Dětem začaly dlouho očekávané dvouměsíční prázdniny. Školáci byli za svou píli odměněni vysvědčením. Pro prvňáčky, kteří své vysvědčení dostali poprvé, to byl velký, významný den.
Poslední školní den ve stonavské základní škole na Hořanech byl pro žáky prvního stupně výjimečný. Místo tradičního vyučování se děti sešly na školní zahradě, kde proběhlo slavnostní ukončení školního roku. Třídní učitelé zhodnotili uplynulý školní rok a vyzdvihli úspěchy svých žáků. Byl to ovšem také čas loučení. Po prázdninách se někteří žáci přesunou do školy na Dolanech a školáci se rovněž už nesetkají s paní učitelkou Lucií Marešovou, která svou pedagogickou kariéru ve Stonavě tímto dnem uzavřela.
Po slavnostním zahájení konce školního roku nastal důležitý okamžik rozdání vysvědčení. To již probíhalo v jednotlivých třídách. Obzvlášť nadšeni byli prvňáčci, protože se tento den dočkali svého prvního vysvědčení. V pololetí totiž dostali pouze jeho výpis.
Hana Hanzalová, učitelka 1. třídy: „V září opravdu nikdo neuměl v této třídě číst. Děti docela nedobře vyslovovaly, ale to tak bývá každý rok. Teď na konci roku mohu říct, že byly úžasné. Všichni čtou, píšou psacími písmeny, počítají do dvaceti, krásně vyslovují, mají chování žáků školy, zvykli si na školní režim, jsme taková sehraná třída, sehraný kolektiv. Já jsem strašně spokojená na konci školního roku.“
anketa,prvňáčci: „Mně se v 1. třídě nejvíce líbilo čtení.“ „Mně se líbilo psaní a čtení.“ „Mně se líbilo, že jsem se naučil psát.“ „Měli jsme dobré paní učitelky i paní vychovatelky.“ „Mně se nejvíce líbilo psaní psacím písmenem.“ „Já mám na vysvědčení samé jedničky.“ Mně se nejvíce líbil diktát, psaní a čítanka.“
Teď si děti užívají dvouměsíčních prázdnin. Do školy se vrátí v pondělí 2. září, kdy v 8:00 v sále Domu PZKO proběhne slavnostní zahájení nového školního roku.
---
Ke konci školního roku se stalo tradicí, že vedení obce Stonava organizuje setkání s nejlepšími žáky. Na této slavnostní akci jsou pravidelně oceňováni premianti jak z tříd s českým, tak i polským jazykem vyučovacím.
Výběr premiantů nezahrnoval pouze žáky se samými jedničkami, ale byly zohledněny také jejich celoroční školní a mimoškolní aktivity. Důležitou součástí setkání byla diskuze, během níž měli žáci příležitost pokládat otázky, které je zajímaly. Jedním z probíraných témat byly nadcházející prázdniny, protože i letos díky finanční podpoře mohou stonavské děti strávit 14 dní na ozdravném pobytu u moře v Chorvatsku. Na závěr slavnostního aktu se všichni premianti zapsali do pamětní knihy obce a obdrželi knižní odměnu jako výraz uznání za jejich úsilí a výsledky v průběhu celého školního roku.
---
Školní rok 2023/2024 byl zlomovým pro žáky deváté třídy. Ti se po prázdninách do stonavské školy už nevrátí, čeká je další životní etapa. Se školou se slavnostně rozloučili v tělocvičně základní školy na Dolanech.
Je prvního září roku 2015. V tělocvičně základní školy na Dolanech začíná nový školní rok. Pro 18 prvňáčků to byl velmi výjimečný den. Slavnostně byli pasováni na žáky stonavské základní školy a hned druhý den poprvé zasedli do školních lavic.
anketa, prvňáčci /natočeno 2015/: „Já jsem si dneska do školy přinesl hrníček, pouzdro a aktovku.“ „Já se těším na výtvarku.“ „Nejvíce jsem se těšila na učení.“ „Na učení a na písmenka.“ „Jak se budu učit psát.“
Slavnostní okamžik pro tyto stonavské školáky nastal i v závěru letošního školního roku. Zdárně ukončili devátou třídu a zvládli přijímačky na střední školy a učiliště. Je tedy čas se rozloučit. Slavnostní akt proběhl ve stejných prostorách, kde před devíti lety svou školní docházku započali.
anketa, žáci 9. třídy: „Škola mi bude velmi chybět, bude mi chybět ta parta, se kterou jsem celých těch devět let vyrůstal.“ „Vždycky se budu tady ráda vracet. Škola mi dala kamarády, zkušenosti a jsem za to moc ráda.“ „Jak šel čas, tak jsem zjistila že mi na každém z nich po těch devíti letech fakt záleží, budou mi chybět a už teď, když jsme se rozloučili, tak ukáplo pár slziček.“ „Rád budu vzpomínat, bude mi to chybět.“ „Škola mi toho dala hodně, zkušenosti, vzdělání, přátele. Těch zážitků, co jsme tady společně zažili není málo, bude mi to chybět.“
Jan Syrový, třídní učitel 9. třídy: „Konec páté třidy a šestou třídu jsme zažily v covidu. Pořádně jsme se začali poznávat až v sedmičce. Čas od času jsme trošku bojovali, ale postupem času se ty vztahy mezi námi vylepšovaly a myslím, že teď to závěrečné rozloučení ukázalo, že jsme schopni všichni držet pohromadě.“
Všem deváťáků přejeme, aby jejich další životní etapa byla stejně úspěšná jako ta, kterou prožili ve stonavské základní škole.
Jan Syrový, třídní učitel 9. třídy: „Ocitli se na své první životní křižovatce a já bych jim přál, aby na těch křižovatkách měli jenom rovnou cestu, aby nemuseli někde zbytečně zahýbat a jezdit přes objížďky.“
---
Niewielka liczba uczniów w polskiej szkole w Stonawie-Hołkowicach pozwola nauczycielkom na indywidualne podejście do ich talentu, zdolności, umiejętności i końcowych wyników.
Wręczanie świadectw przeplatało się więc ze wspomnienia ciekawych wydarzeń w minionym roku szkolnym.
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Ja mogłabym tu godzinami być i opowiadać o każdym, ponieważ my się naprawdę super znamy, i te nasze stosunki są bardzo sprawne.”
W tym dniu uczniowie odbrali świadectwa, ale też nagrody za pracę pozalekcyjną.
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Braliśmy udział w konkursie matematycznym w konkursie, ktory nazywa sie kangur matematyczny, były konkursy śpiewacze, plastyczne, konkurs recytacji.”
Trójka uczniów otrzymała dyplom uznania za udział w kweście Trzech króli a Rysio Žemlička dodatkowo jeszcze nagrodę za godne reprezentowanie szkoły.
Rysio Žemlička, klasa III: „Dostałem odznaczenia za to, że byłem na wszystkich konkursach.”
Podczas wręczania świadectw wspominano ciekawe lekcje, wydarzenia i różne doznania związane ze szkołą.
Domnika Feber, klasa II: „Mnie pani uczyła strasznie dużo, dużo mnie nauczyłam, uczyła mnie dobrą matematykę.”
Krzysio Bystroń: „Nauczyłem się mówić po czesku i lepiej liczyć w matematyce.”
Wiosenne dni stały pod znakiem wyjazdu na wycieczkę edukacyjną do Centrum Przeżyć Ursus i na zieloną szkołę w Jesionikach.
Basia Szczepańska, klasa III: „Myśmy byli w takim ośrodku Ursus w Dolnej Łomnie, mnie tam najbardziej zaciekawiły kamienie.”
Emma Jastrzembska, klasa IV: „Bardzo mi się podobała zielona szkoła i te wszyskie wycieczki, jak były panie nauczycielki dla mnie tak bardzo miłe.”
Marek Tyrlik, klasa IV: „Będę wspominał na ułamki, jak się ich uczyłem.”
Anetka Piskorz, klasa III: „Najbardziej mi się chyba podobała zielona szkoła i wszystkie te sukcesy.”
Zanim ostatnie stonawskie świadectwo otrzymała pięcioklasista Noemi wyświetlony został reportaż filmowy z rozpoczęcia jej szkolnej edukacji.
Wanda Grudzińska, wychowawczynki Noemi: Masz wielki dar i to się nie często zdarza.
Łzy już tradycyjnie towarzyszą pożegnaniu ze stonawską szkołą.
Noemi Kucharczyk, klasa V: „Nie chce mi się odchodzić już z tej szkoły, bo są tu najlepsi koledzy i nauczycielki.”
Wręczeniu świadectw z zainteresowaniem przypatrywała się czwórka przyszłych pierwszoklasistów. Wytrzymali siedzieć całą lekcję, co jest dobrą zapowiedzią na przyszłość.
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP: „Dla mnie osobiście jest ważny uśmiech dziecka, wtedy wiem, że dzień był warty tego bycia.”
---
Dětem začaly dlouho očekávané dvouměsíční prázdniny. Školáci byli za svou píli odměněni vysvědčením. Pro prvňáčky, kteří své vysvědčení dostali poprvé, to byl velký, významný den.
Poslední školní den ve stonavské základní škole na Hořanech byl pro žáky prvního stupně výjimečný. Místo tradičního vyučování se děti sešly na školní zahradě, kde proběhlo slavnostní ukončení školního roku. Třídní učitelé zhodnotili uplynulý školní rok a vyzdvihli úspěchy svých žáků. Byl to ovšem také čas loučení. Po prázdninách se někteří žáci přesunou do školy na Dolanech a školáci se rovněž už nesetkají s paní učitelkou Lucií Marešovou, která svou pedagogickou kariéru ve Stonavě tímto dnem uzavřela.
Po slavnostním zahájení konce školního roku nastal důležitý okamžik rozdání vysvědčení. To již probíhalo v jednotlivých třídách. Obzvlášť nadšeni byli prvňáčci, protože se tento den dočkali svého prvního vysvědčení. V pololetí totiž dostali pouze jeho výpis.
Hana Hanzalová, učitelka 1. třídy: „V září opravdu nikdo neuměl v této třídě číst. Děti docela nedobře vyslovovaly, ale to tak bývá každý rok. Teď na konci roku mohu říct, že byly úžasné. Všichni čtou, píšou psacími písmeny, počítají do dvaceti, krásně vyslovují, mají chování žáků školy, zvykli si na školní režim, jsme taková sehraná třída, sehraný kolektiv. Já jsem strašně spokojená na konci školního roku.“
anketa,prvňáčci: „Mně se v 1. třídě nejvíce líbilo čtení.“ „Mně se líbilo psaní a čtení.“ „Mně se líbilo, že jsem se naučil psát.“ „Měli jsme dobré paní učitelky i paní vychovatelky.“ „Mně se nejvíce líbilo psaní psacím písmenem.“ „Já mám na vysvědčení samé jedničky.“ Mně se nejvíce líbil diktát, psaní a čítanka.“
Teď si děti užívají dvouměsíčních prázdnin. Do školy se vrátí v pondělí 2. září, kdy v 8:00 v sále Domu PZKO proběhne slavnostní zahájení nového školního roku.
---
Ke konci školního roku se stalo tradicí, že vedení obce Stonava organizuje setkání s nejlepšími žáky. Na této slavnostní akci jsou pravidelně oceňováni premianti jak z tříd s českým, tak i polským jazykem vyučovacím.
Výběr premiantů nezahrnoval pouze žáky se samými jedničkami, ale byly zohledněny také jejich celoroční školní a mimoškolní aktivity. Důležitou součástí setkání byla diskuze, během níž měli žáci příležitost pokládat otázky, které je zajímaly. Jedním z probíraných témat byly nadcházející prázdniny, protože i letos díky finanční podpoře mohou stonavské děti strávit 14 dní na ozdravném pobytu u moře v Chorvatsku. Na závěr slavnostního aktu se všichni premianti zapsali do pamětní knihy obce a obdrželi knižní odměnu jako výraz uznání za jejich úsilí a výsledky v průběhu celého školního roku.
---
Školní rok 2023/2024 byl zlomovým pro žáky deváté třídy. Ti se po prázdninách do stonavské školy už nevrátí, čeká je další životní etapa. Se školou se slavnostně rozloučili v tělocvičně základní školy na Dolanech.
Je prvního září roku 2015. V tělocvičně základní školy na Dolanech začíná nový školní rok. Pro 18 prvňáčků to byl velmi výjimečný den. Slavnostně byli pasováni na žáky stonavské základní školy a hned druhý den poprvé zasedli do školních lavic.
anketa, prvňáčci /natočeno 2015/: „Já jsem si dneska do školy přinesl hrníček, pouzdro a aktovku.“ „Já se těším na výtvarku.“ „Nejvíce jsem se těšila na učení.“ „Na učení a na písmenka.“ „Jak se budu učit psát.“
Slavnostní okamžik pro tyto stonavské školáky nastal i v závěru letošního školního roku. Zdárně ukončili devátou třídu a zvládli přijímačky na střední školy a učiliště. Je tedy čas se rozloučit. Slavnostní akt proběhl ve stejných prostorách, kde před devíti lety svou školní docházku započali.
anketa, žáci 9. třídy: „Škola mi bude velmi chybět, bude mi chybět ta parta, se kterou jsem celých těch devět let vyrůstal.“ „Vždycky se budu tady ráda vracet. Škola mi dala kamarády, zkušenosti a jsem za to moc ráda.“ „Jak šel čas, tak jsem zjistila že mi na každém z nich po těch devíti letech fakt záleží, budou mi chybět a už teď, když jsme se rozloučili, tak ukáplo pár slziček.“ „Rád budu vzpomínat, bude mi to chybět.“ „Škola mi toho dala hodně, zkušenosti, vzdělání, přátele. Těch zážitků, co jsme tady společně zažili není málo, bude mi to chybět.“
Jan Syrový, třídní učitel 9. třídy: „Konec páté třidy a šestou třídu jsme zažily v covidu. Pořádně jsme se začali poznávat až v sedmičce. Čas od času jsme trošku bojovali, ale postupem času se ty vztahy mezi námi vylepšovaly a myslím, že teď to závěrečné rozloučení ukázalo, že jsme schopni všichni držet pohromadě.“
Všem deváťáků přejeme, aby jejich další životní etapa byla stejně úspěšná jako ta, kterou prožili ve stonavské základní škole.
Jan Syrový, třídní učitel 9. třídy: „Ocitli se na své první životní křižovatce a já bych jim přál, aby na těch křižovatkách měli jenom rovnou cestu, aby nemuseli někde zbytečně zahýbat a jezdit přes objížďky.“
---
Niewielka liczba uczniów w polskiej szkole w Stonawie-Hołkowicach pozwola nauczycielkom na indywidualne podejście do ich talentu, zdolności, umiejętności i końcowych wyników.
Wręczanie świadectw przeplatało się więc ze wspomnienia ciekawych wydarzeń w minionym roku szkolnym.
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Ja mogłabym tu godzinami być i opowiadać o każdym, ponieważ my się naprawdę super znamy, i te nasze stosunki są bardzo sprawne.”
W tym dniu uczniowie odbrali świadectwa, ale też nagrody za pracę pozalekcyjną.
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP Stonawa: „Braliśmy udział w konkursie matematycznym w konkursie, ktory nazywa sie kangur matematyczny, były konkursy śpiewacze, plastyczne, konkurs recytacji.”
Trójka uczniów otrzymała dyplom uznania za udział w kweście Trzech króli a Rysio Žemlička dodatkowo jeszcze nagrodę za godne reprezentowanie szkoły.
Rysio Žemlička, klasa III: „Dostałem odznaczenia za to, że byłem na wszystkich konkursach.”
Podczas wręczania świadectw wspominano ciekawe lekcje, wydarzenia i różne doznania związane ze szkołą.
Domnika Feber, klasa II: „Mnie pani uczyła strasznie dużo, dużo mnie nauczyłam, uczyła mnie dobrą matematykę.”
Krzysio Bystroń: „Nauczyłem się mówić po czesku i lepiej liczyć w matematyce.”
Wiosenne dni stały pod znakiem wyjazdu na wycieczkę edukacyjną do Centrum Przeżyć Ursus i na zieloną szkołę w Jesionikach.
Basia Szczepańska, klasa III: „Myśmy byli w takim ośrodku Ursus w Dolnej Łomnie, mnie tam najbardziej zaciekawiły kamienie.”
Emma Jastrzembska, klasa IV: „Bardzo mi się podobała zielona szkoła i te wszyskie wycieczki, jak były panie nauczycielki dla mnie tak bardzo miłe.”
Marek Tyrlik, klasa IV: „Będę wspominał na ułamki, jak się ich uczyłem.”
Anetka Piskorz, klasa III: „Najbardziej mi się chyba podobała zielona szkoła i wszystkie te sukcesy.”
Zanim ostatnie stonawskie świadectwo otrzymała pięcioklasista Noemi wyświetlony został reportaż filmowy z rozpoczęcia jej szkolnej edukacji.
Wanda Grudzińska, wychowawczynki Noemi: Masz wielki dar i to się nie często zdarza.
Łzy już tradycyjnie towarzyszą pożegnaniu ze stonawską szkołą.
Noemi Kucharczyk, klasa V: „Nie chce mi się odchodzić już z tej szkoły, bo są tu najlepsi koledzy i nauczycielki.”
Wręczeniu świadectw z zainteresowaniem przypatrywała się czwórka przyszłych pierwszoklasistów. Wytrzymali siedzieć całą lekcję, co jest dobrą zapowiedzią na przyszłość.
Marcela Gabrhel, kierowniczka PSP: „Dla mnie osobiście jest ważny uśmiech dziecka, wtedy wiem, że dzień był warty tego bycia.”
---
