Slezskoostravský expres
- Zpravodajství ze Slezské Ostravy od redaktora Michala Sloniny a kameramana Petra Macury
- Na Slezskou se možná vrátí prvoligový fotbal
- Radnicí Slezské zněly české kvartety
- Slezskou Ostravu ovládly hasičské plesy
Stadion na Bazalech je v Ostravě legendou a je také domovem ostravského prvoligového fotbalového klubu – Baníku. Fotbaloví fanoušci dnes ale musí za zápasy do Vítkovic, kapacity Bazalů totiž na první ligu nestačí. To se možná v budoucnu změní a Baník se k radosti fanoušků na Slezskou vrátí.
Ostrava je třetím největším městem České republiky, přesto jí dnes chybí moderní fotbalový stadion, který by splňoval normy stanovené fotbalovou asociací. Město ale stavbu nového stadionu plánuje a ve hře jsou i slezskoostravské Bazaly. Ty se tak možná dočkají rozsáhlé přestavby a navýšení kapacity. Otázku, jestli je taková rekonstrukce Bazalů možná, by měla zodpovědět nově zadaná studie.
Marek Lorenc, tiskový mluvčí FC Baník Ostrava: „Pokud chceme zkvalitňovat celou sportovní infrastrukturu ve městě a zvyšovat komfort pro diváky, je zřejmé, že se bez moderního fotbalového stadionu, který bude odpovídat požadavkům doby, zkrátka neobjedeme. Na městském stadionu ve Vítkovicích jste prostorově a dispozičně limitováni, ať chcete, nebo ne. Už při nadprůměrných návštěvách se potýkáte s neřešitelnými logistickými problémy, které vám svazují ruce v řadě aspektů.“
Ostravský prvoligový klub by tak návrat na nové Bazaly uvítal. Jestli se přestavba uskuteční, záleží na právě probíhající studii, na jejíž vypracování dostala společnost PROJEKTSTUDIO EUCZ 8 týdnů.
Jan Dohnal (ODS), primátor města Ostravy: „Než se město rozhodne, kterou variantou se bude chtít vydat, tak jsme chtěli ověřit i tu variantu stadionu na Bazalech, kde víme, že to je jak chtěná varianta ze strany fanoušků, tak ze strany Baníku. Tady historicky existovala představa, že to tam nelze postavit, nicméně musím říci, že jsme se úplně nedopátrali takových podkladů, takže jsme si zadali vlastní studii, která by nám měla říci, jestli je vůbec možné tam fotbalový stadion postavit, a pokud ano, co by to pro nás znamenalo.“
Hlavní částí projektu by bylo navýšení divácké kapacity stadionu na 15 000 sedadel, což je v porovnání s dnešní kapacitou asi třicetkrát více. Rozšíření současného stadionu s sebou ale nese řadu problémů, se kterými by se projekt musel vypořádat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Jedná se zejména o problematiku dopravy, kde kromě městské hromadné dopravy je potřeba zajistit také parkování pro osobní automobily. My nicméně jsme přesvědčení o tom, že lze tuto situaci řešit, a to například v kombinaci s řešením parkování úředníků magistrátu, nebo soudců krajského soudu, kteří dnes využívají rozličné parkovací plochy a bylo by tak možné vybudovat například společný parkovací dům.“
Druhou lokalitou, kde by mohl nový stadion na Slezské stát, je prostor někdejšího odvalu na Zárubku. Rozsáhlá lokalita Zárubku je k plánování stavby velkorysejší a méně problematická. V územním plánu jsou navíc pozemky připraveny právě pro sport.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Zde by mohl tedy vyrůst nejen nový stadion, ale i všechna navazující infrastruktura, a to jak například MHD – může se tam natáhnout tramvaj z blízké trati – tak také dostatečné parkovací kapacity, které by mohly sloužit ve všední dny například také jako záchytné parkoviště ať už pro centrum města, nebo třeba pro ostravskou zoologickou zahradu.“
---
U příležitosti roku české hudby vystoupilo v obřadní síni slezskoostravské radnice světově proslulé Janáčkovo kvarteto. Účast na koncertu byla vysoká a užili si jej jak návštěvníci, tak umělci.
Na druhém vystoupení v rámci letošního Cyklu komorních koncertů vystřídaly na radnici klavír smyčcové nástroje. Brněnské Janáčkovo kvarteto zahrálo svým posluchačům hudbu takových skladatelů, jako byli Antonín Dvořák, nebo Bedřich Smetana, ale hlavně Leoš Janáček, jehož jméno čtyřčlenné hudební uskupení nese. Cesta k tomuto jménu ale nebyla jednoduchá.
Ilona Kučerová, dramaturg Cyklu komorních koncertů 2024: „Již v roce 1949 začali používat název Janáčkovo kvarteto. Museli si ho ovšem nejdřív zasloužit. Byla jakási porota, které předvedli, jak dovedou interpretovat hlavně Janáčkovo dílo, jestli si zaslouží tento název. Takže si ho zasloužili.“
Svému jménu neudělalo kvarteto ostudu ani ve Slezské Ostravě.
anketa: „Mě se to líbilo velice moc, pravidelně nechodím, ale vztah k hudbě mám a ten Janáček byl velice působivý, to opravdu člověk vnímá velice silně. Ale celá ta produkce, to, co hráli, bylo perfektní, takže jsem velmi spokojený.“
anketa: „Já musím souhlasit s kamarádem, že ten Janáček byl pro mě lepší, víc mě vzal za srdce, byl emotivnější, ale i Dvořák je Dvořák, takže si myslím, že je velmi dobře, že se tyhle koncerty pořádají. Jak vidíte, je to velmi oblíbené, je hodně lidí, takže jen tak dál.“
Také samotní členové kvarteta si koncert v obřadní síni užili.
Jan Řezníček, člen Janáčkova kvarteta: „To je moc krásný pocit, protože já konkrétně ještě mám takovou věc, že jsem ve třech letech se přestěhoval do Ostravy, protože tatínek tady měl práci, a vlastně jsem ještě nastoupil do druhé třídy, než jsme se odstěhovali zpátky do Brna. Takže pro mě to jsou krásné vzpomínky a já mám pocit, že jsem tady hrál jenom jednou, ale ta radnice, ten sál, to je moc pěkné, tak jsme se sem velice těšili.“
Janáčkovo kvarteto bylo pro ostravský Cyklus komorních koncertů jasnou volbou.
Ilona Kučerová, dramaturg Cyklu komorních koncertů 2024: „Protože je to špičkový soubor, dá se říct, že jeden z nejlepších komorních souborů v naší republice, koncertuje po celém světě, a taky má zajímavou historii, protože si myslím, že je to u nás nejstarší fungující kvarteto, má 80 let. Věděla jsem, že bych je chtěla na rok české hudby s českým repertoárem, takže jsem je oslovila hodně dopředu.“
Kalendář vyhlášeného kvarteta je nabitý jak koncerty v česku, tak i v zahraničí.
Jan Řezníček, člen Janáčkova kvarteta: „Samozřejmě budeme hrát koncerty tady v republice, a potom nás čekají nějaké koncerty v Rakousku, v Koreji a na podzim bychom měli letět do Mexika, tam létáme vždycky jednou za rok, za dva, takže na to se taky těšíme.“
---
Předposlední únorový pátek se ve Slezské Ostravě nesl v duchu plesů, a to plesů hasičských. Večery plné jídla, pití, tance a zábavy tradičně uspořádaly sbory dobrovolných hasičů z Heřmanic a Kunčiček a zakončily tak svou plesovou sezónu.
Dva zbývající sbory dobrovolných hasičů ze Slezské Ostravy pozvaly své příznivce na hasičské bály, které se konaly ve stejný den i stejný čas. Přesto se lístků prodal dostatek a oba sbory jsou s návštěvností spokojené. Hasiči z Kunčiček svůj ples tradičně uspořádali ve vlastní hasičárně, návštěvníky ale letos čekalo malé taneční překvapení.
Radek Bach, starosta SDH Kunčičky: "Postupně se snažíme inovovat, tady fotokoutek, zhruba v devět hodin bude předtančení, tančení duo. Předvedou nám nějaké latinskoamerické akce. Poté o půlnoci bude tombola a zábava až do brzkých ranních hodin."
Martin Náhlý, tanečník: "Já jsem taky dobrovolným hasičem, takže jsem si tady velice rád zatančil, protože hasiči, to je zábavná parta, a vždycky stojí za to si tady před dobrovolnými hasiči zatančit."
Rádi si ale zatančili také kunčičtí hasiči a ostatní hosté.
Jiří Stoch (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Jsem velmi rád, že se mohu účastnit tohoto plesu a jsem velmi rád, že městský obvod takovéto plesy hasičských sborů má. Je to jisté vyvrcholení loňského roku, kde se sejdou správní lidé, správní hasiči a hasičky, pobavíme se. Věřím, že i svatý Floriánek nad námi bude dbát a všichni si tento ples užijeme."
Hasiči z Heřmanic uspořádali svůj ples ve velkorysých prostorách kulturního domu v Michálkovicích, a ani tady neměli o návštěvníky nouzi.
Jiří Prokeš, moderátor plesu: "Já vás zdravím na letošním asi pětadvacátém plese, ale abych pravdu řekl, nikdo neví, kolikátý to je, tak budeme doufat, že je dvacátý pátý. A jak vidíte, nebo uvidíte, tak se všichni baví, užívají si to, máme zhruba 180 lidí, máme výbornou kapelu a myslím si, že tady dneska budeme až do rána bílého."
anketa: "Jsme tady dneska poprvé a zatím jsme byli na baru a něco jsme si dali k snědku a chystáme se na parket."
anketa: "Já se chystám na řízky a na buřty v pivu. Jsem tady taky poprvé a jsem tady naprosto spokojený."
Uspořádat ples takových rozměrů není jednoduché, heřmanickému sboru to ale nevadí. Naopak chtějí kapacitu ještě navýšit.
Radovan Šugar, starosta SDH Heřmanice: "Kdybychom to nedělali rádi, tak to asi neděláme. Je to jedna z části těch hasičů, pomáhat lidem, pomáhat tomu okolí nebo okresu, a co se týká lidí, vrací se, máme každoročně vyprodáno, a už plánujeme na příští rok změnu termínu a už plánujeme dva plesy."
Plesy sborů dobrovolných hasičů jsou jedním z důležitých příjmů těchto neziskových organizací. Koupí vstupenky tak hosté mimo jiné přispěli na jejich fungování třeba na další rok.
---
Stadion na Bazalech je v Ostravě legendou a je také domovem ostravského prvoligového fotbalového klubu – Baníku. Fotbaloví fanoušci dnes ale musí za zápasy do Vítkovic, kapacity Bazalů totiž na první ligu nestačí. To se možná v budoucnu změní a Baník se k radosti fanoušků na Slezskou vrátí.
Ostrava je třetím největším městem České republiky, přesto jí dnes chybí moderní fotbalový stadion, který by splňoval normy stanovené fotbalovou asociací. Město ale stavbu nového stadionu plánuje a ve hře jsou i slezskoostravské Bazaly. Ty se tak možná dočkají rozsáhlé přestavby a navýšení kapacity. Otázku, jestli je taková rekonstrukce Bazalů možná, by měla zodpovědět nově zadaná studie.
Marek Lorenc, tiskový mluvčí FC Baník Ostrava: „Pokud chceme zkvalitňovat celou sportovní infrastrukturu ve městě a zvyšovat komfort pro diváky, je zřejmé, že se bez moderního fotbalového stadionu, který bude odpovídat požadavkům doby, zkrátka neobjedeme. Na městském stadionu ve Vítkovicích jste prostorově a dispozičně limitováni, ať chcete, nebo ne. Už při nadprůměrných návštěvách se potýkáte s neřešitelnými logistickými problémy, které vám svazují ruce v řadě aspektů.“
Ostravský prvoligový klub by tak návrat na nové Bazaly uvítal. Jestli se přestavba uskuteční, záleží na právě probíhající studii, na jejíž vypracování dostala společnost PROJEKTSTUDIO EUCZ 8 týdnů.
Jan Dohnal (ODS), primátor města Ostravy: „Než se město rozhodne, kterou variantou se bude chtít vydat, tak jsme chtěli ověřit i tu variantu stadionu na Bazalech, kde víme, že to je jak chtěná varianta ze strany fanoušků, tak ze strany Baníku. Tady historicky existovala představa, že to tam nelze postavit, nicméně musím říci, že jsme se úplně nedopátrali takových podkladů, takže jsme si zadali vlastní studii, která by nám měla říci, jestli je vůbec možné tam fotbalový stadion postavit, a pokud ano, co by to pro nás znamenalo.“
Hlavní částí projektu by bylo navýšení divácké kapacity stadionu na 15 000 sedadel, což je v porovnání s dnešní kapacitou asi třicetkrát více. Rozšíření současného stadionu s sebou ale nese řadu problémů, se kterými by se projekt musel vypořádat.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Jedná se zejména o problematiku dopravy, kde kromě městské hromadné dopravy je potřeba zajistit také parkování pro osobní automobily. My nicméně jsme přesvědčení o tom, že lze tuto situaci řešit, a to například v kombinaci s řešením parkování úředníků magistrátu, nebo soudců krajského soudu, kteří dnes využívají rozličné parkovací plochy a bylo by tak možné vybudovat například společný parkovací dům.“
Druhou lokalitou, kde by mohl nový stadion na Slezské stát, je prostor někdejšího odvalu na Zárubku. Rozsáhlá lokalita Zárubku je k plánování stavby velkorysejší a méně problematická. V územním plánu jsou navíc pozemky připraveny právě pro sport.
Richard Vereš (ANO), starosta Slezské Ostravy: „Zde by mohl tedy vyrůst nejen nový stadion, ale i všechna navazující infrastruktura, a to jak například MHD – může se tam natáhnout tramvaj z blízké trati – tak také dostatečné parkovací kapacity, které by mohly sloužit ve všední dny například také jako záchytné parkoviště ať už pro centrum města, nebo třeba pro ostravskou zoologickou zahradu.“
---
U příležitosti roku české hudby vystoupilo v obřadní síni slezskoostravské radnice světově proslulé Janáčkovo kvarteto. Účast na koncertu byla vysoká a užili si jej jak návštěvníci, tak umělci.
Na druhém vystoupení v rámci letošního Cyklu komorních koncertů vystřídaly na radnici klavír smyčcové nástroje. Brněnské Janáčkovo kvarteto zahrálo svým posluchačům hudbu takových skladatelů, jako byli Antonín Dvořák, nebo Bedřich Smetana, ale hlavně Leoš Janáček, jehož jméno čtyřčlenné hudební uskupení nese. Cesta k tomuto jménu ale nebyla jednoduchá.
Ilona Kučerová, dramaturg Cyklu komorních koncertů 2024: „Již v roce 1949 začali používat název Janáčkovo kvarteto. Museli si ho ovšem nejdřív zasloužit. Byla jakási porota, které předvedli, jak dovedou interpretovat hlavně Janáčkovo dílo, jestli si zaslouží tento název. Takže si ho zasloužili.“
Svému jménu neudělalo kvarteto ostudu ani ve Slezské Ostravě.
anketa: „Mě se to líbilo velice moc, pravidelně nechodím, ale vztah k hudbě mám a ten Janáček byl velice působivý, to opravdu člověk vnímá velice silně. Ale celá ta produkce, to, co hráli, bylo perfektní, takže jsem velmi spokojený.“
anketa: „Já musím souhlasit s kamarádem, že ten Janáček byl pro mě lepší, víc mě vzal za srdce, byl emotivnější, ale i Dvořák je Dvořák, takže si myslím, že je velmi dobře, že se tyhle koncerty pořádají. Jak vidíte, je to velmi oblíbené, je hodně lidí, takže jen tak dál.“
Také samotní členové kvarteta si koncert v obřadní síni užili.
Jan Řezníček, člen Janáčkova kvarteta: „To je moc krásný pocit, protože já konkrétně ještě mám takovou věc, že jsem ve třech letech se přestěhoval do Ostravy, protože tatínek tady měl práci, a vlastně jsem ještě nastoupil do druhé třídy, než jsme se odstěhovali zpátky do Brna. Takže pro mě to jsou krásné vzpomínky a já mám pocit, že jsem tady hrál jenom jednou, ale ta radnice, ten sál, to je moc pěkné, tak jsme se sem velice těšili.“
Janáčkovo kvarteto bylo pro ostravský Cyklus komorních koncertů jasnou volbou.
Ilona Kučerová, dramaturg Cyklu komorních koncertů 2024: „Protože je to špičkový soubor, dá se říct, že jeden z nejlepších komorních souborů v naší republice, koncertuje po celém světě, a taky má zajímavou historii, protože si myslím, že je to u nás nejstarší fungující kvarteto, má 80 let. Věděla jsem, že bych je chtěla na rok české hudby s českým repertoárem, takže jsem je oslovila hodně dopředu.“
Kalendář vyhlášeného kvarteta je nabitý jak koncerty v česku, tak i v zahraničí.
Jan Řezníček, člen Janáčkova kvarteta: „Samozřejmě budeme hrát koncerty tady v republice, a potom nás čekají nějaké koncerty v Rakousku, v Koreji a na podzim bychom měli letět do Mexika, tam létáme vždycky jednou za rok, za dva, takže na to se taky těšíme.“
---
Předposlední únorový pátek se ve Slezské Ostravě nesl v duchu plesů, a to plesů hasičských. Večery plné jídla, pití, tance a zábavy tradičně uspořádaly sbory dobrovolných hasičů z Heřmanic a Kunčiček a zakončily tak svou plesovou sezónu.
Dva zbývající sbory dobrovolných hasičů ze Slezské Ostravy pozvaly své příznivce na hasičské bály, které se konaly ve stejný den i stejný čas. Přesto se lístků prodal dostatek a oba sbory jsou s návštěvností spokojené. Hasiči z Kunčiček svůj ples tradičně uspořádali ve vlastní hasičárně, návštěvníky ale letos čekalo malé taneční překvapení.
Radek Bach, starosta SDH Kunčičky: "Postupně se snažíme inovovat, tady fotokoutek, zhruba v devět hodin bude předtančení, tančení duo. Předvedou nám nějaké latinskoamerické akce. Poté o půlnoci bude tombola a zábava až do brzkých ranních hodin."
Martin Náhlý, tanečník: "Já jsem taky dobrovolným hasičem, takže jsem si tady velice rád zatančil, protože hasiči, to je zábavná parta, a vždycky stojí za to si tady před dobrovolnými hasiči zatančit."
Rádi si ale zatančili také kunčičtí hasiči a ostatní hosté.
Jiří Stoch (ANO), místostarosta Slezské Ostravy: "Jsem velmi rád, že se mohu účastnit tohoto plesu a jsem velmi rád, že městský obvod takovéto plesy hasičských sborů má. Je to jisté vyvrcholení loňského roku, kde se sejdou správní lidé, správní hasiči a hasičky, pobavíme se. Věřím, že i svatý Floriánek nad námi bude dbát a všichni si tento ples užijeme."
Hasiči z Heřmanic uspořádali svůj ples ve velkorysých prostorách kulturního domu v Michálkovicích, a ani tady neměli o návštěvníky nouzi.
Jiří Prokeš, moderátor plesu: "Já vás zdravím na letošním asi pětadvacátém plese, ale abych pravdu řekl, nikdo neví, kolikátý to je, tak budeme doufat, že je dvacátý pátý. A jak vidíte, nebo uvidíte, tak se všichni baví, užívají si to, máme zhruba 180 lidí, máme výbornou kapelu a myslím si, že tady dneska budeme až do rána bílého."
anketa: "Jsme tady dneska poprvé a zatím jsme byli na baru a něco jsme si dali k snědku a chystáme se na parket."
anketa: "Já se chystám na řízky a na buřty v pivu. Jsem tady taky poprvé a jsem tady naprosto spokojený."
Uspořádat ples takových rozměrů není jednoduché, heřmanickému sboru to ale nevadí. Naopak chtějí kapacitu ještě navýšit.
Radovan Šugar, starosta SDH Heřmanice: "Kdybychom to nedělali rádi, tak to asi neděláme. Je to jedna z části těch hasičů, pomáhat lidem, pomáhat tomu okolí nebo okresu, a co se týká lidí, vrací se, máme každoročně vyprodáno, a už plánujeme na příští rok změnu termínu a už plánujeme dva plesy."
Plesy sborů dobrovolných hasičů jsou jedním z důležitých příjmů těchto neziskových organizací. Koupí vstupenky tak hosté mimo jiné přispěli na jejich fungování třeba na další rok.
---