amazonského deštného lesa.
Pavilon s názvem Malá Amazonie byl v ostravské zoologické zahradě v provozu dlouhých patnáct let, což se podepsalo na jeho technickém stavu. Jeho dveře se tak téměř na rok musely návštěvníkům uzavřít, aby zoo mohla provést zevrubnou rekonstrukci.
Jiří Novák, ředitel ZOO Ostrava: „Měli jsme starou střechu, do které teklo, která špatně izolovala od tepla. Měli jsme velké úniky tepla, takže to byl hlavní motiv. Ale když už jsme celý ten pavilon rozkopali, tak jsme nemohli odolat a samozřejmě všechny ty prvotní skály, které jsme tvořili někdy před 15-20 lety, posunuli na trošku jinou úroveň. A myslím si, že celkové ztvárnění Malé Amazonie je na úplně jiné úrovni.“
Návštěvníci si mohli nové prostory pavilonu prohlédnout poprvé v polovině července. Kromě nových skal si mohli všimnout i dalších kulis a rostlin, které napodobují jihoamerický prales. Nejdůležitější je ale rozmanitá fauna, představující pavoukovce, ryby, obojživelníky i primáty.
Pavla Slavíčková, zooložka: „Tak asi největší zajímavostí jsou samozřejmě tamaríni pinčí, což je jediný představitel drápkatých opic, které máme tady v zoologické zahradě, a vlastně jsou tam tři samci. A je to poměrně velkorysý výběh, protože mají i vnitřní, i venkovní prostor. Ta přestavba teďka více znázornila to přirozené prostředí, kde žijí, což je prostor právě toho deštného pralesa, který jsme se snažili vizuálně i klimatem přizpůsobit.“
Společnost dělají tamarínům taky pralesničky, sklípkani, nebo několik druhů amazonských ryb. Největší prostor je ale dán právě primátům.
Pavla Slavíčková, zooložka: „Neumím úplně říct, jakou plochu zabírá ta řeka samotná a kolik zabírá vlastně ten vnitřní prostor pro tamaríny, ale spojíme-li to s venkovním výběhem, který je dostupný většinou 24 hodin denně, pokud nejsou zimy a třeskuté teploty, tak je to v tomto směru největší plocha.“
Rekonstrukce si vyžádala okolo 5 milionů korun, změny v pavilonu Malá Amazonie jí ale nekončí. Pavilon postupně doplní i další živočichové.
Jiří Novák, ředitel ZOO Ostrava: „Nejnáročnější jsou asi akvária, ta nelze vyladit ihned. Probíhají si po napuštění svým procesem zabíhávání a je potřeba, aby ty biologické procesy sedly, a pak postupně budeme přidávat více a více zajímavých druhů a věřím, že Amazonie jen pokvete.“
Zrekonstruovaný pavilon je návštěvníkům k dispozici v otevírací době zoo.
---
Slezská Ostrava bude mít nové dětské hřiště. Vznikne rekonstrukcí v areálu Mateřské školy Slívova nedaleko Hranečníku a sloužit bude nejen školce, ale i veřejnosti. V areálu vzniknou taky nová parkovací místa pro rodiče. Dostavěno bude v září.
Slezská Ostrava je největším městským obvodem, do kterého se v poslední době ve velkém stěhují mladé rodiny s dětmi, a městský obvod proto mimo jiné investuje do staveb a rekonstrukcí dětských hřišť. Poslední vyrostlo v minulém roce na sídlišti Kamenec, další přibude letos u Hranečníku.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V této lokalitě Slezské Ostravy, tedy zejména v okolí Hranečníku a také Salmy, jsme dlouhodobě vnímali, že občané volali po tom, aby se zde vybudovalo veřejně přístupné dětské hřiště. Zároveň tady máme mateřskou školu, která dnes má zahradu, kde jí dělá problém pečovat o tak velký pozemek a má zde i nějaké hrací prvky. Proto jsme se rozhodli do projektu rekonstrukce této školní zahrady, která bude v sobě skýtat i dětské hřiště, které bude přístupné mimo provozní dobu školky i veřejnosti.“
Michaela Špaňhelová, ředitelka mateřské školy: „Co se týče toho projektu, tak je to vlastně takové pokračování v proměně naší školy, protože v předchozích letech už škola prošla nějakou rekonstrukcí, ale jednalo se o vnitřní prostory školy, a teď se jedná o ty vnější prostory, které dětem přinesou nové prostředí, kde budou moci objevovat, prostředí, které pro ně bude bezpečné, inspirativní, kde budou rozvíjet svůj přirozený pohyb a objevování.“
Dětské hřiště je jen jednou z novinek, které prostor kolem Mateřské školy Slívova čekají. Proměnou projde areál i jeho okolí.
Michaela Špaňhelová, ředitelka mateřské školy: „Hřiště na Mateřské škole Slívova je vlastně dalším krokem v rozvoji naší školy a přinese nám nejen nové dětské hřiště, ale také bezpečnější parkování pro rodiče současně s úpravou toho stávajícího prostředí.“
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „V rámci rekonstrukce, která vyjde na 2,5 milionu korun, bude zbudováno tedy nové dětské hřiště. Zároveň dojde k vybudování parkovacích míst v areálu školky, které umožní rodičům bezpečně vysazovat ráno jejich ratolesti. Současně dojde také k vybudování nového oplocení části školní zahrady a přesunut bude také památník umučeným, který dnes je tedy v areálu školky, a my ho přesuneme na důstojnější místo a dostupnější místo u komunikace.“
Samotné hřiště nabídne bezpečný pryžový povrch a tři nové herní prvky včetně kolotoče, houpačky, skluzavky nebo malé horolezecké stěny. Zahradu pak doplní taky nový mobiliář. Aktuálně začínají demontáže starého vybavení a bourací a přípravné práce, na které naváže samotná stavba. Ta by měla být hotová do konce září.
---
Slezskoostravský hrad, kulturní a společenské centrum nejen Slezské Ostravy, není třeba představovat. Na území městského obvodu ale leží hrady dva. Hrad Landek sice nenabízí expozice ani kulturní akce, zato poskytne možnost příjemné procházky a jedinečný pohled na Ostravu i do její historie.
Vrch Landek mezi Slezskou Ostravou a Petřkovicemi je známý především díky nálezu Petřkovické venuše, uhlí a hornickému muzeu. Zalesněný kopec nad soutokem Odry a Ostravice ale ukrývá taky zbytky kdysi významného středověkého sídla.
Zbyněk Moravec, archeolog Ostravského muzea: „Význam toho hradu ve středověku byl velký, byl založen Přemyslem Otakarem II. před rokem 1278, přesný rok neznáme. Bylo to vlastně i správní centrum, ale postupem doby prostě ztráceno na tom významu, zejména po roce 1427, kdy Slezsko získal Jan Lucemburský a ten hrad, který byl tehdy pohraniční, ztratil ten svůj hraniční strategický význam.“
Na rozdíl od nedalekého Slezskoostravského hradu, který byl přestavěn na zámek a obýván až do 20. století, byly budovy hradu Landek opuštěny a rozebrány na stavební materiál. Do dnešních dní se tak z něj příliš nedochovalo. Přesto láká nejen historické nadšence.
anketa, návštěvník hradu Landek: „Líbí se mi tady hodně, zajímám se o všechny hrady v téhle zemi. Tahle lokalita je naprosto speciální v celorepublikovém, možná i celoplanetárním měřítku, a určitě bych rád doporučil všem lidem někdy nějakou návštěvu toho Landeku, protože tady je vidět to osídlení od pravěkých dob a vlastně až nepřetržitě do pozdního středověku.“
Zbyněk Moravec, archeolog Ostravského muzea: „Co se na Landeku zejména dochovalo a co je velice výrazné, to jsou příkopy. Příkopy, které mohou mít možná i pravěkou historii, ale není to úplně jasné. Určitě je využívá středověký hrad a jsou mohutné. Každý, kdo sem přijde, si jich možná nevšimne právě proto, že působí jako takové terénní vlny v tom kraji, ale jsou to vlastně mohutné příkopy. Kromě toho, když jsou příznivější vegetační podmínky, tím myslím příznivější, že tady je lépe vidět, je tady přehlednější prostor, tak je tady zachován ještě kousek zdi.“
V roce 1998 doplnila prostor na Landeku taky nová dřevěná rozhledna, která je důležitým turistickým lákadlem. Hrad a okolní lesy navíc vybízí k procházkám zvláště v teplých letních dnech.
anketa, návštěvnice hradu Landek: „Mě velmi láká už jenom tím, jak bylo řečeno, jaký měl význam, jaká je to lokalita. A vlastně já jsem rodilý Ostravák, tak jsem hrdá na každou věc, která je velice významná. No a velice ráda se tady procházím, protože vlastně hnedka pod Landekem je Koblov a moje rodinné kořeny sahají právě do Koblova, takže já cokoliv, co se týče Koblova, ale hlavně tady historických památek, tak si nenechám ujít.“
Hradní návrší osídlené už v mladším paleolitu je i s rozhlednou celoročně volně přístupné a nabízí tak nejen jiný pohled na historii města, ale i na město jako takové.
---
