Děti si ve školce povídaly o zvířátkách v lese

Do mateřské školy na Hořanech přišla za místními Beruškami myslivkyně. Společně si povídali nejen o zvířátkách, ale hlavně o tom, jak se správně chovat v lese.

Lucie Nowoczková se myslivostí zabývá už několik let. Pravidelně se o zvěř stará v nedalekých Petrovicích a kromě toho se snaží osvětu o tom, jak se starat o přírodu předávat té nejmladší generaci. Za dětmi proto přišla i do stonavské mateřské školky.

Alena Drozdíková, učitelka MŠ Hořany: „Vzhledem k tomu, že nás celé dva týdny provází téma Zvířata a ptáci v zimě, tak nás dnes navštívila paní myslivkyně, která nám udělala besedu o myslivosti a dneska jsme si mimořádně udělali i tématický zelený den, kdy děti přišly v zeleném oblečení.“

Lucie Nowoczková, myslivkyně: „S dětmi jsme si povídali o zvířátkách v zimě o péči myslivců, jak můžou i ty děti pomoc zvířátkům, co všechno jde v lese najít. Trošku jsme si popovídali i o životě těch zvířátek, jak se k nim chovat, jak k nim přistupovat.“

Jedním z témat bylo například krmení. Po této besedě děti ví, co mohou do krmelce zvířátkům přinést.

Lucie Nowoczková, myslivkyně: „Děti můžou s rodiči do krmelce odnést různé dobroty, jako jsou ovesné vločky, rozinky nebo nakrájená jablíčka, mrkvičky, žaludy a kaštany.“

Děti se také dozvěděly, jak se chovat v lese například na jaře, když během procházky narazí na mládě.

Lucie Nowoczková, myslivkyně: „I o tom jsme si s dětmi povídali, že se na malá zvířátka nesahá. Pokud se najde mláďátko, nikdy nesahat, maminka je vždycky někde poblíž a pokud by se na zvířatko sahalo, maminka ho odmítne a byla by velká to škoda.“

Lucie Nowoczková, myslivkyně: „Dětem jsem také ukazovala, jaké zvuky mohou v té přírodě zaslechnout, jaké zvuky vydává liška, srnčátko, kačer, co všechno mohou slyšet v tom lese, pokud se budou chovat tiše a s ohledem na tu zvěř.“

anketa, děti z MŠ Hořany: „K nám přišla paní myslivkyně a něco hezkého nám vyprávěla.“ „Říkala nám o jezevci a lišce.“ „V lese musíme být potichu, jinak nás zvířata uslyší.“ „Hladili jsme si peříčka.“ „Ona měla psa a my jsme si ho mohli pohladit.“ „Ukazovala nám klobouk a další věci.“ „Byli jsme hodní a dostali jsme dárek, nábojnici.“ „Mně se to dneska moc líbilo.“

Lucie Nowoczková, myslivkyně: „S přírodou děti seznamuji, aby měly představu, jak se v lese chovat, protože je potřeba tu přírodu zachovat pro další generace a nejen, teď si to užít a po mně potopa. Takže aby věděli, že ta ohleduplnost je na místě i v tom lese.“

Myslivci jsou pravidelnými hosty ve stonavských mateřinkách a děti jim za to hodně pomáhají, například podzimním sběrem kaštanů a žaludů.

---

Fotbalisté SK Stonava se připravují na mistrovská utkání

Muži SK Stonava se na jarní část fotbalového sezóny důkladně připravují. Kromě pravidelných tréninků mají za sebou už i několik přátelských utkání. Stonavský manšaft doznal i několik změn.

S pravidelnými tréninky začali muži SK Stonava po krátké zimní 11. ledna. Do svého tréninkového plánu zařadili i několik přátelských utkání.

Richard Beneš, trenér SK Stonava: „Přípravné zápasy jako každý rok hrajeme vždycky v pátky, aby kluci měli v sobotu a neděli volno. Hrajeme to v Horní Suché od 18.30 hod. a do přípravy jsme zase nejprve vzali týmy z vyšší soutěže, tzn. divizi nebo krajský přebor. Mimochodem jsme hráli s Pustou polomí, Heřmanicemi. Ke konci té přípravy to budou týmy na naší úrovni nebo o soutěž níž.“

Tomáš Mančař, kapitán SK Stonava: „Největším přínosem je samozřejmě fyzička. Hrajeme na začátku se silnějšími týmy a je to spíš o běhání, soupeř je silnější, je to vidět i fyzicky a to nám právě nahrazuje ty tréninky, tu fyzičku honíme na těch zápasech.“

Velmi důležitá je pak i souhra samotných hráčů, stonavský manšaft doznal po zimě velkých změn.

Richard Beneš, trenér SK Stonava: „Došlo k velkým změnám. Kádr se teď bude částečně obměňovat, jak kvůli věku, tak i z osobních důvodů hráčů (škola, práce, rodina). V té zimní přípravě jsme přišli o sedm hráčů a přivedli jsme zatím tři. Přišel Jan Kupčák, potom jsme oslovili Davida Egriho a třetího hráče jsme přivedli z Prahy, Patrika Adamczyka. Od minulého měsíce jsou už hráči SK Stonava.“

David Egri, hráč SK Stonava: „Nejvíce mě přesvědčilo asi zázemí, je tady super parta kluků a mám to blízko z Karviné. Tréninky jsou super, máme super trenéra, kterého už znám z dřívějška z Karviné, kluky taky znám z toho fotbalu na Karvinsku, takže paráda, jsem spokojený.“

Patrik Adamczyk, hráč SK Stonava: „Vracel jsem se do rodné krajiny, do Karviné a přilákala mě tady určitě dobrá parta kluků, je tady dobré zázemí a rád bych tady zase hrál fotbal, na domácí krajině.“

První mistrovské utkání jarní části fotbalové sezóny odehraje Stonava doma 26.března 2022.

Richard Beneš, trenér SK Stonava: „Jednou zajímavostí je, že mezi hráče, kteří končí, patří Josef Zoller, se kterým se během tohoto zápasu rozloučíme. Zaslouží si to, protože pro stonavský klub udělal hodně, je to taková legenda.“

---

Wystawa plastyków w SAP w Cieszynie

Po dwu latach kowidowej przerwy członkowie Stowarzyszenia Artystów Plastyków mogli zaprezentować się publiczności. W Galerii Ceglanej Domu Narodowego w Cieszynie odbył się uroczysty wernisaż ich prac.

Barbara Kowalczyk, prezes SAP: „Nasze stowarzyszenie liczy osiemnastu członków, wystawiających jest piętnastu. Prawdę mówiąc, to nie liczyłam tych obrazów, ile ich tu wisi, ile się prezentuje, ale chyba ponad trzydzieści.”

Swoje obrazy wystawiały tu również dwie stonawianki: Ewa Ćmok i Monika Milerska.

Monika Milerska, malarka: „W tej wystawie mieliśmy wolną rękę, jeśli chodzi o tematy tych prac. Każdy robi taką techniką, jaką najczęściej stosuje. Bez wielkich eksperymentow. Ja maluję olejami albo pastelą, także tym razem pastele, mniejsze obrazki.”

Ewa Ćmok, malarka: „Jest mała sala, więc wybierałam małe prace, żeby wyszły np. dwie a nie jedna. Malowałam Karwinę, nasz zamek w Karwinie, i Beskidy, bo to jest w sumie z Zaolzia. I tak myślałam po prostu – naszą stronę granicy chcę pokazać.”

Publiczność miała też okazję poznać początki zorganizowanego malarstwa po czeskiej stronie Śląska Cieszyńskiego. Pierwsza wystawa odbyła się dokładnie sto lat temu.

Daniel Kadłubiec, profesor polonistyki: „Dwaj właściwie pedagodzy Polskiego Gimnazjum Realnego w Orłowej, mianowicie Gustaw Fierla i Karol Piegza postanowili w 1922 r. urządzić taką wystawę plastyczną w Orłowej. Przedtem Gustaw Fierla po studiach w Krakowie wrócił i zainspirowany tamtymi krakowskimi artystami Mehofferem, Pankiewiczem, Wyczółkowskim, pełni entuzjazmu, powiedzieli, my tu też musimy zrobić taki mały Kraków. I od tego się to zaczęło.”

Stowarzyszenie SAP jest spadkobierca tamtych tradycji. Ma śmiałe plany, a ostatnio bardzo się odmłodziło:

Barbara Kowalczyk, prezes SAP: „Dołączył do nas Adam Škňouřil, który jest studentem drugiego roku Uniwersytetu Śląskiego na wydziale grafiki, oraz Jolka Wałach, ta prezentowała takie duże kolorowe prace. Mamy teraz dużo planów, bo właściwie dwa lata byliśmy jakby w zawieszeniu, więc chciałabym skorzystać z okazji i zaprosić na dalszą wystawę, która powinna sie odbyć w bibliotece w Karwinie w czerwcu. Mamy też w planie zorganizować jakiś mały weekendowy plener, ale to wszystko dopiero w planach, zobaczymy, co z tego wyjdzie.”

---